558

z předu lvice, prostředkem těla koza, ze
zadu dračice. Die Chimäre. Vj. — 2. Věc
smyšlená, nepravdivá, která se nikde nena-
chází. Line Chimäre, Einbildung, Hirngespinst,
Laune. Ros. Vz Chimaera.

Chymia, e, f., vz Chemie.

Chyna, vz China, 2. Ch. bledošedá, červená
n. rudá, červenošedá, hnědá, horská, kartha-
genská, huanacká, královská, šedá, tekamecká
n. dvoj barvitá, virginská, východoindická,
javanská, žlutá. Kh.

Chynice, pl., m., dle Budějovice, jm. místní.

Chýnov, a, m., jm. místní. Us.

Chyplati = chvíti se, beben. — čím:
zimou. Jg.

Chýr, u, m., pověsť, Gerücht. Na Slov.

Chyra, y, f. = děvka (v nízkém smyslu).
Magd. S někakú chyrú vjíti v milosť; muž
smilný oblíbíc leckakús chyru. Št.

Chyřečiti se, čím = honositi se, sich
rühmen. Na Slov.

Chýrečný, chýrný = pověstný, berüchtigt.
Vz Chýr. Na Slov. Plk.

Chýřiti, il, en, ení, chyrovati = hlásati,
bekannt machen, verbreiten, na Slov. Vz Chýr.

— o čem. Co já miluji, o tom nechyruji.
Kol. — se. Chýří se = povídá se. Jg.

Chyrný, berüchtigt. Na Slov.

Chysť, i, chysta, y, f., kytka z hedvábí
a i z jiných látek. Na Slov. Koll. Der Busch.

Chystač, e, m., der Zubereiter.

Chystačka, y, f., die Bereiterin. — Ch.,
která trávu srpem žne. Vz Chystati co.

Chystati, chystávati = hotoviti, strojiti,
připravovati, zurichten, zuschicken, Anstalt
machen, bereiten, anschicken, zurüsten; ho-
dlati, chovati, bewahren; zásobu činiti, Vor-
rath machen. Jg.; ch. se = strojiti se. —
čeho: potřebných příprav, šp. m. co: p. pří-
pravy. Brt. — co: trávu (trhati, žíti). Jg.
Ch. v Krkon. = srpem trávu žíti. Kb. Ch.
oběd. Us. — co komu: trávu dobytku. Jg.

— co pro koho: oběd pro hosti. Ros. To
chystám pro pána, pro syna. Us. — co (se)
na co. Ch. se nač. Kat. 261. Dříví na stavení.
Jg. Ch. něco na zimu (zásoby činiti). Ros.
Ch. se na nepřítele, Ros., na cestu. Us. —
co, se k čemu, ke komu. Ch. se k vojně,
D, k smrti, Jg., k útoku. Sych. Stoly k svatbě
ch. Er. P. 474. Chystá se k dešti (má se
k dešti). Jg. Vz stran pořekadla: Mlýn. —
s inft. Chystá se přitáhnouti, V., mluviti.
Solf. Chystáte ty země zahubiti. Mus. Chystám
se jíti do Prahy. Mudr. Chystám se odjeti.
Ml. — aby. Potom chystachu se všickni, aby
do svých krajin se navrátili. Troj.

Chyše, e, chyš, e (dříve: chyša, na Slov.
chyža), chyška, na Slov. chyžka, chyžice, e,
f.; ale mnohá dvousl. subst. dle, Růže' sklo-
ňovaná kmenovou samohlásku dlouží: chvíle,
míle, píle, šíř (šíře), výše, tedy snad i: chýše ?
Pk. Foneticky obé. Dle slovenšt., polšt.
a rušt. lépe: chýže. Brs. 92. — Ch. — chatrč,
bouda, chalupa, dům, Haus, Hütte. Taky vám
vyžehajú dvory, chyžice! Rkk. 35. — Ch. =
jizba, pokoj, Gemach, Zelle, Zimmer. Dal. —
Ch. = záchod, stříška. Abtritt. Vrah na chyžce
ho zavraždil. V. Umřel sedě na chyžce. Martim.
Dysenteria jest ta nemoc, když člověk krví
na chyžku chodí. Schön. — Ch. = hyže,

hyzdě, něm. Oberschenkel, Hinter; kýta, plece
vepřové, zadní chyžka. V. — Ch., zastr.,
lože, thalamus. Lex. vet.

