535

Chocholuška, y, f. = chocholatá slepice.
Na Mor.

Chochtati, vz Chechtati.

Chochtoň, ě, m., rod racků. Presl.

Chochul, a, m., mygale, Rüsselmaus. Presl.

Cholava, y, f., kdo má cholavé vlasy. Vz
Cholavý.

Cholavý = kadeřavý, kraus. Vlasy husté,
cholavé. Ms.

Cholera, y, f., kolera, z řec., vlhkost těla,
die Galle, jedna ze čtyr letor. L. — 2. Hně-
vivosť, horkokrevnosť, der Jähzorn. — 3. Ch.
asijská, nemoc, žlučná úplavice. Cholera. Ch.
sporadická, cholerina, epidemická (asijská).
Vz více v S. N. III. Umřel ch-rou, na ch-ru.
Dostal ch-ru. Stůně na ch-ru. Us. Lék od
cholery, Brt., proti ch-ře. V Asii ch. vznikla,
se objevila; ch. ulevuje, zaniká, přestala. Us.

Cholerický, horkokrevný, teplokrvý, prch-
livý, gallsüchtig. Rk. — Cholerik, a, m.,
ein Choleriker.

Cholomot, u, m., vír, Dreh-, Wirbelwind.
Us. Vorlík.

Cholostejnosť, i, f., rozmařilost', Weich-
heit. Lom. pých. 52.

Cholostejný, rozmařilý, weich, zastr. Jg.

Chomáč, chumáč, e, chomáček, chumáček,
čku, m., chomáš, e, na Mor. chomáč = chumel,
hromada něčeho zmotaného, spleteného, ein
Büschel, Busch, Klumpen, Flocke. D. Ch.
vlasův, vlny, koudele, housenek. Jg. Ty
ořechy v chomáčích rostou. Kram. Ch. cupa-
niny, die Charpie. Ch. do rány klásti. —
Ch. jistý druh květenství. Rostl. — Jg. Vz
Chumáč, Chomíč.

Chomáčný, buschig, flockig. Us.

Chomáčovitý, chumáčovitý, buschig. Ros.

Chomaštěk, šťku, m. = chomáč, zastr.
Alch.

Chomelka, y, f., chomelia. Rostl.

Chomíš = chomáč. Na Mor.

Chomol, u, m. = bouřlivý vítr. Sturmwind.
Ch-lův vzteklosť, jek. Jel. Ch. prací. Jel. Ch.
n. pelech červův. D.

Chomolice, e, f. = chumelice.

Chomoliti se — chumeliti se.

Chomor, chomůr, u, m. = mrť, chamradí,
chamrad. Zlob.

Chomout, u, (zastr. chomut), chomoutek,
tku, m., das Kummet, die Siele. D. V ch-tu
jsou dve dřeva (kleště), jichž konce slovou
uši. Us. K voje konci přidělávají se od cho-
moutu visící držadla. Kom. Částky ch-tu jsou:
křivé dřevo (z něm. krumpolec), houžka,
prostranky, podhřbetník (svršec, na Mor.
Mřk. ) a podpěnky. Jg. Do ch-tu netřeba než
slámy. Ros. Komu česť, tomu česť má býti
dána, do ch-ta nehodí se než sláma. Rým.
Sláma se nehodí než do ch-ta a kroupy do
jelita. D. Sluší mu to jako svini ch. Musí do
něho jako do ch-tu cpáti. Ros. Chodí jako
v ch-tě (napjatě). L. Není do ch-ta = do
práce. L. Když bohatý ptá (= žebrá) chudého,
říká chudý: Ano, ještě abych slámu do cho-
moutu cpal; to bych nevěděl, co bych dělal.
Na Mor. Mrk. — Ch., a, m., člověk neohra-
baný. Tölpel. — Jg.

Chomoutati, koho: koně. Jg. Das Kum-
met geben.

Chomoutec, tce, m., vz Chomout. Boč.

