529

Chlorid, u, m. Ch. aluminitý, ammonato-
měďnatý, ammonato-platičitý, ammonatý, am-
monatý čistený, ammonatý železitý, antimo-
niční, antimonový, arsenový, barnatý, berbe-
rinný, bismutový, bromový, borový, brucinný,
cínatý, cinchoninný, cíničito-ammonatý, cíni-
čitý, cíničitý vodnatý, cirkonitý, cyanatý, dra-
selnatý, dusíkový, ethylnatý, formylový, fos-
forečný, hlinitý, horčnatý, chininný, jodnatý,
kademnatý, kobaltnatý, kakodylnatý, křemí-
kový, lithnatý, magnesnatý, manganatý, mě-
dičnatý, měďnato-ammonato-tekutý, měďnatý,
methylnatý, molybdenatý, narkotinný, nikel-
natý, olovnatý, olovnatý zásaditý, osemnatý,
osmitý, osmičitý, osmičelý, oxyakantinný,
palladičito - sodnatý, palladnatý, platinatý,
rhodnatý, rtutičnatý, rtuťnatý, seleničitý, sele-
ničnatý, siřičnatý, sodnatý, stříbrnatý, stront-
natý, strychninný, šeličitý, telurnatý, thornatý,
titanitý, uhlitý, uranatý, vápenatý, vanadový,
vizmutový, zinečnatý, zlatnatý, železitý, že-
leznatý. Kh., Nz. Vz také v S. N. III. str. 1080.

Chlori-s, dy, f., řec., bohyně květin. Kvě-
tena. —

Chlorit, u, m., nerost slídnatý. Obsahuje
vodu, kyselinu křemičitou, kysličník (hořeč-
natý, železnatý a hlinitý). Ch. břidličnatý n.
břidlice chloritová. Vz Steatit. Bř. Grüner
Talgstein.

Chloroform, u, m. — Chloroformovati
koho, chloroformiren. Vz S. N. III. str. 1081.

Chloros-is, e, f., řec., blednice, Bleichsucht.

Chlorový. Ch. vápno. Vz více v S. N.
III. 1082. Chlor-.

Chlost, u. m. = pardus, výprask, bití,
Schilling, Hiebe, Schläge. Dostal dobrý ch.
Ros. Dáti někomu chlosta. D.

Chlostati (chlostám a chlosci), na Mor.
chlástati; chlostnouti, stnul a stl, ut, utí;
chlostávati = metlami bíti, (mit Ruthen)
hauen, schlagen. Jg.

Chlostiti, il, en, ění = muchlati, knittern,
zausen. — co: šátek. Us. Polič. — Ch.
mrskaje odháněti, schlagend wegjagen. Us.
Jg. —

Chlostný, čistý, kalý, sauber. Us.

Chlouba (zastr. chlúba), y, f., honosnosť,
honosení, Ruhmredigkeit, Prahlerei, Geprahle,
Windmacherei. Jg. Ch. větrná, D., marná.
V. Žádosť chlouby; chlouby žádostivý. V.
Bez chlouby to pravím. Us. Jest to pouhá
ch. D. Chlouby s pytel, lží s dva (o těch,
kteří mnoho mluví). Ros., Pk. Ch. na ulici,
hovno v truhlici. Us. Ch. po ulici, hadry
v truhlici. Vz Pyšný. Lb. Chlouby za sto
zlatých, bohatství za zlámanou grešli. Č. Vz
stran přísloví: Bota, Ctnosť, Dým, Buben,
Huj, Jelito, Kopřiva, Koště, Kout, Koza,
Kožich, Krám, Kukačka, Mísa, Modla, Pěn-
kava. Přívoz, Pyšný, Pytel, Rozum, Sám,
Sraziti koho, Tatrmánek, Tráva, Trubač,
Večeře. — To jest má ch. (předmět chlouby).
Nt. — Ch., y, m., chlubník, Prahler. Ros.

Chloubce, chlubce, e, m., chlubník, Prahler.
Plk. —

Chloud, u, m., hůl, klicek, Stock, Stecken.
Hubený jako ch. (jako troud, v již. Čech.,
Bž., jako lunt). Pohlaď ho chloudem. Us.
Prach.

