551

Chumel, e či mle, m., vichr s prachem
se točící. Wirbel-, Sause-, Sturmwind. Honění
budou jako ch. od vichřice. Br. Vichr a ch.
v kolo divně se točí. Kom. Ch. ať se po nich
shání. Ps. Chumle mračen. — Ch. pranice.
Rauferei. Stal se ch. Jg. — Chumele míti
= trhání, Reissen. Šm. — Ch = chumelice.
Ch. sněhu. Schneegestöber. — Ch. =hromada
něčeho spleteného. Ch. včelní. V., ch. ryb,
sněhu, Schneelawine. D.

Chumelenina, y, f. =chumelice. Kom.

Chumelice, chumelenice, chomolice, e, f.,
chumel, točící se vichr zvláště se sněhem, na
Slov. metelice. Schneegestöber, Wirbelwind,
Wirbel, Gewühl. Přes ostrý vítr, chumelici
a neschůné téměř cesty sjelo se z celého
okolí množství povozů. Pokrok. 1870. č. 51.
(Zk. ). — Ch., pranice. Rauferei. Jg. — Ch.,
válka. Jak nynější strašlivá ch. ukazuje (válka
za Ferd. II. ). Kom.

Chumeličný, meteličný, stöberig. D.

Chumeliti, chomoliti, il, en, ení; chumelí-
vati, chumlati, chumlávati = váleti, worin
herumdrehen; práti se, bíti, schlagen. — koho,
co. Hle, jak to chumlá (= mačká). Ros. Pes tele
chumlal. Us. Ch. šat. Ch. koho = rukami
okolo hlavy cuchati, mačkati, práti. — koho,
se kde: v sněhu, v seně = váleti. — čím.
Vítr pískem chumelívá. Har. II. 106. — se.
Sníh, prach se chumelí. Us. — se s kým
= práti se. Popadly (potvory) babu do po-
větří a chumelily se s ní až do 12. hodiny.
Poh. II. 108.

Chumelivý, stöberig. D.

Chumelka, y, f., stydký úd ženský. Jg.

Chumelně, haufenweise, büschelartig. Um.
les. —

Chumelnosť, i, f., chumlovitosť, Klumpig-
keit. Jg.

Chumelný, chumlovitý, klumpig. Jg.

Chumlanice, e, f., matenice, tlačenice,
Gewirr, Gewühl, Drückerei. V kostele byla
ch. Us. Polic.

Chumlanina, y, f., chumlaná věc, Wirr-
warr, Gewirr, Chaos. — Ch., chumlanka,
Wirrstroh. Us. Polič.

Chumlanka, y, f., scuchaná sláma, Wirr-
stroh. Us.

Chumlati, vz Chumeliti.

Chumlovitosť, vz Chumelnosť.

Chumlovitý, vz Chumelný.

Chundak, a, m.., zstr., u Vendů = čert. Krok.

Chundál, a, m. = cancor. D.

Chundel, e, m., chundál, Haarzotte. Ch.
srsti. — Ch. = chumáč. Klumpen. Svíjeti se
v chundel. Us. V chundel plachty svinouti.
Har. — Ch., kudlina, Zotte, svazek vlny
z jednoho místa vynikající. Ssav. — Jg.

Chundeliti, il, en, ení; chundelívati —
co = baliti, rollen, ringeln, verwirren. — se.
Vlna se chundelí. Us. — Jg.

Chundelka, y, f., rostl. třtinovitá, der
Windhalm. D.

Chup, u, chupek, pku, m., kůpa, kopka.
Ch. sena, Heukuppe. D.

Chůra, y, f., nemoc, choroba, Krankheit,
Siechthum. Až z té veliké chuory mu i smrť
pošla. Ms. z 15. stol.

Churati, chorým býti, siechen, krank sein.
MM. —

Churavě, kränklich. Ch. se míti. V.

Churavec, vce, m., ein Siechling, Invalide.
Dům vojenských churavcův. Bur.

Churavěti, vějí, ěl, ění; churavívati, hube-
něti, chřadnouti, mager werden, siechen. —
na čem: na těle i na duši. Jg. — na co:
na hlavu (nemoudřeti). L.

Churaviny, pl., f., souchotiny, die Mager-
sucht. D.

Churaviti, il, en, ení. — koho, hubeniti,
mořiti, mager machen; krank machen. Jg.

Churavka, y, f., churavá kráva, ovce atd.,
eine kranke Kuh usw. Dch.

Churavosť, i, f. hubenosť, Magerkeit,
D., V. — Ch., neduživosť, neduh, Siechheit,
Kränklichkeit. Troj. Ch-stí svadla její krása.
Us. -

Churavstvo, a, n., churavosť, die Mager-
keit; das Siechthum. Zlob.

Churavý; churav, a, o. — Ch. = hubený,
mager. Churavého udělati = tenčiti. V. Ch.
kůň. V. Jedni jsou tělnatí, jiní churaví (vy-
záblí). Kom. Ch. střevo. V. = Ch.^: nedu-
živý, nemocný, kränklich, siech, schwächlich.
— čím: věkem, Lk., Hlas., tělem. Šm. —
na čem: na duchu. Us.

