526

Chlastavý, kdo rád chlastá, saufend. Jg.

Chlastoň, ě, f. = chlastač.

Chlástory, f., pl., boty, Stiefeln. Us. v Kr-
noších.

Chlastoun, a, m. = chlastač.

Chlastý, chlast, a, o, zastr., svobodný,
neženatý, unverehelicht. Mat. verb.

Chlazení, n., das Kühlen, die Kühlung. D.

Chléb (místy: chlíb; ne: chleb), gt. chleba
(krátí kromě nom. a akkus. sg. všude é),
chlebík, a, chlebíček, čka, m. Chléb m. chlíb,
ie se stáhlo do é po l m. do í. Vz ě, ie.
Ht. Formy, chleba^í se užívá v obec. mluvě
šp. i v nom.: chutný chleba m. chutný chléb.
Šm., Kts. Stran odvození vz Mz. 33. —35.
Das Brod. Ch. bílý (žemle), V., černý, pla-
chetní (z prostřední mouky), Jg., snědý,
chorý, na Mor., pšeničný, žitný (režný), ječný,
ovesný, bramborový, vikvový, otrubový, ja-
helný, hrubý, čelední, z pohanky, měkký,
čerstvý, tvrdý, vypečený, suchý, máslem na-
mazaný, kvašený, nekvašený (přesný), od-
padlý, nevypeklý, sražený, dušovatý (s dír-
kami; pekařova duše), plesnivý, kulatý, po-
dlouhlý (je-li bílý, francouzský), domácí
(doma pečený), pekařský, pecnářský, trhový,
kommisní, podpopelný, hrubý, Jg.; odko-
ralý, odulý, odpeklý, odpadlý, Šp., samo-
žitný, Rk., výražkový (bílý), Š. a Ž-, kliž-
natý, klihovatý, klihovitý, brouskovitý, zá-
kalcovitý (zakalený, zákalec, chodníček. Na
Mor. Mřk. ); z těsta vyškrábaného: zhlodek;
načatý, okoralý, Šp., velkonoční, svěcený,
obětní, Jg., dvakrát pečený (suchár), V., ch.
z bramborů, z hrachu, z turecké pšenice, z ko-
bylek, parní. S. N. Ch. oštíraný, oštíralý =
rozpukaný, Us., v již. Čech. oštíraný, přistí-
raný = připálený. Bž. Vz Oškořiti. Ch. sytý,
sättigendes Brod. Dch. Ch. s máslem. Er. P.
81. Pecen, skrojek, krajíc, skyva, drobek,
úlomek, kus, kousek, bochník, kůra, střída,
dojedek chleba, Jg., odkrojek, patka, skýva
(skyva), slípka, ohledání, pečení, nedostatek,
chleba. Díž (chlebová), košík, prkno, mouka
na chléb. Us. Zadělati na ch.; ch. mísiti, váleti,
opálati, do peci sázeti, péci, načínati, Jg.,
natlouci (příliš nadělati), vyváleti, krájeti;
ch. na pevný řad sázeti, vlažiti, z peci bráti
n. dobývati, vysazovati, Šp., děliti; tvrdý
ch. močiti, máslem namazati, jísti, žmoliti,
kousati atd. Škoda psu bílého chleba. Chléb
na trh vézti, nésti, na trhu prodávati. Ch.
stvrdlý se lépe zažívá než čerstvě pečený.
S. N. Kolik chlebův (pecnův) máte? Ch.
má dvě kůrky, a vnitř střídu dírkovatou.
Kom. Umí víc než chléb jísti. Kdo do tebe
kamenem, ty do něho chlebem. Pečeš-li ch.,
nevytápěj slamou. Š. a Ž. Chutnější chléb
ve svobodě, než koláč ve službě. Když
ženské perou, čerti je berou a když chléb
pekou, div se nevztekou. Šp. Když pere,
čert ji bere, když chléb (koláče) peče, div
se nevzteče (zlá žena). Rým. Spokojil se
s kouskem chlebem (m. chleba). Us. na Mor.
Brt. Tu kaši zajím kouskem chlebem (m.
chleba). Us. Vz Spodobení. Chleba k obědu
neměti. Chč. 447. Domácí ch. se nejdřív
přejí. Dobrý chléb, když koláče nemáš. Jg., C.
Lepší vlastní kousek chleba, nežli cizí pečeně.
Č. Kdo se mnou chleba jísti nechce, já s ním

