586

sedm konšelů okny ven na ulici. Pal. III.

I. 24. Lev je z okny hradu metáše. Výb.

II. 68. Vz vypsaná časoslova. — 3. Prostor
místný, po kterém ruch směry různými se
nese a šíří. Chodil hustými horami. Pov. 3.
Vz: Toulati se, Blouditi, Rozliti se, Rozlo-
žiti se, Rozstoupiti se, Dníti se (krajem se
dní. Jalb. ), Kvíliti — čím. — Pozn. 1. In-
strumentalem tímto vytýkáme druhdy pro-
stor, kterým nějaký jakostný stav adjekti-
vem nebo substantivem označený se šíří.
Úvalem ticho, temno jako v hrobě. Máj. 35.
Pusto a nevlídno ladem i sadem. Er. Nepuo-
jdem valalom, bo valalom blato. Zpěv. I.
164. — Pozn. 2. Místo klidného stavu na
otázku kde? označuje se instrumentalem jen
některých substantiv, jako: místem a místy
ve smyslu distributivném (zde onde), polem
ležeti, trhem a domem pohnati, krajem, ko-
lem, stranou a p. Místem studénka jest. Har.
II. 170. Svým miestem bude o tom pově-
dieno. Let. 7. Tu polem leželi. Let. 109.
Potok byl krajem hluboký. Er. P. III. 22.
(Str. 84. —86. ). — XI. Instr. času. Jím
označujeme 1. prostor časový, kterým děj
časoslovný jistým směrem se nese. Bóh dnem
svieti, nocí mračí. Kat. On k nám časem
přicházel. Bl. Děkan časy svými kněžstvo
obsýlal. Bart. 25. Já mním, ty se ssmyslíš
věkem. Kat. Vz Letěti, Státi se, Chvátati,
Dojíti, Táhnouti, Ukliditi, Jeti, Čas (časem).
Jitro, Léto, Doba, Nocleh. — 2. Jednotlivé
doby ve smyslu distributivném, kterými stav
časoslovný se buď zmáhá aneb klesá. Distri-
butivnosť označuje se z pravidla číslovkou
každý, vzrůstání nebo klesání stavu časo-
slovného časoslovy stavoměnnými a kompa-
rativy. Ples ten každým dnem víc vzrostal.
Sš. Nesčíslné zástupy každým okamžikem
se množily. Pal. III. 1. 255. Víno roků po-
stupem (= každým rokem) násobí své vděky.
Č. — (Str. 87. —89. ). Vz předcházející článek:
Instrum., B. — XII. Dva instrumentaly
závislé na jednom časoslově (v poměru
podřadnosti). Nedajte sebú točiti vlnami to-
hoto světa. Št. kn. šest. 130. Prosbú jeho
dal sebú hnúti. Výb. I. 430. Kým nepohneš
brkem, toho strč podavákem. Č. Mudr. 137.
A sám potom zlú smrtí hořem umřel. Let.
191. Vz více příkladů v Brt. Instr. 90. — Vz
také Mkl. S. 687. —739.; Zk. Skl. 173. —198.;
Zk. Ml. II. 23. —26.; Jir. Nákres 73. a násl.;
Mtc. 1870. str. 44.; Brs. 92., Ht. str. 35.,
48. atd.

Instrumentalní, nástrojní. Instrumental-.
I. musika, hudba na nástroje (bez zpěvu);
instr. arithmetika, rozřešení jistých počtů
mechanickými prostředky. Rk.

Instrumentovati, z lat., hudební kus na
rozličné nástroje hudební rozděliti. Rk. Instru-
mentiren, für Instrumente besetzen.

Instruovati, z lat., vyučovati, naučení n.
navedení dávati k něčemu; opatřiti, upraviti.
Rk. Instruiren, belehren, unterrichten; Ver-
Haltung-sichren vorschreiben.