Churdálek, lku, m. = chrtál, der Knorpel.
Jád. —

Chuře = churavě. Jg.

Churlavosť, chorlavosť, i, f. = churavosť.
Jg. —

Churlavý, chorlavý = churavý.

Churoba, y, f. = choroba.

Churobný = chorobný.

Churosť, i, f. = chorosť.

Churý = chorý, choravý. Mus.

Chůst, u, chůstek, stku, m. = chvost, ocas.
Schweif. Na Slov.

Chustřice, e, f., der Steiss, Bürzel. Jg.

Chuť, i, (ne: -ě), f., choutka, y, f.; pl.
chuti, ne: chutě. Ch. od ch^rj>t v chtíti. —
Ch. = líbosť k něčemu,, náklonnosť, die Lust,
Neigung. Ch. pokažená. Chuti lačný očekávej.
Kom. Ani žádný kuchař všem k chuti vařiti ne-
může. Scip. V chuť (z chuti) se napiti. Nejedl
jsem tak v chuť brzy. Lom. Ch. dostati. Us.
S chutí pracovati. V. Za chuti. D. S chutí něco
přijíti (přijati). Jg. Někomu ch. učiniti. Har.
Práci bez chuti konati. Us. Dej si ch. zajíti.
Jd. Přišla mu chuť, zašla mu ch., dle něm.;
lépe: zachtělo se, odnechtělo se mu čeho.
Jv. Ch. mne přechází k čemu ku př. ke ská-
kání: lépe: není mi do skoku, do smíchu,
přestává mi býti do smíchu. Brs. 92. Dostal
chuť na hrušky zachtělo se mu hrušek.
S chutí něčemu se dívati. Br. Bez chuti
ani provázka neukroutí. Pk. S chutí do toho,
je půl hotovo. Vz Počátek. Č. Deset (sto)
chutí do něčeho míti. Šm. Ch. vzbuditi, míti,
dostati. Šm., Ml. Vyšlo to z chuti. Us. Rozličné
jsou lidské chuti. (Vz o tom přísloví v: Druhý,
Houba). Bylo mu to po chuti, passte ihm in
den Kram. Dch. — k čemu. Ch. k jídlu.
Ch. k dobrému a k zlému, k učení míti. Kom.
Žádné chuti k ničemu neměti. Jg. K čemu
kdo má chuť, najde toho dosti. Ros. Chuti
dodati komu k čemu. Us. Lid ten velikou
chuť k pánu svému maje. Háj. K čemu chuť,
k tomu láska. Č., Š. a Ž. Vz Mlsný. — do
čeho. Nemám dnes do toho chuti. D. S chutí



