525

býti žádostí nezřízených. V. — Ch. = ne-
volný sedlák, poddaný (ve snižujícím smyslu),
der Bauer. Z chlapóv šlechtici bývají a šlech-
tici syny chlapy mívají. Dal. Říkají bláznoví
páni: Chlap jest jako vrba; čím čestějé ji
obrubáš (= chlapa odřeš), tím se húště obalí.
Št. Kdy chlapa vezmou do dvora, chce býti
roven šlechticovi (pánovi). Vz Pyšný. Lb.,
L. Dobrá psu moucha, chlapovi řepa. Vz
Zdvořilosť. Lb. Mladý ch. půl zemana, Pk.
Nebo chlap, když jest povýšen, nesnadně
bude utišen (bude chtíti více). Chč. 1097.
Vz více v Gl. 77. — Ch. = sluha, ein Be-
dienter, Knecht. Chlape, sedlej koně. Us. Sie
chasa mu bieše na sto chlapóv. Rkk 30. —
Ch. = silný, mocný člověk, jonák, ein starker
Mann. Ch. jako dub. S chlapa zvýší. Us. Chlap,
jakoby jej ulil, jako hora. Vz Silný, Tělo
(stran přísloví). Č. — Ch. = klacek, kladivo,
špalek, maňas, ein massiver Mensch. D. —
Ch. = mužský. Má chlapa (amanta, milovníka).
Jg. Vz Chlapec. Na Mor.: Jsou tam chlapi
= mužští; jsou tam roby = ženské. Mrk.

— Ch. = člověk a) s příhanou, ein (grober)
Kerl. Ty chlape! To je hloupý chlap. Čertův
chlap, hromský ch. D. Bral chlapa na caňk
(na uzdu). Sych. Kdo se s chlapem hádá,
lidem v posměch se dává. Č. Ch. jak zmrzlá
košile, b) V dobrém smyslu, ein braver Kerl.
To je hodný ch. Škoda chlapa. To bych byl
ch. (kos), kdybych to uměl. Us. Tchoř uteče
a ch. dobrý pohyne. L. Na uživení je chlap.
Vz Hospodářství. (Lb. myslí, Je jest řeč
o lenochu, který se dá živiti). Č. Ňa Slov.
= dokonalý, rázný muž. — Jen to udělej,
bude to chlap (dobré). Jg.

Chlapati; chlapnouti, pnul a pl, ut, utí;
chlapávati = chleptati, leptati, chlemtati,
saufen, schleppern. Jg. — co. Chlapá pes
pomyje. Vodu do sebe ch. Us. — komu =
chlapu nadávati. Chč. 444.

Chlapcovský, Knaben-. Ch. kalhoty. D.

Chlapcovství, n., das Knabenalter. D.

Chlapčenský = chlapcovský, Knaben-.
Na Slov.

Chlapčí, lépe: chlapecký, jako: kupecký,
otecký (Rkk. ). Tedy: chlapecká škola. Brs. 91.

Chlápě, ěte, n. 1. chlapec, Ros; 2. syn
chlapský, sedláče, Bauersohn. Vz Chlap. Jg.

Chlapec, pce, chlapeček, čka, m., pa-
chole, hoch, ein Knabe, Junge, Bube. To je
hezký ch. Škoda chlapce. Ros. Ch. nezbedný
mívá konec nešťastný. Vz Mladý. Lb., Jg.
Čím více chlapce prosíš, tím ho víc popouzíš.
Vz Hloupý. Lb., Jg. Ch. jako buran, jako
povodeň (pln živosti a ohně), jako výlupek,
jako lusk (pěkný, hladký). Vz Tělo, Hezký. Č.

— Ch. = milovník, zdvořileji než chlap. Ge-
liebter. Vz Chlap. Má chlapce. Us. — Ch.
na řemesle, učenník, Lehrbube. — Ch. v kar-
tách, svršek, shorek, filek, horšek, der Ober.
Hra v karty. V chlapce hráti. Jg.

Chlapecí hlava, košile, Čepička. Us. Knaben-.

Chlapecký z chlapecský; -cky, po -cku.
Ch. mravy, věk, Jg., škola (pro chlapce).
Us. Knaben-.

Chlapectví, n., das Knabenalter. Jg.

Chlapeček, vz Chlapec.

