Předchozí (594)  Strana:595  Další (596) |
|
|||
595
|
|||
|
|||
Jaderník, u, m., strom z jádra vyrostlý,
das Kernobst. Jg. Jaderský, adriatisch. J. moře, adrijské.
Jaděti. Jadí mňa = svrbí mne. Na Mor.
(vých. ). Jádření, n. K. j. ! velí porybný, mají-lise
ryby z nevodu (veliké síti) vybírati. Šp. Die Netzaufnahme. Vz Vyjádřiti. Jádřeti, el, ení, jádro dostávati, sich
kernen. Jg. Jádřinec, nce, m. Kerngehäuse.
Jádřiti, il, en, ení, jadrnosť z textu vy-
bírati. Kom. Jádřitý, jádratý, viel-, grosskernig. Jg.
Jadrnatosť, i, f., jadrnosť, Kernigkeit.
Jadrnatý, jadrnitý = l. jadrný, 2. k jádru
podobný, kernicht. Jadrněti, ěl, ění, kernig werden. Smetana,
chlapec jadrní. Jg. — po čem. Máslo jadrní po dobré pastvě. Jg. — v čem. V naději jadrnie dřevo múdrosti, aby neuschlo o rozpači. Št. — Jadrnice = jadernice.
Jadrník, u, m. = jaderník.
Jadrniště, ě, n. = jadernice. Kernschule,
Kerngehäuse. Jadrniti, 3. pl. -ní, il, ěn, ění, zjadrniti,
jadrnívati, kernig machen. — co. Víno jadrní tělo (očerstvuje). L. Jadrnitý = jadrnatý, jádratý.
Jadrnosť, i, f. Budiž jako tuku a j-sti
naplněna duše má. Št. Kernigkeit, Frischheit. Jadrný, jaderný, jaderní, od jádro, jako
luční od louka, stružní od strouha. Mk. — 1. Mnoho jader mající, kernig. J. ovoce (hrušky, jablka). — 2. Pevný, silný, tuhý, čerstvý, svěží, kernig, kernhaft, derb, kräftig, markig. Jg. J. maso, kus (dobytka), chléb, chlapec, dívka, Jg., Us., sieť. Lex. vet. Víno ze sudu jadrnější než z láhve. Jg. J. obilí. — 3. Obzvláštní, důkladný, silný (ale krátký), kernhaft, kernig, kräftig. J. řeč, myšlénky, slovo. Jg. Jádro, a, n., jadérko (jadýrko), a, n.; gt.
pl. jader, v ostatních pádech podržuje dlouhé á. Der Kern. — U třešní a švestek: pecka, pecička; u bylin: semeno. Vz Semeno. U obilí: zrno. Jádro skládá se z bílku, děloh, z kle (klíčku) a žloutku. Rostl. J. ořechové, man- dlové, švestkové, třešňové, broskvové, slu- nečnicové, tykvové, Jg., borové, kdoulové, klokočové, rajské atd. Kh. Jádro ze škořípky vyníti. V. To jsou koně jako jádro. L. V tom j. vězí. Totě jadérko. Vz Chytrý. Č. Kdo chce jádro jísti, musí prve skořepinu rozlu- štiti. Vz Pracovitosť. Kom., Lb. Kdo chce j. jísti, musí prve ořech rozlousknouti. Č. — Jádra = nároky, testiculi. Die Geilen. — J. = černé známky v koňských zubech, po nichž stáří jejich poznáno bývá, bob, die Kennung, der Kern, die Bohne. Us. — J. = co nejlepšího u věci, výbor, tresť, der Kern der Sache, Grund. J. vojska, lnu n. konopí, sukna (dobrota, hustosť), železa, dřeva (též: dřeň), obilí, Jg., sv. písma, lékařství. Nz. To bylo j. budoucí velikosti města (lépe: zárodek). Km. — J., vnitřek síti, Busen. Šp. — J. lesův, prostředek lesa. Šp. — J. zemské = vnitro, das Innere. Š. a Ž. — J. v lučbě. Původní skupeniny prvků, z nichž dílem výměnou |
(substitucí), dílem přistupováním a přilučo-
váním ve všecky ostatní sloučeniny organické vycházejí, slují typy (Typus) či jádry (Kern). Šík. 391. Vz tam více. — Jádro, a, n., mě., slov. Zader, lat. Jadera, v Dalmacii. Lobk. J. Jadrooký kůň, fischäugig. D.
