537

Chotrč = Kotrč.

Choťův, -ova, -ovo, ženichův. Krok. Bräu-
tigam-.

Chouda, y, f. = chudinka (žena). Us.
u Jil.

Choudě, ěte, n. = chudinka (dítě). Us.
u Jil.

Choukati, choukávati = dýchati, hauchen.

— koho. Ch. ducha svatého. D. — na koho.
Volek a oslíček na děťátko choukali. Lom.

— si kam: do rukou. Na Slov.
Choulan, a, m., tolipeutes. Krok.
Chouleti, ejí, el, en, ení = vinouti, winden.

Us. —

Chouliti, 3. pl. choulí, chul, choule (íc),
il, ení; chouleti, lejí, el, en, ení, choulívati
= chýliti, kloniti, shýbati, neigen; — se =
chýliti se, vinouti, shýbati, kloniti se, sich
neigen. Jg. — se kam. Choulí se k večeru.
Us. Ch. se k někomu (lichotiti se). Kom. —
se. Pes se choulí (vine). D. — se koho n.
čeho = ostýchati se, sich scheuen, fürchten,
zagen. Kom. Čím více se člověk včel choulí,
tím více se za ním sypou. Jg., Č. — se
v čem. Knížata choulili se v řeči (ostýchali
se mluviti). Br. Ch. se v řeči = přestávati
pro stud mluviti. Knst. — s inft. Nechoulí
se mluviti podlé své vůle. Právo zem.

Choulivka, y, f. Jerichorose. Rk.

Choulivosť, i, f., choulostivosť, Klein-
müthigkeit. D.

Choulivý = choulostivý.

Choulostice, e, f., aeschynomene, rostl.
vikvovitá. Rostl.

Choulostivě, choulostně, scheu, klein-
müthig, feige. Ch. úpěti. Sych. Supplikací
někomu ch. (bázlivě) podával. V.

Choulostivec, vce, m., ostýchavý, ne-
smělý člověk, bázlivec, ein zaghafter, klein-
müthiger Mensch, Feigling. Mus.

Choulostivěti, choulostněti, choulostěti,
stějí, ěl, ění; choulostívati, furchtam, feig,
kleinmüthig, empfindlich werden. — abs.
Zavírané děti příliš choulostivějí. Jg. — čím:
zahálkou. Krok.

Choulostiviti, choulostniti, il, en, ení;
bázlivého, choulostivého učiniti, furchtsam,
feig, kleinmüthig, empfindlich machen. Jg. —
koho čím: měkkým chováním. Jg.

Choulostivosť, i, f., choulostnosť = malo-
myslnosť, bázlivosť, Kleinmuth, Feigheit, Blöd-
sinn, Verzagtheit, Zaghaftigkeit, Schüchtern-
heit, Scheu, Wehleidigkeit, Zärtlichkeit. Jg., D.

— Br. Ó nevčasné ch-sti naší. Kom. Dal se
svou ch-sti všem v lehkosť. Sych. Na Saru
pak manželku Abrahamovu ctnou, vážnou
a stydlivou, kteráž pro stud a choulostivosť
ani mezi hostě pána svého Abrahama ne-
vešla, ale svých prací hleděla, pilně pama-
tovali. Ze Zk. zápiskův.

Choulostivý, choulostný, ostýchavý, báz-
livý, měkký, nedůtklivý. Jg. V již. Čech. sklo-
stivej. Kts. Na Příbramsku říkají: skolo-
stivej. Prk. Kleinmüthig, feig, blöd, weich-
herzig, zart, empfindlich, verzagt, zaghaft.
Jg. Zajíc zvíře ch-vé. Rad. zvíř. Ch-vý ště-
stím se nadýmá, neřestmi srdce tratí. Kom.
Nebuď choulostivého srdce při modlitbě své.
Br. Nerád je bit, an je tuze choulostiv. Jg.
Nic není choulostivějšího než dobrá pověst'.