Chloudek, dka, m., ein Abgezehrter. Rk.

Chloudí, u., zelené chvojí, grünes Tannen-
reisig. Us. Turn.

Chlouditi, il, zen, ení = mořiti, slabiti.

— koho: zima ho chloudí. Jg. Zehren, ent-
kräften.

Chloudivý, abzehrend.

Chloupek, vz Chlup.

Chloupkovatý, chloupkatý, chloupeč-
kovatý, mit kleinen Haaren versehen. Ch.
list, hlavička včel, stopka, ovoce. Jg.

Chloupkovitý, haarähnlich. Rk.

Chloust. Patsch! Ch. tě tam (do vody)
hodím. Ch. na něho z okna pomyjemi. L. Ch.
se probořil. Us. Chloustem krev z něho pluští.
L. Vodu chloustem na někoho vyliti. Jg.

Chloustač, e, m. Schlapperer, Fresser. Rk.

Chloustati, chloustávati; chloustnouti,
tnul a stl, utí; chlouštěti, 3. pl. -ští, -šti,
ště (íc), ěl, ění, sausen, rauschen, sprudeln,
patschen. Jg. — co = něco rychle, chutně
jísti. Rk. — kam. Jak ty chloustneš do vody
(spadneš). Us. — co komu kam: vodu v oči
(chloustem vylila). L. V oči svou čepku mu
chloustne (hodí). L. — koho čím (přes co):
bičem (švihnouti, udeřiti). L. — Hlupcem
chloustnul mě přes leb (vyťal mi hlupce, nadal
mi hlupcův). L.

Chlpiti, il, en, ení = rváti, tahati, raufen.

— koho za co: za vlasy. Koll.

Chlúba, zastr. = chlouba.

Chlubce = chloubce.

Chlubení, n., das Prahlen. D.

Chlubictví m. chlubičství, n. = chlubení.
Včel. čes.

Chlubič, e, m. = chloubce.

Chlubička, y, f.. die Prahlerin.

Chlubitel, e, m. = chloubce.

Chlubiti se, 3. pl. -bí se, chlub, -bě (íc), il,
ení; chlubívati se = honositi, vynášeti, chvá-
liti se, sich rühmen, prahlen, aufschneiden.
D., Jg. — abs. Kdo se chlubí, česť svou (sám
se) hubí. Č., Pk. Kdo se mnoho chlubí, zřídka
co umí. Č. Mnoho se chlubí, ale málo do-
vozuje. Háj. Kdo mnoho mluví: neb lže, neb
se chlubí. Jg. — čím: nešlechetnostmi. Br.,
Mudr. Chlub se cizím, kdo svého nemáš. Č.
Ch. se ctností. Jel. Těmi věcmi se chlubí.
Kom. Tím se Augustus chlubíval. Ottersd.
Ústy a slovy honosnými se chlubil. V. Chlub
se bábo strojem a krávo dojem. Pk. Svým
hřiechem se ch. Št. kn. šest. 138. Nechlub
se pradědy sám jsa škaredý. Č. Nemáte se
podlé čeho moudrostí chl. Br. — v čem.
Jg. Chlubil-li jsem se v čem vámi před ním.
Br. Kteříž se v svém padoucím zboží chlubí.
V. — s čím. Ros. Máš se s čím chlubiti.
Sych. Chlubil se mu s tou knihou. Ros. —
z čeho. Ros. Z obcování s dobrým chlubím
se. Jel. — kde. Nemáš se před Bohem čím
chlubiti. Ojíř. — Br. — že. Chlubil se, že
tam došel. Us.

Chlubivec, vce, m. = chloubce. Rk.

Chlubivosť, chlubnosť, i, f., Prahlsucht. Jg.

Chlubivý, chlubný, prahlerisch. Č. Vz
Chlubný. Stran přísloví vz: Chváliti, Chlouba,
Rozum, Šlak, Tráva.

Chlubna, y, f., chlubivá žena, ein prah-
lerisches Weib. Us.

Chlubník, a, m., chlubný člověk, ein
Prahler. Aqu.