522

který se v pruské válce r. 1866. u Podola
(blíže Turnova) statečně bránil a tamtéž
skoro zničen byl.

Chasinec, nce, m., čeledník, Gesindstube.
— Ch. v lepších hospodách pro chasu od-
dělená šenkovna. Gesindschenke. Us.

Chasní, Gesinde-.

Chasnictvo, a, n., chasníci.

Chasník, a, n., Dienstbote, Geselle,
Bursch. Ch. mlynářský, sladovnický (čele-
dín). D. — Ch. na Slov. = mládenec. Jung-
gesell. D.

Chasovní, obecný, Pöbel-. V.

Chata, y, (chať, i), f. Na vých. Mor. =
chatrč. Také u Domažlic chalupa. Er. P. 336.

Chatouille, fr., (šatulj), Geldkasten, ška-
tule, schráňka na peníze.

Chatra, y, f., co bydlí v chatě. Vz Chata.
Sběř, luza, laje, chasa. Pöbel, Gesindel. Ch.
lidu. Kom. Že ne leda chasa a sběř, ale
sami sousedé. Br.

Chatrč, e, f'., katrč, chatrče, katrče, e,
chatrčka, katrčka, y, f., chatrný, nízký a těsný
domek, eine schlechte Hütte, Bauernhütte.
V. Může se i v bídné chatrči velký muž
naroditi. Pk.

Chatrně, chaterně. V. Schlecht, gering.
Ch. se nositi. Us.

Chatrnec, nce, m., otrhanec, bídák, ein
armseliger Mensch. Jg.

Chatrněti, nejí, ěl, ění, chatrnívati. V.
Proto denně chatrníš, že jsi příliš choulo-
stivý. Sych. Schlecht, armselig werden.

Chatrník, a, m. = chatrnec.

Chatrnosť, chaternosť, i, f., Schlechtig-
keit, Armseligkeit, schlechte Beschaffenheit.
Ch. zboží, plátna (špatná jakosť). — Ch.
stavu a řádu (neslovutnosť, Unberühmtheit).
V. — Ch. domu (zlý stav, sklonnosť ke
sboření). D. Baufälligkeit,

Chatrnůstka, y, f. Bagatelle.

Chatrný, chaterný, chatrničký; komp.
chatrnější; adv. -ně, -něji. — Ch. = špatný,
malý, nepatrný, sprostný, unerheblich, scho-
fel, unbedeutend, schmal, schäbig, schlecht,
gering. Jg. Ch. střecha, šat, sukno, večeře,
Ros., služba, pověsť, živnosť, Jel., domek,
stavení, katrč, příčina, hospodářství, věc, V.,
kázání, oběd. D. Byť chatrnější, nejchatr-
nější, přece lásky dárek nejlaskavější. Č.

— Ch. = neslovutný, unberühmt. Váš buoh
chatrný buoh jest. Pass. 881. Z rodu chatr-
ného pošlý. V. Z chatrných rodičů pochá-
zeti. Auct. Chatrný člověk proti vzácnému. Br.

- Ch. mysl; člověk chatrné mysli, chatr-
ného srdce = bázlivý, furchtsam, feig. Jg.

— Ch. dům (na sboření), šat (obnošený),
zdraví, člověk (nepevného zdraví). Jg., V.

Chattové, kmen germanský. Vz Chattové
v S. N. III. 1043.

Chaudeau, fr., (šodó), teplý nápoj z vína,
cukru a vajec S. N. Glühwein mit Eiern
und Gewürz.

Chaukové, kmen germanský, vz S. N.
III. 1044.

Chaussée, fr., (šosé), silnice. Strasse. Rk.

Cházeti, zejí, el, ení, cházívati, nyní jen
složené (přicházívati, přicházeti). Cházievá
jelen s krásnýma rohama. Rkk. 26.

Chbez, vz Chebd.

Chbu, vz Cheb.

Chcachta, y, f., poduška pod děti.
Seichbett.

Chcanky, lépe: scanky. Vz Ch.

Chcáti, lépe: scáti. Vz Ch.

Chcemy = chceme. Kat.

Chcení = chtění. Tkadl.

Chcieti, chcěti = vůli míti. Zúfá lení i ne-
bude chcieti pracovati. Št.

Chcípnouti, lépe: scípati, scípnouti, ska-
pati. Vz Ch.

Chcuť = chciť. Kat. 1539., 1542.

Chč, m. šť v obec. mluvě středních a jiho-
západních Čech.: chčestí (štěstí), chčebetať
(štěbetati). Vz Šč.

Chčestí = štěstí, u Domažl. Vz Chč.

Cheb, Heb, gt. Chba, Hba, v obec. mluvě:
Cheb, u, m., mě. v severozápadních Čech.,
Eger. — Cheban, a, m., lépe: než Cheb-
čan; vz -an. — Chebský.