Jel. Mysl ch-ou činiti. V. - k čemu. Je

lenivý a ch-vý k ctnosti. Kram. Ch. ke kaž-
dému chřestu bázlivý jest. Kom. — v čem:
ve vedení války. Karyon. V dobrém, v práci.
Rk., Plác. — při čem: při modlitbě. Rk. —
na co: na nohy. Rk. —Ch. = čeho se nelze
dotknouti. To je ch. věc. Ch. otázka, eine
kitzliche Frage. Dch. Ch. zima (pronikavá,
durchdringende Kälte). V. Ch. čas (zimavo,
empfindliches Wetter). Ros.

Choulostně, choulostnosť, choulostný,
vz Choulostivě atd.

Choutka, y, f. (zastr. chutka) = chtění,
žádosť, ein Lüstchen, Belieben, Neigung zu
etwas. Jg. Mám velkou choutku tebe dostati
za ženu. Jg. Napadla ho chútka (zachtělo
se mu. Vz Mlsný). Jg., Č. Mají k tomu ch-ku.
Sych. Ne pro ch-ku svou než... Kom.
Choutku provoditi. Kom. Sehnati si ch-ku,
laskominy, žáhu na někom. Vz Msta. Měl
choutku na třešně. Ml. Ch. smyslná. — Ch.
= radost, potěšení, pochutnání, Vergnügen,
Lust, Lüstchen. Jg. Není ch-ky lepší po
práci jako odpočinutí. Reg. zdr. Hrdlo ob-
žerné rádo hledá choutky v lahůdkách. V. —
Ch. == chuť, chutnosť, Geschmack. Ani ch-ky
v tom není (není to chutné). Ros. Nemá to
ani choutky. D. — Ch. Na ch-ku mu to dal,
V., pro choutku (k okusení). Kom. — Jg.

Choutkář, e, m., Launer, der seinen eigenen
Geschmack hat. Rk.

Chov, u, m. = chování, die Auferziehung,
Zucht, Jg. Ch. dobytka. Dch. Kůň mého
chovu. L. Necháme si tu jalovičku k chovu.
Us. — Ch., die Aufbewahrung. Všecko ovoce
není k chovu (nedá se dlouho chovati). Jg.

Chova, y, f., obživení, Nahrung, Kost. Na
Slov.

Chovací, k chování, worin man etwas
aufbewahrt. Ch. kapsa. Reš.

Chovač, e, m., der Verwahrer, Pfleger. Hus.

Chovačka, y, f. = chůva, pěstounka, na
Slov. varovčice, Kinderwärterin. Děti své po
porodu chovačkám dávají. Štelc. Schovanci
nabyli mravův a povah od svých chovaček.
V. — Ch. = kojná. Die Amme. Plk., Ras.

Chovajičný, -čnosť, vz Chovatlivý atd.
Ros.

Chovalosť, i, f., das Verhalten. Jg.

Chovalý = zachovalý. Dobře ch. člověk,
wohlverhalten. Faukn. — v čem: v rozkoši
(chovaný). St. skl., Alx.

Chovan, a, m. = chovanec, Koll.

Chovana, y, f. = kráva doma odchovaná.
Na vých. Mor. Eine zu Hause auferzogene Kuh.

Chovánče, ete, n. = chovanec.

Chovanec, nce. m., der Zögling. Pfleg-
ling. D.

Chovánek, nku, m., na Slov. = kurník,
Hühnerstall. Plk.

Chování, n., das Aufbewahren. Do žaláre
k chování nás dal. Us. — Ch. koní, dobytka,
Zucht; dobytek, roj pro chování, Stamm-.
D. — Ch. = živení, Pflege, Unterhaltung.
Dal ho té ženě na ch. Us. — Ch., Verhalten,
Wandel, Betragen. Dobré ch., dobrého ch.
Jg. Dobré, vážné, důstojné, rozumné, neroz-
umné, chytré, zdvořilé, pyšné ch. Nt. Jaké
chování, také skonání. Trnk., Pk., Jg. Zpráva,
list o ch. (o ch. se), Conduitenliste. Rk. Ch.



