588

dictví po zemřelém bez poslední vůle. Rk.
Intestat-Erbe, ein gesetzlicher Erbe, der keines
Testamentes bedarf.

Intimace, e, f., z lat., oznámení od úřadu.
Intimation,, Ankündigung, Kundmachung. —
Intimat, u, m., návěští, nejvyšší nařízení,
hohe Verordnung. — Intimita, y, f., dů-
věrnosť. Intimität, Innigkeit, Vertrautheit.
Rk. — Intimovati, oznámiti někomu něco
úředně, pořadem práva, Šp., intimiren, ge-
richtlich ankündigen.

Intitulovaný, der immatrikulirte Student.
Gl. 80.

Intolerance, e, f., z lat., nesnášelivosť
náboženská. Intoleranz, Unduldsamkeit. —
Intolerantní, nesnášelivý, Rk., intolerant,
unduldsam.

Intonace, e, f., dání hlasu, vzetí hlasu.
Intonation, Anstimmung, Tonangebung. —
Intonovati, dávati ton, předzpěvovati, Rk.,
intoniren, anstimmen, den Ton angeben.

Intrada, y, f., z lat., úvod, vchod, přede-
hra; vytrubování, fanfara. Rk. Intrade, Ein-
leitung, Eingang, Vorspiel.

Intransitivní, z lat., nepřechodný, intran-
sitiv, ziellos, wirkungslos; intransitives Zeit-
wort, welches keine vierte Endung regiert
und keine leidende Form hat.

Intransparentní, z lat., neprůhledný, ne-
průzračný, Rk., undurchsichtig.

Intriga, intrika, y, f., pletka, pleticha,
úskok, pikle, Intrigue, Arglist, Verstrickung.

— Intrigant, a, m., pletkář, pletichář, úklad-
ník, chytrák. Ränkemacher, Arglistiger. —
Intrigantní, lstivý, obmyslný, intrigant,
ränkevoll, verschmitzt, arglistig. — Intri-
govati, pletichati něco, osnovati, Rk., intri-
guiren, Ränke machen od. schmieden.

Introdukce, e, f., z lat., uvedení, úvod,
přístup k něčemu. Rk. Introduktion, Ein-
führung, Einleitung.

Introitus, lat., vchod, přístup k řeči, pří-
prava (ke mši), Rk., Eingang, Einleitung.

Introligator, a, m., knihař. Buchbinder.
Gl. 80.

Inu, interj. Inu arciť.

Inundace, e, f., povodeň, Uiberschwem-
mung.

Invalid, a, invalida, y, m., z lat., vyslou-
žilec, vysloužilý, sestárlý voják. J. realní,
který se propouští z vojenské služby pro ne-
zavinilou neschopnosť k vojenské službě;
i. poloviční, není-li schopen k službě vojenské,
ale k jiným lehčím pracem v nemocnicích
atd. Dle Čsk. — Invalidní: dům, nadace,
soustava. J. tr. Invalid, schwach, gebrechlich.

— Invalidovna, y, f., dům vysloužilcův.
Invalidenhaus. Rk.

Invariant, u, m., dříve: hyperdeterminant,
v mathem. Stč.

Invase, e, f., lat., nepřátelský vpád. Rk.
Invasion, Anfall, Uiberfall, Einfall.

Invence, e, f., z lat., výmysl, nález, na-
lezení, vynalezení, vynález, Rk., Invention,
Erfindung.

Inventář, e, m., z lat., popis, popsání, se-
psání, poznamenání věcí, nábytku, nářadí,
sbírek; kniha popisní atd. Šp. Zapsati pohle-
dávání do inventáře. Šp. I. živý, mrtvý. Šp.

Inventarium, Verzeichniss vorhandener oder
vorgefundener Dinge.

Inventovati, popisovati, popis učiniti. Rk.
Nebožtík Havel to všecko inventoval svou
vlastní rukou. Svěd. 1569. Kázali to páni
všecko i. v hořejším pokoji i v dolejším
sklepě. Svěd. 1569. Inventiren, den Bestand
aufnehmen, Stück vor Stück aufzeichnen. —
Inventura, y, f., popsání, popis (nábytku
atd. Vz Inventář). Inventur, Durchsicht u.
Aufzeichnung vorräthiger Gegenstände, Be-
standbuch.

Inverse, e, f., z lat., obrácení, přesazení
slov. Rk. Vz Mus. 1844. str. 438. Inversion,
Wortversetzung, Umkehrung.

Investigace, e, f., z lat., pátrání, skou-
mání, slídění. Investigation, Nachforschung,
Nachspürung.

Investitura, y, f., z lat., obleknutí; uve-
dení n. usazení (biskupů) v úřad, Investitur,
Einkleidung, Belehnung. — Investovati,
obleknouti; uvésti v úřad. Rk. Investiren,
einkleiden, einsetzen.

Invokace, e, f., z lat., volání o pomoc,
vzývání někoho o pomoc. Rk. Invokation,
Anrufung, Anflehung.

Involvovati, z lat., zabalovati; obsaho-
vati, obnášeti; dotýkati se něčeho. Rk. In
volviren, verwickeln, einschliessen, in sich
fassen.

-iný, přípona: jediný.

Inženýr, inžinýr, z fr. ingénieur (engeniér),
měřič, zeměměřič, vojenský stavitel. Rk. Vz
Ingenieur.

io, v staroč. dvojhláska: tiopka, nyní
ťopka. Mk.

Io, gt. Ioje či po lat. Iony, f., vz Ino, dci
krále argivského Inacha, milenka Jovišova,
kterou Hera (Juno) v krávu proměnila a sto-
okému Argovi k ostříhání poručila. Voj.

Iodid, u, m. I. ammonatý, antimonový,
arsenový, ethylnatý, olovnatý, železnatý, for-
mylový, zlatnatý, zlatový, draselnatý, mědič-
natý, měďnatý, methylnatý, sodnatý, pallad-
natý, platinatý, platinčitý, rtutičnatý, rtut-
natý, stříbrnatý. Nz.

Iokaste, y, f., matka a choť Oedipova.

Iolk-os, a, m., mě. thessalské.

Ion, u., m., látka galvanickým proudem
vyloučená. Stč.

Ionický, ionský, ionisch. I. dialekt (ná-
řečí), sloupořadí (řecké sloupení, jehož znak
je hlavice závitkovými ozdobami opatřená),
škola. Rk.

Ioni-cus, ku, m., ionská stopa. I. a minori:

u u ___nebetyčný; i. a majori: ___u u,

roznítiti.

Ipse, vtip se za nos chyť se (sám jsi takový,
jak o jiných povídáš). Vz Pomluvač. Lb.

Ipso facto, lat., skutkem samým, samo
sebou. — Ipso jure, právem samým, Rk.,
durch das Recht selbst.

-íř, přípona subst. rodu muž.: barvíř,
hrnčíř, halíř, mečíř, nožíř, malíř. D. Vz Tvo-
ření slov.

Iri-s, dy, f., duha; dužena (bohyně); du-
hovka v oku. Iris, Regenbogen; der bunte
Ring im Auge. — Irisovati, barvy duhové
ukazovati, doužkovati, Rk., irisiren.

-ířka, přípona subst., vz -ářka.