Chomoutina, y, f., der Kummetdeckel.
Čsk. —

Chomoutnice, e, m., žena na hlavu věnec
z něčeho měkkého udělaný si kladoucí, má-li
na ní něco nésti. Dle Jg.

Chomoutník, u, m., Kummetriemen. Rk.

Chomoutný, Kummet-. Ch. řemen.

Chomoutový = chomoutný. Kummet-.

Chomrad, u, m., neřád, smeti, Unrath. Pass.

Chomtati = chumlati. Č.

Chomutice, tic, pl., m., jm. místné. Mus.

Chomutičky, pl., m., dle Dolany, místní
jm. Mus.

Chomútné, ého, n., chomútové, die Ab-
gabe, welche vom Pferdegespann o. für die
Einfuhr des Kummets gezalt wurde. Gl. 79.

Chomútov, Chomoutov, a, m., mě. v Čech.
Kommotau. Všude lidé, v Chomútově Němci.
Jg., Č. Vz více v S. N. III. str. 1105. —
Chomútovan, a. m. — Chomútovský.

Chop, u, m., der Griff. Kom. — Ch., po-
chopení, Fassungskraft. Zlob.

Chopite lnosť, i, f., chopnosť, Fasslichkeit.
Kom.

Chopitelný, chopný, empfänglich, be-
greiflich, fasslich. Znamením smyslům těla
chopitelným vyznamenal. Br.

Chopiti, 3. pl. -pí, chop, -pě (íc), il, en,
ení; chopnouti, chopívati; chápati (chápáni
a chápi); chápávati = jímati, sáhati, chytati,
bráti, fassen, haschen, greifen. Jg. Chápati,
vz stran časování: Mazati. — Chápám, nač
chýlíš. Sych. — co. Chopi Záboj svój mlat.
Rkk. 12. Ch. braň; chápati učení. V. Rozum
toho ch. nemůže. Kom. Kdo žádá, chápá
všecko. Kom. Ch. se čeho bitím (nuceně). Šm.
Kdo nic nechápá (nepochopuje), hloupý jest.
Kom. — co proti komu. Zbraň proti Srbům
chopiti. Kram. — co kde. Jednoho Boha,
v trojí osobě na tomto světě nikdo chopiti
nemůže. Štelc. — co čím: rozumem, V., J.
tr. — se čeho: meče, zbraně, Us., noh, Br.,
nějakého prostředku, D., práce, Sych., slova.
D., Ml. Ch. se hrdla (objímati se). V. Neví,
čeho by se chopiti měl. V. Vrchnosť se toho
málo chápá (málo o to dbá). V. Chopte se
mne. Kom. Toho se chopiti hodlám. Sych.
To se jich chápá (chytá, je proniká). Kom.
Těch dluhů chápalo se ke stu, die Schulden
beliefen sich auf 100 Gulden. Us. Plz. —
se k čemu. Chápej se k tomu (měj se k tomu).
D. — se do čeho (zugreifen, angreifen).
Hezky se do toho chápá (vpravuje). Ros. —
se na koho čím. Na mýtného bitím se chápal.
Boč. — po čem chápati. Rk. — co, koho
zač. Ch. někoho za, plášť, za ruku. Nt.

Choplivosť, i, f., chopnosť, chápavosť,
Fassungsvermögen, Empfänglichkeit, Be-
gierde. Jg.

Choplivý, chopný, empfänglich. Boč.

Chopnosť, i, ť. choplivosť. Br.

Chopný. Kdo chopiti může, empfänglich.
Duše chopné. D. — čeho. Aby chopen byl
všeho toho. Auct. ant. — Ch. = pochopitelný,
greflich, greifbar, begreifbar. Pís. br. — Ch.

chytrý, lapavý, spitzfindig, listig. — Jg.
k čemu. Rk.

Chor (dříve: kor, nyní: kůr), u, chorek,
kůrek, rku, m., z řec, v kostele chor, kůr,
kruchta, kde zpěváci zpívají. Das Chor. Na