578

božím nazvánu býti. Št. N. 223., 245. —
IV. Infinitiv platnosti substantivní má

jméno přísudkové v dativě. Duchem chudu
býti jest pokornu býti, ne hrdu. Št. N. 282.
Volili jsme raději umříti, nežli živu býti tak
bídně. Prot. 188. Vz Km. II. 675. — Do-
datek. Sloveso řídicí a infinitiv splývají
v jeden pojem, pročež doplněk závislý na
infinitivě nespravuje se tytýž co do pádu
infinitivem, nýbrž slovesem řídícím. Tak
nesluší světa milovati. Št. N. 113. Nesmím
jemu pravdy pověděti. St. skl. V. 104. Sena
jim jísti dajte. Dal. 64. 26. Ta bázeň jest
báti se ztratiti té odplaty, jižto Buoh svým
dává. Št. N. 250. Dávno jsem žádostiv byl
té noviny slyšeti. Žer. L. I. 146. Vz Enal-
lage, 1. Vz více příkladů v Km. II. 675.
— Pozn. Nepovšimnutí této vazby bylo
snad příčinou, že mluvnice naše uvádějí ta-
táž slovesa, jakoby se pojila s genitivem,
jimž jediné akkusativ přísluší. Mezi taková
slovesa počítá ku př. mluvnice Zikmundova
i v 2. vydání jísti a píti, kteráž sama o sobě
jiného pádu než akkusativ nikdy nemají. —
Brousek infinitivný. 1. Někteří spisovatelé
novější užívají důsledně supina za infinitiv;
jiní zase střídavě tu infinitivu tu supina,
jak jim právě z péra vyběhne. Nehledíc
k jiným důležitějším věcem, aspoň libozvuku
bylo by šetřiti. Infinitivy vésti, nésti, volati
zajisté liběji znějí, nežli supina vest, nest,
volat, aniž infinitivy v -iti (mluviti) odporny
jsou českému duchu. Vz počátek tohoto
článku. — 2. Některé vazby infinitivné, jako
bezpodmětné jest s infinitivem, přísud-
kový dativ atd. vytracují se z nenáhla z řeči
spisovné. Dle obdoby vazeb německých užívá
se zbytečně přespříliš sloves museti, míti,
lze jest a j.; anebo mění se bezpodmětná
vazba nesprávně v podmětnou: Hora jest
viděti m. horu jest viděti. Vojáci jsou vi-
děti m. vojáky jest viděti. — 3. Slovesa zů-
stati užívá se často zbytečně a chybně za
příkladem vazeb německých. Zůstaň státi,
seděti = stůj, seď; zůstal státi m. stanul,
zastavil se. Hodiny zůstaly státi m. zastavily
se. Zůstali vězeti v blátě m. uvázli, uvízli.
Taktéž: Naučil jsem se ho znáti v Praze
m. poznal jsem ho. — 4. Slovesa dáti, ne-
chati, lze jest (může se) nesprávně se ve-
spolek zaměňují. — 5. Z míry hojná jsou
nyní substantiva slovesná (-ání, -ení, -tí)
kladená za správné infinitivy podmětem,
předmětem i v pádech předložkových. Vz
Abstrakta. — Pozn. Kromě infinitivu hradí
Čechové německá substantiva slovesná: a) pře-
chodníkem; b) větami aby, že (jak, kterak),
aniž; c) supinem; d) jinými obraty. Vz Ab-
strakta. — 6. Již Jg. poznamenal, že slovce
německé zu rádo by mělo svého zástupce
v češtině. Co zde má mezi námi co dělati ?
Měli mnoho co vypravovati. Mám mnoho co
na práci. S tím nemám nic co činiti. — Ve
všech těchto a podobných větách jest co
takovým nepovolaným zástupcem německého
zu. Vz Co, str. 142., a. — Druhým takovým
zástupcem něm. slovce zu chce býti před-
ložka k. Odhodlal se k přerušení bitvy m.
přerušiti bitvu. Plan byl snadno k prove-
dení (bylo snadno provésti). — Vz také Mkl.

