580

tion, das peinliche Verhör, Ketzer- o. Glau-
bensgericht, — Inkvisit, a, m., vyšetřovanec,
der peinlich Angeklagte. — Inkvisitor, vy-
šetřovatel, vyšetřující soudce, Inquisitor,
Nachforscher, Ketzer- o. Glaubensrichter. —
Inkvisiční process, Rk., S. N., inquisitorisch,
peinlich verhörend.

-inký, přípona jmen přídavných: malinký,
vz -ičký.

Inn, lat. Oenus, Jin, a, m., řeka, padá
u Passova do Dunaje. S. N.

1. -ino, přípona rodu střed., vz -in (-ina,
-ino).

Innsbruck, Inšbruk, u, m., hl. město
Tyrolska. Vz více v S. N. IV. 64. = lnns-
bručan, Inšbručan, a, m. — Inšbrucký.

2. Ino, gt. Inoe (Inoje) či dle lat. Inony,
f., dcera Kadmova a Hermionina, macecha
Frixova a Hellina. Šf. skloňuje: Ino, gt. Ino-y
(dle „Žena"); Zk.: Ino, gt. Ino-i (dle „Kosť"
n. Inony dle „Žena"); dle Brs. 30.: Iny —
Inony. Vz Leto.

Inobligatní, z lat., nepřikázaný, nepo-
vinný, inobligat, unverbindlich.

In originali, lat., v původním znění;
prvopisně. Rk. In der Urschrift.

Inrotulace, e, f., z lat., složení spisů
před rozhodnutím soudcovým, srotulování,
Inrotulation, das Einpacken der Akten. —
Srotulovati, spisy v hromadu složiti, Rk.,
inrotuliren, einheften.

Insekt, z lat., hmyz, Kerbthier. — In-
sektolog, a, m., hmyzoznalec. Rk. Kerb-
thierkundiger.

Inselgruppe, souostroví, ostroví. — In-
selkette, výspořadí, ostrovořadí, pásmo
ostrovův. Š. a Ž.

Inserat, u, m., z lat., vklad; zaplacené
návěští v novinách. Rk. Einrückung, Bekannt-
machung in öffentlichen Blättern. Daň z inse-
ratův. Náklady na inseraty. Plat za inseraty.
Šp. — Inserace, e, f., vložení, vsazení, die
Einrückung. — Inserenda, pl., n., zprávy
určené k vytisknutí v novinách, einzurückende
Anzeigen. — Inserovati, vkládati, vtisknouti,
inseriren, einschalten, einverleiben. — Insert
= inserat. Rk.

Insignie, f., pl., dle „Růže", z lat., znaky
důstojenství, vyznamenání, Rk., Insignien,
Zeichen, Elrrenschmuck.

Insinuace, e, f., z lat., vloudění; tajné
donášení, nadýmání do uší, poštívání, dotí-
ravé lichocení-se. S. N. Einschleichung, Ein-
schmeichelung; dodání, Einhändigung. —
Insinuační dokument, stvrzení nějakého
doručení. Rk. Einhändigungsschein.

Inskribovati, z lat., zapsati, inskribiren,
einschreiben. — Inskripce, e, f., zapsání,
zápiska; nápis. Rk. Inskription, Einschreibung;
Inschrift, Überschrift.

Insolence, e, f., neslušnosť, drzosť, nesty-
datosť, Insolenz, Ungebührlichkeit, Unver-
schämtheit; hlouposť, Albernheit; zpupnosť,
Hochmuth. — Insolentní, zpupný, hrubý. Rk.

Insolidní, z lat., nepevný, nedůkladný, ne-
správný. Rk. Insolid, nicht fest, nicht haltbar,
dauerhaft, nicht gründlich, nicht rechtlich.

In solidum, z lat., jeden za všecky
všichni za jednoho. Rk. Alle für Einen und
Einer für Alle.

