554

Chvalnosť, i, f., Löblichkeit. Jg.

Chvalný = chvalitebný, chvály hodný,
löblich, lobenswürdig. Ch. život, Martim.,
hrdina, Troj., dílo, žena, muž, zpráva. Jg.
Avšak daleko je chvalnější dobrou radu
ke skutku přivésti. Troj. — v čem: v síle.
Troj. — Ch.= chválicí, pochvalný, lobend,
Lob-. Ch. verš, píseň, skládání, dar. Jg.,
Troj. — Ch. = chlubný, prahlend. Jg.

Chvalochtivosť, i, f., Ruhmbegierde. L.

Chvalochtivý, ruhmbegierig. Us.
Chvalolist, u, m. Lobschrift. Víd. list.

Chvalomluvce, e, m., der Lobredner.
Berla král.

Chvalořeč, i, f., ne: chválořeč. Chvalo-
řeč u hrobu činěná; ch. míti, činiti na koho.
Us. Vz Řeč, Složený.

Chvalořečiti komu, Č., loben, lobpreisen.

Chvalořečník, a, m. Lobredner.

Chvalořečniti, il, ěn = chváliti, lob-
preisen. Č.

Chvalospis, u, m., Lobschrift. Bern.
Chvalovník, a, m., Lobsprecher. Aqu.

Chvalozpěv, u, m., ne: chválozpěv. Lob-
gesang.

Chvály, pl., f., vz Chvála. — Ch., ves.
Ve Chvalách. D.

Chvant, u, m., veliký kus; ch., a, m., vy-
pínavý mladý člověk. Llk. Prahler.

Chvapiti = chopiti, chvatiti, fangen, er-
greifen. — se koho. Leg. — co = popad-
nouti. Rk.

Chvastač, e, chvastal, chvastoun, a,
m., Prahler, Aufschneider.

Chvastati, chvastávati, prahlen. — se
čím = vychloubati se. Ch. se otroctvím. Na
Slov., Ht. Chvastá se svým bohatstvím. Jg.

— se před kým. Tabl.
Chvastavě, prahlerisch. Jg.
Chvastavosť, i, f., Prahlerei, Prahlsucht. Jg.
Chvastavý, chlubný, prahlerisch. D.
Chvastoš, e, m. = chvastač.
Chvastoun, a, m. = chvastač.
Chvasty, pl., f. — chlouba, Prahlerei. Na

Slov. Plk.

Chvat, u, chvatek, tku, m. Ch. od chyt
(chytati). Vz y se stupňuje ve: va. — Ch.
popadení, lapení, pospěch, ein hastiger Griff,
heftiger Anfall, Uiberfall, Heftigkeit; Eile,
Hast. Jg. Chvatem lapiti (chvatiti). Th. Na
chvat se na cestu bráti; chvatem se hnáti.
Zlob. Jedním chvatem bylo po něm. Jg. Ten
chrt dal zajíci dva chvaty (když chrt chtěje
zajíce popadnouti buď ho hubou chybí aneb
nedobře ho popad neb hubou udeří v jej
pustí). Ros. Jdu dále chvatem. Koll. Na ch.
něco dělati. — Ch., v tělocviku, vz Zápas.

— Chvaty = zubaté oblouky u želez na
zvířata. Sp.

Chvátal, a, m., kdo lapá, chytá, der Fänger,
Greifer. — Ch., kdo pospíchá, ein eilfertiger
Mensch. D.

Chvátání popadání, chytání, lapání,
das Haschen, Greifen, Raffen. Tkadl. — Ch.,
pospíchání, das Eilen, die Eile. S ch-ním
odbývati té jízdy. Br. V marnosti slynuli
dnové jejich s ch-níni. V. Všichni k boji se
přistrojiti s ch-ním žádali. Troj.