	551

	Chumel, e či mle, m., vichr s prachem se točící. Wirbel-, Sause-, Sturmwind. Honění budou jako ch. od vichřice. Br. Vichr a ch. v kolo divně se točí. Kom. Ch. ať se po nich shání. Ps. Chumle mračen. — Ch. pranice. Rauferei. Stal se ch. Jg. — Chumele míti = trhání, Reissen. Šm. — Ch = chumelice. Ch. sněhu. Schneegestöber. — Ch. =hromada něčeho spleteného. Ch. včelní. V., ch. ryb, sněhu, Schneelawine. D. Chumelenina, y, f. =chumelice. Kom. Chumelice, chumelenice, chomolice, e, f., chumel, točící se vichr zvláště se sněhem, na Slov. metelice. Schneegestöber, Wirbelwind, Wirbel, Gewühl. Přes ostrý vítr, chumelici a neschůné téměř cesty sjelo se z celého okolí množství povozů. Pokrok. 1870. č. 51. (Zk. ). — Ch., pranice. Rauferei. Jg. — Ch., válka. Jak nynější strašlivá ch. ukazuje (válka za Ferd. II. ). Kom. Chumeličný, meteličný, stöberig. D. Chumeliti, chomoliti, il, en, ení; chumelí- vati, chumlati, chumlávati = váleti, worin herumdrehen; práti se, bíti, schlagen. — koho, co. Hle, jak to chumlá (= mačká). Ros. Pes tele chumlal. Us. Ch. šat. Ch. koho = rukami okolo hlavy cuchati, mačkati, práti. — koho, se kde: v sněhu, v seně = váleti. — čím. Vítr pískem chumelívá. Har. II. 106. — se. Sníh, prach se chumelí. Us. — se s kým = práti se. Popadly (potvory) babu do po- větří a chumelily se s ní až do 12. hodiny. Poh. II. 108. Chumelivý, stöberig. D. Chumelka, y, f., stydký úd ženský. Jg. Chumelně, haufenweise, büschelartig. Um. les. — Chumelnosť, i, f., chumlovitosť, Klumpig- keit. Jg. Chumelný, chumlovitý, klumpig. Jg. Chumlanice, e, f., matenice, tlačenice, Gewirr, Gewühl, Drückerei. V kostele byla ch. Us. Polic. Chumlanina, y, f., chumlaná věc, Wirr- warr, Gewirr, Chaos. — Ch., chumlanka, Wirrstroh. Us. Polič. Chumlanka, y, f., scuchaná sláma, Wirr- stroh. Us. Chumlati, vz Chumeliti. Chumlovitosť, vz Chumelnosť. Chumlovitý, vz Chumelný. Chundak, a, m.., zstr., u Vendů = čert. Krok. Chundál, a, m. = cancor. D. Chundel, e, m., chundál, Haarzotte. Ch. srsti. — Ch. = chumáč. Klumpen. Svíjeti se v chundel. Us. V chundel plachty svinouti. Har. — Ch., kudlina, Zotte, svazek vlny z jednoho místa vynikající. Ssav. — Jg. Chundeliti, il, en, ení; chundelívati — co = baliti, rollen, ringeln, verwirren. — se. Vlna se chundelí. Us. — Jg. Chundelka, y, f., rostl. třtinovitá, der Windhalm. D. Chup, u, chupek, pku, m., kůpa, kopka. Ch. sena, Heukuppe. D. Chůra, y, f., nemoc, choroba, Krankheit, Siechthum. Až z té veliké chuory mu i smrť pošla. Ms. z 15. stol. Churati, chorým býti, siechen, krank sein. MM. —	Churavě, kränklich. Ch. se míti. V. Churavec, vce, m., ein Siechling, Invalide. Dům vojenských churavcův. Bur. Churavěti, vějí, ěl, ění; churavívati, hube- něti, chřadnouti, mager werden, siechen. — na čem: na těle i na duši. Jg. — na co: na hlavu (nemoudřeti). L. Churaviny, pl., f., souchotiny, die Mager- sucht. D. Churaviti, il, en, ení. — koho, hubeniti, mořiti, mager machen; krank machen. Jg. Churavka, y, f., churavá kráva, ovce atd., eine kranke Kuh usw. Dch. Churavosť, i, f. hubenosť, Magerkeit, D., V. — Ch., neduživosť, neduh, Siechheit, Kränklichkeit. Troj. Ch-stí svadla její krása. Us. - Churavstvo, a, n., churavosť, die Mager- keit; das Siechthum. Zlob. Churavý; churav, a, o. — Ch. = hubený, mager. Churavého udělati = tenčiti. V. Ch. kůň. V. Jedni jsou tělnatí, jiní churaví (vy- záblí). Kom. Ch. střevo. V. = Ch.^: nedu- živý, nemocný, kränklich, siech, schwächlich. — čím: věkem, Lk., Hlas., tělem. Šm. — na čem: na duchu. Us. Churdálek, lku, m. = chrtál, der Knorpel. Jád. — Chuře = churavě. Jg. Churlavosť, chorlavosť, i, f. = churavosť. Jg. — Churlavý, chorlavý = churavý. Churoba, y, f. = choroba. Churobný = chorobný. Churosť, i, f. = chorosť. Churý = chorý, choravý. Mus. Chůst, u, chůstek, stku, m. = chvost, ocas. Schweif. Na Slov. Chustřice, e, f., der Steiss, Bürzel. Jg. Chuť, i, (ne: -ě), f., choutka, y, f.; pl. chuti, ne: chutě. Ch. od ch^rj>t v chtíti. — Ch. = líbosť k něčemu,, náklonnosť, die Lust, Neigung. Ch. pokažená. Chuti lačný očekávej. Kom. Ani žádný kuchař všem k chuti vařiti ne- může. Scip. V chuť (z chuti) se napiti. Nejedl jsem tak v chuť brzy. Lom. Ch. dostati. Us. S chutí pracovati. V. Za chuti. D. S chutí něco přijíti (přijati). Jg. Někomu ch. učiniti. Har. Práci bez chuti konati. Us. Dej si ch. zajíti. Jd. Přišla mu chuť, zašla mu ch., dle něm.; lépe: zachtělo se, odnechtělo se mu čeho. Jv. Ch. mne přechází k čemu ku př. ke ská- kání: lépe: není mi do skoku, do smíchu, přestává mi býti do smíchu. Brs. 92. Dostal chuť na hrušky zachtělo se mu hrušek. S chutí něčemu se dívati. Br. Bez chuti ani provázka neukroutí. Pk. S chutí do toho, je půl hotovo. Vz Počátek. Č. Deset (sto) chutí do něčeho míti. Šm. Ch. vzbuditi, míti, dostati. Šm., Ml. Vyšlo to z chuti. Us. Rozličné jsou lidské chuti. (Vz o tom přísloví v: Druhý, Houba). Bylo mu to po chuti, passte ihm in den Kram. Dch. — k čemu. Ch. k jídlu. Ch. k dobrému a k zlému, k učení míti. Kom. Žádné chuti k ničemu neměti. Jg. K čemu kdo má chuť, najde toho dosti. Ros. Chuti dodati komu k čemu. Us. Lid ten velikou chuť k pánu svému maje. Háj. K čemu chuť, k tomu láska. Č., Š. a Ž. Vz Mlsný. — do čeho. Nemám dnes do toho chuti. D. S chutí