524

Chladič, e, m., der Kühler, Kühlapparat, Jg.

Chladička, y, f., die Kühlerin. Jg.

Chladidlo, a, n., ein Fächer, Kühlwerk-
zeug. — Ch., Abkühlungsort. Plk.

Chladina, y, f., kühlender Ort. Plk.

Chladírna, y, f., ku př. v pivovarech, kde
pivo na štokách se chladí. Abkühlungsort.
Da. —

Chladitel, e, m., Kühler. Us.

Chladiti, 3. pl. -dí, chlaď, -de (íc), il,
zen, zení; chladívati, kühlen. — co: pivo,
D., hromadu uhlí. Vys. — co komu. V letě
mi ho nechlaď, v zimě mi ho nehřej. L. —
co, koho, se čím: koho kyjem, Papr., Rad.
zvíř., mysl vínem. L. Nenávisť zlým cizím
se chladí. L. — se. Oblaka se chladí. D.
Chladí se (nebe, povětří = blýská se). D.
Chladí se tam (počíná tam býti chladno).

— co kde: pivo na ledě, v studeném sklepě,
nad ledem, při ledě atd. ch.

Chladivý, chladící, kühlend. Ch. borek. Č.

Chladnatosť, i, f., chladnosť, die Kühle.
Ros.

Chladnatý, zimavý, chladný, kühl. Ros.

Chladně se k někomu chovati; ch. ně-
koho uvítati, odbyti; ch. odpovídati, jednati,
něco konati. Kühl.

Chladněti, ěl, ění, kühl werden. Rk.

Chladnice, e, f., chladnička, chladník
(chladné místo k uschovávání věcí), ku př.
chladicí sklep, ein kühler Ort; 2. chladicí
štok v pivováře, Kühlstock; chladná lázeň,
Kaltbad. V. — Jg.

Chladník, u, m., chladníček, čku, m. =
chladnice; 2. pivnice, Bierkeller, Rus.; 3. v hu-
tích chladicí pec, Kühlofen, Jg.; 4. chla-
dicí nápoj. L. — Jg.

Chladno, kühl. — Ch., a, n. a pl. chladna

studeno, die Kühle. V. Dnes je chladno.

Tato chladna nemůže nic růsti. Us. — Jg.

Chladnokrevnost', i, f., Kaltblütigkeit,
Phlegma. Jg.

Chladnokrevný, o zvířatech. — Ch., bez
bázně. Ch-ným při něčem zůstati. Nt. Vz
Chladný. Kaltblütig, phlegmatisch. Jg.

Chladnomyslnosť, i, f. Kaltsinnigkeit.
Rk. —

Chladnomyslný, kaltsinnig. Rk.

Chladnosť, i, f. Ch. mysli. Kaltsinnigkeit.
D. —

Chladnoučký, chladňounký, etwas kühl.
Rk. Vz Chlaďoučký.

Chladnouti, dnul a dl, utí = stydnouti,
kühl werden, erkalten. Jg. — abs. Polévka
chladne. Us. Pobožnosť, horlivosť v nábo-
ženství chladne. Kom. — kde. Polévka na
studeném talíři chladne. — čím: zimou. —
od čeho. Skopová pečeně od studeného ta-
líře rychle chladne.

Chladný, komp. chladnější; -dně, -dněji;
studený, čerstvý, kühl, frisch. Ch. počasí,
vítr, D., den, noc, nápoj, Jg., voda, země.
Brt. Pivo do sklepů chladných vystavuje se.
Kom. Na noc chladnu, v chladnu zemiu. Rkk.

— Chladného jest žaludka příliš (málo tráví).
Chladné mysli človek, kaltsinnig. D. Ch.
posluchač. Hlas. — v čem: v předsevzetí,
lau, gleichgiltig. Jg. — ke komu: k pří-
teli, Us.

Chladoležák, a, m., ein Faulenzer. Reš.