S. 844. —871.; Zk. Skl. 636. —660; Zk. Ml.
II. 124. —131.; Ht. Sr. mluv.; Brs. 16. Cf.
Niederlovu Mluv. jaz. řec. str. 358. a násl.

In flagranti, lat., při skutku (koho po-
stihnouti). Rk. Auf frischer That.

Inflammace, e, f., z lat., zapálení, zánět.
Rk. Entzündung, Brand.

Inflexionspunkt, v math. obratník, bod
obratu. Stč.

Influence, e, f., z lat., vliv, působení
v něco. Rk. Einfluss, Einwirkung.

Informace, e, f., z lat., poučení, zpráva,
Unterricht, Auskunft.

Informator, a, m., lat., domácí učitel,
vychovavatel, Lehrer, Erzieher. Rk.

Informovati, poučiti, berichten, belehren,
Auskunft geben, informiren.

Infulat, a, m., z lat., smějící užívati infule,
ein infulirter Prälat. Us. Vz Infulovaný.

Infule, e, f., z lat. (mitra), biskupská
čepice. Infel, Bischofshut. — Infulovaný,
hodnostář církevní, jenž, ač v důstojnosti
pod biskupem stojí, přece infuli smí nositi:
opat, prelat, přednosta kapitule, probošt,
kanovník, ovšem i biskup. S. N. Ein Infulirter,
der den Bischofshut tragen darf.

Infuse, e, f., z lat., vlévání, nálev. S. N.
Einguss, Aufguss.

Infusoria, pl., n., lat., nálevníci, po-
levníci (živočiši). Rk. Dle Gymnasium. In-
fusorien, kleine dem blossen Auge nicht
sichtbare Thierchen in Flüssigkeiten.

-ingen. Německá slova v -ingen ukončená
mění se v češtině v -ing, -ink: Göttingen —
Gotting n. Gottink, u (dle Brs. -a), Nördling
(-k), Tübing (-k). Ht. Dle Brs- str. 46.: Feld-
kirchy, Hohenlindy, Saarbrücky, Ellwanky,
Erlanky, Göttinky, Sigmarinky, Tübinky
podlé Ryba: gt. Feldkirch, Feldkirchám, ve
Feldkirchách, Feldkirchami (cf. za Dolán-
kami).

Ingenieur, fr., inžinýr, a, m. (enženiér).
Rk. Feld-, Landmesser. Vz S. N. IV.

Ingeniosní, z lat., duchaplný, ostrovtipný,
ingeniös, sinnreich, scharfsinnig, geistreich,
erfinderisch. — Ingeni-um, a, n., lat., při-
rozená vloha, vtipná hlava. Rk. Verstand,
angeborene Fähigkeit, Anlage.

Ingesta, gt. ingest, n., pl., dle „Slovo";
lat., pokrmy do těla dané. Rk. Dem Körper
gereichte Speisen.

Ingolstadt, u, m., pevnosť v Bavorsku.
Vz více v S. N. IV. 55.

Ingoust, vz Inkoust.

Ingredience, í, f., pl., dle „Růže", látky,
z nichž se lék složený dělá. Také v kuchařství
atd. se tohoto slova užívá. S. N. Ingredienzien,
Zuthaten, Bestandtheile.

Ingrossace, e, f., z lat., zapisování do
knih, Ingrossation, Eintragung in das Pfand-
buch. — Ingrossator, a, m., knihovní zapiso-
vatel. Rk. Pfand-, Hypothekenbuchhalter. Vz
Vš. 564.

Ingrowitz, Jimramov, a, m., na Mor.

Inhaerence, e, f., z lat., přívěsek; vlast-
nosť. Inhaerenz, das Anhangen. — Inhae-
rentní, na něčem visící, lnoucí, Rk., inhärent,
anhangend.

Inhalace, e, f., z lat., vdechování; vssá-
vání. Inhalation, Einathmung. — Inhaler