Chvátati, chvátám a chváci, chváceš, al,
ání, chvátá váti = chytati, popadati, greifen,

haschen, raffen; kvapiti, eilen. D.

co:

holuby (chytati), Hank., peníze. Háj. Polené
oružie chvátajú. Rkk. 33. V skutku nás chvátá
nepřítel. Ctib. — za co. Upustíce za rohy
úsilno jest za ocas chvatati. Dal. 37. Král
upustiv za rohy poče za ocas chvátati. Prov.,
Dal. — kam: Když kohoutové již pěti po-
čali, čeleď na spaní chvátala. Troj. K jeslím
chvátejte. Er. P. 42. Chvátá k tomu, což
předloženo. Ch. do práce, do školy, Us., do
záhuby. Rk. Do toho nechvátá (nepospíchá).
Jg. — po čem: po úřadech a cti ch. (po
nich bažiti). V. — v čem: ve čtení (= po-
spíchati). Us., Jg. — za kým (čím): sko-
kem. Kamaryt. Výb. II. 45. — kam, jak,
odkud, kudy. Běhouni (závodníci) z šranku
k cíli během chvátají. Kom. Zahradou k poli
chvátal. Od jedné nepravosti k druhé chvá-
tal. Ojíř. — čím. St. skl. IV. 326. Neroz-
mluviv s hlavou nechvátej rukama. Č. —
proč. Strachem (instr. příčiny) ch. — s čím.
Kat lítosť maje s smrtí nechvátal. Štelc.
Výhon Dub tam s niem snahú chváta se vsiú
chasú svojú temnem nočniem (instr. času).
Rkk. 30. — se čeho. Geometria je pátá, té
sě všecka miera chvátá (se drží). St. skl. —
s inft. Chvátá se vdáti. Kom. Chvátá zbo-
hatnout. Br. Vsed na kůň, chvátal vyjeti
k boji. Troj. — se supinem. Naši kroci
chvátajú vícezit. Rkk. 20. — aby. Chvátal,
aby nezmeškal.

Chvatavě, spěšně, kvapně, rychle, eilends,
eilfertig. Ch. k někomu pospíchati; ch. mluviti,
něco dělati. V.

Chvátavosť, i, f. Eilfertigkeit. Ch-stí pří-
lišnou koně přehnati. Ros.

Chvátavý, kvapný, rychlý, náhlý, spěšný,
eilig, eilfertig. Chvátavou chůzí brzy se una-
víte. Sych. — k čemu. Nebuďme chvátavi
k soudu. Pr.

Chvatěruby, pl., dle Dolany, ves v Ra-
kovnicku.

Chvati. Nebuď chvati ke komu (Tkadl. )
= nebuď náhlý v soudu proti někomu, über-
eilt. Jir.

Chvaiti, chvátiti, chvať, -tě (íc), il, cen,
cení; chvátívati, chvátívávati; chvanouti,
tnul a tl, utí = popadnouti, chytiti, lapiti,
haschen, greifen, raffen. — koho, co. Holu-
bicu chvátí Zbyhoň. Rkk. 27. Zajíce chvatiti.
Aesop. — na koho: na nepřítele ch. (po-
spíchati, dorážeti). Ros. — koho za co:
za pravici, Měst. bož., za vlasy, Rk., za
bedra, Hank., za pačesy. Ros. Vestoňa za
silně paži chváti (chopí). Rkk. 53. — čeho.
Jak římského povětří chvatila. Biancof. —
(čeho) jak. Chvatil po stínu toho masa. Reš.
— Ch. po něčem = bažiti. — v co. On
chvatné je v tlapy. Puch. — se čeho (čím):
cizího, ženy (uchytiti se koho). Výb. I. I hned
sic sv. Klimenta oběma chvati rukama. Pass.
Panna se mi hrdla chvati. St. skl. Ch. se (=
uchytiti se) řebře (řebříku). Alx. 1132. —
za kým: za nepřítelem (pospíchati). Jg. —
s inft. Panna vězně rozpustiti chvati. St. skl.

Chvatlivý, hastig. Chvatlivě jísti. Us. na
Mor.

