523

a chochci; chechtávati, chechotávati, choch-
távati; chechtnouti, tnul a tl, utí = smáti se
utajeně neb nemírně, kickern, laut lachen,
kichern. Jg., V. Chechtati se z koř cha (vý-
razu smějícího se), Šf., od hlasu smějícího
se hehehe! Gb. Blázen se nahlas chechce.
Syr. Zasmáti se, mravného jest obyčej; chech-
tati se, nezdvořilá věc jest. Kom. Dochech-
tati se čeho: domluvy. Ros.

Chechtavosť, i, f., Lachsucht. Jg.

Chechtavý, smavý, wer gern kichert. Jg.

Chechtna, y, f., Kicherin, Lacherin. Rk.
Chechtoň, ě, m. = chechta; 2. Laehmöve.
Rk. —

Chechtoun, a, m. = chechta.

Chelčičtí bratří, přivrženci učení Petra
Chelčického (1390. —1460) Vz Gl. 77.

Chelno, a, n., město v Prusku, Kulm.

Chemický, á, é, co se vztahuje k chemii.
Ch. analysa, atom, bílení, červeň (n. anglická),
harmonika, inkoust, příbuznosť, rovnomoc-
niny, vzorce; apparat, děj n. pochod, hněď,
laboratorium, modř, názvosloví, operace, pre-
parat n. lučebnina, proporce, rozžehadlo,
zeleň, znak či znamení. Vz o tom více v S.
N. III. 1051.

Chemie, e, f., lučba, nauka o slučování
a rozlučování prvkův. Rk. Ch. nauka o slo-
žení hmot, jak jsou složeny a jak se sklá-
dají. Chemie všeobecná (theoretická), po-
drobná (specialní); rozborná (analytická);
neústrojná (neorganická, nerostná), ústrojná
(a) rostlinná n. fytochemie, b) živočišná neb
zoochemie); průmyslnická, lékárnická, lékař-
ská, soudní, fysiologická, pathologická, ho-
spodářská n. rolnická. O tom a o dějinách
chemie vz S. N. III. 1052.

Chemik, a, m., lučebník, Chemiker.

Chemisette, fr., (šmiset), košilka, náprs-
nice, Rk., svrchní košilka. S. N. Halbhemd,
Vorhemdchen.

Chemlati se, sich reiben. Svině se chem-
lají (se drbají). D.

Chemloví, n., chrastí, Gesträuch. Um. les.

Chenille, fr., (šnylj), kulaté aksamitové
n. hedvábné šňůrky. Rk. Sammtschnürchen.

Chepství, n., Unverschämtheit. Gl. 77.

Cher, fr., (šér), milý; mon cher (mon šér)
= můj milý; ma chêre = má milá; cher ami
(šérami), milý příteli.

Chersones-os, a, m., řec. = půlostrov.
Chersones thracký; ch. taurský (nyní Krim);
ch. zlatý (v Indii nad Gangem), nyní Ma-
lakka; ch. cimbrický, nyní Holštýn, Šlesvik
a Jütland.

Cherub, cherubín, a, m., z hebr., anděl,
der Cherub, Flammenengel.

Cheruskové, kmen germanský, vz více
v S. N. III. 1060.

Chevalier, fr., (švalje), rytíř, šlechtic, ka-
valír. Rk. Ritter, Reiter.

Chevauxlegers, fr., (švóležé, v obec. mluvě
švališaři), byli lehcí jezdci, lehká jízda v ně-
kterých armádách; měli bambitky a šavle.
V Rakousku byli r. 1851. v hulány přemě-
něni. Čsk.

Chicane, franc, (šikán), úskok, týrání-
schvalní, zlomyslné působení nesnází. S. N.
Kniff, Rechtsverdrehung, Spitzfindigkeit,
Ränke.

Chiffonière, fr., (šifonjér, šifoniér), skříně,
armara, prádelník, šatník. Lade (zum weib-
lichen Putz).

Chiffre, fr., (šifr), známka, které se místo
obyčejných písmen při dopisování užívá tak,
že listu šiframi psaného nikdo bez klíče čísti
nemůže. Vz více v S. N. III. 1065. Schrift-
zeichen, beliebiges Zeichen statt des ge-
wöhnlichen Buchstabens.

Chili (Čili), republika v jižní Americe. Vz
více v S. N. III. 1065.

Chimaera, y, f., z řec. V mythologii
řecké nestvůra, oheň soptící; měla hlavu lví,
tělo kozí a ocas dračí. Ein fabelhaftes Un-
geheuer. — 2. Ch. (v heraldice) nepřirozená
sestavení při vyobrazení zvířat k. př. lidská
hlava na těle zvířecím. — 3. Ch. marné
blouznění, omam, přelud, vůbec to, čehož
skutečně není, Hirngespinst, Luftgemälde,
Einbildung. — Chimaerský, přeludný.

1. China, y, f. (Čína). — Chiňan (Číňan),
a, m. — Chinský (Čínský). Vz více v S.
N. v článku: Čína.

2. China, y, f., Chinarinde. Rk. Vz Chyna.
Chinan, u, m., chinasaures Salz. Rk.
Chinany, pl., n., Chinasalze. Rk.
Chiník, u, m., Chinarinde. Rk.
Chinin, u, m., chinovina, y, f. Chinin. Rk.
Chinový. Ch. kůra, kořen, kyselina. Rk.

China-.

Chi-os, a, m., ostrov v moři aegaejském.
— Chijan, a, m. — Chijský.

Chír, u, m., pověst'; chírný, proslulý, po-
věstný. Na Slov. Vz Chýr.

Chiragra, y, f., z řec., dna v rukou, suché
lámání. Rk. Gicht in Händen.

Chiromantie, e, f., z řec, rukoprava, Rk.,
rukověštba, věštění (hádání) budoucnosti ži-
vota z jistých čar po dlani. S. N. Wahrsa-
gerei aus den Linien der Hand.

Chiron, a, m., syn Saturnův, z Centaurův
nejmoudřejší, v léčení zkušený, učitel Hera-
kleův, Aeskulapův, Achilleův atd.; později
ve hvězdu proměněn. Vj.

Chirurg, a, m., z řec., ranhojič. Wund-
arzt. — Chirurgický, ranhojický, wund-
ärztlich. — Chirurgie, e, f., ranhojictví,
staroč. ranné lékařství, Wundarzneikunst.

Chj. Ch se směžďovalo s j v ja, je, ju
v hustší sykavku: š: ducha (duše) m. duchja.

Chischi, zastr. vz Chýška. Gl. 77.

Chiztotne, zast., vz Čistotné. Gl. 77.

Chlabiti, sanft werden. Na Slov. Rk.

Chlad, u, chládek, dku, chládeček, čku,
m. — Ch. = studeno, die Kühle. Do chladu
sednouti. Gníd. V chladu pod loubími se-
díme. Puch. V chladu státi. — Ch. = stín,
Schatten. Položil se do chládku. Ros. Sedni
si tam do chládku, tu je slunce. Us. V ch-u
odpočívati. — Ch. = vězení, Gefängniss,
Kerker. Seděti v chládku. Us. — Chládek
za ranní, večerní doby, také: chlady, pl.
Morgen- oder Abendkühle. Musíme za chládku
jíti, za dne slunce pálí. Jg. Vz Gl. Hl. 125.
I v létě bývají veliké chlady. Da,

Chladák, u, m., chladicí kotel, Kühlkessel.

Chládek, chládeček, vz Chlad.

Chladicí káď, pec (chladník), Jg., masť,
D., nádoba, Šp., obkladek, štok, nápoj, kotel,
stroj. Vz -icí. Kühl-.