Předchozí (543)  Strana:544  Další (545) |
|
|||
544
|
|||
|
|||
Chrkel, kle, m., na Mor. = výchrkel, vý-
chrtek, Auswurf. Jg. Na Mor. chrchel. Chrklavě, chrklavosť, chrklavý, vz Chrkavě atd.
Chrknouti, vz Chrkati.
Ohrkot, u, m., chrkání, Geräusper.
Chrkotina, y, f., výchrtek, der Auswurf.
Chrlení, vz Chrleti.
Chrleti, 3. pl. -ejí, el, en, ení; vychrleti,
chrlívati = házeti, werfen; pospíchati, eilen. — na koho čím: kamením. Troj., Pulk. —
čím: krví. Hekuba kamením chrlela. Troj. 455. — co: krev. Brt. — kam. Vody do tváři ch. Plk. Blesk chrleje (pospíchaje, letě) do vody sičel. Kram. Vz Chrkati. Chrněč (chrnič, D. ), e, m., chrápač, der
Schnarcher. D. Chrněti, 3. pl. -ní, ěl, ění (slabší než:
chrápati), schnarchen. Ten chrní (když spí)! Us. — Ch. = lenošiti, faulenzen. Celý den chrní, nic nepracuje. Us. Chrnouti, ul, ut, utí= počínám chorým
býti, siechen. Ch. počal a v krátkém čase zemřel. Us. — kdy. Mysl v nemoci chrne. Plk. — na co: na ruku, na nohu. Jg. — od čeho, čím na čem. Ovce od ozhřivice (ozhřivicí) na zdraví svém chrnou. Rkp. o ovc. Chrobactvo, a, n., chrobáci, die Käfer. Jg.
Chrobač, i, f. = chrobáctvo. Na Slov.
Chrobáček = chrobák.
Chrobačlivý, červivý, wurmstichig. D.
Chrobáčnatý, chrobáčný, plný chrobáků,
voll Käfer. Bern. Chrobák, a, chrobáček, čka, m., na Mor.
také škrobák, Mřk., chroust, hovnival, sca- rabaeus, Kolbenkäfer. Jg. — Ch., na Mor. a Slov. brouk, Käfer. — Ch., Lederkäfer. — Ch., masní červ, Fleischmade. Na Mor. a na Slov. Chrobákový, Käfer-. Jg.
Chroboly, pl., dle Dolany, Chrobolden,
ves u Buděj. Mus. Chroch, vz Hroch.
Chrochot. Na Slov. = zmrzlé bláto, ostatně
vz Hrochot. Chrochtati. Zachrochtají ve své řeči a
otevřenými ústy zakřiknou. Har. II. 165. Vz Hrochtati. Chrom, gt. chromatu, m., z řec., povrch
těla, die Oberfläche des Körpers; tělo, der Körper; barva povrchu, hl. barva kůže, vůbec barva, die Farbe. Vz více v S. N. III. 1152. — Ch., vz Chhromý.
Chromáček, čka, m. = chromec. Chromaj da, chrompajda, chrompaťha, y, m. = chromý (s příhanou). Jg.
Chromatický v hudbě (od/(>w/<« = barva),
poněvadž prý se v řecké hudbě zvýšené tony jinou barvou znamenaly, nežli diato- nické. Ch. akord, běh, sled, ton, skála, zna- mení. Vz více v S. N. III. 1153. — Ch., barvitý, färbig. Us. Chromatika, y, f., z řec, barvosloví, die
Farbenlehre. Chromě, lahm, krumm. Ch. choditi. Us.
Chromec, mce, chromek, mka, chrome-
ček, čka, m. = chromý, ein Lahmer. — na co: na ruce. Berg. Chromek, mku, m., na Mor. = chorý
strom. Plk. |
Chroměti, ějí, ěl, ění, lahm werden. Us.
Chromiti, il, en, ení. — koho, lahm machen. Us.
Chronika, y, f., eine Lahme.
Chromoleč, e, m., kdo léčí chromé. Jg.
Chromonohý, krummfüssig. Us.
Chromořezka, y, f., prohnutý osnák k vy-
řezávání dužin. Krummeisen. Chromosť, i, f., die Lahmheit, das Lahm-
sein. Ros. Vz Chromota. Chromota, y, f., uškození na nějakém
údě těla, kteréž následkem rány úd ten buď zohyzďuje aneb nezpůsobným k práci činí = něm. Lemde. Opět na jednom údu toliko jeden nedostatek řečený leem, totiž chro- mota neb ohyzda, móž obžalován býti, by pak týž úd více ranami raněn byl; protož raněn jsa v nohu, obrátí-li se rána v chro- motu, nemóž pro pět prstuov nožních toho, jenž jej ranil, z pěti chromot obviniti; ale jiné by bylo, když by každý prst měl ránu, z nížto chromota přišla by. Kn. drn. 131. Že na každé ruce 15 nedostatků, jenž slovú leem totiž chromota, móž žalováno býti... a na každém ze čtyř prstóv tři údové uschlí v ch-tu Vy se obrátili. Kn. drn. 131. Z ch-ty trój pohón; Kn. Rož. 180. Ch. údův. V. Rány ne do smrti, ale do ch-ty. Pr. pr. Má-li člověk ch-tu na ruce neb na noze. Us. Do ch-ty někoho potlouci. Har. I. 147. Vz Chro- mosť, Chromý. Chromotil, a, m. = chromec (s příhanou).
Ctib. Chromotný, lähmend. Rk.
Chrompajda, vz Chromajda.
Chromý; chrom, a, o, lahm, krumm. Chro-
mým krokem tu chodí spravedlnosť. L. Chromého (posla) čekati třeba. L. Chromý chce dále skočiti a slepý viděti. Jg. Pomsta i na chromém (koni) dojede. L. Chromého kárají, kulhavý se dovtip. Č. Vz Kul- havý. Víš co nového V Chromý pobil šmatla- vého a slepý se na ně díval. Mřk. — na co: na ruku, na nohu. V. — čím. A ten od toho kterým údem chrom byl, tehdy za každú chromotu ten, kdožby takového mě- štěnína ochromil, má dáti 100 grošův. Sob. 165. — Ch. píď = nenatažená, eine ge- krümmte Spanne. L. — Ch. = nestatečný, nejistý, schwach, unzuverlässig. Ch. důvod. — na čem. Člověk na slávě tuze chromý. L. Chronický, z řec., počasný, chronisch,
längere Zeit dauernd, langwierig, wieder- kehrend. Chronika, y, f., kronika, z řec., letopisy.
V. Chronik, Zeitgeschichte. Chronista, y, f., dle „Despota", letopisec.
Chronist, Schreiber von Jahrbüchern. Chronologický, z řec., pořadem času,
chronologisch, der Zeitfolge gemäss. Chronologie, e, f., časověda. Ch. hvěz-
dářská, obecná. Nz. Zeitfolge, Zeitrechnung. Chronometr, u, m., časoměr, Rk. Chrono-
meter, Zeitmesser, Seeuhr. Chronúti, zastr., zasténati, myslí kles-
nouti. Jir. — čím. Ježíš chronul duchem a zamútil sě sám. — Opět chronuv sám v sobě přišel k rovu. Živ. Jež. Chrop, u, m., der heisere Ton der Kehle.
Ch. v prsiech. Hus. |
||
|
|||
Předchozí (543)  Strana:544  Další (545) |