527

dlouhými nedohoníš. Pk. Na jednom koni
chleba se nedorobíš; To ti chleba nedá. Mt.
S. Jedním zubem ch. nyní jísti třeba (zlé
časy). Č. Ani chleba ani soli. Vyhlíží jako
dej mu kus chleba. Vz Chudoba, Č. Za
chlebem jíti. Č. Z chlebíčka přicházeti na
slanečka. Vz Prodělání. Vz Násada. Č. —
Ch., statek, hlavně pole, Grundstücke, Land-
gut. Že jeho rychtář s jeho střelci z jeho
chleba šedše na mú dědinu zbili mé lidi
a učinivše to šli jsú zase na jeho chléb. Půh.
Olom. 1412. Jeden chléb (opak: dílnosť, kde
je více hospodářův). Kn. Rož. 10. Ty dcery
odbyl a vdal na cizí chléb. Kn. drn. p. 95.
Že se na své zbožie vrátí z cizího chleba.
Kn. Rož. — Ch. prázdný, daremný = ni-
čemný člověk, darmojed, Unnützer Brod-
esser. V. — Chléb z milosti. — V bot.: Chléb
svatojanský, Johannisbrodbaum; nebeský
(mana), V.; sviňský chléb (zemský sýr, ořech),
Sau-, Schweinbrod. Jg.

Chlebař, e, m., kdo se jen po chlebě
shání na nic vyššího nehledě. To není ka-
zatel, ale ch. Na Slov. Brotsucher. — Ch.,
pekař, Bäcker. Us. — Ch., Brodesser.

Chlebaření, n., der Lebensunterhalt. Rk.

Chlebařiti o čem: o svém = sobě žíti.
Šm.

Chlebárna, y, f. Brodbäckerei, -nieder-
lage; 2. huba (žertovně). Rk.

Chlebařství, n., Brodbäckerei (Gewerbe).
Rk. — Ch. = shánění se po chlebě. Z ch. se
pronásledují. Brodneid. Da.

Chlebení, n., der Lebensunterhalt. Věna
ch-ním na sirotky připadají. Půh. a Nál.
1507. Vz Chlebiti.

Chlebíček, vz Chléb.

Chlebiti, chlebovati, chlebívati = na
chlebě něčím býti, stravovati se, živnosť míti,
pokrm míti, hospodařiti, in Jemandes Brod
sein, sich nähren, leben, wirtschaften; chléb
jísti, krájeti, Brod essen, schneiden; lísati
se, schmeicheln. Jg. Kdož není pohnán ko-
morníkem, tu kdež chlebí, bude půhon zdvi-
žen. Nález pr. 159. Chasníci (v pivovářích,
ve mlýnech) již chlebili (krájeli si chléb
k snídaní, k svatčině). Jg. — s kým. Chle-
buje s matkou. D. Kn. dr. 64. Po mateři,
s kterou on chlebil až do její smrti. O. z D.
Lečby děti měla a s nimi na statku chle-
bila. Tov. 81. — kde. Že v svém chlebil
a svou obzvláštní živnosť měl. Žer. Záp. I.
243. Na svém chlebil. Zlob. Syn chlebí u otce.
Arch. I. 458. Kn. Rož. 52. — o čem. Lečby
každý o svém chlebil (živ byl) a sídlo měl
zvláštní. Pr. O svém každý chlebil a sídlo
měl zvláštní. Tov. Že o svém máti jich chle-
bila. Půh. — Žer. — komu = pochlebovati.
Jg. Sobě ch. = samostatně hospodařiti. Tov.

Chlebnář, e, m., pecnář. Brodbäcker, V.,
-händler. Jg.

Chlebnatosť, i, f., Brodinhalt, Stärke
(einer Speise). Ros.

Chlebnatý, brotreich, stark, Ros., nahr-
haft. Ch. pivo. Ros. Vz Chlebný.

Chlebné, ého, n., Brodgeld.

