Předchozí (558)  Strana:559  Další (560) |
|
|||
559
|
|||
|
|||
ničem chytati (nechce žráti). Us. Mladý kůň
chytává po lidech (= kouše). Mřk. — se. Pták se chytil. Chytilo se (začalo hořeti). Cokoli chytí se, to nejprv tlí, potom hoří. Kom. Chytilo se stavení. Us. — se čeho. Tonoucí břitvy se chytá. Kdo se topí, slámy se chytá. Jg., č. Chytám se kola. Kom. Nemoc se ho chytá. D. To se ho chytá. Us. Ch. se lsti, Kom., lepší rady, Troj., dívky (zamilovati se). Nevím čeho se chytiti. Plác. Kdo do vody upadne, třebas trnu se chytí. Č. Neb se mohú vší rudy chytiti, nejsú-li bohatí, uručte dobrými rukojměmi. CJB. 357. Chytil sa rozumu. Mt. S. Pluhu se ch. Chč. 447. Koho se dobrá slova nechytají, toho se musí karabáč chytať. Us. Krku se ho chytila. Mor. P. 189. Jaky jest to živobytí, když se starej mladý chytí. Er. P. 350. b. 4. s h. Ch. se břehu. Us. By se břehu chytil, vše se s ním utrhne. Jg. Chytil se toho rez. Reš. Milosť se chytá srdce. Nechytila se ho žádná rána. Kom. Chytají se ho souchotiny. Us. Kdo se mnoha věcí chytá, nejde, leč bloudí. L. Ch. se braně. — se čeho oč, od čeho. Směl sě o neobyčejné lidem věci chytiti. Št. (N. 151. ) Dobré sa oblakov nechytá od hladu, od bôlu. Mt. S. — se čeho čím. Slyšťe, abyste také skutkem sě chytili toho (= chopili se), což je své vyvolené spasitel učil. Št. — se čeho v čem. Čehož se jest koli chytil v prosbě bohatci. Chč. 636. — se čeho k čemu: k svému prospěchu. S. a Ž. — kde: na slunci (opáliti se). L. — se s kým do čeho: do křížku (zápasiti s ním). Chytavec, vce, m., lapáček = chytač. Chytavosť, i, f. Verfänglichkeit. — Ch., lepkavosť, Klebrigkeit. Chytavý, fangend. Ch. otázka. Bern. —
v čem: v řeči. — Na Slov. = nebezpečný, škodlivý; lepkavý, klebrig, zäh. Jg. Chyterný, chytrný = chytrý. Kat. 1652. Chytiti, vz Chytati. Chytlan, a, m. = čert, Teufel. — Ch.,
u, m., nakažlivá nemoc, ansteckende Krank- heit. Na Slov. Chytlanka, y, f., padoucnice. Na Slov. Chytlavosť, i, f. Verfänglichkeit; Brenn- barkeit. Chytlavý, chytlivý, kdo chytá, fangend;
lapavý, verfänglich. Ch. otázka, řeč. — Ch., co oheň chytá, hořavý, brennbar. Ch. věc. Kram. — Ch., kdo vše snadno chápe. Nemluv před ním, je chytlavý. Gelehrig, der Alles gleich merkt. Us. — Ch. = nakažlivý, an- steckend. Na Slov., Plk. — Jg. Chytné, ého, n., das Fanggeld. Dch. Chytnouti, vz Chytati. Chytrácký. Jel. Ch. kousek. Pfiffig, listig, sophistisch. Chytráctví, n. Pfiffigkeit, Sophisterei. Chytráček, čka, m. Vz Chytrák. Chytračiti, il, ení, klügeln. Chytrák, a, chytráček, čka, m., ein schlauer, listiger, pfiffiger Mensch, ein Schlau-, Spitz- kopf. Jg. To je starý ch. Ros. Ch. všech |
chytrákův. Sych. Ch. hlouposť naši ledačímž
podvede. Kom. Fikaný ch., ein geriebener Kosak. Dch. — Ch., pospěchač, der Eiler. Na Slov. Chytrakyně, ě, f., eine Schlaue. Jel.
Chytralec, lce, m. = chytrák.
Chytralosť, i, f. Spitzfindigkeit. Berg.
Chytralý = chytrý.
Chytrati, schlau sein o. werden.
Chytře, komp. chytřeji. Ch. na Slov. =
rychle. Ch. polapený. V. Ch. něco konati, si počínati. — Ch., zchytrale, lstivě, schlau, listig. Chytřec, trce, m. = chytrák, úskočník,
ošemetník. Chytřec. Št. o věc. obec. 148. Ch. v hádání. Jel. — Ch., umělec (s příhanou). Künstler. Puch. Chytřeti, ejí, el, ení, listig, klug werden.
Ros. — Chytro = chytře. Rkk.
Chytromluvec, vce, m. Sophist. Aqu.
Chytromluvnosť, i, f., arglistiges Reden.
Chytromluvný, arglistig redend. L.
Chytromyslný, arglistig denkend.
Chytrosť, i, f., chytrůstka. Na Slov. =
rychlosť, spěšnosť, die Schnelligkeit. Ch. těla. Orb. pict. — Ch., důvtip na zlé jiným, pod- vod, List, Arglist, Feinheit, Kniff, Schlauheit. Jg. Ch. lišky. Ch. vojenská. Kom. Nezpozdilý v ch-sti. Solf. Ch. lstivou vymyslil. Háj. Šibal ch-stí podtrhuje (podvozuje) neopatrné. Kom. Ch. nejsou žádné čáry. Č Vz Chytrý, Vtipný. Chytroušek, ška, m. Schlaukopf. Rk.
Chytrování, n., das Klügeln. Kom.
Chytrovati, chytře něco činiti, listig sein.
Ros., Kom. Chytrý; chytr, a, o. Ch. na Slov. = spěšný,
rychlý, prudký, flink, geschwind. Co ch. ne- dohoní, to lenivý doleží. Trnka. — Ch. = obmyslný, chopný, lapavý, lstivý, listig, ver- schlagen, schlau, geschickt, verschmitzt. Jg. Ch. liška (chytrák) V. Ch. lapačka, řeči. V. Rozumu a smyslu chytrého. V. K libosti mluviti, chytrým šibalům náleží. Kom. Ch. slovo, Jel., kus. D. Chytrou radu složiti. Prot. 65. Chytrý jako liška. Č. Vrány chytré; had chytřejší nad jiná zvířata. L. Ch. jako telecí maso, jako tele (ironie). Pk. — nač. Je ch. na plané hrušky. Mt. S. — Ch. = moudrý, opatrný, klug, gescheid, anschlägig. Byla již v břiše tak chytrá, že radila matce, jak ji má porodit. Hnš. Chytrému napověz, hlou- pému dopověz (na mísu vylož). Jg. Na chytrého mrkni, hloupého trkni. Č. — Vz stran pří- sloví: Advokat, Cába, Čert, Had, Houba, Hruška, Hus, Choditi, Jádro, Klička, Kozel, Kopa, Kožich, Kozí, Liška, Mrskati, Nos, Pes, Ručnice, Ryba, Sak, Seděti, Šelma, Štvaný, Temeno, Úhoř, Ucho, Věděti, Vstáti na koho, Vůz, Zaspati. Chýže, vz Chýše.
Chyžice, e, f., mě. lázeňské v Bavorsku,
Kissingen. S. N. Chyžina, y, f., chyše, Hütte. Krok.
Chyžkář, e, m., Kleinhäusler.
|
||
|
|||
Předchozí (558)  Strana:559  Další (560) |