54G

Chrtovatý, -ovitý, windspielartig. Jg.

Chrtový, windspielartig. Rk.

Chrudim, i, f., ne: Chrudím. Chrudim,
Kouřim, Vlašim atd. ve starých listinách
a v Jg. slov. všude; pro dlouhé í není dů-
vodu. Brs. 91. Ch. původně jméno muže,
nyní města. Ještě za 16. stol., byla rodu muž.
Nyní jest rodu ženského a skloňuje se dle
„Kosť"; ale v gt. se nicméně v obecné mluvě
podnes zachovala koncovka mužská (ě): do
Chrudimě. Jir. — Prk. vykládá věc takto:
Chrudim (-mb) odvozeno příponou jb od
jména muže Chrudim (-hrb; sr. pán^ — páň,
páně, páňa) a sklánělo se tedy prostně dle
vzoru: Meč; stavši se pak femin. nenabylo
v celku jiných koncovek a musí se tedy
skláněti dle: Daň (nikoli dle: Kosť), jak
i staré listiny i živá mluva lidu svědčí, v níž
zhusta ještě muž. rod zachován: do (z) toho
Plzně (Příbramě). Vz Retnice a M. (na konci).

— Chrudiman, a, m. — Chrudimsko, a,
n. — Chrudimský, chrudimští měšťané.
Chrudimer.

Chrudimka, y, f., řeka v Chrudimsku. Us.

Chradoš, e, m. Ch. na Otavě. L. S. v. 11.

Chrumkati, chrunkati = chroustati, knor-
peln. Na Slov.

Chruna, y, f. = prase, Sau. Chruješ se
jako ch. Us. Jič. — Ch. = chrouna. — To
tele je samá ch. = je churavo, chlupy mu
stojí. Šm. Na Mor., chruňa' nadávka. Mřk.

Chrup, u, m., hlahol od kousání něčeho
tvrdého, das Knorpeln, Knacksen. Jg. — 2.
Ch., ústa (od chrupání), zuby, hryz, chrust,
kousadlo, das Gebiss. Zuby skládají chrup
(člověka). Presl. — Ch. sviňský koňskému
se podobati zdá. — Jg.

Chrupač, e, m., der Knorpler; chrupačka,
y, f., die Knorplerin. Jg.

Chrupadlo, a, n. Zange. Rk.

Chrupák, u, m. Knackwurst. Rk.

Chrupati, chroupati, chroupám a chrupám
(křoupám, křupám), chrupi a chroupi, al, ání;
chrupěti, ěl, ění; chrupnouti, chroupnouti,
pnul a pl, utí; chroupávati = chroustati,

knacken, knorpeln, knaupeln, grämmein. —
co. Vlk koně chroupá. L. Ch. kosti, Us.,
dorty, mandle. Víd. list. Co tam chroupáš?

— kde. Padl, až chruply v něm kosti. Hlas.
Sníh pod nohami chroupá, Us.

Chrůpati (chrupati), chrůpám (chrupám)
a chrůpi (chrúpij, al, ání; chrupávati = ve
spaní chroptěti, chrápati, schnarchen. Jg.
Chrupá, jakoby do suku řezal. Sych. —
kdy: ve snách ch. V. Po obědě si chrupnu
as hodinu (pospím). Us., Jg.

Chrupavka, chroupavka, chruplavka, y,
f. = kůže okoralá u vepřové pečeně, die harte
Haut am Schweinbraten. Jg. — Ch., chrupka,
něm. Knorpel. Ch. v nose. D. Vz více v S.
N. III. 1158. — Ch. = chroupaná střešně.
Die Knorpel-, Pelzkirsche. D. — Chrupavky,
druh slivek. Us. Bolesl.

Chrupavý, chroupavý, chruplavý, chrou-
plavý, co chroupá, knorpelnd. Jg. Ch. slivky,
střešně, kosti, sucháry, Kom., ryby. — Ch.,
kdo chroupá, knorpelnd.

