Předchozí (585)  Strana:586  Další (587) |
|
|||
586
|
|||
|
|||
sedm konšelů okny ven na ulici. Pal. III.
I. 24. Lev je z okny hradu metáše. Výb.
II. 68. Vz vypsaná časoslova. — 3. Prostor
místný, po kterém ruch směry různými se nese a šíří. Chodil hustými horami. Pov. 3. Vz: Toulati se, Blouditi, Rozliti se, Rozlo- žiti se, Rozstoupiti se, Dníti se (krajem se dní. Jalb. ), Kvíliti — čím. — Pozn. 1. In- strumentalem tímto vytýkáme druhdy pro- stor, kterým nějaký jakostný stav adjekti- vem nebo substantivem označený se šíří. Úvalem ticho, temno jako v hrobě. Máj. 35. Pusto a nevlídno ladem i sadem. Er. Nepuo- jdem valalom, bo valalom blato. Zpěv. I. 164. — Pozn. 2. Místo klidného stavu na otázku kde? označuje se instrumentalem jen některých substantiv, jako: místem a místy ve smyslu distributivném (zde onde), polem ležeti, trhem a domem pohnati, krajem, ko- lem, stranou a p. Místem studénka jest. Har. II. 170. Svým miestem bude o tom pově- dieno. Let. 7. Tu polem leželi. Let. 109. Potok byl krajem hluboký. Er. P. III. 22. (Str. 84. —86. ). — XI. Instr. času. Jím označujeme 1. prostor časový, kterým děj časoslovný jistým směrem se nese. Bóh dnem svieti, nocí mračí. Kat. On k nám časem přicházel. Bl. Děkan časy svými kněžstvo obsýlal. Bart. 25. Já mním, ty se ssmyslíš věkem. Kat. Vz Letěti, Státi se, Chvátati, Dojíti, Táhnouti, Ukliditi, Jeti, Čas (časem). Jitro, Léto, Doba, Nocleh. — 2. Jednotlivé doby ve smyslu distributivném, kterými stav časoslovný se buď zmáhá aneb klesá. Distri- butivnosť označuje se z pravidla číslovkou každý, vzrůstání nebo klesání stavu časo- slovného časoslovy stavoměnnými a kompa- rativy. Ples ten každým dnem víc vzrostal. Sš. Nesčíslné zástupy každým okamžikem se množily. Pal. III. 1. 255. Víno roků po- stupem (= každým rokem) násobí své vděky. Č. — (Str. 87. —89. ). Vz předcházející článek: Instrum., B. — XII. Dva instrumentaly závislé na jednom časoslově (v poměru podřadnosti). Nedajte sebú točiti vlnami to- hoto světa. Št. kn. šest. 130. Prosbú jeho dal sebú hnúti. Výb. I. 430. Kým nepohneš brkem, toho strč podavákem. Č. Mudr. 137. A sám potom zlú smrtí hořem umřel. Let. 191. Vz více příkladů v Brt. Instr. 90. — Vz také Mkl. S. 687. —739.; Zk. Skl. 173. —198.; Zk. Ml. II. 23. —26.; Jir. Nákres 73. a násl.; Mtc. 1870. str. 44.; Brs. 92., Ht. str. 35., 48. atd. Instrumentalní, nástrojní. Instrumental-.
I. musika, hudba na nástroje (bez zpěvu); instr. arithmetika, rozřešení jistých počtů mechanickými prostředky. Rk. Instrumentovati, z lat., hudební kus na
rozličné nástroje hudební rozděliti. Rk. Instru- mentiren, für Instrumente besetzen. Instruovati, z lat., vyučovati, naučení n.
