595

Jaderník, u, m., strom z jádra vyrostlý,
das Kernobst. Jg.

Jaderský, adriatisch. J. moře, adrijské.

Jaděti. Jadí mňa = svrbí mne. Na Mor.
(vých. ).

Jádření, n. K. j. ! velí porybný, mají-lise
ryby z nevodu (veliké síti) vybírati. Šp. Die
Netzaufnahme. Vz Vyjádřiti.

Jádřeti, el, ení, jádro dostávati, sich
kernen. Jg.

Jádřinec, nce, m. Kerngehäuse.

Jádřiti, il, en, ení, jadrnosť z textu vy-
bírati. Kom.

Jádřitý, jádratý, viel-, grosskernig. Jg.

Jadrnatosť, i, f., jadrnosť, Kernigkeit.

Jadrnatý, jadrnitý = l. jadrný, 2. k jádru
podobný, kernicht.

Jadrněti, ěl, ění, kernig werden. Smetana,
chlapec jadrní. Jg. — po čem. Máslo jadrní
po dobré pastvě. Jg. — v čem. V naději
jadrnie dřevo múdrosti, aby neuschlo o rozpači.
Št. —

Jadrnice = jadernice.

Jadrník, u, m. = jaderník.

Jadrniště, ě, n. = jadernice. Kernschule,
Kerngehäuse.

Jadrniti, 3. pl. -ní, il, ěn, ění, zjadrniti,
jadrnívati, kernig machen. — co. Víno jadrní
tělo (očerstvuje). L.

Jadrnitý = jadrnatý, jádratý.

Jadrnosť, i, f. Budiž jako tuku a j-sti
naplněna duše má. Št. Kernigkeit, Frischheit.

Jadrný, jaderný, jaderní, od jádro, jako
luční od louka, stružní od strouha. Mk. —
1. Mnoho jader mající, kernig. J. ovoce
(hrušky, jablka). — 2. Pevný, silný, tuhý,
čerstvý, svěží, kernig, kernhaft, derb, kräftig,
markig. Jg. J. maso, kus (dobytka), chléb,
chlapec, dívka, Jg., Us., sieť. Lex. vet. Víno
ze sudu jadrnější než z láhve. Jg. J. obilí.
— 3. Obzvláštní, důkladný, silný (ale krátký),
kernhaft, kernig, kräftig. J. řeč, myšlénky,
slovo. Jg.

Jádro, a, n., jadérko (jadýrko), a, n.; gt.
pl. jader, v ostatních pádech podržuje dlouhé
á. Der Kern. — U třešní a švestek: pecka,
pecička; u bylin: semeno. Vz Semeno. U obilí:
zrno. Jádro skládá se z bílku, děloh, z kle
(klíčku) a žloutku. Rostl. J. ořechové, man-
dlové, švestkové, třešňové, broskvové, slu-
nečnicové, tykvové, Jg., borové, kdoulové,
klokočové, rajské atd. Kh. Jádro ze škořípky
vyníti. V. To jsou koně jako jádro. L. V tom
j. vězí. Totě jadérko. Vz Chytrý. Č. Kdo
chce jádro jísti, musí prve skořepinu rozlu-
štiti. Vz Pracovitosť. Kom., Lb. Kdo chce
j. jísti, musí prve ořech rozlousknouti. Č. —
Jádra = nároky, testiculi. Die Geilen. —
J. = černé známky v koňských zubech, po
nichž stáří jejich poznáno bývá, bob, die
Kennung, der Kern, die Bohne. Us. — J. =
co nejlepšího u věci, výbor, tresť, der Kern
der Sache, Grund. J. vojska, lnu n. konopí,
sukna (dobrota, hustosť), železa, dřeva (též:
dřeň), obilí, Jg., sv. písma, lékařství. Nz. To
bylo j. budoucí velikosti města (lépe: zárodek).
Km. — J., vnitřek síti, Busen. Šp. — J. lesův,
prostředek lesa. Šp. — J. zemské = vnitro,
das Innere. Š. a Ž. — J. v lučbě. Původní
skupeniny prvků, z nichž dílem výměnou

(substitucí), dílem přistupováním a přilučo-
váním ve všecky ostatní sloučeniny organické
vycházejí, slují typy (Typus) či jádry (Kern).
Šík. 391. Vz tam více. — Jádro, a, n., mě.,
slov. Zader, lat. Jadera, v Dalmacii. Lobk. J.