Chrupěnka, y, f., chrupavka, Knorpel-
kirsche. D.

Chrupěti, vz Chrupati.

Chrupka, chřupka, křupka, y, f., chru-
pavka, chrustačka, Knorpel. D. — Ch., Krach-
gutedel. Šk. Vz Víno.

Chrupkati, chrumkati = chroustati. NaSlov.

Chrupkavosť, i, f., na Slov., = chrupkosť.

Chrupkavý, na Slov., = chrupký.

Chruplavěnka, y, f., chondrus. Rostl.

Chruplavitý, knorpelig. Ch. kosť. Krok.

Chruplavka = chrupavka.

Chruplavník, u, m., polycnemum. Rostl.

Chruplavý = chrupavý.

Chrupnouti, vz Chrupati.

Chrupolin, u, m., Chondrodit, nerost. Min.

Chrupot, u, m., Geknacke, Geknorpel. Jg.

Chrust, u, m., hlahol od potření něčeho
tvrdého, křehkého, suchého, das Knorpeln;
2. malé, špatné ovoce, kleines, schlechtes Obst.

— Ch., drobné roždí, Reisig. Jg. Popravil
se jako pes v chrustech = zchudl. Výb. I.

— Ch., a, m., hloupý člověk, chramost,
Tölpel. Jg.

Chrúst, na Slov. = hmyz. Vz Chroust.

Chrust, i, chrustka, chrustačka, chrustavka,
y, f., na Slov. chrustadlo, a, n., chrustavec,
vce, m. = chrupka, chroupavka, die Knorpel.
Ros. —

Chrustač, e, m., der knappert, knirscht. Jg.

Chrustačka, y, f., chrusta, Knorpel. Ch.
prostřed nosu. V. Vz Chrupavka.

Chrustačkový, Knorpel-. Ssav.

Chrustadlo, a, n., vz Chrusta.

Chrustal, a, m., vz Chrustač.

Chrustalka, y, f. = chrustavka.

Chrustati, vz Chroustati.

Chrastavě, knappernd.

Chrustavec, vce, m., chrustavý. — Ch.,
chrustačka, der Knorpel. — Ch., praskavec,
Wegetritt. D.

Chrustavice, e, f. Knorpel. D.

Chrustavka, y, f., der Knorpel.

Chrastavý, chroustavý, kdo n. co chroustá,
knappernd. V. — Ch., chrustovitý, co chrustky
má, knorpelig. V. Ch. kosti. Krok.

Chrustěti, 3. pl. stí, ěl, ění, chrustívati,
chrast dělati, rasseln, knastern. Co to chra-
stělo? Ros. —

Chrustí, n., opadané jehličí ze suchých
otýpek, Nadelstreu. Us. Polič.

Chrastiti, il, ěn, ění, - chrustívati, šust
dělati, knarren, knirschen, knastern, rasseln.

— čím. Čím to chrustí? Ros. — kde. Hluk
počal v háječku ch. Puch. — se = chrustěti.
Něco se tam chrastilo. Ros.

Chrustka, y, f., chrustavice.

Chrustkovatý = chrustovatý.

Chrustlavý = chruplavý, knappernd, ras-
selnd. — Ch., chrustovitý, knorpelig. Ros.

Chrustnatosť, i, f., Knorpeligkeit.

Chrustnatý, knorpelig. Krab.

Chrustnouti, vz Chroustati. — 2. do ně-
čeho vraziti. — kam: do čeho ch. Us. — Jg.

Chrustovatosť, i, f. = chrustnatosť.

Chrustovatý, -ovitý, chrustkovatý, chrust-
kovitý = chrustnatý, knorpelig. Ros.

Chrutí, boukání, pojímání černé zvěři. Das
Rauschen, Ranzen. Šp.

Chrysa, y, f., mě. v Troadě. — Chrysan,
a, m. — Chryský.

Chrysalidky, pl., f., stříbro-, neb zlato-
lesklé kukly denních motýlův. Ihl. 172.