545

Chropati = chrápati, schnarchen. — 2.
Hřmotiti. — čím: botami. Na vých. Mor.

Chropěti, chroptěti, 3. pl. -pí, ěl, ění;
chropívati, röcheln. — kde. Pod jhem chroptě
křepčil. Kom. — čím. Hrabě soptil tak, až
chroptěl tlamou zpěněnou. Puch. (zlostí).

Chropín, a, m., ves na Mor. u Kroměříže.
Byl v Chropíně na moresech. Půjdeš (pošleme
tě) do Chropína na moresy (o hrubianech,
nezdvořácích. Vz Chrapoun). Dle Mřk. lépe:
Chropiň, ě, f.

Chropot, u, m., chroptění, chrápavosť,
das Röcheln. V., Br. Smrtelný ch. Kom. - - Ch.,
chraplavosť, Heiserkeit. Plk.

Chropotina, y, f., chropot, das Röcheln. Jg.

Chropotlivosť, i, f. = chraplavosť.

Chropotlivý = chraplavý.

Chropotný = chraplavý, heiser. Plk.

Chroptati = chroptěti, röcheln. Sal.

Chroptavosť, i, f. = chraplavosť.

Chroptavý = chraplavý.

Chroptěti, vz Chropěti. Kom.

Chroptivosť, i, f. = chraplavosť, Heiser-
keit. V.

Chroptivý = chraplavý, röchelnd, heiser.
Ros. —

Chrostau, Chřastová u Svítavy na Mor.

Chrostík, a, m., Frühlingsfliege, Wasser-
motte. Rk.

1. Chroumati, chroumávati. — co čím
= hrubě ochromovati, sekati, těžce raniti,
lähmen, lahm schlagen. Ros. — 2. Ch. = chrou-
stati, chroupati, knorpeln. D.

Chrouna, y, chroun, a, chrounil, a,
m. Lang-, Siebenschläfer.

Chrouniti, il, ění; chrounívati = chrá-
pati, schnarchen. — 2. Čuchati, mačkati.
— co: ustlání, wirren, manschen. Jg., Rk.

Chrouny, pl., f., neřád u dobytka zevši-
vělého. Novot. Ungeziefer beim Vieh.

Chroupati, vz Chrupati.

Chrouplavý, křouplavý, rösch. Chroup-
lavý chléb. D.

Chroust, a, m. (dříve a na Slov. chrust),
chroustek, stka, chroustík, a, chrousteček,
čka, chroustiček, chroustíček, čka, m. Ch.
od chřest (chřestěti). Der Käfer. Šf. Chroust
brnčí. Pt. Chrousta komu přes nos pustiti
(hněvati ho). Vz Nevrlý. Lb. — Ch. májový,
babka, pršnák, przník, brčnák, brunclík, pru-
hač, brzák, koza, kozák, javorník, der Mai-,
Kreuzkäfer. Šp. Ch. obecný (májový), ch.
mlynářík, kaštanový (kominík), letní. S. N.
Na Mor. ch. jen: Maikäfer. Mrk. — Ch.
rohatý = roháč, der Horn-, Hirschkäfer. —
Ch. vlaský = španělská moucha, spanische
Fliege. — Ch. koňský n. hnojný, hovnival,
Ross-, Mistkäfer. Jg. — Ch., přezdívka =
chrapoun. Na Mor.

Chroustati, chrustati, chroustávati; chroust-
nouti, chrustnouti, stnul a stl, ut, utí. —
Ch. — chrust působiti, knaupeln, knappern,
knarpeln. Něco tu chroustá, chrustlo. Us. —
co: ořechy. Sych. Kočka myš chroustá. L.
Co tu chroustáš (tvrdého jíš, že z toho chrust
pochází)? Jg.

Chroustavě, chroustlavě, knarpelnd. Jg.

Chroustavec = chrustavec.

Chroustavka = chrustavka.

Chroustavosť, chrustlavosť, knarpelnde
Beschaffenheit. Jg.

Chroustavý, chrustavý, chrustlavý =
chroupavý, chrouplavý, knarpelnd. — Ch. =
chrustavec. Jg.

Chroustnouti, vz Chroustati.

Chroustov, a, m., ves v Bydžovsku.

Chroustovice, pl., m., dle Budějovice,
mě. v Chrudimsku.

Chroustový, Käfer-. Ch. křídlo. Us.

Chrouti, chruji, chrul, ut, utí. — se kde:
ve slámě, v peřinách = váleti se, sich wäl-
zen, Rk. — co. Celou postel schrul = zmačkal,
manschen. Us. — Ch. = boukati se, ranzen.
Svině, bobr se chruje. D.

Chrpa, vz Charba.

Chrpový. Ch. barva, Kornblumenfarbe. Rk.

Chrst, u, m., Spritz, Wurf. Jedním chrstem
to vylil. Us. Jedním chrstem (douškem), auf
einen Suf. D.

Chrsťál = chřtál.

Chrstalka, y, f = chrustavka, Knorpel.
Chrstalky sú proti kostem jako maso a proti
masu jako kosti. Št.

Chrstati, chrstávati, chrstnouti — prudce
vyliti, giessen, spritzen. — co kam: vodu
do očí někomu ch. Us., Jg. — Ch., chlastati,
saufen. Dch.

Chrstavý, kdo chrstá, spritzend. Jg.

Chrstoň, ě, m., nadávka, ein ungeschlif-
fener Mensch. Mřk.

Chrt, a, chrtek, tka, chrtík, a, chrteček,
čka, chrtíček, čka, m., der Windhund, das
Windspiel. Ch. lovčí pes. Ch. myslivecký,
V., polovičný, rychlý, hybernský, kudlatý,
polský, vlaský, turecký. Ssav., Jg. Ch., chr-
tice, chrtička; chrtě, chrtisko; chrt veliký,
malý. Ch. je v druhém poli (jde mu na druhý
rok). Ch. dal zajíci dva chvaty. Ch. dobře,
špatně běhá, mydluje. Ch. popadl zajíce. Chrty
v základ pustiti. Ch. smečkový. Šp. Smečka
chrtův. D. Ch. zvěř stíhá (honí, drahuje).
Pt. Kota na myši, na zajíce chrta. L. Mnoho
chrtů zaječí smrť. V. Bezděčnými chrty
řídko zajíce uštveš. V., Č., Šp. Jdou v kordy
o chrta. Vz Hádka (daremná). Č., Kram. —
Ch. = vyzáblý člověk, ein hagerer Mensch.
Vyhlíží jako chrt (jako sedm drahých let
= hubený). Vz Chudoba. Č. Vz Pes.

Chřtál, u, m. (zastar. ) = chrustačka, Knor-
pel, Ras., Sal., Aqu.; ohryzek, der Gröbs,
Adamsapfel; hltán, jícen, požeradlo, die
Kehle, Speisröhre, Jg.; průdušnice, die Luft-
röhre.

Chřtán, vz Hrtán. Na Mor. chřtán.

Chřtánový, vz Hrtanový.

Chrtě, ěte, chrťátko, a, n., mladý chrt,
junges Windspiel. Jg.

Chrtí, Windspiel-.

Chrtice, e, chrtička, y, f., samice chrtova,
eine Windhündin.

Chrtík, vz Chrt.

Chrtina, y, f., špatný chrt. L., Šp.

Chrtisko, a, n., ohyzdný chrt. Us.

Chrtnič, e, m., ves v Čáslavsku.

Chrtník, a, m., myslivec chrty cvičící,
Windhetzer.

Chrtnouti, nul a tl, utí, hubnouti, mager
werden. D.

Chrtousiti = hrtousiti.