	537

	Chotrč = Kotrč. Choťův, -ova, -ovo, ženichův. Krok. Bräu- tigam-. Chouda, y, f. = chudinka (žena). Us. u Jil. Choudě, ěte, n. = chudinka (dítě). Us. u Jil. Choukati, choukávati = dýchati, hauchen. — koho. Ch. ducha svatého. D. — na koho. Volek a oslíček na děťátko choukali. Lom. — si kam: do rukou. Na Slov. Choulan, a, m., tolipeutes. Krok. Chouleti, ejí, el, en, ení = vinouti, winden. Us. — Chouliti, 3. pl. choulí, chul, choule (íc), il, ení; chouleti, lejí, el, en, ení, choulívati = chýliti, kloniti, shýbati, neigen; — se = chýliti se, vinouti, shýbati, kloniti se, sich neigen. Jg. — se kam. Choulí se k večeru. Us. Ch. se k někomu (lichotiti se). Kom. — se. Pes se choulí (vine). D. — se koho n. čeho = ostýchati se, sich scheuen, fürchten, zagen. Kom. Čím více se člověk včel choulí, tím více se za ním sypou. Jg., Č. — se v čem. Knížata choulili se v řeči (ostýchali se mluviti). Br. Ch. se v řeči = přestávati pro stud mluviti. Knst. — s inft. Nechoulí se mluviti podlé své vůle. Právo zem. Choulivka, y, f. Jerichorose. Rk. Choulivosť, i, f., choulostivosť, Klein- müthigkeit. D. Choulivý = choulostivý. Choulostice, e, f., aeschynomene, rostl. vikvovitá. Rostl. Choulostivě, choulostně, scheu, klein- müthig, feige. Ch. úpěti. Sych. Supplikací někomu ch. (bázlivě) podával. V. Choulostivec, vce, m., ostýchavý, ne- smělý člověk, bázlivec, ein zaghafter, klein- müthiger Mensch, Feigling. Mus. Choulostivěti, choulostněti, choulostěti, stějí, ěl, ění; choulostívati, furchtam, feig, kleinmüthig, empfindlich werden. — abs. Zavírané děti příliš choulostivějí. Jg. — čím: zahálkou. Krok. Choulostiviti, choulostniti, il, en, ení; bázlivého, choulostivého učiniti, furchtsam, feig, kleinmüthig, empfindlich machen. Jg. — koho čím: měkkým chováním. Jg. Choulostivosť, i, f., choulostnosť = malo- myslnosť, bázlivosť, Kleinmuth, Feigheit, Blöd- sinn, Verzagtheit, Zaghaftigkeit, Schüchtern- heit, Scheu, Wehleidigkeit, Zärtlichkeit. Jg., D. — Br. Ó nevčasné ch-sti naší. Kom. Dal se svou ch-sti všem v lehkosť. Sych. Na Saru pak manželku Abrahamovu ctnou, vážnou a stydlivou, kteráž pro stud a choulostivosť ani mezi hostě pána svého Abrahama ne- vešla, ale svých prací hleděla, pilně pama- tovali. Ze Zk. zápiskův. Choulostivý, choulostný, ostýchavý, báz- livý, měkký, nedůtklivý. Jg. V již. Čech. sklo- stivej. Kts. Na Příbramsku říkají: skolo- stivej. Prk. Kleinmüthig, feig, blöd, weich- herzig, zart, empfindlich, verzagt, zaghaft. Jg. Zajíc zvíře ch-vé. Rad. zvíř. Ch-vý ště- stím se nadýmá, neřestmi srdce tratí. Kom. Nebuď choulostivého srdce při modlitbě své. Br. Nerád je bit, an je tuze choulostiv. Jg. Nic není choulostivějšího než dobrá pověst'.	