559

ničem chytati (nechce žráti). Us. Mladý kůň
chytává po lidech (= kouše). Mřk. — se. Pták
se chytil. Chytilo se (začalo hořeti). Cokoli
chytí se, to nejprv tlí, potom hoří. Kom.
Chytilo se stavení. Us. — se čeho. Tonoucí
břitvy se chytá. Kdo se topí, slámy se chytá.
Jg., č. Chytám se kola. Kom. Nemoc se ho
chytá. D. To se ho chytá. Us. Ch. se lsti,
Kom., lepší rady, Troj., dívky (zamilovati
se). Nevím čeho se chytiti. Plác. Kdo do
vody upadne, třebas trnu se chytí. Č. Neb
se mohú vší rudy chytiti, nejsú-li bohatí,
uručte dobrými rukojměmi. CJB. 357. Chytil
sa rozumu. Mt. S. Pluhu se ch. Chč. 447.
Koho se dobrá slova nechytají, toho se musí
karabáč chytať. Us. Krku se ho chytila. Mor.
P. 189. Jaky jest to živobytí, když se starej
mladý chytí. Er. P. 350. b. 4. s h. Ch. se
břehu. Us. By se břehu chytil, vše se s ním
utrhne. Jg. Chytil se toho rez. Reš. Milosť
se chytá srdce. Nechytila se ho žádná rána.
Kom. Chytají se ho souchotiny. Us. Kdo se
mnoha věcí chytá, nejde, leč bloudí. L. Ch.
se braně. — se čeho oč, od čeho. Směl sě
o neobyčejné lidem věci chytiti. Št. (N. 151. )
Dobré sa oblakov nechytá od hladu, od bôlu.
Mt. S. — se čeho čím. Slyšťe, abyste také
skutkem sě chytili toho (= chopili se), což
je své vyvolené spasitel učil. Št. — se čeho
v čem. Čehož se jest koli chytil v prosbě
bohatci. Chč. 636. — se čeho k čemu:
k svému prospěchu. S. a Ž. — kde: na
slunci (opáliti se). L. — se s kým do čeho:
do křížku (zápasiti s ním).
Chytavec, vce, m., lapáček = chytač.
Chytavosť, i, f. Verfänglichkeit. — Ch.,
lepkavosť, Klebrigkeit.

Chytavý, fangend. Ch. otázka. Bern. —
v čem: v řeči. — Na Slov. = nebezpečný,
škodlivý; lepkavý, klebrig, zäh. Jg.
Chyterný, chytrný = chytrý. Kat. 1652.
Chytiti, vz Chytati.

Chytlan, a, m. = čert, Teufel. — Ch.,
u, m., nakažlivá nemoc, ansteckende Krank-
heit. Na Slov.
Chytlanka, y, f., padoucnice. Na Slov.
Chytlavosť, i, f. Verfänglichkeit; Brenn-
barkeit.

Chytlavý, chytlivý, kdo chytá, fangend;
lapavý, verfänglich. Ch. otázka, řeč. — Ch.,
co oheň chytá, hořavý, brennbar. Ch. věc.
Kram. — Ch., kdo vše snadno chápe. Nemluv
před ním, je chytlavý. Gelehrig, der Alles
gleich merkt. Us. — Ch. = nakažlivý, an-
steckend. Na Slov., Plk. — Jg.
Chytné, ého, n., das Fanggeld. Dch.
Chytnouti, vz Chytati.
Chytrácký. Jel. Ch. kousek. Pfiffig, listig,
sophistisch.
Chytráctví, n. Pfiffigkeit, Sophisterei.
Chytráček, čka, m. Vz Chytrák.
Chytračiti, il, ení, klügeln.
Chytrák, a, chytráček, čka, m., ein schlauer,
listiger, pfiffiger Mensch, ein Schlau-, Spitz-
kopf. Jg. To je starý ch. Ros. Ch. všech

chytrákův. Sych. Ch. hlouposť naši ledačímž
podvede. Kom. Fikaný ch., ein geriebener
Kosak. Dch. — Ch., pospěchač, der Eiler.
Na Slov.

Chytrakyně, ě, f., eine Schlaue. Jel.

Chytralec, lce, m. = chytrák.

Chytralosť, i, f. Spitzfindigkeit. Berg.

Chytralý = chytrý.

Chytrati, schlau sein o. werden.

Chytře, komp. chytřeji. Ch. na Slov. =
rychle. Ch. polapený. V. Ch. něco konati,
si počínati. — Ch., zchytrale, lstivě, schlau,
listig.

Chytřec, trce, m. = chytrák, úskočník,
ošemetník. Chytřec. Št. o věc. obec. 148.
Ch. v hádání. Jel. — Ch., umělec (s příhanou).
Künstler. Puch.

Chytřeti, ejí, el, ení, listig, klug werden.
Ros. —

Chytro = chytře. Rkk.

Chytromluvec, vce, m. Sophist. Aqu.

Chytromluvnosť, i, f., arglistiges Reden.

Chytromluvný, arglistig redend. L.

Chytromyslný, arglistig denkend.

Chytrosť, i, f., chytrůstka. Na Slov. =
rychlosť, spěšnosť, die Schnelligkeit. Ch. těla.
Orb. pict. — Ch., důvtip na zlé jiným, pod-
vod, List, Arglist, Feinheit, Kniff, Schlauheit.
Jg. Ch. lišky. Ch. vojenská. Kom. Nezpozdilý
v ch-sti. Solf. Ch. lstivou vymyslil. Háj. Šibal
ch-stí podtrhuje (podvozuje) neopatrné. Kom.
Ch. nejsou žádné čáry. Č Vz Chytrý, Vtipný.

Chytroušek, ška, m. Schlaukopf. Rk.

Chytrování, n., das Klügeln. Kom.

Chytrovati, chytře něco činiti, listig sein.
Ros., Kom.

Chytrý; chytr, a, o. Ch. na Slov. = spěšný,
rychlý, prudký, flink, geschwind. Co ch. ne-
dohoní, to lenivý doleží. Trnka. — Ch. =
obmyslný, chopný, lapavý, lstivý, listig, ver-
schlagen, schlau, geschickt, verschmitzt. Jg.
Ch. liška (chytrák) V. Ch. lapačka, řeči. V.
Rozumu a smyslu chytrého. V. K libosti
mluviti, chytrým šibalům náleží. Kom. Ch.
slovo, Jel., kus. D. Chytrou radu složiti. Prot.
65. Chytrý jako liška. Č. Vrány chytré; had
chytřejší nad jiná zvířata. L. Ch. jako telecí
maso, jako tele (ironie). Pk. — nač. Je ch.
na plané hrušky. Mt. S. — Ch. = moudrý,
opatrný, klug, gescheid, anschlägig. Byla již
v břiše tak chytrá, že radila matce, jak ji
má porodit. Hnš. Chytrému napověz, hlou-
pému dopověz (na mísu vylož). Jg. Na chytrého
mrkni, hloupého trkni. Č. — Vz stran pří-
sloví: Advokat, Cába, Čert, Had, Houba,
Hruška, Hus, Choditi, Jádro, Klička, Kozel,
Kopa, Kožich, Kozí, Liška, Mrskati, Nos,
Pes, Ručnice, Ryba, Sak, Seděti, Šelma,
Štvaný, Temeno, Úhoř, Ucho, Věděti, Vstáti
na koho, Vůz, Zaspati.

Chýže, vz Chýše.

Chyžice, e, f., mě. lázeňské v Bavorsku,
Kissingen. S. N.

Chyžina, y, f., chyše, Hütte. Krok.

Chyžkář, e, m., Kleinhäusler.