514

Hvězdnatý. H. nebe (plno hvězd), besternt,
gestirnt, sternvoll. Reš., Lom. — H. kvítek
(hvězdě podobný, sternförmig). Jg. — H.,
světlý, sternhell. H. noc.

Hvězdní, Stern-. H. nemoc, der schwarze
Staar. Řád kříže hvězdního. Sternkreuzorden.
Zlob.

Hvězdnice, e, f., rostlina, něm. Sternkraut.
H. lužní, prostřední, plevovitá, trávovitá,
bahní, bařinná, hájová, dvoudílná, lesní,
trávná. Jg.

Hvězdnicovitý. H. byliny, stellariae. Rostl.

Hvězdník, u, m., obloha hvězdná, das
Firmament, Sterngebiet. Ps. — H., kámen,
asterides. Aqu. — H., hvězdová bylina, Stern-
blume, Sternkraut. Rostl.

Hvězdníkovitý. IL rostliny, astereae.
Rostl.

Hvězdno (hvězdnato, plno hvězd, stern-
voll). Je tam h„ dnes je h. (hvězdy svítí).
Jg. Je-li na štědrý den hvězdno, ponesou
hodně slepice. H.

Hvězdnosť, i, f.. = hvězdnatosť.

Hvězdný n. siderický, od hvězd, hvězdový,
Sternen-. H. jasnosť, Berg., paprslek, Us.,
znamení, Troj., den, měsíc, oběh, S. N., ho-
diny, čas, soustava, Nz. — H., hvězdami
osazený, besternt. H. nebe. Hlas., Rk. Vz
Hvězdový.

Hvězdočet, a, hvězdolhář, e, m,, planetník,
Planetenleser. D.

Hvězdohled, u, m., Astroskop. Nz.

Hvězdojasný, sternklar. Rk.

Hvězdokam, u, m. Siegstein. Rk.

Hvězdokrytý, sternbedeckt. Koll.

Hvězdokupa, y, f. Sterngruppe, Stern-
haufen. Rk.

Hvězdolhář, e, m., vz Hvězdočet.

Hvězdonosný, sternentragend. L. H. nebe.

Hvězdopád, u, m. Rozk.

Hvězdopisec, sce, m. Astrograph.

Hvězdoprava, y, f., astrologia.

Hvězdopravce, e, -pravec, vce, m., Astro-
log. Jg.

Hvězdopravecký, astrologisch. Us.

Hvězdopravectví, n. Sterndeuterei, astro-
logia. Us.

Hvězdosbor, u, m. Sternenbild. Dch.

Hvězdoskumnosť, i, f. Prognostik. Rk.

Hvězdoskumný, sternforschend. Rk.

Hvězdoslov, a, -slovec, vce, m. = hvě-
zdopravec.

Hvězdoslovecký = hvězdoslovný.

Hvězdoslovectví, n. = hvězdářství.

Hvězdoslovný, astronomický, astrono-
misch. Techn.

Hvězdostolek, lku, m. Sternthron. Víd.
list. —

Hvězdosvitný, sternbeleuchtet. L.

Hvězdoš, e, m. Sternkraut; Löwenkraut.
Rk. —

Hvězdoúdý, sterngliederig.

Hvězdovatka, y, f. Rostl.

Hvězdovatý, hvězdovitý = na způsob
hvězdy, sternförmig. H. rostlina, věnec. Us.,
Jg. —

Hvězdovec, vce, m. Sternsäulenstein. Jg.

Hvězdověda, y, f. Sternwissenschaft. Rk.

Hvězdovitý = hvězdovatý.

Hvězdovka, y, f.. astrantia. Rostl.

Hvězdovlasý, sternhaarig. H. měsíc. Koll.

Hvězdový, hvězdný, Sternen-. H. čas
(hvězdočasí, Sternzeit), Š. a Ž., obraz, den,
měsíc, rok, hradba (hvězda), nebe. 1572. —
H. bylina, Sternblume.

Hvězdozel, e, m., das Sternkraut. Rk.

Hvězdoznalec, lce, m., der Sternkundige.
Krok.

Hvězdoznalectví, hvězdoznalství, n., die
Sternkunde. Rk.

Hvězdozor, a, m., Himmelschauer (mořská
ryba).

Hvězdozorce, e, m. = hvězdář. Jg.

Hvězdozpyt, u, m., Uranologie, Himmels-
lehre. Rk.

Hvězdozpytec, tce, -zřitel, e, m. =
hvězdář.

Hvězdýš, e, m., radiarium, živočich hvězdo-
údní, Meerstern, -fisch. Krok.

Hvězdýšokam, u, m., asteriolithon, zka-
menělina z hvězdýše, Asteriolith. Krok.

Hvizd, a, m., pták. Žid. — H., u, m., ein
Pfiff.

Hvízdač, e, m., ein Pfeifer.

Hvízdáček, čka, m. Sandläufer. Jg.

Hvízdačka, y, f., chvístačka, běhavka.
Míti h-ku. D. Abweichen, Laxiren, Durchfall.

Hvízdák, a, hvízdáček, čka, m., ein Pfeifer.

— H., bělořit, pískáček, pták, Strandläufer.

— H., die Pfeifente. — H., u, m., hvížď,
wurmstichige Haselnuss. Jg.

Hvízdání, n., das Pfeifen. V. Jezdec koně
h-ním a hlazením rukou krotí. Kom.

Hvízdař, e, m., der Pfeifer. Veleš.

Hvízdati, hvízdám a hvíždi, ěš atd.; hvíz-
dávati; hvízdnouti, dnul a dl, utí, pfeifen.

— abs. Kosové hvízdají. Us. — co. H. si
písničku. Jg. — koho = hodně udeřiti. L.

— na koho. Jg. Na psa, Us. — kde. Snadno
v pustém lese h. Mus. Naučím tě v kostele
h. (pískati). Jg. Počkaj, naučím ťa po kostele
hvíždať. Mt. S. V krku, v nose mu hvízdá.
Us. — odkud. Než z kouta jen odkuds ze
tmy co (=jak) netopýrové hvízdají (se ohla-
šují). Kom. — za kým. Za sousedem, aby
počkal. — proč: hladem. Rad. zvíř.

Hvízdavý, pfeifend. H. kachna. Mus.

Hvízděk, ďka, m., třasořítek, pliska. Bach-
stelze.

Hvízdnouti, vz Hvízdati.

Hvízdný, pfeifend. H. vítr. Holý.

Hvizdot, u, m., das Pfeifen, Gepfeife. D.

Hvížď, ě, m., červivý ořech, taube, wurm-
stichige Nuss. V. Ani za h. sobě nevážiti.
V. Věc za h. nestojí (za nic). Sych. — H.,
koňská nemoc z přílišného namáhání pochá-
zející, die Feifel. L.

Hvižďák, u, m., hvížď, leere Nuss. Berla kr.

Hvíždák, a, m., druh kachen, die Pfeif-
ente. D.

Hvížďalka, y, f., píšťalka, die Schwiegel.
D. Má dobrou h-ku (umí dobře pískati). Jg.

Hvízděk, ďka, m., der Baum-, Moosspatz.
Us. —

Hvižděti, 3. pl. -dí, ěl, ění = hvízdati,
pfeifen. — abs. Když se po hladké sanici
jede, tedy to hviždí. Ros. Jede se až hviždí.
Ros. Hviždí ostrá šavle. Č. — kde. Sníh
zmrzlý hviždí pod krokem. Koll. — H. =
laxiren, míti běhavku. Zlob.