Insolvence, e, f., z lat., nemožnosť, ne-
schopnosť k placení, Insolvenz, Zahlungsun-
fähigkeit. — Insolventní, nedostatečný
k placení. Rk. Insolvent, zahlungsunfähig.

Inspekce, e, f., z lat., dohlídka, přihlížení,
Aufsicht, Besichtigung. — Inspektor, a. m.,
dohlížitel. Aufseher. — Inspektorat, u, m.,
obydlí, úřad dohližitele. Amt und Wohnung
des Inspektors. — Inspicient, a, m., do-
hlédač, dozorce. Aufseher. — Inspicirovati,
dohlížeti, Rk., inspiciren, besichtigen, Auf-
sicht führen.

Inspirace, e, f., z lat., oddechnutí; vnuk-
nutí, nadšení. Inspiration, Eingebung, Be-
geisterung. — Inspirovati, nadchnouti,
vnuknouti, inspiriren, einhauchen, anfeuern,
begeistern. — Inspirovaný, nadšený. Rk.
Begeisterte, Seher.

Instaliace, e, f., z lat., uvedení v úřad.
Installirung, Einsetzung, Einführung in ein
Amt. — Installovati, uváděti n. usazovati
v úřad, installiren, einsetzen, einführen, an-
stellen. Vz Fara. Rk.

Instance, e, f., z lat., stolice soudní. Instanz,
Gerichtsbehörde, Gerichtshof. Prvá, druhá,
třetí instance. K 2. instanci se odvolati. Druhá
i. stvrdila rozsudek prvé instance, zamítla
odvolání-se. Když výpověď nižší instance od
vrchního práva potvrzena jest. Er.

In statu quo, lat., v tom stavu, v jakém
dřív něco bylo nebo nyní jest, v posavadním
stavu. Rk. In dem vorigen (jetzigen) Zustande.

Instaurace, e, f., z lat., obnovení, opětné
otevření. Instauration, Erneuerung-, Wieder-
herstellung, Wideraufrichtung. — Instau-
rator, a, m., obnovovatel, obnovitel. Er-
neuerer, Wiederhersteller. — Instaurovati,
obnovovati. Rk. Instauriren, wiederherstellen,
wieder aufrichten, wieder eröffnen.

Instinkt, u, m., z lat., pud, chtíč, žádosť.
Rk. Naturtrieb.

Instituce, e, f., z lat., ustanovení, zřízení;
vyučování; v pl.: nauky, vědomosti, čásť
římského práva. Institution, Einsetzung, An-
ordnung. — Instituovati, stanoviti, zříditi,
instituiren, einsetzen, stiften, anordnen, er-
richten; unterweisen. — Institut, u, m.,
ústav, Anstalt, Lehranstalt; zřízení, nadání,
Anordnung, Stiftung. Rk.

Instrukce, e, f., z lat., navedení, naučení
o něčem, návod k něčemu, Weisung, Unter-
weisung, Vorschrift, Dienstanweisung, In-
struktion. Z i-ce vystoupiti, vykročiti. V. —
Instruktor, a, m., učitel domácí. Unter-
richter, Lehrer.

Instrument, u, m., z lat., nástroj (hudební),
Werkzeug; vz Nástroj; listina, Urkunde, Be-
weisschrift.

Instrumental, u, m., sedmý pád ve sklo-
ňování jmen. Instr. sg. 3. sklonění (Žena)
měl v staroč. pravidelně -ú povstalé z -oju
m. starosl. -oją: rybú; u Čechů v prus.
Slezsku je -úm: rybúm. Vz -úm. U 1. a 2.
sklon. jest v -em m měkké (m´), staroslov. mb
m. mi. Kt. U 4. sklon. (Růže) bylo ú z -eju
m. staroslov. -eją: dušú z dušeju m. dušeja.
Kt. — V instr. pl. jmen podst. jest u Čechů
v prus. Slezsku vždy -oma neb -ama. Vz
oma. Také v Čech. v obec. mluvě klade se:
-ma, -ama, -ema (vz tyto přípony): holubama,