Chladoležný, im Kühlen liegend, faul. Jel.
Chlaďoučký, chlaďouňký, chladičký,

lieblich kühl.

Chladový, Kühl-, Schatten-. D.

Chláchol, u, m. = chlácholení. Smrž.

Chlácholení smyslů, das Besänftigen.
Kruz. — Ch. = porušení penězi, Bestechung.
Reš.

Chlácholiti, 3. pl. -lí, -chol, -le (líc), il,
en, ení; uchlácholiti, chlácholívati. Chl. od
chol, otlkudž i chlad, tedy vlastně chladiti
(prudkého, vášnivého). Šf. Vz Gb. Hl. 125. —
Ch. = krotiti, streicheln, sänftigen, besänf-
tigen, stillen, durch Schmeichelei einnehmen.
Jg. — abs. Pavouk, dřív než ukousne, lísá,
i žena chlácholí. Jel. — koho, co: rozhně-
vaného, Us., ukrutenství. Kom. Máme ho co
chlácholiti, aby se na nás nehněval. Us. —
koho čím: poctami a dary. Kom. — komu
= lichotiti. D., Br. Ch. možnému, smyslům.
Jel, — proč: pro zachování dobré vůle; ze
ziskuchtivosti. — se s kým: Co se s ním
chlácholíš? Ros. — se čeho dochlácholiti:
bití. Ros. — aby. Ch. někoho, aby se utišil.

Chlácholivosť, chlácholnosť, i, f., schmei-
chelndes Wesen. Jg.

Chlácholivý, chlácholný, schmeichelnd;
beschwichtigend. Reš.

Chlama, y, f., tlama, das Maul. Us. u Turn.

Chláma, y, m., nevzdělanec, sprosťák,
ein roher Mensch. Us. u Jilem.

Chlámati = hatlati, hádati, hltati. Na Slov.

— čím. Plnou hubou ch. = z míry píti;
vlastně o hovězím dobytku, pak též o ne-
střídmých lidech; odtud: ochlama (ochlasta).
Na Mor., Brt.

Chlamot, u, m., šramot od chlemtání, das
Geschlapper. Us. Turn.

Chlamst, interj. chňap, schlapp, rapps!
D. — Ch., u, m., ein Schluck. Ros.

Chlamsta, chlamstal, a, m. = chlemtač.

Chlamstačka, y, f. Hráti na ch-ku = dě-
lati posunky, jakoby jedl; hra dětská. Kts.

— Ch. = huba, ústa, der Mund. Ten má
ch-ku rozevřenou (otevřhuba). Da.

Chlamstati, chlemstati; chlamstnouti,
chlemstnouti, stnul a stl, ut, utí, chlamstá-
vati, chlemstávati, oblo požírati, hltati, chňa-
pati, gierig essen, schnappen, rappen. Jg—
co. Pes vodu chlemstá, — 2. V jižních Če-
chách = lapati. Kts.

Chlamstoň, vz Chlemta.

Chlamtanina, y, f., psí nápoj s jídlem.
Die Schlampe, das Geschlampe. — 2. Ne-
chutné jídlo, schlechtes Essen. Ros.

Chlamtati = chlemtati.

Chlamtoň, vz Chlemta.

Chlap, a, m. — Ch. = nešlechtic buďsi
mešťan, buďsi sedlák. Ein Unadeliger. Král
móž znovu chlapa za vládyku vyvýšiti. Tov.
Pakliby měštěnín sedláka pohnal, máta sě
bíti kyji a štíty velikými, neb jsta oba jed-
noho řádu chlapského. Arch. II. 95. Nebylo
by žádného chlapa, než všecko páni a ze-
mané. Žer. Záp. I. 264. — Ch. = nevolník,
otrok, ein Leibeigener. Chlap (otrok), nad
kým života i smrti moc jest. Kom. Chlapa
z někoho udělati. V. Chlapy neb otroky ku-
povati. V. Urozené má tak dobře jako ne-
urozené za své otroky a chlapy. V. Chlapem