Předchozí (526)  Strana:527  Další (528) |
|
|||
527
|
|||
|
|||
dlouhými nedohoníš. Pk. Na jednom koni
chleba se nedorobíš; To ti chleba nedá. Mt. S. Jedním zubem ch. nyní jísti třeba (zlé časy). Č. Ani chleba ani soli. Vyhlíží jako dej mu kus chleba. Vz Chudoba, Č. Za chlebem jíti. Č. Z chlebíčka přicházeti na slanečka. Vz Prodělání. Vz Násada. Č. — Ch., statek, hlavně pole, Grundstücke, Land- gut. Že jeho rychtář s jeho střelci z jeho chleba šedše na mú dědinu zbili mé lidi a učinivše to šli jsú zase na jeho chléb. Půh. Olom. 1412. Jeden chléb (opak: dílnosť, kde je více hospodářův). Kn. Rož. 10. Ty dcery odbyl a vdal na cizí chléb. Kn. drn. p. 95. Že se na své zbožie vrátí z cizího chleba. Kn. Rož. — Ch. prázdný, daremný = ni- čemný člověk, darmojed, Unnützer Brod- esser. V. — Chléb z milosti. — V bot.: Chléb svatojanský, Johannisbrodbaum; nebeský (mana), V.; sviňský chléb (zemský sýr, ořech), Sau-, Schweinbrod. Jg. Chlebař, e, m., kdo se jen po chlebě
shání na nic vyššího nehledě. To není ka- zatel, ale ch. Na Slov. Brotsucher. — Ch., pekař, Bäcker. Us. — Ch., Brodesser. Chlebaření, n., der Lebensunterhalt. Rk.
Chlebařiti o čem: o svém = sobě žíti.
Šm. Chlebárna, y, f. Brodbäckerei, -nieder-
lage; 2. huba (žertovně). Rk. Chlebařství, n., Brodbäckerei (Gewerbe).
Rk. — Ch. = shánění se po chlebě. Z ch. se pronásledují. Brodneid. Da. Chlebení, n., der Lebensunterhalt. Věna
ch-ním na sirotky připadají. Půh. a Nál. 1507. Vz Chlebiti. Chlebíček, vz Chléb.
Chlebiti, chlebovati, chlebívati = na
chlebě něčím býti, stravovati se, živnosť míti, pokrm míti, hospodařiti, in Jemandes Brod sein, sich nähren, leben, wirtschaften; chléb jísti, krájeti, Brod essen, schneiden; lísati se, schmeicheln. Jg. Kdož není pohnán ko- morníkem, tu kdež chlebí, bude půhon zdvi- žen. Nález pr. 159. Chasníci (v pivovářích, ve mlýnech) již chlebili (krájeli si chléb k snídaní, k svatčině). Jg. — s kým. Chle- buje s matkou. D. Kn. dr. 64. Po mateři, s kterou on chlebil až do její smrti. O. z D. Lečby děti měla a s nimi na statku chle- bila. Tov. 81. — kde. Že v svém chlebil a svou obzvláštní živnosť měl. Žer. Záp. I. 243. Na svém chlebil. Zlob. Syn chlebí u otce. Arch. I. 458. Kn. Rož. 52. — o čem. Lečby každý o svém chlebil (živ byl) a sídlo měl zvláštní. Pr. O svém každý chlebil a sídlo měl zvláštní. Tov. Že o svém máti jich chle- bila. Půh. — Žer. — komu = pochlebovati. Jg. Sobě ch. = samostatně hospodařiti. Tov. Chlebnář, e, m., pecnář. Brodbäcker, V.,
-händler. Jg. Chlebnatosť, i, f., Brodinhalt, Stärke
(einer Speise). Ros. Chlebnatý, brotreich, stark, Ros., nahr-
haft. Ch. pivo. Ros. Vz Chlebný. Chlebné, ého, n., Brodgeld.
