570

Ili-on, a, n., Ili-um, a, n., Troja. — Ilij-
ský = trojský.

Illegalisovati, z lat., nezákonitým, proti-
zákonným činiti, illegalisiren, gesetzwidrig
machen. — Illegalita, y, f., nezákonnosť,
protizákonnosť, bezpraví, Illegalität, Gesetz-
widrigkeit. — Illegalní, nezákonný, proti-
zákonný, S. N., illegal, ungesetzlich, gesetz-
widrig, unrechtmässig, widerrechtlich.

Illegitimita, y, f., z lat., nezákonitosť;
neplatnosť. Illegitimität, Unrechtmässigkeit;
Ungiltigkeit.

Illegitimní, nezákonný, nespravedlivý,
illegitim, unrechtmässig; unzulässig.

Illiberalism-us, u, m., z lat., nesvobodo-
myslnosť. Illiberalität, niedrige Denkungsart.
Illiberalita, y, f., skouposť, skrblosť, Un-
freigebigkeit, Knickerei. — Illiberalní, ne-
svobodomyslný; neštědrý, skrbý, Rk., nicht
freisinnig; unfreigebig, karg.

Illuminace, e, f., osvětlení, zvláště slav-
nostní osvětlení domu, zahrad, měst při ra-
dostných událostech. Illumination, Beleuch-
tung; Ausmalung eines Kupferstiches. — Il-
luminista, y, f., kdo rytiny barví, der Il-
luminist. Gl. — lllumiuovati, osvětliti,
omalovati, illuminiren, erleuchten, beleuch-
ten, mit Farben ausmalen; opiti, betrinken.
S, N.

Illuse, e, f., z lat., mam, přelud, Illusion,
Täuschung, Blendwerk, Trug. — Illusorní,
klamný, S. N., illusorisch, täuschend, bezüg-
lich; fruchtlos, verfänglich.

Illustrace, e, f., z lat., vysvětlení, objas-
nění; nákresy v knihách atd. buď k vysvět-
lení nebo k ozdobě. S. N. Illustration, Er-
klärung, Erläuterung. — Ilustrovati, kres-
lenými ozdobami opatřiti, Rk., illustriren,
erläutern; verherrlichen.

Illyrie, e, f., Illyrien. — Illyrové. Vz více
v S. N. IV. 21. —24.

-ilý. Adj. v -ilý ukončená jsou tvořena
od partc. pft. act. (Bž. ): zmužilý, otužilý. D.
Žalosť nad dopustilými hříchy. V.

-im. Jména měst v -im jsou rodu žen.
a skloňují se dle „Kosť". Vz Chrudim.

-ím, přípona subst.: otčím (otčim; od
otec), Mkl. B. 289.; koncovka v dat. pl. 4.
skl. růžím a 5. skl. vzorce „Daň": daním;
v obec. mluvě i ve vzorci „Kosť": kostím
m. kostem; hlavně: Husím, myším, pídím,
vším. (Mk. ); v dat. pl. 7. skl. polím a instr.
sg. a dat. pl. 9. skl. znamením; u adjektiv
jednoho zakončení v lok a instr. sg. rodu
muž. a střed. a v dat. pl. dnešním. — Slovesa
na -ím (v 1. os. sg. ), dříve na, -ěju, -iji, -ju. Vz
-aju; -ím m. -iji u Opavy: pím m. piji, vy-
lím m. vyliji. Šb. Místo-ím v 1. os. sg. praes.
na Hané o n. u. Vz O.

-ima, přípona subst.: ženima, Kebsweib.
D. Mkl. B. 239.

Imaginace, e, f., z lat., obraznosť, do-
mýšlivosť. Rk. Einbildungskraft, Einbildung,
Imagination.

Imaginerní, pomyslný, nemožný, do-
mnělý, Rk., imaginär, eingebildet, einbilde-
risch.

Imaginovati, smysliti, usmysliti, domní-
vati se, Rk., imaginiren, sich einbilden,
wähnen, meinen.

Imě, n. strč. = jméno. Vz Jméno.

-ími, koncovka instr. pl. 9. skl.: zname-
ními; n přídav. jmen jednoho zakončení v instr.
pl. dnešními.

Imitace, e, f., z lat., napodobení, zvl.
v hudbě. Rk. Imitation, Nachahmung, Nach-
macherei.

Imitovati, napodobiti, imitiren, nach-
ahmen.

Immaterialní, z lat., netělesný, nehmotný,
immateriell, unkörperlich, geistig.

Immatrikulace, e, f., z lat., zápis, za-
pisování do seznamu (matriky) členův něja-
kého spolku. Immatrikulation, Einschreibung.

Immatrikulovati, zapsati ku př. na uni-
versitě, S. N., immatrikuliren, einschreiben.

Immaturní, z lat., nezralý, nedospělý,
immatur, unreif, unzeitig.

Immediatní stavy n. města, která jsou
bezprostředně poddána panovníku (císaři).
Rk. Immediat, unmittelbar.

