534

ch. bude. Ps. Proti nepřátelům chodil. Us.
Na opilého nechoď. L. Na divoké husy,
kachny ch. Bl. Do školy ch. Kom. Kdo se
chřestu bojí, nechoď do lesa. Jg. Koho oči
bolí, nechoď do mlýna. Jg. Spolu do školy
chodili. Us. Nechodí do kostela. D. Kdo
často do mlýna chodí, zamoučí se. — o čem:
O hůlce, V., o berli, o holi ch. — oč. Chodí
tu o tisíce, Us., o život. Roz. — na čem.
Na svých nohou ch. (samostatne jednati). V.
Chodí jako na drátkách (obratně, zpanštile).
Č. Chodí na pantoflích do městečka. Er. P.
105. — pro co. Pro vodu, pro pivo ch. Us.
Není potřeba daleko pro příklad choditi. V.

— pod čím. Chodí pod peřím (má v klo-
bouku chochol, trägt einen Federbusch). Us.
Pořád pod věncem chodila. V. — po co.
Ch. po vodu (zastr.; nyní: pro co). Jv. —
za kým. Za dívkou, za vdovou, za příkla-
dem něčím. Us. Chodí za ním, jako tele za
kravou (jako stín). Za pýchou palice chodí.
Jg. — za koho, za co. Já slíbila, víc za
muž nechoditi (nevdati se). Výb. Ch. za lby,
za pasy = práti se. Jg. — odkud (z čeho).
Řeky bez mála všecky v zemi se rodí a z této
do jiných zemí chodí (tekou). Dal. Pozdě
z hospody domů chodí. Us. — se supinem.
Nechodiž jinam sbierat klasův. Ben. Nechoď
spat, Us., se tam modlit. Ben. — s inft. m.
správného supina. Nechoď sbírati na jiné
pole. Br. Chodil se modliti. V. Chodíval kla-
něti se jí. Br. - - s adv. Nerovně ch. (kul-
hati). V. Ch. skvostně, roztrhaně, D., po ně-
mecku, po polsku. Us. — se. Chodí se.
S lidmi se to často dobře nechodí, chtějíť
vždy vyražení míti. Hlas. Po kluzké cestě
špatně se chodí. Brt. — Vz Jíti.

Chodítka, tek, pl., m. Der Gängel-, Lauf-
wagen der Kinder. Rk. Vz Chodánky.

Chodivý, kdo rád chodí, der gern o. gut
geht. Ch. člověk, kůň (gängig, Čsk. ), nohy.
Jg. — Ch. svině (která do stáda se honívá). D.

Chodkyně, ě, f., žebračka, Bettlerin.
Biancof.

Chodlivý = chodivý, běhavý. D.

Chodmo, gehend. Schön.

Chodní, Gang-, Geh-.

1. Chodník, u, chodníček, čku, m. =
stezka, pěšina; chodba, der Weg, Pfad, Fuss-
steig, Steig, Trottoir; Gang, Allee. Pro stezku
cesty neopouštěj, lečby třený byl chodník.
Kom. Nechoď k nám synečku, dokud ti ne-
kážu, sice ti chodníček kamením zahážu (za-
házím). MM. Vycházeti na staré chodníčky
(1. úmysl změniti; 2. v staré navyklosti upa-
dati. Vz Úmysl. ). Č.

2. Chodník, a, m.,. chůdník, ein Geher.
To je dobrý ch. Ros.

Chodnosť, i, f., Gangbarkeit. Rk.

- Chodný, chod mající, gehend. Ch. tvor,
pták. L., Krab. — Ch., kde choditi možná,
gangbar. Ch. místo, cesta. Zlob. Dnes není
chodno (nelze z domu pro vítr atd. vyjíti).
Us. Vz Shodný. — Ch. šaty = všední, špat-
nější. Alltagskleider. Na Slov.

Chodoba = chudoba, Noth, Armuth. V.

Chodobkový pryskyřník, ranunculus bul-
atus. Rostl.

Chodové, pl., m., hlídači hranic, Wächter
der Gränze, der Markmann. Vz Gl. 79., Chod, a.

Chodovice, pl., m., dle Budějovice, ves
v Bydžovsku.

Chodovo, a, n., místní jm. Mus.

Chodovský = chodecký.

Chodový, Gang-. Rk.

Choeril-os, a, m., básník řecký za Ale-
xandra Vel.

Chochol, chocholík, u, chocholíček, čku,
m., chochole, šošole, chocholka, šošolka, še-
šulka, chocholice, f. — 1. Vrcholek špičato-
okrouhlý, špičatovypouklý, ku př. na stohu,
na hlavě. Ch. hory. L., die Kogel, eine kugel-
förmige Erhöhung. Jg. - - 2. Ch., hlava n. kulatý
konec kosti, der Kopf am Beine. Ch. kosti
pažné. Sal. — 3. Ch. ptačí, korunka z peří
na hlavách ptačích, chocholka. Kom. Die
Haube, der Busch. — 4. Ch. na přílbici, na
lebce. V. Busch. Ch. žínění, Rossbusch. Čsk.
— Ch. elektrický, elektrischer Papierbusch.
Čsk. — Nosí volovou chocholku. Vz Smilstvo.

Chocholák, a, m., ein Spitzkopf. Jg.

Chocholář, e, m., perař, Federschmücker.
Us. —

Chocholatě, rund zugespitzt, kogelig. Pref.

Chocholatěti, ěl, ění, schopfig, kogelig
werden.

Chocholatice, e, m., eucomis, rostl.

Chocholatiti, chocholiti, schopfig, spitzig,
kogelig machen. Jg.

Chocholatka, y, f., kozlíček, die Schopf-
meise. D.

Chocholatosť, i, f., die Schopfigkeit. Us.

Chocholatý, chocholovatý. Vz Chochol.
Ch. vrch, čelo, kuželka, čepice, bylina, hruška.
Jg. Kogelig, schopfig, halbrundgespitzt. V.
Ch. skřivan, chocholouš. Schopflerche.

Chocholavec, vce, m., na Slov. chucholák,
škvor, Ohrenkriecher. Plk.

Chocholec, lce, m. = chochol. Č.

Chocholena, chocholouška, y. f., chocho-
latá slepice, eine Schopfhenne. Jg.

Chocholenka, y, f., terebella, červ. Krok.

Chocholeti, el, ení = chocholatěti.

Chocholice, e, f. = chochol.

Chocholičnatý = chocholičný. Rostl.

Chocholičný, chocholík mající. Rostl.

Chocholík, u, m. = chochol. — Ch.,
konec kosti okrouhlý, Gelenkkopf. Ch. pažné
kosti. Ja. Ch. naběhlý, Gelenkknochenge-
schwulst.

Chocholiti chocholatiti.

Chocholka, y, f. = chochol. Čížek má
ch-ku. Sych. — Ch. = chocholouš, Hauben-
lerche. Kom. — Ch. = chocholatá slepice.
Puch.

Chocholný chocholatý. Ch. přílbice.
Mus. —

Chocholoustka, y, f., chocholouš. Seiden-
schwanz. Žid.

Chocholouš, e, chocholoušek, ška, m.,
kdo má špičatou hlavu, ein Spitzkopf; 2. pták
s chocholkou, zvl. skřivan, Haubenlerche;
3. pták tažný, jako dlask, der Seidenschwanz,
Haubendrossel. D., Jg. — Ch., dedek, Wiede-
hopf.

Chocholouše, ete, n., druh jabłek červe-
ných, kyselých. Us.

Chocholoušek, vz Chocholouš.

Chocholovatý = chocholatý.

Chocholuch, u, m., jm. rybníka. Jg.