573

více v S. K. IV. 35. I. moře, slepice, datle,
květ, proso, ořech, pepř. V., Jg.

Indička, y, f., indická slepice, na Mor.
morka, kalekutische Henne. Kom.

Indie, e, f., východní (přední a zadní),
západní. Indien. Vz S. N. IV. str. 36. — 41.

— I. východní. 1. Přední Indie. 2. Zadní I.
3. Souostroví indické n. Notasie (ostrovy
sundajské veliké: Sumatra, Java, Borneo,
Celebes; sundajské malé (Timor atd. ); sou-
ostrovy Moluky; souostroví Filippské. —
Přední I. anglická. Praesidentství: a) Kalkut-
ské, b) Allahabad, c) Madras, d) Bombaj. Tl.

— I. západní. Vz Amerika.
Indifference, e, f., z lat., netečnosť, lho-
stejnosť. Rk. Indifferenz, Gleichgiltigkeit,
Kaltsinn.

Indifferentism-us, u, m., lat., netečnosť,
zvláště vzhledem k vyšším duševním zájmům
člověka, jako jsou: náboženství, svoboda,
národnosť. Gleichgiltigkeit, Lausinn (besonders
in Religionssachen). Vz S. N. IV. 41. —
Indifferentní, netečný, lhostejný, nevšímavý,
vlažný. Indifferent, gleichgiltig, kaltsinnig.

Indigenat, u, m., právo tuzemství, občan-
ství. Rk. Heimathsrecht.

Indignace, e, f., z lat., rozhorlenosť, spra-
vedlivá nevole pro nedůstojné nakládání
s námi neb jinými. S. N. Indignation, Miss-
fallen, Verdruss, Unwille, Aerger.

Indich, u, m. Indigo. I. audhský, bengalský,
bílý, brasilský, červenofialový, červený, fia-
lový, javský, karakaský, koromandelský,
laguayrský, manilský, madraský, modro-
fialový, modronachový, modrý, nachofialový,
nachový, ohnivý, sražený, tabulkový, zelený
(čínská zeleň). Kh.

Indichárna, y, f., dílna na indich. Techn.
Indigofabrik.

Indichový, od: indich, u, m., indigo, a,
n. = modré barvivo z listů rostliny indich
zvané. Rk. I. modř, červeň, karmin, kypa,
purpur (nach), roztok. Nz. Indigo.

Indikace, e, f., z lat., udání, oznámení.
Rk. Anzeige.

Indikativ, u, m., z lat., způsob ukazovací,
anzeigende Art. — I. se klade, když je řeč
o dějích skutečných nebo o dějích, které
mluvicí za skutečné pokládá; když něco
prostě, buďsi kladmě buďsi záporně, vyřčeno
aneb když po něčem přímě se tážeme. Zk.,
Vn. — Mimo to klade se i o dějích pouze
myšlených: 1. po: ké, kéž, kéže, kýž, kýže
(ve větách přání), aby se co událo, konalo
aneb, aby se bylo co v minulosti událo, což
se však nestalo. Kéž se Bůh smiluje. Kom.
Kéž jsem se nikdy nenarodil. Kon. — 2. Po
„ať", když s důvěrou očekáváme, že se za
působením druhého co stane. Ať nekraluje
hřích ve vašem těle. Št. Ať jsou slova ta
tobě příjemna. — 3. Po: „nechať, nechť", když
očekáváme, že druhý kdo přání našemu na
překážku nebude. Přikládá se: prosím, medle.
Nechť medle jdeme na poušť. Br. Nechť jsem
zachován při živobytí. Br. — 4. Kde se
v němčině konjunktiv klade a to: a) při ča-
soslově míti. Učinils, čehož jsi učiniti neměl
(was du hättest nicht thun sollen). Br. —
b) Při: lépe bylo, lépe jest, es wäre besser
gewesen. Lépe mi bylo tam ještě zůstati. Br.