Chebd, u (na Mor. chebz, chbez, u, m.,
chbeza, chabzda, y, f., chebdí (v obecné
mluvě kbedí, chbedí, bejdí), n., zemský bez,
bezu podobná bylina, Attich, Niederholder.
Jád., Reš. — Chebd, skynuté těsto jako
chebdí. Us., Jg.

Chebdina, chebdinka, y, f = chebd. —
Chebdiny, pl., ovoce z chebdí, podobné
bezinkám, Attichbeere. Us. — Jg.

Chebďoví, chebdoví, n. = chebdí, Attich.

Chebďový, chebdový. Attich-. Ch. ja-
hůdky, Reš., voda, Krab., kořen. Jád.

Cheblať = zajíkati se. Llk.

Chebský, ze Chba, Eger-. Vz Cheb. —
Ch., nestydatý, unverschämt, keck. Gl. 77.

Chebule, e, f., Mondsamenkraut. Rostl.

Chebulovina, y, f., Picrotorin.

Chebz, vz Chebd.

Chebzí = chebdí, vz Chebd. Kn. lék.

Chebzinka, y, f. = bezinka, Holunder-
blüthe, -beere. Us.

Chebzový, z chebzu, bezový, Holunder-.
Ch. kořen, květ. D.

Chef, fr., (šef), hlava, náčelník, předsta-
vený; en chef (an šef), nejvyšší; général
en chef.

Chech, chych, u, m., tichý smích, checht,
das Kichern. L. Vz Ch echot,

Chechkosť, i, f., šprým. Tract.

Chechlati = šoustati, wetzen, reiben. Jg.

Chechot, checht, u, m., chechtání se, ver-
stecktes Lachen, Gekicher, das Kichern. Strhl
se náramný smích a checht. Hlas. S chech-
tem vypravoval, že... Sych. Chechot, checht
vésti. Jg.

Chechotati = chechtati.

Checht = chechot.

Chechta, y, chechtač, e, chechták,
chechtal, a, chechtáček, chechtálek,
chechtoun; chechtoň, ě, chechtoněk,
ňka, m. Tys chechta. Jg. Ein Kicherer.

Chechtání, chochtání, chechotání, cho-
chotání, das Kichern, Gelache, lautes Lachen.
Jg. Protivní sobě jsou: smích a pláč, chech-
tání a kvílení. Kom. Že veliký smích a roz-
ličné chechtání od duchů zlých v tom lese
bylo. Háj. — Jg.

Chechtanice, e, f., Gekicher. Rk.