Immer, něm., překládá se slovy: vždy,
vždycky, pokaždé, pořád; jakkoli, ačkoli,
byť, -koli; někdy pouze časoslovy opětova-
cími. V Indii za krále volen býval (wurde
immer der gewählt), kdož nejrychleji běžeti
mohl. V. Kdežkoli (wo immer) bydleti budete,
města spuštěna budou. Br. Kamžkoli (wohin
immer) se obracel, ukrutnosť provodil. Br.

Immobilní, z lat., nemovitý, nehnutelný;
k pochodu nepřipravený, Rk., immobil, un-
beweglich, standhaft; ungerüstet.

Immoralita, y, f., z lat., nemravnosť, ne-
vázanosť mravů, Immoralität, Unsittlichkeit.
— Immoralní, nemravný, Rk., immoralisch,
unsittlich.

Immunita, y, f., z lat., osvobozenosť od
daní; zaručená ochrana; netknutelnosť. Rk.
Immunität, Steuerfreiheit, Freiheit.

Immutace, e, f., z lat., proměňování, Im-
mutation, Veränderung, Verwandlung.

Imperativ, vz Rozkazovací způsob.

Imperativní, z lat., rozkazovací, impe-
rativ, gebietend.

Imperator, a, m., lat., velitel; nejvyšší
vůdce; panovník, císař. Rk. Oberbefehlshaber,
Kaiser.

Imperfect-um, a, n., čas neskonalý, jest
forma časoslovná, kterouž se děj neskonalý
času minulého vynáší. Zk. Jak staročeština
imperfektum tvořila, o tom vz Šf. Počátky
staročes. mluvnice, str. 103. Tam čteme: Tento
v češtině dávno zašlý, v srbštině obojí, jižní
i lužické, posud kvetoucí, významem latin.
imperfectu se rovnající čas tvoří se přista-
vením zakončení, od opětovacích vzatého,
-jách ke kmenu m. -ch, -ech, -uch minulého
času: pi-jách m. pi-ch, nes-jách m. nes-ech,
vin-jách m. vin-uch, tvoř-jách m. tvoř-ich.
Mající v minulém čase -ěch přistavují kon-
covku -jách po ě: mřě-jách, zřě-jách, kypě-
jách, umě-jách. Slovesa na -ati třetí a páté
tř. ana-ovati šesté tř. pravidelně koncovky
-jách nepřijímají, nýbrž jen a prodlužují:
maz-ách, slyš-ách, or-ách, pís-ách, jím-ách,
milov-ách; mimořádně však nacházíme i slo-
vesa páté tř. prvního druhu druhého oddílu
na -aju, -ati s jách: voła-jách, čeka-jách,
pita-jách. Opětovací slovesa, povahou svou,
jakožto trvalé působení znamenající, kratší