Chlební, chlebný, Brod-. Ch. koš, putna,
komora, trh, kotce n. krámy, střída, kůra, mouka, stůl, kvas, lopata, pec, talíř. Jg. Kri- stus veškenť jest i v chlebné (chlebové) pod- |
statě, vešken a celý v podstatě vína. Št. —
Ch. = úrodný, brodreich. Ch. kraj. Jg. — Ch. = chlebnatý, silný, potravný, nahrhaft, stark. Pivo je chlebné. Ros. Chlebnice, e, f., chlebovna, Brodkammer.
Pass. — Ch., místnost', kde se chléb pro- dává. D. Chlebníček, a, m. = chlebník. — Ch. =
pelyněk, Wermuth. Zlob. Chlebník, a, m., pekař. Půh. Olom. 1505.
— Ch., chlebnice, Brodkammer, -schrank.
Us., Jg. Chlebnosť, i, í. = chlebnatosť. Rk.
Chlebný = chlebnatý. Rk. Ch. trh.
Chlebochtivosť, i, f., Brodbegierde. Mus.
Chlebojed, chlebojedce, e, m., Brodesser.
Chlebojez, a, m., Tischgenosse. Jg.
Chlebokrádce, e, m., Broddieb. L.
Chlebovati, vz Chlebiti.
Chlebové, ého, n., obilí mlatcům dávané.
Gl. 78. Chlebovina, y, ť. stoklasa, Rockentrespe.
Jg. — Chlebovka, y, f., lopata k sázení chleba
do peci. Brodschaufel. Us. Chlebovna, y, f. = chlebnice.
Chlebovník, u, m., artocarpus. Rostl.
Chlebový, Brod-. Vz Chlební. Ch. kůra,
mouka, pec Ros., lopata (pekařská, chle- bovka), die Schiesse, V., polívka (z chleba svařeného n. s chlebem nakrájeným, Brod- suppe). Dch. Chlebožrout, a, m., Brodfresser. Jg.
Chlebtati = chlemtati.
Chleburád, chleborád (čes. ), a, m., Brod-
lieb. Na Slov. Bern. Chleby, pl., dle Dolany, míst. jm. Mus.
Chlemosť, i, f., nezpůsobnosť, Ungeschickt-
heit zur Arbeit. Us. Chlemst = chlamst.
Chlemstati = chlamstati.
Chlemta, Vz Chlemtač.
Chlemtač, e, chlemtal, a, chlemta, y,
chlamtoň, chlamstoň, chlastoň, ě, m., žráč, Säufer; Fresser. Chlemtačka, chlemtalka, y, f., Säuferin;
Fresserin. — Ch., tráva vodní. Us. Chlemtanina, y, f., schlechtes Essen. Rk.
Chlemtati, chlemtám a chlemci; chlam-
tati, chlemtávati = chlamstati, chlastati, chlep- tati, slopati, lat. lambendo bibere, schlap- pern, schlappen, schlampen. Jg. Vz Mazati. — co: vodu, Ben. V., krev. Jg. — odkud
co čím. Ch. bude jazykem svým z vody, jako chlemce pes. Jud. — čím kam. Žrout žraním a slopáním do sebe chlemce. Kom. Chlemtavý, schlappernd. Jg.
Chlemý, zur Arbeit ungeschickt. —
k čemu. Jest k tomu celý ch. Us. Bosk. Chlepouchý, kdo má ochlípené uši, der
hängende Ohren hat. Us. Jg. Chleptač, e, chleptal, a, m. = chlemtač.
Jg. — Chleptati, chleptám a chlepci; chleptávati
= chlemtati, schlapporn, schlampern. Jg. — co: Pes chleptá krev. Jg. Vz Chlemtati. Chlév (ne: chlev), chlív, a či u, chlívek,
vku, chlívec, vce, chlíveček, čku n. čka, m. Gt. chléva, ne: chleva. D. Chlév m. chlív, ie s e stáhlo po l do é m. do í. Vz Ě, ie. Ht. |
||
|
|||
Předchozí (526)  Strana:527  Další (528) |