542

Chrástek, vz Chrast.

Chrastěti, 3. pl. -stějí, ěl, ění, šustěti,
rauschen, rasseln. Ros. Něco tam chrastělo.
Us. Vše pod ním chrastí. Puch. — Ch.,
chrastem se stávati, zu Strauche werden. Jg.

Chrastí, n., Gebüsch, Gesträuch, Reisig,
Strauchwerk, dürres Reis. — Ch., zelné
listí, Krautblätter.

Chrastice, e, f. Schilf-, Glanzgras. Rk.

Chrastidlo, a, n. = chrastítko.

Chrastilau, Chrastělovo, a, n., v prus. Slez.

Chrastina, y, f., křovina, porostlina,
chrastí, křoví, Gebüsch, Gestrüppe, Remis,
Busch, Strauch. Br. Zajíc k ch-nám utíká.
Kom.

Chřastina, y, f., mačiště, mačinka, srdce
u zelí (hloubek) a jiných zelin nedokonalé,
když se nezahlaví. Das Pflanzenherz. Jg. —
2. Okřastaný len, grob gebrochener Flachs.
Vz Chřastačka. — Ch. = krajina, kde chrastí
roste. Arch. I. 154.

Chrastinný, Strauch-, von Reisig. Reš.

Chrastisko, a, n., chrastidlo, Klapperzeug.

1. Chrastiti, il, ění; chrastívati; chrast-
nouti, stnul a stí, utí; chrastati, rasseln,
knastern, rauschen, Geräusch machen. Ros.
Bázlivý i listí se, když chrastne, bojí. L. —
kde. Zvěř v křoví chrastí. Jg. Až jí v těle
chrastí kosti. Er. P. 392. — čím: řetězem,
Pt., metlou švihnouti). L. Ch. sebou = svaliti
se (v již. Čech. ). Kts. — čím kam. V zemi
trojzubem chrastnul. L. — se. Co se tam
chrastíš? Jg.

2. Chrastiti, il, ěn, ění, drastiti, kostrba-
titi, drsnatiti, rauh machen. Ros.

Chrastitý, plný chrasti, voll Reiser. Jg.

Chrastivý, rasselnd, schepperig. Rk.

Chrastlavý, vz Chrastavý.

Chrastloun, a, m., prašivec, ein schäbiger
Mensch. D.

Chrastnatý — chrastavý. Na Slov. Bern.

Chrastnouti, vz Chrastiti.

Chrastný = chrastový.

Chrastor, u, m., chrastory, pl., škrampetle,
eine Art Schuhe. Jg.

Chrastový, chrastný, Strauch-, Reisig-,
Reis-. L.

Chrášťany, pl., dle Dolany, jm. místní.

Chrášťanský, z Chrášťan. Vz Chrášťany.

Chrat, u, m., der Kehlkopf. Us. v Klatov.

Chratice, e, f., Halskraut. Rk.

Chrb, u, m., zastr. chrib, vrch u Přerova.
Boč. —

Chrbát, u, m. = hřbet. Na Slov.

Chřbet, zastr. = hřbet.

Chřbetnice, e, f. = hřbetnice.

Chrbol, u, m., šátek na hlavu, Kopftuch.
Reš. —

Chrbola, y, f., chrbolka, nějaký šat. Gl. 79.

Chrčavý, röchelnd. Jest ch. = chrčí mu
v krku. Us. Turn.

Chrček, čka, m. = skřeček, der Hamster.
Na Slov.

Chrčení, n., chropot, das Röcheln. D. Ch.
poraněných. Jg.

Chrčeti, 3. os. pl. chrčí, chrč, -če (íc), el,
ení; chrčívati, chroptěti, röcheln, knurren,
hrčeti, crčeti, rieseln, stark rinnen. Jg. —
(komu) kde. Chrčí mu v hrdle, v krku,
v prsou. Ros. Chrčí-liž v něm V — odkud.

Krev chrčí ze žil. D. — čím kam. Jeho
svatá krev třemi potoky na zemi chrčieše.
Leg. — kdy. Voda v pádu chrčí. Ros.

Chrčivý, röchelnd.

Chrdosť, i, f. = hrdosť. Pochýlen jest
k ch-sti člověk a k žádosti marné chvály. Št.

Chremstati, chremstávati; chremstnouti,
stnul a stl = kousati, beissen. — co. Ten
to jablko chremstá. Ovce trávu chremstá. Jg.
Pes kosť chremstá.

Chremtiti se, il, ění, skrbiti, geizen. Jg.

Chřen (křen), na Slov. chren, u, m. Křen.
V., Kom. Der Meerretig, Krän, Kren. Pečitému
přidává se křen. Kom. Dobrý chřen s medem
a med sám. L. Chřen se chlubil, dobrý já
s medem; a med na to: kat tě prosí, dobrý
já bez tebe. L. Dobrýs co chřen. Ros. Jsi
dobrý jako štiplavý křen. D. Ten člověk
chřen (= nemilý). L.

Chřenař, e, m., křenař, der Kränmann. D.

Chřenařiti, il, ení, mit Krän handeln. Us.

