540

Chramoborce, e, m., der Tempelstürmer.
Us. —

Chřamolka, y, f., jm. louky u Čela-
kovic. Jg.

Chramost, u, m., chramot, šromot, chra-
moštění, chřest, šust, das Geräusch. V. —
Ch., chrasť, Reisig. — Ch., a, m., dle „De-
spota", člověk hloupý, Tölpel. Jg.

Chramosta, y, f., kdo chramosti. — Ch.,
hlupák, Tölpel. Ch. studu prázdný. Sych.

Chramostění, chramoštění, í, n., chřest,
šust, šustění, hučení, šoustání, das Rauschen,
Geräusch. V. Sysel svým chramostěním se
prozradí. Reš. To nenadálé ch. nás polekalo.
Sych.

Chramostí, n., chrastí. Gestrüpp. Us.

Chramostina, y, f., chrastina, Gestrüpp.

Chramostiti, il, stěn a štěn, ění; chramo-
stěti, ějí, ěl, stění; chramostívati =chrastiti,
chrastiti se, Geräusch machen. — Chramo-
stiti se = chramostiti, rauschen. V. — se
kde: v trní. Hil.

Chramostyky, pl., f. = věci žádné ceny
nemající. U J. Hradce. Sř.

Chramostýl, e, z hranostaj, e, m.; n se
změnilo v m, vz Gb. Hl. 98. — 1. Lasice
bílá, das weisse Wiesel, Frettchen. — 2. Bílá
kolčava, das Hermelin. Vz Kolčava. Jg.

Chramot, u, m., chramost, šramot, das
Geräusch. Jg.

Chramotiti, novější: ch. se = chramostiti.
Ros.

Chrámovský = chrámový, Tempel-. Zlob.

Chrámový, chrámní, Tempel-. Ch. zlato,
Us., peníze, V., pokladnice, D., stavení. Bib.
Kněží chrámoví. Jg. Vz Kostelní.

Chřampa, y, m. a f., hubař, hubařka, Maul-
drescher, -drescherin.

Chramtiti se = skrbiti, geizen. Chmel.

Chramtivý, karg.

Chrana, chránka, chránečka, y, f., skrýš,
Zufluchtsort, Schutz. Jg.

Chránce, e, m., chranič, Beschützer. Puch.

Chráněnec, nce, m., der Beschützte. Us.

Chráněnka, y, f., die Schutzbefohlene. Rk.

Chraničí, Schutz-. Ch. maz. Techn.

Chranič, e, m., der Beschützer.

Chranička, y, f., die Beschützerin. —
Chraničky, pl., f., neštovice očkované, zvl.
kraví, Schutz-, Kuhpocken. Ch. bludné, ne-
pravé. Ja.

Chranidlo, a, n., ein Schutzmittel, ein
Präservativmittel. Krok.

Chranitel, e, m. = chránce.

Chranitelka, y, chranitelkyně, ě, f., chra-
nička, die Beschützerin.

Chranitelný, chranicí, beschützend. Jg.

Chrániti, 3. pl. chrání, chraň, chráně (íc),
il, ěn, ění; chránívati = přikryti, přistříti,
schovati, verbergen, decken; brániti, opatro-
vati, hájiti, vertheidigen, beschützen; se
varovati, vystříhati se, sich vorsehen, vor
etwas hüten, in Acht nehmen. Jg. — abs.
Chraň Bůh! Bože chraň ! — co: svou čistotu,
Žalansk., svůj život. Us. Lépe: ch. čeho:
své čistoty. Jg. koho, čeho: pravdy, V.,
města. Br. Bůh nás chránil té příhody. Hlas.
Hospodin ch. bude lidu svého. Br. — koho,
se kde: v domě zloděje ch. (schovávati). L.
Pod stromem proti dešti se ch. Us. Chráněn

