528

Chlév jen v písmě se drží, v obec. mluvě
užívá se: chlív, chlívek, é se zúžilo jako
vůbec v í. Vz é( zúžení jeho v í. ). Gb. Stran
odvození vz Mz. 36. Ch. pro skot: stáje,
kravín; pro koně: konírny, maštale; pro ovce:
ovčín; pro dobytek vepřový: chlívek. S. N.
Ch. dobytčí, skotu, V., kravský (kravinec,
kravín, kravník), husí (husinec), kozí (ko-
zinec), ovčí (ovčinec, ovčín), Jg., sviní n.
svinský. Šp. Pěkně tu (Jest tu) jako v chlívě.
Jg. Co platno chléva zavírati, když jiní krávy
pokradli. V. (Už je to tam, co vlček sham).

Chlevař, e, m. = chlevník. L.

Chlevárna, y, f., Stallung, Stallraum. Rk.

Chlévek, vku, m., vz Chlév.

Chlevina, y, f., Stallgeruch. Rk.

Chlévní, -ný, chlívný, chlévečný, chlí-
večný, Stall-. Ch. mrva, Vaň., krmení. Ja.

Chlevník, a, m. Viehstallaufseher. Rk.

Chlevovati, v chlévě míti, přechovávati,
eingestallt haben. Lex. vet.

Chlévový = chlévní.

Chlíb, vz Chléb.

Chlip, u, m. Schluck, Trunk.

Chlípa, y, f. = chlípnosť, bujnosť, žádosť,
Geilheit. Hus, Výb. I. Had sě rozhnievav v svej
chlipie, pusti se naň velmi sipie. Mus. III. c. 59.

Chlipati, chlipnouti, pnul a pl, utí =
chleptati, srkati, schlürfen, schlabbern. Jg. —
co: vodu, polévku, mléko. Jg. — Ch. =
bujněti, zastr. Jir.

Chlípě, ěte, n., hříbě, Füllen. Ani chlí-
pěte nezachovati. Vz Nic. Č. Vz Klípě.

Chlipěti, 3. os. pl. -pějí, ěl, ění, hervor-
brechend fliessen; ochlipenu býti, viseti,
herabhängen. D. — abs. Aby viděl střeva jeho
ven chlipěti. V. Ten strom má jablek, že dolů
chlipějí. Novot. Chlipěti (chlipným býti) za-
jisté hovadská věc jest. Kom. — kudy. Voda
skrze kameny chlipí. Mus., Vys. — odkud.
Krev ze žil chlipí, z nosu; mozek z hlavy.
Jg., Lom. — na co. Krev chlipí na vykou-
pení. Cant. D. — komu. Tomu psu chlipějí
uši. Jg. — komu kam. Ten klobouk mu
do očí chlipěl. Us. — čím: rozkošemi chlipí
(chlipným se stává). V. Chlipí velikou žádostí
po tom. Ros.

Chlípiti, klípiti, 3. pl. pí, íl, en, ení; ochlí-
piti, chlípívati = věšeti, herabhängen lassen.

— co. Ten pes chlípí uši. Us. Chlípí uši, že
dostal chlosta. Sych.

Chlipkosť, i, f., dychtivosť, Begierde, Gier.

— Ch., chlipnosť. Bern.

Chlipký, dychtivý, žádostivý, begierig. —
Ch., chlipný. Bern.

Chlipně, geil. Ch. skákati, tancovati. V.

Chlipněti, 3. pl. -pnějí, ěl, ění, chlípní-
vati = počínám chlipným býti, geil werden,
chlipnosti hleděti, geil sein, V.; o sviních:
houkati se. Aqu.

Chlipnice, e, f., eine Wollüstige. Rk.

Chlipník, a, m., rozkošník, tělopásek, ein
Geiler, Wollüstling. Jg.

Chlipniti, il, ěn, ění, geil machen. Hus.