Chřenařka, y, f., křenařka, das Kränweib.
D. —

Chřeněti, ěl, ění = hrčeti, rauschen, rieseln.
— po čem. Po křemeni (po kamení) voda
chření. Rozml. duse s tělem. Ms.

Chřeniště — chřenoviště.

Chřenný, vz Chřenový.

Chřenoviště, ě, n., chřenové pole, Krän-
feld. —

Chřenovka, křenovka, y, f., zahrada kře-
nová, Krängarten, -feld. D.

Chřenový, chřenný, křenový, křenný.
Meerrettich-, Krän-. K. list n. lupen, kořen,
miska (struhadlo), obchodník (chřenař), šálek,
mísečka, dům (v Praze). Jg.

Chřepěti, pí, ěl, ění = chřapati, heiser
sein. Hlas chřepí. Hus.

Chřest, u, chřestek, chřístek, stku,
chřesteček, čku, m., chramosť, šust, das Ge-
rassel, Geräusch. Jg. Chřest listu (větrem)
chřestícího. Br. Každého chřestu listí se báti.
V. Ch. zbrojného nepřítele, brani, mečův,
hubnův, vozů, pancířův. L., D., Kom. Ch.
i drnket mečev. Rkk. Pro své zlé svědomí
každého chřestu se bojí. Peyt. Kdo se chřestu
bojí, nechoď do lesa. Jg., Lb. Chřestu netřeba
se báti (na pouhý křik nedbám. Vz Křikloun).
Lb., Jg.

Chřesť, i, f., zastr. chřiesť, Spargel, hromové
koření. Jel.

Chřestač, e, m., kdo chřestá, der Klapper-
mann; žváč, der Plauderer. Reš.

Chřestáč, chřístač, e, m., der Schlotter-
apfel. D.

Chřestačka, y, f., štěrkavka, hrkavka,
die Klapper, Rassel, Schnurre, Schnarre,
Ratsche, Schlotter. V. Dítě chřestačkami hraje.
Kom. Kněží zvonci, hrkavkami, chřestačkami
břinkají. Kom. — Ch., Tambourin. Světoz.

Chřestační, Klapper-. Ch. kladivce. Reš.

Chřesták = chřestýš.

Chřestati, chřestám a chřesci, chřestávati;
chřestiti, il, ěn, ění; chřestěti, 3. pl. -stí,
ěl, ění, chřestívati; chřestnouti, stnul a stl, utí,
šustěti, rachotiti, ratschen, rollen, rappeln, rau-
schen, klappern, rasseln. Jg. — abs. Štěstí
když chřestí, tuť třeští, boj se neštěstí; jedno
druhé když honí, noclehy často mění. Prov.
Klátí se a chřestá. Har. Chmel usušený chřestá.