bude pod střechou od horka. Ben. V. Chrá-
nili se po lesích. L. — koho čím: rukou,
štítem, mečem. Us. — se čeho. Chrání se
toho jako pes kyje. Chránil se toho jako sova
světla. Jg., Zk. — koho kdy: při odpočí-
vání. Troj. — koho, čeho, se před čím.
Roucho chrání před horkem a zimou. Br.
V ruce mají stínidlo, jímž hlavy před sluncem
chrání. Kram. Někoho před soudem ch. (há-
jiti). Nt. Chraň nás Bůh před tím. Us. Matky
před pádem chrání. Kom. Poněvadž církve
své před zlými ch. zaslíbil. Br. Chránil se před
ním, jako před zlým grošem. Us. Ch. se před
nebezpečenstvím, Kom., před pádem. Jir. dh.

— koho, se od čeho. Domové chrání od
vedra. Jel. Ch. sě ot kvasa chlěbnago. Slav.
Mat. 16., 13. Aby (andělové) od útoků sata-
nových chránili (ostříhali). Kom. — Vz Brá-
niti. —

Chránivý, schützend, bergend, schirmend.

Jg —

Chránlivosť, i, f., schránlivosť, šetrnost',
Wirtschaftlichkeit. Bern.

Chránlivý, schránlivý, šetrný, wirtschaft-
lich, mässig. Bern.

Chrap, u, m., das Schnarchen. — Ch., a,
m., der Schnarcher. Rk.

Chřap, u, m., hlahol, krach. Ros.

Chrápač, e, m., kdo chrápe, chrněč, der
Schnarcher. D.

Chřapač, křapač, e, m., ein Kracher. Jg.

— Chřapáč, křapáč, křapák, veliký vlaský
ořech, grosse Nuss, Baumnuss. Kouble. —
Chřapáč, křapáč, e, m., veliký smrž, grosse
Morchel, Bischofsmütze. Aqu. — Chřapáč,
křapáč, chřapák, křapák a) pohrdlivě o nosu,
frňák, grosse Nase, Schmecker, D.; b) o uhro-
vitém nosu. Plk. — Chřapač, e, m., zavilé,
sukovité dřevo, knorrichtes Holz. D. — Jg.

Chřapák, a, m., velký ořech; nos. Vz
Chřapáč. Na Mor. křapák. Brt.

Chřapal, a, m., der Rasseler. Jg.

Chrápati, chrápám a chrápí; chrápávati;
chrněti, schnarchen, röcheln. Jg. Vz Mazati.

— Hrozně chrápe. Us. Dnes celou noc chrápal.
Us. Chrápe, akoby ho najal (akoby ho boli
zoťali). Mt. S. — kdy: ve spaní ch. V. —
jak dlouho. Chrápal do bílého dne (spal).

Chřápati, chřápám, chřapám, křapám,
chřapi, křapi; chřapávati; chřapiti, il, en, ení;
chřapívati; chřapnouti, pnul n. pl, utí. Ch. =
chřap, chřapot, třeskot a) dělati, klirren, ras-
seln, scheppern, krachen; b) vydávati, klirren,
rasseln, Jg.; chroptěti; tlachati. — abs. Ten
hrnec chřape. Udeřil ho v hlavu, až chřaplo.
Bil ho v hlavu, až to chřapalo. Jg. Chřapá
(chroptí) jako starý hrnec — komu. Chřapí
mu hlas. Sych. — na co. Pán na své hrdlo
chřapí. Kateř. Žer. — kam. Po malé chvíli
chřapne na zem a Jelínek se sehne, vezme
mu je mezi nohami. Svěd. 1569. — čím:
dveřmi (bouchati). Us. — koho kam: někoho
přes hlavu ch. (bíti, tlouci). Ros. — se v čem:
v šamích (ve škarpalích), Us., v křámích. Šm.
(klappern in Pantoffeln).

Chrápání, n., das Schnarchen. Us. Vz
Chrápati.

Chrápání, n., das Scheppern. Vz Chrápati.

Chřápavě, rasselnd, heiser. Ch. mluviti. V.

Chrápavec, vce, m. = chrápavý. Jg.