	570

	Ili-on, a, n., Ili-um, a, n., Troja. — Ilij- ský = trojský. Illegalisovati, z lat., nezákonitým, proti- zákonným činiti, illegalisiren, gesetzwidrig machen. — Illegalita, y, f., nezákonnosť, protizákonnosť, bezpraví, Illegalität, Gesetz- widrigkeit. — Illegalní, nezákonný, proti- zákonný, S. N., illegal, ungesetzlich, gesetz- widrig, unrechtmässig, widerrechtlich. Illegitimita, y, f., z lat., nezákonitosť; neplatnosť. Illegitimität, Unrechtmässigkeit; Ungiltigkeit. Illegitimní, nezákonný, nespravedlivý, illegitim, unrechtmässig; unzulässig. Illiberalism-us, u, m., z lat., nesvobodo- myslnosť. Illiberalität, niedrige Denkungsart. Illiberalita, y, f., skouposť, skrblosť, Un- freigebigkeit, Knickerei. — Illiberalní, ne- svobodomyslný; neštědrý, skrbý, Rk., nicht freisinnig; unfreigebig, karg. Illuminace, e, f., osvětlení, zvláště slav- nostní osvětlení domu, zahrad, měst při ra- dostných událostech. Illumination, Beleuch- tung; Ausmalung eines Kupferstiches. — Il- luminista, y, f., kdo rytiny barví, der Il- luminist. Gl. — lllumiuovati, osvětliti, omalovati, illuminiren, erleuchten, beleuch- ten, mit Farben ausmalen; opiti, betrinken. S, N. Illuse, e, f., z lat., mam, přelud, Illusion, Täuschung, Blendwerk, Trug. — Illusorní, klamný, S. N., illusorisch, täuschend, bezüg- lich; fruchtlos, verfänglich. Illustrace, e, f., z lat., vysvětlení, objas- nění; nákresy v knihách atd. buď k vysvět- lení nebo k ozdobě. S. N. Illustration, Er- klärung, Erläuterung. — Ilustrovati, kres- lenými ozdobami opatřiti, Rk., illustriren, erläutern; verherrlichen. Illyrie, e, f., Illyrien. — Illyrové. Vz více v S. N. IV. 21. —24. -ilý. Adj. v -ilý ukončená jsou tvořena od partc. pft. act. (Bž. ): zmužilý, otužilý. D. Žalosť nad dopustilými hříchy. V. -im. Jména měst v -im jsou rodu žen. a skloňují se dle „Kosť". Vz Chrudim. -ím, přípona subst.: otčím (otčim; od otec), Mkl. B. 289.; koncovka v dat. pl. 4. skl. růžím a 5. skl. vzorce „Daň": daním; v obec. mluvě i ve vzorci „Kosť": kostím m. kostem; hlavně: Husím, myším, pídím, vším. (Mk. ); v dat. pl. 7. skl. polím a instr. sg. a dat. pl. 9. skl. znamením; u adjektiv jednoho zakončení v lok a instr. sg. rodu muž. a střed. a v dat. pl. dnešním. — Slovesa na -ím (v 1. os. sg. ), dříve na, -ěju, -iji, -ju. Vz -aju; -ím m. -iji u Opavy: pím m. piji, vy- lím m. vyliji. Šb. Místo-ím v 1. os. sg. praes. na Hané o n. u. Vz O. -ima, přípona subst.: ženima, Kebsweib. D. Mkl. B. 239. Imaginace, e, f., z lat., obraznosť, do- mýšlivosť. Rk. Einbildungskraft, Einbildung, Imagination. Imaginerní, pomyslný, nemožný, do- mnělý, Rk., imaginär, eingebildet, einbilde- risch. Imaginovati, smysliti, usmysliti, domní- vati se, Rk., imaginiren, sich einbilden, wähnen, meinen.	Imě, n. strč. = jméno. Vz Jméno. -ími, koncovka instr. pl. 9. skl.: zname- ními; n přídav. jmen jednoho zakončení v instr. pl. dnešními. Imitace, e, f., z lat., napodobení, zvl. v hudbě. Rk. Imitation, Nachahmung, Nach- macherei. Imitovati, napodobiti, imitiren, nach- ahmen. Immaterialní, z lat., netělesný, nehmotný, immateriell, unkörperlich, geistig. Immatrikulace, e, f., z lat., zápis, za- pisování do seznamu (matriky) členův něja- kého spolku. Immatrikulation, Einschreibung. Immatrikulovati, zapsati ku př. na uni- versitě, S. N., immatrikuliren, einschreiben. Immaturní, z lat., nezralý, nedospělý, immatur, unreif, unzeitig. Immediatní stavy n. města, která jsou bezprostředně poddána panovníku (císaři). Rk. Immediat, unmittelbar. Immer, něm., překládá se slovy: vždy, vždycky, pokaždé, pořád; jakkoli, ačkoli, byť, -koli; někdy pouze časoslovy opětova- cími. V Indii za krále volen býval (wurde immer der gewählt), kdož nejrychleji běžeti mohl. V. Kdežkoli (wo immer) bydleti budete, města spuštěna budou. Br. Kamžkoli (wohin immer) se obracel, ukrutnosť provodil. Br. Immobilní, z lat., nemovitý, nehnutelný; k pochodu nepřipravený, Rk., immobil, un- beweglich, standhaft; ungerüstet. Immoralita, y, f., z lat., nemravnosť, ne- vázanosť mravů, Immoralität, Unsittlichkeit. — Immoralní, nemravný, Rk., immoralisch, unsittlich. Immunita, y, f., z lat., osvobozenosť od daní; zaručená ochrana; netknutelnosť. Rk. Immunität, Steuerfreiheit, Freiheit. Immutace, e, f., z lat., proměňování, Im- mutation, Veränderung, Verwandlung. Imperativ, vz Rozkazovací způsob. Imperativní, z lat., rozkazovací, impe- rativ, gebietend. Imperator, a, m., lat., velitel; nejvyšší vůdce; panovník, císař. Rk. Oberbefehlshaber, Kaiser. Imperfect-um, a, n., čas neskonalý, jest forma časoslovná, kterouž se děj neskonalý času minulého vynáší. Zk. Jak staročeština imperfektum tvořila, o tom vz Šf. Počátky staročes. mluvnice, str. 103. Tam čteme: Tento v češtině dávno zašlý, v srbštině obojí, jižní i lužické, posud kvetoucí, významem latin. imperfectu se rovnající čas tvoří se přista- vením zakončení, od opětovacích vzatého, -jách ke kmenu m. -ch, -ech, -uch minulého času: pi-jách m. pi-ch, nes-jách m. nes-ech, vin-jách m. vin-uch, tvoř-jách m. tvoř-ich. Mající v minulém čase -ěch přistavují kon- covku -jách po ě: mřě-jách, zřě-jách, kypě- jách, umě-jách. Slovesa na -ati třetí a páté tř. ana-ovati šesté tř. pravidelně koncovky -jách nepřijímají, nýbrž jen a prodlužují: maz-ách, slyš-ách, or-ách, pís-ách, jím-ách, milov-ách; mimořádně však nacházíme i slo- vesa páté tř. prvního druhu druhého oddílu na -aju, -ati s jách: voła-jách, čeka-jách, pita-jách. Opětovací slovesa, povahou svou, jakožto trvalé působení znamenající, kratší