i koláčův nebudu. Jg. Najedl se chleba,
zbujněl. Mus. Ani suchého chleba nám ne-
podali. O samém chlebě býti. Jg. Snědený
peče chléb. (Vz stran přísloví: Dluh, Dlužník.
Lb. ). č. Ten ch. se k tomu sýru můž ho-
diti. Vz Stejnosť. Č. Jez chléb a pij vodu,
nepřijdeš na chudobu. Č. Kdo chce chleba,
pracuj co třeba. Vz Pracovitosť Lb., Č., Š.
a Ž. Ch. s solí, s dobrou volí. Č. Chlieb so
solou a skutok s dobrou volou. Mt. S. O su-
chém chlebě býti. O chlebě a vodě. Koho
mrzí ch., může dobře se sviněmi žaludy jísti.
Vz Osud. Lb., Jg. Z kusu chleba sloužiti
(za kousek chleba pochlebovati). V. Dobře
se ta poklička trefí (hodí) k tomu hrnci a sýr
k chlebu. Chleba nelámej (přátelství neruš).
Mus., Lb. Syt chleba neodhazuj, ani v horko
šatů. Vz Práce, Čeleď, Šetrnosť, Opatrnosť.
Lb. Měkký ch. kapsu vyjídá. Vz Jídlo, Lb.,
Č. Chléb, boží dárek, sytí a sílí. Č. Vejce
dnešní, ch. včerejší, tele šestinedělní a víno
loňské. Č. Ch. pláče. D. Když spí, ani chleba
nechce. Cizí ch. vždy lépe chutná (dětem
houska). Jg. Ch. není bez otrub a rod bez
výrodku; Bez soli není sladko a bez chleba
není syto; Třeba chleba i konec oběda; Ch.
na cestě netíží; Mnohý chlebem pohrdal, ale
i kůrkou za vděk vzal. Pk. Do té doby ještě
mnoho chleba pojíš (to se brzy nestane). Lb.
Když v květnu kvetou boby, zle o chleby;
kvete-li mák, to již ne tak. Hrš. — Ch. =
potrava, die Nahrung. Ch. náš vezdejší dej
nám dnes. Mat. Hladovému ch. na mysli.
L. Z chleba jednají se k dílu. Br. Na to při-
jíti, aby chleba neměl, aby chleba žáden byl.
V. Ch. denní. V. — Ch. = vyživení, živnosť,
Lebensunterhalt. Je bez chleba (bez služby).
Chleba zbavený. D. Lehký, těžký ch. Us.
V potu obličeje svého budeš si chleba dobý-
vati. Solf. Jísti cizí ch., býti na cizím
chlebě. Z chleba někoho dáti. V chlebě,
na chlebě někoho míti. Jg. Umění jde žebrat
chleba. V. Chleba žebrati. Z chleba při-
jíti; za chléb (službu) čí děkovati. Chlebem
komu hubu zatkati (darem, aby mlčel, uči-
niti). Jg. Ch. má rohy, nouze nohy. č. Vz
Bydlo, Roh. Vrci kus chleba psíku a zacpati
mu hubu. Vz Porušený (soudce). Č. Má víc
slunce než milého chleba v domě. Jg. Koho
ch. jíž, toho píseň zpívej. Kdo čí chleb jíš
a víno pije, toho píseň zpívá. Toho slyš, čí
ch. jíš. Jg., Č., Rb., Pk, Cf. Na čím voze
sedíš, toho píseň zpívej. Cizí ch. mívá rohy,
dokud nevstoupí Černá kráva na nohy (do-
kud se člověku dobře vede, vyhýbá se vší
službě). Vz Poddanosť. Lb. Ch. se nerodí
(bez práce nebudou koláče). Jg. Zlé maso
bez chleba (pravil hladový zeť. Sine Baccho
et Cerere friget Venus). Jg. Nic po chlebě,
když není zubův. Lehčeji jest se bez zubův
najísti než bez chleba. Kdo dal zuby, dá
i chléb. Měj ty naději v boze (v bohu) a chléb
pro tě ve voze. Za zubů se, říkají, chleba
najísti. Jg. Všudy ch. o dvou kůrkách. Vz
Práce. Lb., Jg. Všudy ch. s dvěma kůrkami
pečený. Č. Ne z jedné peci chléb jedl (zku-
šený). Jg. Ch. nejtužeji váže. C. Chleba se
nedospíš. Č. Na svém chlebě pracovati. Pr.
Nesmí ten dospati, kdo chce chleba dostati;
Ch. má nohy kraťoučké, ale pustíš-li ho, ani