Předchozí (577)  Strana:578  Další (579) |
|
|||
578
|
|||
|
|||
božím nazvánu býti. Št. N. 223., 245. —
IV. Infinitiv platnosti substantivní má jméno přísudkové v dativě. Duchem chudu
býti jest pokornu býti, ne hrdu. Št. N. 282. Volili jsme raději umříti, nežli živu býti tak bídně. Prot. 188. Vz Km. II. 675. — Do- datek. Sloveso řídicí a infinitiv splývají v jeden pojem, pročež doplněk závislý na infinitivě nespravuje se tytýž co do pádu infinitivem, nýbrž slovesem řídícím. Tak nesluší světa milovati. Št. N. 113. Nesmím jemu pravdy pověděti. St. skl. V. 104. Sena jim jísti dajte. Dal. 64. 26. Ta bázeň jest báti se ztratiti té odplaty, jižto Buoh svým dává. Št. N. 250. Dávno jsem žádostiv byl té noviny slyšeti. Žer. L. I. 146. Vz Enal- lage, 1. Vz více příkladů v Km. II. 675. — Pozn. Nepovšimnutí této vazby bylo snad příčinou, že mluvnice naše uvádějí ta- táž slovesa, jakoby se pojila s genitivem, jimž jediné akkusativ přísluší. Mezi taková slovesa počítá ku př. mluvnice Zikmundova i v 2. vydání jísti a píti, kteráž sama o sobě jiného pádu než akkusativ nikdy nemají. — Brousek infinitivný. 1. Někteří spisovatelé novější užívají důsledně supina za infinitiv; jiní zase střídavě tu infinitivu tu supina, jak jim právě z péra vyběhne. Nehledíc k jiným důležitějším věcem, aspoň libozvuku bylo by šetřiti. Infinitivy vésti, nésti, volati zajisté liběji znějí, nežli supina vest, nest, volat, aniž infinitivy v -iti (mluviti) odporny jsou českému duchu. Vz počátek tohoto článku. — 2. Některé vazby infinitivné, jako bezpodmětné jest s infinitivem, přísud- kový dativ atd. vytracují se z nenáhla z řeči spisovné. Dle obdoby vazeb německých užívá se zbytečně přespříliš sloves museti, míti, lze jest a j.; anebo mění se bezpodmětná vazba nesprávně v podmětnou: Hora jest viděti m. horu jest viděti. Vojáci jsou vi- děti m. vojáky jest viděti. — 3. Slovesa zů- stati užívá se často zbytečně a chybně za příkladem vazeb německých. Zůstaň státi, seděti = stůj, seď; zůstal státi m. stanul, zastavil se. Hodiny zůstaly státi m. zastavily se. Zůstali vězeti v blátě m. uvázli, uvízli. Taktéž: Naučil jsem se ho znáti v Praze m. poznal jsem ho. — 4. Slovesa dáti, ne- chati, lze jest (může se) nesprávně se ve- spolek zaměňují. — 5. Z míry hojná jsou nyní substantiva slovesná (-ání, -ení, -tí) kladená za správné infinitivy podmětem, předmětem i v pádech předložkových. Vz Abstrakta. — Pozn. Kromě infinitivu hradí Čechové německá substantiva slovesná: a) pře- chodníkem; b) větami aby, že (jak, kterak), aniž; c) supinem; d) jinými obraty. Vz Ab- strakta. — 6. Již Jg. poznamenal, že slovce německé zu rádo by mělo svého zástupce v češtině. Co zde má mezi námi co dělati ? Měli mnoho co vypravovati. Mám mnoho co na práci. S tím nemám nic co činiti. — Ve všech těchto a podobných větách jest co takovým nepovolaným zástupcem německého zu. Vz Co, str. 142., a. — Druhým takovým zástupcem něm. slovce zu chce býti před- ložka k. Odhodlal se k přerušení bitvy m. přerušiti bitvu. Plan byl snadno k prove- dení (bylo snadno provésti). — Vz také Mkl. |
S. 844. —871.; Zk. Skl. 636. —660; Zk. Ml.
II. 124. —131.; Ht. Sr. mluv.; Brs. 16. Cf. Niederlovu Mluv. jaz. řec. str. 358. a násl. In flagranti, lat., při skutku (koho po-
stihnouti). Rk. Auf frischer That. Inflammace, e, f., z lat., zapálení, zánět.