Chechtati se, chechtám a chechci se;
chechotati, chochotati; chochtati, chochtám



	522

	který se v pruské válce r. 1866. u Podola (blíže Turnova) statečně bránil a tamtéž skoro zničen byl. Chasinec, nce, m., čeledník, Gesindstube. — Ch. v lepších hospodách pro chasu od- dělená šenkovna. Gesindschenke. Us. Chasní, Gesinde-. Chasnictvo, a, n., chasníci. Chasník, a, n., Dienstbote, Geselle, Bursch. Ch. mlynářský, sladovnický (čele- dín). D. — Ch. na Slov. = mládenec. Jung- gesell. D. Chasovní, obecný, Pöbel-. V. Chata, y, (chať, i), f. Na vých. Mor. = chatrč. Také u Domažlic chalupa. Er. P. 336. Chatouille, fr., (šatulj), Geldkasten, ška- tule, schráňka na peníze. Chatra, y, f., co bydlí v chatě. Vz Chata. Sběř, luza, laje, chasa. Pöbel, Gesindel. Ch. lidu. Kom. Že ne leda chasa a sběř, ale sami sousedé. Br. Chatrč, e, f'., katrč, chatrče, katrče, e, chatrčka, katrčka, y, f., chatrný, nízký a těsný domek, eine schlechte Hütte, Bauernhütte. V. Může se i v bídné chatrči velký muž naroditi. Pk. Chatrně, chaterně. V. Schlecht, gering. Ch. se nositi. Us. Chatrnec, nce, m., otrhanec, bídák, ein armseliger Mensch. Jg. Chatrněti, nejí, ěl, ění, chatrnívati. V. Proto denně chatrníš, že jsi příliš choulo- stivý. Sych. Schlecht, armselig werden. Chatrník, a, m. = chatrnec. Chatrnosť, chaternosť, i, f., Schlechtig- keit, Armseligkeit, schlechte Beschaffenheit. Ch. zboží, plátna (špatná jakosť). — Ch. stavu a řádu (neslovutnosť, Unberühmtheit). V. — Ch. domu (zlý stav, sklonnosť ke sboření). D. Baufälligkeit, Chatrnůstka, y, f. Bagatelle. Chatrný, chaterný, chatrničký; komp. chatrnější; adv. -ně, -něji. — Ch. = špatný, malý, nepatrný, sprostný, unerheblich, scho- fel, unbedeutend, schmal, schäbig, schlecht, gering. Jg. Ch. střecha, šat, sukno, večeře, Ros., služba, pověsť, živnosť, Jel., domek, stavení, katrč, příčina, hospodářství, věc, V., kázání, oběd. D. Byť chatrnější, nejchatr- nější, přece lásky dárek nejlaskavější. Č. — Ch. = neslovutný, unberühmt. Váš buoh chatrný buoh jest. Pass. 881. Z rodu chatr- ného pošlý. V. Z chatrných rodičů pochá- zeti. Auct. Chatrný člověk proti vzácnému. Br. - Ch. mysl; člověk chatrné mysli, chatr- ného srdce = bázlivý, furchtsam, feig. Jg. — Ch. dům (na sboření), šat (obnošený), zdraví, člověk (nepevného zdraví). Jg., V. Chattové, kmen germanský. Vz Chattové v S. N. III. 1043. Chaudeau, fr., (šodó), teplý nápoj z vína, cukru a vajec S. N. Glühwein mit Eiern und Gewürz. Chaukové, kmen germanský, vz S. N. III. 1044. Chaussée, fr., (šosé), silnice. Strasse. Rk. Cházeti, zejí, el, ení, cházívati, nyní jen složené (přicházívati, přicházeti). Cházievá jelen s krásnýma rohama. Rkk. 26. Chbez, vz Chebd.	Chbu, vz Cheb. Chcachta, y, f., poduška pod děti. Seichbett. Chcanky, lépe: scanky. Vz Ch. Chcáti, lépe: scáti. Vz Ch. Chcemy = chceme. Kat. Chcení = chtění. Tkadl. Chcieti, chcěti = vůli míti. Zúfá lení i ne- bude chcieti pracovati. Št. Chcípnouti, lépe: scípati, scípnouti, ska- pati. Vz Ch. Chcuť = chciť. Kat. 1539., 1542. Chč, m. šť v obec. mluvě středních a jiho- západních Čech.: chčestí (štěstí), chčebetať (štěbetati). Vz Šč. Chčestí = štěstí, u Domažl. Vz Chč. Cheb, Heb, gt. Chba, Hba, v obec. mluvě: Cheb, u, m., mě. v severozápadních Čech., Eger. — Cheban, a, m., lépe: než Cheb- čan; vz -an. — Chebský. Chebd, u (na Mor. chebz, chbez, u, m., chbeza, chabzda, y, f., chebdí (v obecné mluvě kbedí, chbedí, bejdí), n., zemský bez, bezu podobná bylina, Attich, Niederholder. Jád., Reš. — Chebd, skynuté těsto jako chebdí. Us., Jg. Chebdina, chebdinka, y, f = chebd. — Chebdiny, pl., ovoce z chebdí, podobné bezinkám, Attichbeere. Us. — Jg. Chebďoví, chebdoví, n. = chebdí, Attich. Chebďový, chebdový. Attich-. Ch. ja- hůdky, Reš., voda, Krab., kořen. Jád. Cheblať = zajíkati se. Llk. Chebský, ze Chba, Eger-. Vz Cheb. — Ch., nestydatý, unverschämt, keck. Gl. 77. Chebule, e, f., Mondsamenkraut. Rostl. Chebulovina, y, f., Picrotorin. Chebz, vz Chebd. Chebzí = chebdí, vz Chebd. Kn. lék. Chebzinka, y, f. = bezinka, Holunder- blüthe, -beere. Us. Chebzový, z chebzu, bezový, Holunder-. Ch. kořen, květ. D. Chef, fr., (šef), hlava, náčelník, předsta- vený; en chef (an šef), nejvyšší; général en chef. Chech, chych, u, m., tichý smích, checht, das Kichern. L. Vz Ch echot, Chechkosť, i, f., šprým. Tract. Chechlati = šoustati, wetzen, reiben. Jg. Chechot, checht, u, m., chechtání se, ver- stecktes Lachen, Gekicher, das Kichern. Strhl se náramný smích a checht. Hlas. S chech- tem vypravoval, že... Sych. Chechot, checht vésti. Jg. Chechotati = chechtati. Checht = chechot. Chechta, y, chechtač, e, chechták, chechtal, a, chechtáček, chechtálek, chechtoun; chechtoň, ě, chechtoněk, ňka, m. Tys chechta. Jg. Ein Kicherer. Chechtání, chochtání, chechotání, cho- chotání, das Kichern, Gelache, lautes Lachen. Jg. Protivní sobě jsou: smích a pláč, chech- tání a kvílení. Kom. Že veliký smích a roz- ličné chechtání od duchů zlých v tom lese bylo. Háj. — Jg. Chechtanice, e, f., Gekicher. Rk. Chechtati se, chechtám a chechci se; chechotati, chochotati; chochtati, chochtám