555

chrt, který dohoně zvíře hned je lapí. Šp.
— v čem = spěšný.

Chvatorod, a, m., druh ještěrek. Aqu.

Chvaty, vz Chvat.

Chvedě, n., zastar. = chebdí. Ms.

Chvějiechu = chvěli, y, a. Kat.

Chvějivý, lépe: chvějící, chvějný, wehend.
Ch. vítr. Krok.

Chvějný, chvějící, wehend. Ch. vítr. Koll.

Chvění, n., drkocení, třesení, das Wanken.
Ch. země (chvění-se země).

Chvěpliti = třásti. Pref.

Chvěti, chvíti, chvěji, chvěj, chvěje (íc),
chvěl a chvíl, chvěn a chvín, chvění; chví-
vati = klátiti, kolébati, třásti, schwänken,
hin und her bewegen. Jg. Vz Hřáti. Povětří
chvěje. Kram. Chvěje se jako osyka. Jg.
Chvěješ se jako tresť na bahně beze vší
stálosti. Troj. — co. Povětří plachty chvěje
(nadýmá). Troj. — (se) čím. Pták chvěje
křídly, pes chvostem. Orb. pict. Ch. hlavou
(třásti). Hrůza srdcem chvívá. Víd. list. Ch.
se starostí, Jg., Jd., zimou, Ros., úmyslem
(nemoci se rozhodnouti), L., hrůzou, radostí,
strachem. Rk. Mrazná bázeň tělem chvěje.
Č. — odkud. Vítr chvěje z polední. L. —
se. Kolena se chvějí (třesou, klesají). Jg.
Stromy se chvějí. Ď. Země se chvěje. Br.
Loď se chvěje (na vodě se kolébá). L. Obec,
kde spravedlnosti není, chvěje se (hyne). L.
— se od čeho: od starosti. Jg. — se proč.
Bych celá (všecka) se chvěla skrz tebe je-
diného. Mach. — se kde. V nohách se chvěji.
Jg. Vše se ve mně chvěje. Us. Na celém
těle se ch. Us. Prapor na lodi se chvěje.
Zlob. Ch. se před otcem. Ty (vlasy) sě
chvějiechu po jejie pleci. Kat. 2368. — se
jak. Třtina po větru se chvěje. Jir. Anth.
II. 269.

Chvíle, e (zastar. chvíla, y), chvílka,
chvilka, chvilčička, chvílečka, chvilička, y,
f. Gt. pl. chvil. — Ch., doba větší neb menší,
eine Weile, Zeit. Dobrou n. dlouhou chvíli
trvalo. Chvilku váhal. Musí k tomu míti
chvíli. Po malé chvíli nebylo nic. Po chvilce
přijdu. Po chvíli; také = snad, možná. Po
chvíli (snad) zůstal doma. Po chvíli je to
les. Za malou chvilku bude po kázáni. Sych.
Pojď sem na chvílku. Sotva jsem se na chvil-
čičku uprázdnil. Sych. Opozdili jsme se o chvil-
čičku. Sych. Posadí se chvíli. Har. Dobré
chvíle nepromluvil. Har. V krátké chvíli jich
300 měl. Kom. Nemíti utěšené chvíle. Us.
Dobrá věc chce míti chvíli. Na chvíli si n.
někomu dáti, vzíti (nepospíchati). Dlouhá
by chvíle byla k vypravování toho všeho.
Solf. Ani chvíle neměli na to mysliti. V. Při
noční chvíli. V. Ch. nešporní. Kom. Ch. jest
mi dlouhá. Har. Dlouhou chvíli ukrátiti, za-
hnati (čtením). Panny na koních krátí chvíli.
Dal. Chvíli neužitečně, marně tráviti. Krá-
cení chvíle. V. V zahálce chvíli zmařiti, ztra-
titi. V. Jedné chvíle v nebezpečenství byl.
Har. Ch. zlá. Od té chvíle. Dlouhé chvíle
koho zbaviti. Šm. Hráli, aby si chvíli ukrá-
tili. Ml. Uhlédav svou chvíli. Chvíli míti.
Rk. — Ch. = čas, čas prázdný, kdy, něm.
Musse, Zeit. Dosti k tomu času a chvíle jest.
V. Máte-li chvíli. Us. Nemá chvíle, nemá
prázdné chvíle. D. Na chvíli si vzíti, dáti

