Předchozí (557)  Strana:558  Další (559) |
|
|||
558
|
|||
|
|||
z předu lvice, prostředkem těla koza, ze
zadu dračice. Die Chimäre. Vj. — 2. Věc smyšlená, nepravdivá, která se nikde nena- chází. Line Chimäre, Einbildung, Hirngespinst, Laune. Ros. Vz Chimaera. Chymia, e, f., vz Chemie.
Chyna, vz China, 2. Ch. bledošedá, červená
n. rudá, červenošedá, hnědá, horská, kartha- genská, huanacká, královská, šedá, tekamecká n. dvoj barvitá, virginská, východoindická, javanská, žlutá. Kh. Chynice, pl., m., dle Budějovice, jm. místní.
Chýnov, a, m., jm. místní. Us.
Chyplati = chvíti se, beben. — čím:
zimou. Jg. Chýr, u, m., pověsť, Gerücht. Na Slov.
Chyra, y, f. = děvka (v nízkém smyslu).
Magd. S někakú chyrú vjíti v milosť; muž smilný oblíbíc leckakús chyru. Št. Chyřečiti se, čím = honositi se, sich
rühmen. Na Slov. Chýrečný, chýrný = pověstný, berüchtigt.
Vz Chýr. Na Slov. Plk. Chýřiti, il, en, ení, chyrovati = hlásati,
bekannt machen, verbreiten, na Slov. Vz Chýr. — o čem. Co já miluji, o tom nechyruji.
Kol. — se. Chýří se = povídá se. Jg. Chyrný, berüchtigt. Na Slov.
Chysť, i, chysta, y, f., kytka z hedvábí
a i z jiných látek. Na Slov. Koll. Der Busch. Chystač, e, m., der Zubereiter.
Chystačka, y, f., die Bereiterin. — Ch.,
která trávu srpem žne. Vz Chystati co. Chystati, chystávati = hotoviti, strojiti,
připravovati, zurichten, zuschicken, Anstalt machen, bereiten, anschicken, zurüsten; ho- dlati, chovati, bewahren; zásobu činiti, Vor- rath machen. Jg.; ch. se = strojiti se. — čeho: potřebných příprav, šp. m. co: p. pří- pravy. Brt. — co: trávu (trhati, žíti). Jg. Ch. v Krkon. = srpem trávu žíti. Kb. Ch. oběd. Us. — co komu: trávu dobytku. Jg. — co pro koho: oběd pro hosti. Ros. To
chystám pro pána, pro syna. Us. — co (se) na co. Ch. se nač. Kat. 261. Dříví na stavení. Jg. Ch. něco na zimu (zásoby činiti). Ros. Ch. se na nepřítele, Ros., na cestu. Us. — co, se k čemu, ke komu. Ch. se k vojně, D, k smrti, Jg., k útoku. Sych. Stoly k svatbě ch. Er. P. 474. Chystá se k dešti (má se k dešti). Jg. Vz stran pořekadla: Mlýn. — s inft. Chystá se přitáhnouti, V., mluviti. Solf. Chystáte ty země zahubiti. Mus. Chystám se jíti do Prahy. Mudr. Chystám se odjeti. Ml. — aby. Potom chystachu se všickni, aby do svých krajin se navrátili. Troj. Chyše, e, chyš, e (dříve: chyša, na Slov.
chyža), chyška, na Slov. chyžka, chyžice, e, f.; ale mnohá dvousl. subst. dle, Růže' sklo- ňovaná kmenovou samohlásku dlouží: chvíle, míle, píle, šíř (šíře), výše, tedy snad i: chýše ? Pk. Foneticky obé. Dle slovenšt., polšt. a rušt. lépe: chýže. Brs. 92. — Ch. — chatrč, bouda, chalupa, dům, Haus, Hütte. Taky vám vyžehajú dvory, chyžice! Rkk. 35. — Ch. = jizba, pokoj, Gemach, Zelle, Zimmer. Dal. — Ch. = záchod, stříška. Abtritt. Vrah na chyžce ho zavraždil. V. Umřel sedě na chyžce. Martim. Dysenteria jest ta nemoc, když člověk krví na chyžku chodí. Schön. — Ch. = hyže, |
hyzdě, něm. Oberschenkel, Hinter; kýta, plece
vepřové, zadní chyžka. V. — Ch., zastr., lože, thalamus. Lex. vet. Chyt, u, m., chytek, tku, m., chycení, der
Fang, das Haschen. Jedním chytem. Ros. — Ch., čásť věci, za kterou se popadnouti může, také: pysk. Griff. — Ch., ponětí, představení, Begriff, Idee, Vorstellung. Bern. Chytací, Fang-.