Jadrooký kůň, fischäugig. D.

Jádrovatý = jadrnatý.

Jádroviště, ě, n. = jadernice. D.

Jádrovitý, kernartig.

Jádrovník, u, m., šourek, der Hodensack.

Jg. —

Jádrový, Kern-, Hoden-. J. míšek = já-
drovník.

Jager, gra, m., Erlau, mě. v Uhřích. —
Jagerský.

Jägerndorf, Krňov, a, m., ve Slezsku.

Jägernfeld, Krnov na Mor.

Jago, a, n., San Jago, ostrov. Vz více
v S. N. IV. 135.

Jaguar, a, m., největší dravec jižní Ame-
riky. Vz S. N. IV. 135.

Jahelka, y, f., jahelina, pích, Hirse-
stampfe, -mühle. Us.

Jahelnice, e, f. = jahelka.

Jahelník, u, m., jídlo z jahel, Hirsenauflauf.

Jahelný. J. kaše, Hirsebrei. Jg.

Jahen, hna, m., z řec. óiáxovoc, der Dia-
konus. Jahnem býti. V. Vz více v S. N.
IV. 135.

Jahenský, Diakonus-. J. úřad. Jg.

Jahenství, jahenstvo, a, n. Das Diakonat.
Na j. posvětiti. Zák. sv. Ben.

Jáhla, y, f., gt. pl. jahel, v ostatních pádech
podržuje á. Jáhla, prosné zrno bez šupiny.
Gemahlene Hirse. — Jáhly, pl., prosné
krupky. Plevy od jahel. V. Kaše z jahel. —
J., vyraženina na těle k jáhlám podobná, ein
hirsenartiger Ausschlag.

Jahla, vz Jehla.

Jáhlatý, hirsenartig. J. lišej. Jg.

Jahlice = jehlice.

Jáhlina, y, f., hirsenförmige Flechten. Sal.

Jáhlitý, hirsenartig.

Jahlovati, beraniti, rammen, rammeln. D.

Jahna, jahnica, na Slov. — jehnice.

Jahnový, Diakons-. Vz Jahen. J. knihy.
Bib. —

Jahoda, y, f., jahodka, jahůdka, jahodečka,
y, f., die Beere. J. lesní, zahradní, štěpná,
trávná, svatovitská. Talíř jahod. Odpověď
dává o slívách, když pře jest o jahodách.
Za času sluší hrušky česati, višně trhati,
i svým časem jahody sbírati. Jg. Černé j.;
obecné (borůvky, myrtové jahůdky, vraní
oka), větší. Jahody červené (brusnice); chlu-
paté (chlupátka); svatojanské (rybes); mořské
n. moruše; malinové (maliny); černé malinové
(ostružiny); tučné; babí (čípek); břečtanové;
svídové, lentyškové; střemchové. J. vinné,
bezní (bzové). Jg. J. alkermesové, červcové,
dráčové, dřínkové, hlohové, jeřabové, lepí-
kové, vlčí, vranoočí, židovské. Kh. Pozdě
v les na jahody, ano léto prošlo. Vz Pozdě.
Č. Jde má milá na jahody na zelená borka.
Rkk. 61. Na vychválené jahody s košem se
nechodí. Č. To byly jahody, toto jest ořech
(když se věc snadná k nesnadné přirovnává.
Vz Nesnáze). Č. Běličky vody zajíčky, jahůdky
lesa lahůdky. Hrš. To je tolik, jako když
dá krávě jahodu (= nic). Vz Třešně. Us. —