Jádrovatý = jadrnatý.
Jádroviště, ě, n. = jadernice. D.
Jádrovitý, kernartig.
Jádrovník, u, m., šourek, der Hodensack.
Jg. —
Jádrový, Kern-, Hoden-. J. míšek = já-
drovník. Jager, gra, m., Erlau, mě. v Uhřích. —
Jagerský. Jägerndorf, Krňov, a, m., ve Slezsku.
Jägernfeld, Krnov na Mor.
Jago, a, n., San Jago, ostrov. Vz více
v S. N. IV. 135. Jaguar, a, m., největší dravec jižní Ame-
riky. Vz S. N. IV. 135. Jahelka, y, f., jahelina, pích, Hirse-
stampfe, -mühle. Us. Jahelnice, e, f. = jahelka.
Jahelník, u, m., jídlo z jahel, Hirsenauflauf.
Jahelný. J. kaše, Hirsebrei. Jg.
Jahen, hna, m., z řec. óiáxovoc, der Dia-
konus. Jahnem býti. V. Vz více v S. N. IV. 135. Jahenský, Diakonus-. J. úřad. Jg.
Jahenství, jahenstvo, a, n. Das Diakonat.
Na j. posvětiti. Zák. sv. Ben. Jáhla, y, f., gt. pl. jahel, v ostatních pádech
podržuje á. Jáhla, prosné zrno bez šupiny. Gemahlene Hirse. — Jáhly, pl., prosné krupky. Plevy od jahel. V. Kaše z jahel. — J., vyraženina na těle k jáhlám podobná, ein hirsenartiger Ausschlag. Jahla, vz Jehla.
Jáhlatý, hirsenartig. J. lišej. Jg.
Jahlice = jehlice.
Jáhlina, y, f., hirsenförmige Flechten. Sal.
Jáhlitý, hirsenartig.
Jahlovati, beraniti, rammen, rammeln. D.
Jahna, jahnica, na Slov. — jehnice.
Jahnový, Diakons-. Vz Jahen. J. knihy.
Bib. — Jahoda, y, f., jahodka, jahůdka, jahodečka,
y, f., die Beere. J. lesní, zahradní, štěpná, trávná, svatovitská. Talíř jahod. Odpověď dává o slívách, když pře jest o jahodách. Za času sluší hrušky česati, višně trhati, i svým časem jahody sbírati. Jg. Černé j.; obecné (borůvky, myrtové jahůdky, vraní oka), větší. Jahody červené (brusnice); chlu- paté (chlupátka); svatojanské (rybes); mořské n. moruše; malinové (maliny); černé malinové (ostružiny); tučné; babí (čípek); břečtanové; svídové, lentyškové; střemchové. J. vinné, bezní (bzové). Jg. J. alkermesové, červcové, dráčové, dřínkové, hlohové, jeřabové, lepí- kové, vlčí, vranoočí, židovské. Kh. Pozdě v les na jahody, ano léto prošlo. Vz Pozdě. Č. Jde má milá na jahody na zelená borka. Rkk. 61. Na vychválené jahody s košem se nechodí. Č. To byly jahody, toto jest ořech (když se věc snadná k nesnadné přirovnává. Vz Nesnáze). Č. Běličky vody zajíčky, jahůdky lesa lahůdky. Hrš. To je tolik, jako když dá krávě jahodu (= nic). Vz Třešně. Us. — |
||
|
|||
Předchozí (594)  Strana:595  Další (596) |