	542

	Chrástek, vz Chrast. Chrastěti, 3. pl. -stějí, ěl, ění, šustěti, rauschen, rasseln. Ros. Něco tam chrastělo. Us. Vše pod ním chrastí. Puch. — Ch., chrastem se stávati, zu Strauche werden. Jg. Chrastí, n., Gebüsch, Gesträuch, Reisig, Strauchwerk, dürres Reis. — Ch., zelné listí, Krautblätter. Chrastice, e, f. Schilf-, Glanzgras. Rk. Chrastidlo, a, n. = chrastítko. Chrastilau, Chrastělovo, a, n., v prus. Slez. Chrastina, y, f., křovina, porostlina, chrastí, křoví, Gebüsch, Gestrüppe, Remis, Busch, Strauch. Br. Zajíc k ch-nám utíká. Kom. Chřastina, y, f., mačiště, mačinka, srdce u zelí (hloubek) a jiných zelin nedokonalé, když se nezahlaví. Das Pflanzenherz. Jg. — 2. Okřastaný len, grob gebrochener Flachs. Vz Chřastačka. — Ch. = krajina, kde chrastí roste. Arch. I. 154. Chrastinný, Strauch-, von Reisig. Reš. Chrastisko, a, n., chrastidlo, Klapperzeug. 1. Chrastiti, il, ění; chrastívati; chrast- nouti, stnul a stí, utí; chrastati, rasseln, knastern, rauschen, Geräusch machen. Ros. Bázlivý i listí se, když chrastne, bojí. L. — kde. Zvěř v křoví chrastí. Jg. Až jí v těle chrastí kosti. Er. P. 392. — čím: řetězem, Pt., metlou švihnouti). L. Ch. sebou = svaliti se (v již. Čech. ). Kts. — čím kam. V zemi trojzubem chrastnul. L. — se. Co se tam chrastíš? Jg. 2. Chrastiti, il, ěn, ění, drastiti, kostrba- titi, drsnatiti, rauh machen. Ros. Chrastitý, plný chrasti, voll Reiser. Jg. Chrastivý, rasselnd, schepperig. Rk. Chrastlavý, vz Chrastavý. Chrastloun, a, m., prašivec, ein schäbiger Mensch. D. Chrastnatý — chrastavý. Na Slov. Bern. Chrastnouti, vz Chrastiti. Chrastný = chrastový. Chrastor, u, m., chrastory, pl., škrampetle, eine Art Schuhe. Jg. Chrastový, chrastný, Strauch-, Reisig-, Reis-. L. Chrášťany, pl., dle Dolany, jm. místní. Chrášťanský, z Chrášťan. Vz Chrášťany. Chrat, u, m., der Kehlkopf. Us. v Klatov. Chratice, e, f., Halskraut. Rk. Chrb, u, m., zastr. chrib, vrch u Přerova. Boč. — Chrbát, u, m. = hřbet. Na Slov. Chřbet, zastr. = hřbet. Chřbetnice, e, f. = hřbetnice. Chrbol, u, m., šátek na hlavu, Kopftuch. Reš. — Chrbola, y, f., chrbolka, nějaký šat. Gl. 79. Chrčavý, röchelnd. Jest ch. = chrčí mu v krku. Us. Turn. Chrček, čka, m. = skřeček, der Hamster. Na Slov. Chrčení, n., chropot, das Röcheln. D. Ch. poraněných. Jg. Chrčeti, 3. os. pl. chrčí, chrč, -če (íc), el, ení; chrčívati, chroptěti, röcheln, knurren, hrčeti, crčeti, rieseln, stark rinnen. Jg. — (komu) kde. Chrčí mu v hrdle, v krku, v prsou. Ros. Chrčí-liž v něm V — odkud.	Krev chrčí ze žil. D. — čím kam. Jeho svatá krev třemi potoky na zemi chrčieše. Leg. — kdy. Voda v pádu chrčí. Ros. Chrčivý, röchelnd. Chrdosť, i, f. = hrdosť. Pochýlen jest k ch-sti člověk a k žádosti marné chvály. Št. Chremstati, chremstávati; chremstnouti, stnul a stl = kousati, beissen. — co. Ten to jablko chremstá. Ovce trávu chremstá. Jg. Pes kosť chremstá. Chremtiti se, il, ění, skrbiti, geizen. Jg. Chřen (křen), na Slov. chren, u, m. Křen. V., Kom. Der Meerretig, Krän, Kren. Pečitému přidává se křen. Kom. Dobrý chřen s medem a med sám. L. Chřen se chlubil, dobrý já s medem; a med na to: kat tě prosí, dobrý já bez tebe. L. Dobrýs co chřen. Ros. Jsi dobrý jako štiplavý křen. D. Ten člověk chřen (= nemilý). L. Chřenař, e, m., křenař, der Kränmann. D. Chřenařiti, il, ení, mit Krän handeln. Us. Chřenařka, y, f., křenařka, das Kränweib. D. — Chřeněti, ěl, ění = hrčeti, rauschen, rieseln. — po čem. Po křemeni (po kamení) voda chření. Rozml. duse s tělem. Ms. Chřeniště — chřenoviště. Chřenný, vz Chřenový. Chřenoviště, ě, n., chřenové pole, Krän- feld. — Chřenovka, křenovka, y, f., zahrada kře- nová, Krängarten, -feld. D. Chřenový, chřenný, křenový, křenný. Meerrettich-, Krän-. K. list n. lupen, kořen, miska (struhadlo), obchodník (chřenař), šálek, mísečka, dům (v Praze). Jg. Chřepěti, pí, ěl, ění = chřapati, heiser sein. Hlas chřepí. Hus. Chřest, u, chřestek, chřístek, stku, chřesteček, čku, m., chramosť, šust, das Ge- rassel, Geräusch. Jg. Chřest listu (větrem) chřestícího. Br. Každého chřestu listí se báti. V. Ch. zbrojného nepřítele, brani, mečův, hubnův, vozů, pancířův. L., D., Kom. Ch. i drnket mečev. Rkk. Pro své zlé svědomí každého chřestu se bojí. Peyt. Kdo se chřestu bojí, nechoď do lesa. Jg., Lb. Chřestu netřeba se báti (na pouhý křik nedbám. Vz Křikloun). Lb., Jg. Chřesť, i, f., zastr. chřiesť, Spargel, hromové koření. Jel. Chřestač, e, m., kdo chřestá, der Klapper- mann; žváč, der Plauderer. Reš. Chřestáč, chřístač, e, m., der Schlotter- apfel. D. Chřestačka, y, f., štěrkavka, hrkavka, die Klapper, Rassel, Schnurre, Schnarre, Ratsche, Schlotter. V. Dítě chřestačkami hraje. Kom. Kněží zvonci, hrkavkami, chřestačkami břinkají. Kom. — Ch., Tambourin. Světoz. Chřestační, Klapper-. Ch. kladivce. Reš. Chřesták = chřestýš. Chřestati, chřestám a chřesci, chřestávati; chřestiti, il, ěn, ění; chřestěti, 3. pl. -stí, ěl, ění, chřestívati; chřestnouti, stnul a stl, utí, šustěti, rachotiti, ratschen, rollen, rappeln, rau- schen, klappern, rasseln. Jg. — abs. Štěstí když chřestí, tuť třeští, boj se neštěstí; jedno druhé když honí, noclehy často mění. Prov. Klátí se a chřestá. Har. Chmel usušený chřestá.