navedení dávati k něčemu; opatřiti, upraviti. Rk. Instruiren, belehren, unterrichten; Ver- Haltung-sichren vorschreiben. Insubordinace, e, f., z lat., nekázanosť,
neposlušnosť, vzpoura proti představeným. Rk. Insubordination, Zuchtlosigkeit, Unge- horsam, Auflehnung gegen Vorgesetzte. Insult, u, m., z lat., osopení, zneuctění,
|
hana. — Insultace, e, f., zpupné chování-se,
pohanění. Insultation, Beleidigung, Beschim- pfung, Hohn, Verhöhnung. — Insultovati, s někým zpupně zacházeti, osopovati se, tu- piti. Rk. Insultiren, übermüthig beleidigen, beschimpfen; misshandeln. Insurgence, e, f., z lat., povstání, vzpoura.
Insurgenz. - Insurgenti, ův, m., povstalci, bu- řičové. Rk. Insurgenten, Aufrührer, Empörer. Insurrekce, e, f., z lat., povstání, vzpoura,
Insurrektion, Empörung, Aufstand; zemská hotovosť (zvl. v Uhrách). Landesaufgebot, Landsturm. Inšpruk, vz Innsbruck.
Intabulace, e, f., z lat., vklad do knih
veřejných, zapsání do desk zemských. Inta- bulation, Einschreibung. — Intabulační, vkladní. Intabulations-. — Intabulovati, zapsati do knih. Rk. Intabuliren, eintragen, einschreiben. Integrace, e, f., integrování, Integration.
Stč. Vz Integrovati. Integrační, Integrations-. I. stálá, Inte-
grations-Constante. I. činitel, Integrations- faktor. I. podmínka, Integrationsbedingung. I. vzorec, Intergrationsformel. Stč. Integral, u, m., výsledek integrování, was
durch Integration erhalten wird. I. neomezený, unbestimmtes I., omezený, bestimmt be- gränztes I., jednostranně omezený, einseitig begränztes I., jednoduchý, einfaches I., zdvo- jený, Doppelintegral, ztrojený, dreifaches L, množný n. vyšší, vielfaches L, všeobecný, allgemeines L, zvláštní, besonderes I., částečný, partikuläres L, jednotlivý, singuläres I. Stč. Integralní počet, nauka o vyšetřování in- tegralů. Integralrechnung. Stč. Integrita, y, f., z lat., neporušenosť, ce-
litosť, Integrität, Vollständigkeit. Rk. Integrovati (daný výraz differentialní),
integriren = vyhledati původní výraz, jehož differencováním se dostane daný výraz diffe- rencialní. Stč. Intellektualista, y, m., dle „Despota",
mudřec rozumový, jenž tvrdí, že smyslové vše jen zdánlivě představují a toliko rozum pravé poznává. Der Intellektualist. — In- tellektualní, rozumu se týkající, rozumný, Rk., intellektuell, geistig, verständig. Intelligence, e, f., z lat., rozumnosť,
vzdělanosť rozumu, duševní sila. Intelligenz, i Einsicht, Verstand. — Intelligentní, roz- umný, znalý, Rk., intelligent, verständig, ein- sichtsvoll. Intence, e, f., z lat., úmysl, záměr, před-
sevzetí, Rk., Intention, Absicht, Vorhaben, Anschlag. Intendance, e, f., z lat., vyšší dohlídka,
vrchní dozorství; obydlí vyššího dohlížitele,
správce. Intendanz, Oberaufsicht, Verwaltung.
I. vojenská = vojenské dozorství. Vz Rf. 125.
— lntendanční, Intendanz-. I. vojenské
oddělení, obstarání správní (administrativní),
záležitosť, (ku př. stravování, zásobování
vojska). Čsk. — Intendant, a, m., nejvyšší
dozorce. — Intendantura, y, f., dozorství.
Rk. —
Intensita, y, f., z lat., ráznosť, vnitřní
síla. Intensität, innere Kraft, Stärke. — In- tensivní, důsažný; sesilovací, mocný, trvalý, |
||
|
|||
Předchozí (585)  Strana:586  Další (587) |