Chlební, chlebný, Brod-. Ch. koš, putna,
komora, trh, kotce n. krámy, střída, kůra,
mouka, stůl, kvas, lopata, pec, talíř. Jg. Kri-
stus veškenť jest i v chlebné (chlebové) pod-

statě, vešken a celý v podstatě vína. Št. —
Ch. = úrodný, brodreich. Ch. kraj. Jg. —
Ch. = chlebnatý, silný, potravný, nahrhaft,
stark. Pivo je chlebné. Ros.

Chlebnice, e, f., chlebovna, Brodkammer.
Pass. — Ch., místnost', kde se chléb pro-
dává. D.

Chlebníček, a, m. = chlebník. — Ch. =
pelyněk, Wermuth. Zlob.

Chlebník, a, m., pekař. Půh. Olom. 1505.

— Ch., chlebnice, Brodkammer, -schrank.
Us., Jg.

Chlebnosť, i, í. = chlebnatosť. Rk.

Chlebný = chlebnatý. Rk. Ch. trh.

Chlebochtivosť, i, f., Brodbegierde. Mus.

Chlebojed, chlebojedce, e, m., Brodesser.

Chlebojez, a, m., Tischgenosse. Jg.

Chlebokrádce, e, m., Broddieb. L.

Chlebovati, vz Chlebiti.

Chlebové, ého, n., obilí mlatcům dávané.
Gl. 78.

Chlebovina, y, ť. stoklasa, Rockentrespe.
Jg. —

Chlebovka, y, f., lopata k sázení chleba
do peci. Brodschaufel. Us.

Chlebovna, y, f. = chlebnice.

Chlebovník, u, m., artocarpus. Rostl.

Chlebový, Brod-. Vz Chlební. Ch. kůra,
mouka, pec Ros., lopata (pekařská, chle-
bovka), die Schiesse, V., polívka (z chleba
svařeného n. s chlebem nakrájeným, Brod-
suppe). Dch.

Chlebožrout, a, m., Brodfresser. Jg.

Chlebtati = chlemtati.

Chleburád, chleborád (čes. ), a, m., Brod-
lieb. Na Slov. Bern.

Chleby, pl., dle Dolany, míst. jm. Mus.

Chlemosť, i, f., nezpůsobnosť, Ungeschickt-
heit zur Arbeit. Us.

Chlemst = chlamst.

Chlemstati = chlamstati.

Chlemta, Vz Chlemtač.

Chlemtač, e, chlemtal, a, chlemta, y,
chlamtoň, chlamstoň, chlastoň, ě, m., žráč,
Säufer; Fresser.

Chlemtačka, chlemtalka, y, f., Säuferin;
Fresserin. — Ch., tráva vodní. Us.

Chlemtanina, y, f., schlechtes Essen. Rk.

Chlemtati, chlemtám a chlemci; chlam-
tati, chlemtávati = chlamstati, chlastati, chlep-
tati, slopati, lat. lambendo bibere, schlap-
pern, schlappen, schlampen. Jg. Vz Mazati.

— co: vodu, Ben. V., krev. Jg. — odkud
co čím. Ch. bude jazykem svým z vody,
jako chlemce pes. Jud. — čím kam. Žrout
žraním a slopáním do sebe chlemce. Kom.

Chlemtavý, schlappernd. Jg.

Chlemý, zur Arbeit ungeschickt. —
k čemu. Jest k tomu celý ch. Us. Bosk.

Chlepouchý, kdo má ochlípené uši, der
hängende Ohren hat. Us. Jg.

Chleptač, e, chleptal, a, m. = chlemtač.
Jg. —

Chleptati, chleptám a chlepci; chleptávati
= chlemtati, schlapporn, schlampern. Jg. —
co: Pes chleptá krev. Jg. Vz Chlemtati.

Chlév (ne: chlev), chlív, a či u, chlívek,
vku, chlívec, vce, chlíveček, čku n. čka, m.
Gt. chléva, ne: chleva. D. Chlév m. chlív,
ie s e stáhlo po l do é m. do í. Vz Ě, ie. Ht.