— c) Při: „kdokoli, jakžkoli, kdežkoli" atd.
Kdežkoli bydleti budete, města zpustošena
budou. Br. — d) Když možnosť činu časem
budoucím vynášíme: könnte, dürfte. Ale
řekneš někdo. Knihy nejsou modly, dí někdo.
Kom. — Zk. Vz Kéž, Ať atd.

Indikce, e, f., z lat., oznámení, svolání
církevního shromáždění; občasí 15 let. Rk.
Indiktion, Ankündigung.

Indirektní, z lat., nepřímý, indirekt,
mittelbar, nicht geradezu. I. daň (kterou
platí ten, kdo nějaké zboží spotřebuje). S.
N. I. řeč, vz Řeč nepřímá. — I. otázka. Vz
Věta tázací.

Indiskrece, e, f., z lat., neskromnosť,
tlachavosť, všetečná dotíravosť, Indiskretion,
Unvorsichtigkeit, Unbesonnenheit, Unhöflich-
keit. — Indiskretní, neskromný, dotíravý,
nesmlčenlivý. S. N. Indiskret, nicht ver-
schwiegen, plauderhaft; unbescheiden.

Individualisace, e, f., z lat., zjednotli-
vování, zosobování, obmezení na jednotlivce.
Individualisation. Vz Zk. Ml. II. 176. —
Individualism-us, u, m., soustava zjednotli-
vující. — Individualisovati, zjednotliviti,
ojednotiti, zosobiti, individualisiren. — In-
dividualista, y, m., dle „Despota", přívr-
ženec soustavy zjednotlivujíci, Individualist.

— Individualita, y, f., osobnosť, osobenství,
osobní povaha; jednotlivosť, Individualität,
Persönlichkeit, Eigenthümlichkeit. — Indi-
vidualní, osobní, jedinecký. Individuell,
eigenthümlich, besonders. — Individu-um,
a, n., lat., osoba, jednotlivec; jedinec, jediník.
Rk. Einzelnes Wesen, Person.

Indolentní, z lat., necitlivý. Rk. Indolent,
unempfindlich, gleichgiltig; grob, sorglos.

Indossant, a, m., it., rubopisec, kdo směnku
jinému rubopisem odstupuje. — Indossat,
a, m., rubopisník, komu směnka rubopisem
byla odstoupena. — Indossament (indos-
sement), rubopis, přepsání směnky na jiného,
Uibertragung eines Wechsels auf einen
Andern; in. in bianco, rubopis nevyplněný.

— Indossovati, přenésti na někoho směnku
rubopisem. Rk. Indossiren.

Indové, vz více v S. N. IV. 43. — 48.

Indukce, e, f, z lat., zavedení, přemluvení;
návod; závěrka z jednotlivostí o všeobec-
nosti. Induktion, Anleitung; Folgerung. In-
dukcí dokazovati, dokazovati řadou příkladův,
skutkův. — Induktivní, povolující; lákavý,
zavádivý; odvoděný. Rk. Induktiv.

Indulgentní, z lat., shovívavý, mírný.
Rk. Indulgent, nachsichtig, schonend, mild.

In duplo, dvojnásob. Rk. Doppelt, zwei-
fach. —

Ind-us, a, m., Ind, řeka v Asii.

Industrialism-us, u, m., zlat., průmysl-
nictví. — Industrialista, y, m., dle „Des-
pota", přívrženec industrialismu. Industrialist.

— Industrialka, y. f., škola průmyslnická,
Gewerbeschule; škola, v níž se učí děvčata
ženským pracím. Industrialschule. — Indu-
strie, e, f., průmysl, průmyslnosť, Industrie,
Gewerbe, Gewerbfleiss. — Industrijní,
průmyslný. Industrie-, Gewerbs-. Rk. I., in-
dustrialni učitelka. Industriallehrerin.

Indych, u, m. Vz Indich.