Chytač, e, m. Fänger, Hascher.
Chytačka, y, f., místo prohlubené, v kterém
dešťová voda se chytá hlavně k tomu účelu, aby se země s polí naplavená chytila. Us. u Rakov. — Ch., v Klatovsku: prodati něco na chytačku t. j. velmi rychle; též házeti něco (peníze) na chytačku. V témž smyslu říká se též: na chapačku. Fr. Chyták, a, m., hlídač polí a lesů, Häscher.
Dch. — Chytal, a, m. = chytač.
Chytanice, e, f., chytání, das Fangen. Us.
Chytyný, lapaný, gehascht, gefangen. —
Chytaná, é, f., hra s míčem. Hra na chytanou. Krok. Na Mor. a jinde chytá chlapec losem určený ostatní, již na vše strany se roz- běhnou. Brt. Chytati, chytávati; chytiti, 3. pl. -tí, chyť,
-tě (íc), il, cen, cení; chýceti, el, en, ení = la- pati, jímati, greifen, fangen, haschen, nehmen; vznítiti se, Feuer fangen; ch. se = lapenu býti, sich fangen; vznítiti se, počíti hořeti, Feuer fangen; přilnouti k čemu, sich woran hängen; působiti, einwirken; opáliti se, von der Sonne abbrennen. — abs. Dříví, hubka chytá. Us. Okna chytají (počínají mrznouti). Us. Ceví (u kola) chytá (greift ein). D. Oheň chytl. Mokrý prach nechytá. D. — co, koho: zloděje, Us., ptáky, Kom., myši, ducha (po- padati), ryby, lelky, dopis. Us. Chytil opici (opil se). Us. Chytá jej a nemůže ho chytiti. Jg. Co se z kočky narodí, nebude než myši chytati. Jg. Černé plátno žádné barvy nechytí. Kom. Co chytil, nech má (nech si to drží. Původ neštěstí. Vz Neštěstí). Č. — koho, se za co: za ucho, Kom. Lab. 64., za sukni, Br., za ruku, za nohu, za hlavu. Smál se, až se za boky popadal. Ch. se za nos, za vlasy, Us., za pačesy. Ml. Ty věci nás za srdce chytají. L. Vola za rohy, človeka za řeči chytajú. Mt. S. Čert tě chytne za uši. Er. P. 366. Strach ho za boky chytá. L. Chyť se za nos. Ipse, vtip se, za nos chyť se. Č. — koho, se na co. Na vojnu ch. = bráti. Bern. Ryby na udici, D., síkory na poskřip ch. Us. Řepici se chytají na šaty. D. Bláto se na kola chytá. Bern. — co do čeho, kam. Do ruky, Us., ptáky do osidla. V. Rybník vodu do sebe chytá. Vys. Ptáky do sítí, do rukávníku. Šp. — koho, co čím: rukou, Us., zuby. V. Ptáčník ptáčky pastí neb osidel smečkami chytá. Kom. Ryby udicí. Šp. — koho, co, se kde. V povětří lelky chytati (zevlovati). Us. Kořalka se v něm chytla. Us. Chytil ji (rybičku) u samého kraje. Er. P 221. Pozdě po lidech slova chytati. Č. Koně pod ním chytivše utíkati mu nedopustili. Vrat. — komu. Co mu chytí ? (y čem ho předčí?). Na Slov. — odkud. Člověk nuzný, žeby z plamená chléb chytal. L. — (co) po čem. To hovado nechce po |
||
|
|||
Předchozí (557)  Strana:558  Další (559) |