Jel. Mysl ch-ou činiti. V. - k čemu. Je lenivý a ch-vý k ctnosti. Kram. Ch. ke kaž- dému chřestu bázlivý jest. Kom. — v čem: ve vedení války. Karyon. V dobrém, v práci. Rk., Plác. — při čem: při modlitbě. Rk. — na co: na nohy. Rk. —Ch. = čeho se nelze dotknouti. To je ch. věc. Ch. otázka, eine kitzliche Frage. Dch. Ch. zima (pronikavá, durchdringende Kälte). V. Ch. čas (zimavo, empfindliches Wetter). Ros. Choulostně, choulostnosť, choulostný, vz Choulostivě atd. Choutka, y, f. (zastr. chutka) = chtění, žádosť, ein Lüstchen, Belieben, Neigung zu etwas. Jg. Mám velkou choutku tebe dostati za ženu. Jg. Napadla ho chútka (zachtělo se mu. Vz Mlsný). Jg., Č. Mají k tomu ch-ku. Sych. Ne pro ch-ku svou než... Kom. Choutku provoditi. Kom. Sehnati si ch-ku, laskominy, žáhu na někom. Vz Msta. Měl choutku na třešně. Ml. Ch. smyslná. — Ch. = radost, potěšení, pochutnání, Vergnügen, Lust, Lüstchen. Jg. Není ch-ky lepší po práci jako odpočinutí. Reg. zdr. Hrdlo ob- žerné rádo hledá choutky v lahůdkách. V. — Ch. == chuť, chutnosť, Geschmack. Ani ch-ky v tom není (není to chutné). Ros. Nemá to ani choutky. D. — Ch. Na ch-ku mu to dal, V., pro choutku (k okusení). Kom. — Jg. Choutkář, e, m., Launer, der seinen eigenen Geschmack hat. Rk. Chov, u, m. = chování, die Auferziehung, Zucht, Jg. Ch. dobytka. Dch. Kůň mého chovu. L. Necháme si tu jalovičku k chovu. Us. — Ch., die Aufbewahrung. Všecko ovoce není k chovu (nedá se dlouho chovati). Jg. Chova, y, f., obživení, Nahrung, Kost. Na Slov. Chovací, k chování, worin man etwas aufbewahrt. Ch. kapsa. Reš. Chovač, e, m., der Verwahrer, Pfleger. Hus. Chovačka, y, f. = chůva, pěstounka, na Slov. varovčice, Kinderwärterin. Děti své po porodu chovačkám dávají. Štelc. Schovanci nabyli mravův a povah od svých chovaček. V. — Ch. = kojná. Die Amme. Plk., Ras. Chovajičný, -čnosť, vz Chovatlivý atd. Ros. Chovalosť, i, f., das Verhalten. Jg. Chovalý = zachovalý. Dobře ch. člověk, wohlverhalten. Faukn. — v čem: v rozkoši (chovaný). St. skl., Alx. Chovan, a, m. = chovanec, Koll. Chovana, y, f. = kráva doma odchovaná. Na vých. Mor. Eine zu Hause auferzogene Kuh. Chovánče, ete, n. = chovanec. Chovanec, nce. m., der Zögling. Pfleg- ling. D. Chovánek, nku, m., na Slov. = kurník, Hühnerstall. Plk. Chování, n., das Aufbewahren. Do žaláre k chování nás dal. Us. — Ch. koní, dobytka, Zucht; dobytek, roj pro chování, Stamm-. D. — Ch. = živení, Pflege, Unterhaltung. Dal ho té ženě na ch. Us. — Ch., Verhalten, Wandel, Betragen. Dobré ch., dobrého ch. Jg. Dobré, vážné, důstojné, rozumné, neroz- umné, chytré, zdvořilé, pyšné ch. Nt. Jaké chování, také skonání. Trnk., Pk., Jg. Zpráva, list o ch. (o ch. se), Conduitenliste. Rk. Ch.