Chlipnosť, i, f. = žádost'; vilnosť, bujnosť,
Unzüchtigkeit, Geilheit. V ch-sti se hovádka
zapalují. Reg. Chlípností brzy umřel. Štelc.
K ch-stem náchylný; tělesnou ch-stí nakažený;
v ch-stech uzdu si pustiti; v ch-stech živu
býti; v nečistotě a v ch-sti život vésti; zprzniti

se neřádnou ch-stí. V. Čistý jest, kdo se
hanebnou ch-stí neposkvrňuje. Kom. Od ch-sti
rychlý útěk nejlepší. Bern. Kdo se přidržuje
hry, vína, chlipnosti, ten má v každém koutě
psoty dosti. Bern.

Chlipnouti, pnul a pl, utí = spadnouti.

— kam: do vody, plumpen. Jg. Do hlavy,
do rozumu ch. (na Slov. chlupnouti), einfallen.
Ani jednomu ani druhému to do rozumu ne-
chluplo (na mysl mu to nepřišlo). Bern. — Jg.

Chlipný, lépe než: chlípný, vz -ný; od
, chlípa'; chlipen, pna, pno; komp. chlipnější.

— Ch. 1. žádostivý, gierig. k čemu.
K světské pýše. Tkad. — 2. Vilný, smilný,
nečistý, unzüchtig, geil, wollüstig. Chlipným
býti (chlipěti). V. Ch. žádosť, rozkoš, člověk,
život. Jg., V. Věk svůj v rozkošech a chlip-
ných žádostech strávil. Har. Ch. jako buják.
Mt. S.

Chlista, y, f., žáha, Sod, das Sodbrennen.
Ch. mě pálí. Us. Litom.

Chlístnouti, tnul a tl, utí, mager werden.
Us. Turn.

Chlíšť, ě, m., hmyz na zelí hlávkovém,
Krautschnecke. Drží se jako chlíště (u zelí).
Prov. Jg. — Ch., klíšťák, lesní kozel, červík,
který se hovadům ke kůži připíná a krev
vyssává. Reš. — Jg. Vz Klíšť.

Chlív, vz Chlév.

Chlívina, y, f., zápach chlévní, Stallgeruch.
Načichnouti ch-nou. Us. Jg.

Chlo-ë, y (dle „Žena"; vz Aloë) nebo:
e (dle „Růže"), f., ženské jm. řecké.

Chlopati, chlopotati, chlopám, chlopotám,
chlopoci, chloptám, chlopci; chlopávati=slo-
pati, chleptati, schlabbern; kaňhavě, sviňsky
jísti, schweinisch fressen, na, Slov.; klepati,
klopfen, na Slov. Bern. — Jg.

Chlopec, pce, m., pasť, Falle, Dohne. Do
chlopce chytati. Do chlopce padnouti. Bern.
Ch. na myši. Bern. Vz Poklop, Poklopec.

Chlopeň, vz Chlopně.

Chlopiti, il, en, ení = klopiti. — co: dvéře,
zumachen. Koll.

Chlopkati = klapati, klappen, klappern.

— čím: čižmamí. Na Slov. Bern.
Chlopně, č, f., na Slov. = poklop, die

Klappe. Klapky n. chlopně užil. Presl.

Chlopní, chlopný, Klappen-. Ch. semenice.
Vz Chlopně. Podlé množství chlopní je plod
jedno-, dvoj-, troj-, čtver-, pěti-, mnoho-
chlopný. Rostl.

Chlopnitec, tce, m., capparis species. Rostl.

Chlopnitka, y, f. býložilec, valvularia.
Klappenthierchen. Krok.

Chlopnitosť, i, f. Anwesenheit der Klappen.
Jg. —

Chlopnitý, mit Klappen versehen, klappig.
Ch. plod. Rostl.

Chlopňovitý, klappenartig (v bot. ). Rk.

Chlopnúť koho = udeřiti, schlagen. Na
vých. Mor.

Chloptati, vz Chlopati.

Chloptiti, il, ěn, ění = klopiti, umstürzen;
v léčku chytiti, verstricken. Bern.

Chlor, u, m., z řec., (zelenožlutý), po česku:
solík. Vz více v S. N. III. 1079.

Chlorečnan, u, m. Ch. barnatý, draselnatý,
sodnatý, vápenatý. Kh. Vz více v S. N. III.
1080. Chlorat.