Chvatnouti, vz Chvatiti.

Chvatný, spěšný, eilfertig, hurtig. Ch.
pochod. Práce chvatná málo platná. Rk. Ch.



554

Chvalnosť, i, f., Löblichkeit. Jg. Chvalný = chvalitebný, chvály hodný, löblich, lobenswürdig. Ch. život, Martim., hrdina, Troj., dílo, žena, muž, zpráva. Jg. Avšak daleko je chvalnější dobrou radu ke skutku přivésti. Troj. — v čem: v síle. Troj. — Ch.= chválicí, pochvalný, lobend, Lob-. Ch. verš, píseň, skládání, dar. Jg., Troj. — Ch. = chlubný, prahlend. Jg. Chvalochtivosť, i, f., Ruhmbegierde. L. Chvalochtivý, ruhmbegierig. Us. Chvalolist, u, m. Lobschrift. Víd. list. Chvalomluvce, e, m., der Lobredner. Berla král. Chvalořeč, i, f., ne: chválořeč. Chvalo- řeč u hrobu činěná; ch. míti, činiti na koho. Us. Vz Řeč, Složený. Chvalořečiti komu, Č., loben, lobpreisen. Chvalořečník, a, m. Lobredner. Chvalořečniti, il, ěn = chváliti, lob- preisen. Č. Chvalospis, u, m., Lobschrift. Bern. Chvalovník, a, m., Lobsprecher. Aqu. Chvalozpěv, u, m., ne: chválozpěv. Lob- gesang. Chvály, pl., f., vz Chvála. — Ch., ves. Ve Chvalách. D. Chvant, u, m., veliký kus; ch., a, m., vy- pínavý mladý člověk. Llk. Prahler. Chvapiti = chopiti, chvatiti, fangen, er- greifen. — se koho. Leg. — co = popad- nouti. Rk. Chvastač, e, chvastal, chvastoun, a, m., Prahler, Aufschneider. Chvastati, chvastávati, prahlen. — se čím = vychloubati se. Ch. se otroctvím. Na Slov., Ht. Chvastá se svým bohatstvím. Jg. — se před kým. Tabl. Chvastavě, prahlerisch. Jg. Chvastavosť, i, f., Prahlerei, Prahlsucht. Jg. Chvastavý, chlubný, prahlerisch. D. Chvastoš, e, m. = chvastač. Chvastoun, a, m. = chvastač. Chvasty, pl., f. — chlouba, Prahlerei. Na Slov. Plk. Chvat, u, chvatek, tku, m. Ch. od chyt (chytati). Vz y se stupňuje ve: va. — Ch. popadení, lapení, pospěch, ein hastiger Griff, heftiger Anfall, Uiberfall, Heftigkeit; Eile, Hast. Jg. Chvatem lapiti (chvatiti). Th. Na chvat se na cestu bráti; chvatem se hnáti. Zlob. Jedním chvatem bylo po něm. Jg. Ten chrt dal zajíci dva chvaty (když chrt chtěje zajíce popadnouti buď ho hubou chybí aneb nedobře ho popad neb hubou udeří v jej pustí). Ros. Jdu dále chvatem. Koll. Na ch. něco dělati. — Ch., v tělocviku, vz Zápas. — Chvaty = zubaté oblouky u želez na zvířata. Sp. Chvátal, a, m., kdo lapá, chytá, der Fänger, Greifer. — Ch., kdo pospíchá, ein eilfertiger Mensch. D. Chvátání popadání, chytání, lapání, das Haschen, Greifen, Raffen. Tkadl. — Ch., pospíchání, das Eilen, die Eile. S ch-ním odbývati té jízdy. Br. V marnosti slynuli dnové jejich s ch-níni. V. Všichni k boji se přistrojiti s ch-ním žádali. Troj. Chvátati, chvátám a chváci, chváceš, al, ání, chvátá váti = chytati, popadati, greifen,
	haschen, raffen; kvapiti, eilen. D.	co:
	holuby (chytati), Hank., peníze. Háj. Polené oružie chvátajú. Rkk. 33. V skutku nás chvátá nepřítel. Ctib. — za co. Upustíce za rohy úsilno jest za ocas chvatati. Dal. 37. Král upustiv za rohy poče za ocas chvátati. Prov., Dal. — kam: Když kohoutové již pěti po- čali, čeleď na spaní chvátala. Troj. K jeslím chvátejte. Er. P. 42. Chvátá k tomu, což předloženo. Ch. do práce, do školy, Us., do záhuby. Rk. Do toho nechvátá (nepospíchá). Jg. — po čem: po úřadech a cti ch. (po nich bažiti). V. — v čem: ve čtení (= po- spíchati). Us., Jg. — za kým (čím): sko- kem. Kamaryt. Výb. II. 45. — kam, jak, odkud, kudy. Běhouni (závodníci) z šranku k cíli během chvátají. Kom. Zahradou k poli chvátal. Od jedné nepravosti k druhé chvá- tal. Ojíř. — čím. St. skl. IV. 326. Neroz- mluviv s hlavou nechvátej rukama. Č. — proč. Strachem (instr. příčiny) ch. — s čím. Kat lítosť maje s smrtí nechvátal. Štelc. Výhon Dub tam s niem snahú chváta se vsiú chasú svojú temnem nočniem (instr. času). Rkk. 30. — se čeho. Geometria je pátá, té sě všecka miera chvátá (se drží). St. skl. — s inft. Chvátá se vdáti. Kom. Chvátá zbo- hatnout. Br. Vsed na kůň, chvátal vyjeti k boji. Troj. — se supinem. Naši kroci chvátajú vícezit. Rkk. 20. — aby. Chvátal, aby nezmeškal. Chvatavě, spěšně, kvapně, rychle, eilends, eilfertig. Ch. k někomu pospíchati; ch. mluviti, něco dělati. V. Chvátavosť, i, f. Eilfertigkeit. Ch-stí pří- lišnou koně přehnati. Ros. Chvátavý, kvapný, rychlý, náhlý, spěšný, eilig, eilfertig. Chvátavou chůzí brzy se una- víte. Sych. — k čemu. Nebuďme chvátavi k soudu. Pr. Chvatěruby, pl., dle Dolany, ves v Ra- kovnicku. Chvati. Nebuď chvati ke komu (Tkadl. ) = nebuď náhlý v soudu proti někomu, über- eilt. Jir. Chvaiti, chvátiti, chvať, -tě (íc), il, cen, cení; chvátívati, chvátívávati; chvanouti, tnul a tl, utí = popadnouti, chytiti, lapiti, haschen, greifen, raffen. — koho, co. Holu- bicu chvátí Zbyhoň. Rkk. 27. Zajíce chvatiti. Aesop. — na koho: na nepřítele ch. (po- spíchati, dorážeti). Ros. — koho za co: za pravici, Měst. bož., za vlasy, Rk., za bedra, Hank., za pačesy. Ros. Vestoňa za silně paži chváti (chopí). Rkk. 53. — čeho. Jak římského povětří chvatila. Biancof. — (čeho) jak. Chvatil po stínu toho masa. Reš. — Ch. po něčem = bažiti. — v co. On chvatné je v tlapy. Puch. — se čeho (čím): cizího, ženy (uchytiti se koho). Výb. I. I hned sic sv. Klimenta oběma chvati rukama. Pass. Panna se mi hrdla chvati. St. skl. Ch. se (= uchytiti se) řebře (řebříku). Alx. 1132. — za kým: za nepřítelem (pospíchati). Jg. — s inft. Panna vězně rozpustiti chvati. St. skl. Chvatlivý, hastig. Chvatlivě jísti. Us. na Mor. Chvatnouti, vz Chvatiti. Chvatný, spěšný, eilfertig, hurtig. Ch. pochod. Práce chvatná málo platná. Rk. Ch.