Předchozí (587)  Strana:588  Další (589) |
|
|||
588
|
|||
|
|||
dictví po zemřelém bez poslední vůle. Rk.
Intestat-Erbe, ein gesetzlicher Erbe, der keines Testamentes bedarf. Intimace, e, f., z lat., oznámení od úřadu.
Intimation,, Ankündigung, Kundmachung. — Intimat, u, m., návěští, nejvyšší nařízení, hohe Verordnung. — Intimita, y, f., dů- věrnosť. Intimität, Innigkeit, Vertrautheit. Rk. — Intimovati, oznámiti někomu něco úředně, pořadem práva, Šp., intimiren, ge- richtlich ankündigen. Intitulovaný, der immatrikulirte Student.
Gl. 80. Intolerance, e, f., z lat., nesnášelivosť
náboženská. Intoleranz, Unduldsamkeit. — Intolerantní, nesnášelivý, Rk., intolerant, unduldsam. Intonace, e, f., dání hlasu, vzetí hlasu.
Intonation, Anstimmung, Tonangebung. — Intonovati, dávati ton, předzpěvovati, Rk., intoniren, anstimmen, den Ton angeben. Intrada, y, f., z lat., úvod, vchod, přede-
hra; vytrubování, fanfara. Rk. Intrade, Ein- leitung, Eingang, Vorspiel. Intransitivní, z lat., nepřechodný, intran-
sitiv, ziellos, wirkungslos; intransitives Zeit- wort, welches keine vierte Endung regiert und keine leidende Form hat. Intransparentní, z lat., neprůhledný, ne-
průzračný, Rk., undurchsichtig. Intriga, intrika, y, f., pletka, pleticha,
úskok, pikle, Intrigue, Arglist, Verstrickung. — Intrigant, a, m., pletkář, pletichář, úklad-
ník, chytrák. Ränkemacher, Arglistiger. — Intrigantní, lstivý, obmyslný, intrigant, ränkevoll, verschmitzt, arglistig. — Intri- govati, pletichati něco, osnovati, Rk., intri- guiren, Ränke machen od. schmieden. Introdukce, e, f., z lat., uvedení, úvod,
přístup k něčemu. Rk. Introduktion, Ein- führung, Einleitung. Introitus, lat., vchod, přístup k řeči, pří-
prava (ke mši), Rk., Eingang, Einleitung. Introligator, a, m., knihař. Buchbinder.
Gl. 80. Inu, interj. Inu arciť.
Inundace, e, f., povodeň, Uiberschwem-
mung. Invalid, a, invalida, y, m., z lat., vyslou-
žilec, vysloužilý, sestárlý voják. J. realní, který se propouští z vojenské služby pro ne- zavinilou neschopnosť k vojenské službě; i. poloviční, není-li schopen k službě vojenské, ale k jiným lehčím pracem v nemocnicích atd. Dle Čsk. — Invalidní: dům, nadace, soustava. J. tr. Invalid, schwach, gebrechlich. — Invalidovna, y, f., dům vysloužilcův.
Invalidenhaus. Rk. Invariant, u, m., dříve: hyperdeterminant,
v mathem. Stč. Invase, e, f., lat., nepřátelský vpád. Rk.
Invasion, Anfall, Uiberfall, Einfall. Invence, e, f., z lat., výmysl, nález, na-
lezení, vynalezení, vynález, Rk., Invention, Erfindung. Inventář, e, m., z lat., popis, popsání, se-
psání, poznamenání věcí, nábytku, nářadí, sbírek; kniha popisní atd. Šp. Zapsati pohle- dávání do inventáře. Šp. I. živý, mrtvý. Šp. |
Inventarium, Verzeichniss vorhandener oder
vorgefundener Dinge. Inventovati, popisovati, popis učiniti. Rk.
Nebožtík Havel to všecko inventoval svou vlastní rukou. Svěd. 1569. Kázali to páni všecko i. v hořejším pokoji i v dolejším sklepě. Svěd. 1569. Inventiren, den Bestand aufnehmen, Stück vor Stück aufzeichnen. — Inventura, y, f., popsání, popis (nábytku atd. Vz Inventář). Inventur, Durchsicht u. Aufzeichnung vorräthiger Gegenstände, Be- standbuch. Inverse, e, f., z lat., obrácení, přesazení
slov. Rk. Vz Mus. 1844. str. 438. Inversion, Wortversetzung, Umkehrung. Investigace, e, f., z lat., pátrání, skou-
mání, slídění. Investigation, Nachforschung, Nachspürung. Investitura, y, f., z lat., obleknutí; uve-
dení n. usazení (biskupů) v úřad, Investitur, Einkleidung, Belehnung. — Investovati, obleknouti; uvésti v úřad. Rk. Investiren, einkleiden, einsetzen. Invokace, e, f., z lat., volání o pomoc,
vzývání někoho o pomoc. Rk. Invokation, Anrufung, Anflehung. Involvovati, z lat., zabalovati; obsaho-
vati, obnášeti; dotýkati se něčeho. Rk. In volviren, verwickeln, einschliessen, in sich fassen. -iný, přípona: jediný.
Inženýr, inžinýr, z fr. ingénieur (engeniér),
měřič, zeměměřič, vojenský stavitel. Rk. Vz Ingenieur. io, v staroč. dvojhláska: tiopka, nyní
ťopka. Mk. Io, gt. Ioje či po lat. Iony, f., vz Ino, dci
krále argivského Inacha, milenka Jovišova, kterou Hera (Juno) v krávu proměnila a sto- okému Argovi k ostříhání poručila. Voj. Iodid, u, m. I. ammonatý, antimonový,
arsenový, ethylnatý, olovnatý, železnatý, for- mylový, zlatnatý, zlatový, draselnatý, mědič- natý, měďnatý, methylnatý, sodnatý, pallad- natý, platinatý, platinčitý, rtutičnatý, rtut- natý, stříbrnatý. Nz. Iokaste, y, f., matka a choť Oedipova.
Iolk-os, a, m., mě. thessalské.
Ion, u., m., látka galvanickým proudem
vyloučená. Stč. Ionický, ionský, ionisch. I. dialekt (ná-
řečí), sloupořadí (řecké sloupení, jehož znak je hlavice závitkovými ozdobami opatřená), škola. Rk. Ioni-cus, ku, m., ionská stopa. I. a minori:
u u ___nebetyčný; i. a majori: ___u u,
roznítiti.
Ipse, vtip se za nos chyť se (sám jsi takový,
jak o jiných povídáš). Vz Pomluvač. Lb. Ipso facto, lat., skutkem samým, samo
sebou. — Ipso jure, právem samým, Rk., durch das Recht selbst. -íř, přípona subst. rodu muž.: barvíř,
hrnčíř, halíř, mečíř, nožíř, malíř. D. Vz Tvo- ření slov. Iri-s, dy, f., duha; dužena (bohyně); du-
hovka v oku. Iris, Regenbogen; der bunte Ring im Auge. — Irisovati, barvy duhové ukazovati, doužkovati, Rk., irisiren. -ířka, přípona subst., vz -ářka.
|
||
|
|||
Předchozí (587)  Strana:588  Další (589) |