Insubordinace, e, f., z lat., nekázanosť,
neposlušnosť, vzpoura proti představeným.
Rk. Insubordination, Zuchtlosigkeit, Unge-
horsam, Auflehnung gegen Vorgesetzte.

Insult, u, m., z lat., osopení, zneuctění,

hana. — Insultace, e, f., zpupné chování-se,
pohanění. Insultation, Beleidigung, Beschim-
pfung, Hohn, Verhöhnung. — Insultovati,
s někým zpupně zacházeti, osopovati se, tu-
piti. Rk. Insultiren, übermüthig beleidigen,
beschimpfen; misshandeln.

Insurgence, e, f., z lat., povstání, vzpoura.
Insurgenz. - Insurgenti, ův, m., povstalci, bu-
řičové. Rk. Insurgenten, Aufrührer, Empörer.

Insurrekce, e, f., z lat., povstání, vzpoura,
Insurrektion, Empörung, Aufstand; zemská
hotovosť (zvl. v Uhrách). Landesaufgebot,
Landsturm.

Inšpruk, vz Innsbruck.

Intabulace, e, f., z lat., vklad do knih
veřejných, zapsání do desk zemských. Inta-
bulation, Einschreibung. — Intabulační,
vkladní. Intabulations-. — Intabulovati,
zapsati do knih. Rk. Intabuliren, eintragen,
einschreiben.

Integrace, e, f., integrování, Integration.
Stč. Vz Integrovati.

Integrační, Integrations-. I. stálá, Inte-
grations-Constante. I. činitel, Integrations-
faktor. I. podmínka, Integrationsbedingung.
I. vzorec, Intergrationsformel. Stč.

Integral, u, m., výsledek integrování, was
durch Integration erhalten wird. I. neomezený,
unbestimmtes I., omezený, bestimmt be-
gränztes I., jednostranně omezený, einseitig
begränztes I., jednoduchý, einfaches I., zdvo-
jený, Doppelintegral, ztrojený, dreifaches L,
množný n. vyšší, vielfaches L, všeobecný,
allgemeines L, zvláštní, besonderes I., částečný,
partikuläres L, jednotlivý, singuläres I. Stč.
Integralní počet, nauka o vyšetřování in-
tegralů. Integralrechnung. Stč.

Integrita, y, f., z lat., neporušenosť, ce-
litosť, Integrität, Vollständigkeit. Rk.

Integrovati (daný výraz differentialní),
integriren = vyhledati původní výraz, jehož
differencováním se dostane daný výraz diffe-
rencialní. Stč.

Intellektualista, y, m., dle „Despota",
mudřec rozumový, jenž tvrdí, že smyslové
vše jen zdánlivě představují a toliko rozum
pravé poznává. Der Intellektualist. — In-
tellektualní, rozumu se týkající, rozumný,
Rk., intellektuell, geistig, verständig.

Intelligence, e, f., z lat., rozumnosť,
vzdělanosť rozumu, duševní sila. Intelligenz,
i Einsicht, Verstand. — Intelligentní, roz-
umný, znalý, Rk., intelligent, verständig, ein-
sichtsvoll.

Intence, e, f., z lat., úmysl, záměr, před-
sevzetí, Rk., Intention, Absicht, Vorhaben,
Anschlag.

Intendance, e, f., z lat., vyšší dohlídka,

vrchní dozorství; obydlí vyššího dohlížitele,

správce. Intendanz, Oberaufsicht, Verwaltung.

I. vojenská = vojenské dozorství. Vz Rf. 125.

— lntendanční, Intendanz-. I. vojenské

oddělení, obstarání správní (administrativní),

záležitosť, (ku př. stravování, zásobování

vojska). Čsk. — Intendant, a, m., nejvyšší

dozorce. — Intendantura, y, f., dozorství.

Rk. —

Intensita, y, f., z lat., ráznosť, vnitřní
síla. Intensität, innere Kraft, Stärke. — In-
tensivní, důsažný; sesilovací, mocný, trvalý,