(uprázdniti se). D., V. Dám chvíle. Har. Ne-
bude mi chvíle (času). Pro práce ani k jídlu
chvíle nedal. Br. Neměl chvíle. Br. Nyní
mám chvíli to udělati. Ros. Nemám po chvíli,
abych ho dnes viděl. Us. Zastav se u nás,
budeš-li míti po chvíli. Us. — Ch. = krátká
částka času, okamžení, Augenblick, Weile.
Každé chvíle je zkušuješ. Br. Uhledav svou
chvíli (příhodnou). V. Od té chvíle (od ny-
nějška). Nešťastná chvíle. Jel. Na chvíli. V.
Až do té chvíle. V tu chvíli (hned). D. Však
on nezmrzne za tu chvilku. Té chvíle (teh-
dáž). V té chvíli. V. Od té hodiny a chvíle;
až do této chvíle; nynější chvíle (nyní).
Před malou chvílí. V. Přes chvíli = co chvíle.
KB. Přes tu chvíli. Dch. Ve veselou chvíli.
V. Na chvilku doma pobyla. Br. Zástup
houstne každou chvílí. Hálek. Po tu chvíli,
bis zur Stunde. Dch. Poseď na malou chví-
lečku. Ros. Chvilčička za chvilčičkou utíká.
Sych. Kterou chvíli mám vyjeti. On je jednu
chvíli tak, druhou tak. Před chvilkou šel.
Můžeš jíti o chvilku dříve. Jsem tu chvilkou
(ne pořád). Někdy bych tak chvílkou spal.
Bolí mne hlava chvilkami. Každičké chvilky
ho čekám. Br. Té chvíle; této chvíle; tu
chvíli; hned tu chvíli. Us. Myslivec vystřelil
a tu chvíli jelen padl. Ml. Pro spasitelnou
chvíli! Jg. — Ch. zlá — čas zlý, nepohoda,
bouře, schlechtes Wetter, Ungestüm. — Ch.
= strana, položení, Himmelsgegend. K ranní
chvíli = na východ. Č. Dle Jg.

Chvilinka, y, f. Za ch-ku, po ch-ce. Rk.
Vz Chvíle.

Chvíliti, meškati, váhati, weilen, verweilen,
zaudern. Chvílením někoho zamútiti. Marc.
Polo ms.

Chvilka, vz Chvíle.

Chvilkový, eine Weile dauernd, augen-
blicklich, momentan.

Chvilný, mající chvíli, bei Musse. Dch.

Chvist, chvíst, u, m. = hvízd, hvízdání,
pískáni, das Pfeilen; 2. úplavice, běhavka,
chvistačka, Bauchfluss, Diarrhöe. Jg. — Chvi-
stem kroutiti = koketovati. Šm.

Chvistač, chvístač, e, chvístoň, ě,
chvístal, a, m., chvístálek, lka, m., der den
Bauchfluss hat. Aqu.

Chvístačka, chvistačka, y, f. = úplavice,
běhavka, průjem. Vz Chvist. Ja.

Chvístati, chvístávati; chvístnouti, stnul
a stl, utí = hvízdati, pfeifen; prskati, spritzen;
běhavku míti, Bauchfluss haben. Jg. — kam.
Chvístá (stříká) to do očí. Us.

Chvístavka, y, f. = chvístačka.

Chvístavosť, i, f., der Bauchfluss.

Chvístavý, kdo má chvístačku. — Ch.
Břeskve nechutné a chvístavé. Byl.

Chvístek, stku, m., červenka, rothe Ruhr.
Na Mor.

Chvístnouti, vz Chvístati.

Chvístoň, ě, m., vz Chvístač. Lom.

Chvíšť, ě, m., lesní, skalní myš, Murmel-
thier. Vz Svíšť. D.

Chvíti, vz Chvěti.

Chvoj, chvůj, e, chvoje, chvůje, e, chvojka,
y, f., koll. chvojí, í, n. Ch. z chvi (chvěti
se). Mkl. B. 4. Na Plaště jen chvoj, tam
neužívají vůbec slova, borovice', na Plzeňsku
zřídka (rovněž v Klatovsku. Fr. ), ač míst-