521

Chansonetka, y, f., zpěvačka písní prosto-
národních. Da.

Chaos, u, m. (vz Epos), zející, nesmírná
prázdnota, propast'; nesmírná, bezsvětlá
prázdnota, v níž byl svět stvořen; matizna
nesličná a pustá, z níž svět vznikl, směs,
směsice; tmavá, -širopustá propast'. Vj. Ch.,
směsice bez ladu a skladu. Brt.

Chapačka, y, f. Jako na cha-ku = jako
na dračku. Rk. Vz Dračka, Das Fangen, Auf-
fangen.

Chapadlo, a, n., das Fangwerkzeug, -organ,
-fuss. Krok.

Chápan, a, m., der Klammeraffe. Krok.

Chápati, vz Chopiti.

Chápavosť, i, f., Fassungskraft, Kapacität.
Ch. snadná, nesnadná. Nz.

Chápavý = chápající, greifend. Ocas je
chápavý (k chápání způsobilý, točivý). Ssav.

— Ch., auffassend. Ch. člověk (který dobře
chápe, pochopuje).

Chapeau, fr., (šapó), klobouk.

Chapnouti, pnul a pl, ut, utí = chopiti. Č.

Chapný = chápavý. Us. u Krásné Hory
v Táborsku.

Chaptalisovati, chaptalisiren, ve vinařství.
Šk. —

Chaptoš, e, m., cabasson. Presl. Ssav.

Chaptýš, e, m. Chaptýši, bracheopoda. Ssav.

Chápy, pl., m., Kranich (nástroj). Topil.

Charabela, y, m., brkač, der Stolperer.
Na Mor. Jg.

Charakter, u, m., z řec., znamená vryté
znamení, ráz, zvl. písmeno, die Zeichnung
eines Buchstabens usw.; známku nějaké věci,
která výhradně jí přináleží a kterou se liší
od jiných, das Kennzeichen; ve smyslu pak
mravním zvl. osobní povahu duševní; ve
smyslu pak ještě užším mysl stálou, vytrvalou,
která s dobrým vědomím trvá při svém pře-
svědčení, der moralische Charakter. Někdy
značí ch. také zevnější hodnosť, důstojnosť,
titul, Würde, Rang. S. N. Charakterisovati
= ráz, povahu věci líčiti. Rk. — Charak-
teristický, výrazný, význačný; rázný, pod-
statný, charakteristisch. — Charakteristika,
y, f. = povahopis, die Charakteristík. —
Charakterní: úkol, maska (v umění drama-
tickém), hra, herec (dílem i intrikan). S. N.

Charakterzug, šp. tah povahy. Das sind
seine Charakterzüge: to jsou vlastnosti, znaky
jeho, stránky jeho povahy neb z krátka: po-
vaha. Brs. 91.

Charašó, z rus., pěkné, dobré, schön, gut.
To je ch. Us. ve vých. Čech. Jir.
Charba, charpa, chrpa, y, f. Ve vých.
Čech. chárba. Jir. Die Flocken-, Kornblume.
Ch. obecní (modrák), černá, horní, latnatá,
Jg. Sili jste pšenici a žíti budete chrpu. Štelc.
Modrý jako chrpa. Jg. Modrák, modráček,
sinokvět, světlák, nevaza, Šp. Od chrpy modré

— sedm neděl do žně. V Želivsku. Sř.
Charbovitý, charpovitý, chrpovitý, korn-
blumenartig.

Charbový, charpový, chrpový, Korn-
blumen-. Ch. voda, barva. Jg.

Charge, fr., (šarž), břemeno, Last, Fracht.
Ve vojenství 1. hodnosť, stupeň důstojnosti;
2. náboj; 3. rozkaz; 4. útok zvl. jízdy. S.
N. Vz Šarže.

Charidem-os, a, m., athen. vojevůdce.

Chari-s, ty, f. bohyně vděku, Milostenka,
Charitka. Grazie, Huldgöttin.

Charkov, a, m., mě. v jižní Rusi. —
Charkovan, a, m. — Charkovský. Vz více
v S. N. III. str. 1035.

Charlatan, fr., (šarlatan), a, m., dryáčník;
tlučhuba, chvastoun. S. N. Quacksalber,
Marktschreier, Windbeutel.

Charles, fr., (Šarl), Karel.

Char-on, onta, m., řec., přívozník, jenž
zemřelé přes řeku Acheron na druhý svět
převážel. Vj.

Charouz, a, charouzek, zka, m., ein Häss-
licher. Rk.

Charouzd, u, m., charouzdí, n., chrastí,
dürres Reisig. Přinesla z lesa jen ch. Us,
Ber., Jg.

Charouzna, y, f.. Feldhütte. Rk.

Charpa, vz Charba.

Charpený = charpový. Ch. květ. Tkadl.
Kornblumen-.

Charpie, fr., (šarpí), z lat. carptum linteum
(trhané plátno), třepanina, cupanina, cupo-
vání, u starých Čechův: chomáček rušený,
knot rušený, S. N.; trhanček, Ms. bib.,
škubadlo (škubané plátno). Sal. Vz Ostruha.
Gezupfte Leinwand, Wundfäden.

Charta, y, f., list, ein Blatt, papír, Papier.
V. — Ch. magna, veliká listina anglické
svobody, Verfassungsurkunde. Rk. — Ch.
bianca, it., prázdný papír, Vollmacht auf
einem unbeschriebenen Papier. (In bianco:
na prázdném. Etwas in bianco lassen, něčeho
v písme nevyplniti. J. tr. ). Vz Bianco. —
Ch., mapa, Landkarte.

Chartě, ěte, n., z: panchartě, Bastard.
Us., Jg.

Charva, y, f., charvání, das Wehren, die
Vertheidigung. Na Slov. Bern.

Charvát, a, m., stará domácí česká forma,
kteráž v novější době ustoupila formě Chor-
vát, přijaté zbytečně od Maďarův. Ch. od
hor (chrebtů), pod nimiž osedlí byli. Šf. St.
I. 394. Ein Kroate. Vz o původu: Chorvát.

Charvátský. Kroatisch. Ch. země. Háj.

Charváty, pl. Kroatien. Pojedeme do
Charvát. V Ch-tích. Pulk.

Charviti se = hájiti se, sich wehren. Bern.

Charý, hässlich, zerschabt. Rk.

Charybd-is, y, f., nebezpečný vír mořský
mezi Italii a Sicílií, naproti Scylle; někdy
místo propasti záhubné vůbec. Vj. Incidit
in Scyllam, qui vult vitare Charybdim. Z bláta
do louže; Z deště pod okap.

Chasa, cháska, y, f. — Ch. = luza, chatra,
Volk, Gesindel, Pöbel. Zadní chasa obecného
lidu. V. Záškodní ch., der Tross. Kom. Ne-
rozumná a nemoudrá obecní chasa. V. I tu
někde pod Slovany sebrala se nějaká chasa
a odňaly ty padouchy všecky Vlachům. Břez.
186. — Ch. služebná, čeleď, pacholci a děvky.
Das Gesinde, die Dienstboten. Us. Dej
chase jísti bez nedostatku. Us. Ch. při dudech
tancovala (se drncovala). Nyní je ch. zlá,
vybíračná. Jg. Ch. mlynářská. Er. P. 169.
— Ch. = mladý lid. die Jugend. Ch. naše
skáče, výská. Kom. Co pak dělá chasa doma
(děti) ? Us. — Ch. = lid branný. Rkk. 30.
„Chasa pražská", prapor pražských myslivců,