Chlapěti, ěji, ěl, ění; zchlapěti, chlapem
se státi, Bauer, Leibeigener werden. Jg.

Chlapi, chlapský, Bauer-. Ch. urozenie.
Dal. — Ch. duše, das Scharlachskraut. D.

Chlapík, a, chlapíček, čka, m. — Ch. =
hošík, ein junger Bursche. Ch. se vyfintil,
vyšvihl. To je hodný ch. To je ch. (kos)!
Čistý chlapík, sauberer Gesell (iron. ). Dch.

Chlapina, y, častěji f. než m., chlap, bí-
dák, ein armer Bauer. L. — 2. Hřmotný,
silný chlap. Toť je ch. k pohledání. Sych.

— 8. Malý člověk, ein Männchen (verächt-
lich). Bern. — 4. Bylina. Ch. horní, menší.
Gliedkraut. — Jg.

Chlapisko, chlapsko, a, chlapiště, ěte,
n., chlap nemotorný, neohrabaný, hrubý, ein
grober, ungeschlachter Mensch. — 2. Veliký
člověk, slonbidlo, ein grosser Mensch. Jg.

Chlapiti se, za chlapa se vydávati. Bern.

Chlapkyně, ě, f., eine Leibeigene. Ros.

— Ch., velká, silná ženská, eine Standarte. D.
Chlapnouti, pnul a pl, utí = popadnouti,

packen, ergreifen. Jg.

Chlapný, chlapský, leibeigen. D.

Chlapoš, e, m., ein tüchtiger Kerl. Na
Mor. Mřk.

Chlapovati, chlapem koho jmenovati, Je-
manden einen Kerl nennen. Jg.

Chlapský, -sky, po -sku. Vz Chlap. Bauern-,
Leibeigen-. Z rodu chlapského. Háj. V chlap-
skou služebnosť někoho přivésti. V. Otrocká
a chlapská poddanosť. V. Lháti je hřích
velmi ničemný a chlapský. V. — Ch.. = hodný,
brav. To je ch. dílo. Us. Chlapsky si vede.

— Ch. košile, Mannshemd. Na Mor. Mřk.
Chlapství, í, chlapstvo, a, n., nevolnosť,

der Stand der Unadeligen, des Bürgers und
Bauers. Také naň muož ch. provedeno býti
otcem jeho, když by panoší nebyl... po-
něvadž otce chlapa měl, chlapem zuostane.
Kn. Tov. K. 220. (Gl. 78. ) Monyka svadební
smlouvu služebnosť a chlapství nazývala,
Scip. Nařekl ho chlapstvem a řekl mu:
Chlape. Zříz. Ferd. — Ch. = mravy chlapské,
bäurisches Wesen. L. — Ch. na Slov. =
síla, mužnosť, Stärke, Muth. — Vz Chlap.

Chlapstvo, a, n. = chlapství; 2. nevolníci.
St. skl.

Chlaptka, y, f., poskonná konopě, männ-
licher Hanf. Na Slov.

Chlast, u, chlastek, stku, m., chlastání,
der Soff, die Sauferei. Chlastu se oddati,
chlastu hledati. D. Lepší jednou kous, nežli
dvakrát chlast. Jg. Ať i plná stodola, ch. ji
přece udolá. Vz Opilství. Lb. — Ch., co se
chlastá. Ch. pro psy. Us.

Chlastač, e, chlastal, a, chlastoun, a,
chlastoň, ě, m., ochlama, ochlasta, piják,
Säufer. Jg.

Chlastačka, y, f., die Säuferin. Jg.

Chlastanice, e, f., chlastání, die Säuferei,
das Gesäufe, das Saufgelage. Měli tam ch-ci.
Us., Jg.

Chlastárna, y, f., das Saufhaus. Rk.

Chlastati; chlastnouti, stnul a stl, ut, utí,
chlastávati, srkati, schlappern; nemírně píti,
saufen. Jg. On nepije piva, ale chlastá. —
co. Zvíře krev lidskou chlastalo. Kron. Mosk.

— co z čeho atd. Vz Píti. — koho, bíti,
schlagen. Na Mor. — se s kým = vaditi
se, hadern, zanken. Na Mor.

Chlastavosť, i, f., ožíravosť, Saufsucht. D.