Rk. Entzündung, Brand. Inflexionspunkt, v math. obratník, bod
obratu. Stč. Influence, e, f., z lat., vliv, působení
v něco. Rk. Einfluss, Einwirkung. Informace, e, f., z lat., poučení, zpráva,
Unterricht, Auskunft. Informator, a, m., lat., domácí učitel,
vychovavatel, Lehrer, Erzieher. Rk. Informovati, poučiti, berichten, belehren,
Auskunft geben, informiren. Infulat, a, m., z lat., smějící užívati infule,
ein infulirter Prälat. Us. Vz Infulovaný. Infule, e, f., z lat. (mitra), biskupská
čepice. Infel, Bischofshut. — Infulovaný, hodnostář církevní, jenž, ač v důstojnosti pod biskupem stojí, přece infuli smí nositi: opat, prelat, přednosta kapitule, probošt, kanovník, ovšem i biskup. S. N. Ein Infulirter, der den Bischofshut tragen darf. Infuse, e, f., z lat., vlévání, nálev. S. N.
Einguss, Aufguss. Infusoria, pl., n., lat., nálevníci, po-
levníci (živočiši). Rk. Dle Gymnasium. In- fusorien, kleine dem blossen Auge nicht sichtbare Thierchen in Flüssigkeiten. -ingen. Německá slova v -ingen ukončená
mění se v češtině v -ing, -ink: Göttingen — Gotting n. Gottink, u (dle Brs. -a), Nördling (-k), Tübing (-k). Ht. Dle Brs- str. 46.: Feld- kirchy, Hohenlindy, Saarbrücky, Ellwanky, Erlanky, Göttinky, Sigmarinky, Tübinky podlé Ryba: gt. Feldkirch, Feldkirchám, ve Feldkirchách, Feldkirchami (cf. za Dolán- kami). Ingenieur, fr., inžinýr, a, m. (enženiér).
Rk. Feld-, Landmesser. Vz S. N. IV. Ingeniosní, z lat., duchaplný, ostrovtipný,
ingeniös, sinnreich, scharfsinnig, geistreich, erfinderisch. — Ingeni-um, a, n., lat., při- rozená vloha, vtipná hlava. Rk. Verstand, angeborene Fähigkeit, Anlage. Ingesta, gt. ingest, n., pl., dle „Slovo";
lat., pokrmy do těla dané. Rk. Dem Körper gereichte Speisen. Ingolstadt, u, m., pevnosť v Bavorsku.
Vz více v S. N. IV. 55. Ingoust, vz Inkoust.
Ingredience, í, f., pl., dle „Růže", látky,
z nichž se lék složený dělá. Také v kuchařství atd. se tohoto slova užívá. S. N. Ingredienzien, Zuthaten, Bestandtheile. Ingrossace, e, f., z lat., zapisování do
knih, Ingrossation, Eintragung in das Pfand- buch. — Ingrossator, a, m., knihovní zapiso- vatel. Rk. Pfand-, Hypothekenbuchhalter. Vz Vš. 564. Ingrowitz, Jimramov, a, m., na Mor.
Inhaerence, e, f., z lat., přívěsek; vlast-
nosť. Inhaerenz, das Anhangen. — Inhae- rentní, na něčem visící, lnoucí, Rk., inhärent, anhangend. Inhalace, e, f., z lat., vdechování; vssá-
vání. Inhalation, Einathmung. — Inhaler |
||
|
|||
Předchozí (577)  Strana:578  Další (579) |