Chyt, u, m., chytek, tku, m., chycení, der
Fang, das Haschen. Jedním chytem. Ros. —
Ch., čásť věci, za kterou se popadnouti může,
také: pysk. Griff. — Ch., ponětí, představení,
Begriff, Idee, Vorstellung. Bern.

Chytací, Fang-.

Chytač, e, m. Fänger, Hascher.

Chytačka, y, f., místo prohlubené, v kterém
dešťová voda se chytá hlavně k tomu účelu,
aby se země s polí naplavená chytila. Us.
u Rakov. — Ch., v Klatovsku: prodati něco
na chytačku t. j. velmi rychle; též házeti
něco (peníze) na chytačku. V témž smyslu
říká se též: na chapačku. Fr.

Chyták, a, m., hlídač polí a lesů, Häscher.
Dch. —

Chytal, a, m. = chytač.

Chytanice, e, f., chytání, das Fangen. Us.

Chytyný, lapaný, gehascht, gefangen. —
Chytaná, é, f., hra s míčem. Hra na chytanou.
Krok. Na Mor. a jinde chytá chlapec losem
určený ostatní, již na vše strany se roz-
běhnou. Brt.

Chytati, chytávati; chytiti, 3. pl. -tí, chyť,
-tě (íc), il, cen, cení; chýceti, el, en, ení = la-
pati, jímati, greifen, fangen, haschen, nehmen;
vznítiti se, Feuer fangen; ch. se = lapenu
býti, sich fangen; vznítiti se, počíti hořeti,
Feuer fangen; přilnouti k čemu, sich woran
hängen; působiti, einwirken; opáliti se, von
der Sonne abbrennen. — abs. Dříví, hubka
chytá. Us. Okna chytají (počínají mrznouti).
Us. Ceví (u kola) chytá (greift ein). D. Oheň
chytl. Mokrý prach nechytá. D. — co, koho:
zloděje, Us., ptáky, Kom., myši, ducha (po-
padati), ryby, lelky, dopis. Us. Chytil opici
(opil se). Us. Chytá jej a nemůže ho chytiti.
Jg. Co se z kočky narodí, nebude než myši
chytati. Jg. Černé plátno žádné barvy nechytí.
Kom. Co chytil, nech má (nech si to drží.
Původ neštěstí. Vz Neštěstí). Č. — koho,
se za co: za ucho, Kom. Lab. 64., za sukni,
Br., za ruku, za nohu, za hlavu. Smál se, až
se za boky popadal. Ch. se za nos, za vlasy,
Us., za pačesy. Ml. Ty věci nás za srdce
chytají. L. Vola za rohy, človeka za řeči
chytajú. Mt. S. Čert tě chytne za uši. Er.
P. 366. Strach ho za boky chytá. L. Chyť
se za nos. Ipse, vtip se, za nos chyť se. Č.
— koho, se na co. Na vojnu ch. = bráti.
Bern. Ryby na udici, D., síkory na poskřip
ch. Us. Řepici se chytají na šaty. D. Bláto
se na kola chytá. Bern. — co do čeho,
kam. Do ruky, Us., ptáky do osidla. V.
Rybník vodu do sebe chytá. Vys. Ptáky do
sítí, do rukávníku. Šp. — koho, co čím:
rukou, Us., zuby. V. Ptáčník ptáčky pastí
neb osidel smečkami chytá. Kom. Ryby udicí.
Šp. — koho, co, se kde. V povětří lelky
chytati (zevlovati). Us. Kořalka se v něm
chytla. Us. Chytil ji (rybičku) u samého
kraje. Er. P 221. Pozdě po lidech slova
chytati. Č. Koně pod ním chytivše utíkati
mu nedopustili. Vrat. — komu. Co mu chytí ?
(y čem ho předčí?). Na Slov. — odkud.
Člověk nuzný, žeby z plamená chléb chytal.
L. — (co) po čem. To hovado nechce po