596

Jahody = líce, die Wangen. Mat. verb. —
Jahůdky, pl., vaječník, Eierstock. D.

Jahodák, u, m. Beerenmost. Rk.

Jahodář, e, m. Erdbeerpflücker. Rk.

Jahodářka, y, f., druh hrušek, na Slov.
Plk. —

Jahodí, jahůdí, jahodoví, n., jahodový keř,
Erdbeerstrauch. Jg.

Jahodina, y, f., Erdbeerstrauch.

Jahodinný, Erdbeerstrauch-.

Jahoditý, plný jahod, beerenreich. Jg.

Jahodkovatý, jahodovatý, beerenartig,
beerig.

Jahodnatý — jahoditý.

Jahodnice, e, f., moruše, Maulbeer. Reš.

— J., Erdbeerpocken. Ja. — J., Erdbeerbrei,
kaše z jahod. Us.

Jahodník, u, m., keř, na kterém jahody
rostou, Erdbeerstrauch, V.; 2. jahodový jetel,
Erdbeerklee; 3. šťáva z jahod, Erdbeersaft.
Jg. — Er. P. 85. — J., a, m., Erdbeerpflücker.

Jahodný, -dní, Beeren-. J. ovoce, list. Ros.

Jahodovatý = jahodkovatý.

Jahodoví — jahodí.

Jahodový, Beeren-. J. voda, Us., šťáva,
V., jetel (jahodník). Jg.

Jahůdka, vz Jahoda. — Jahůdky, pl.,
f., Fleischwärzchen. — J. slzná, Thränen-
warze. — J. líce. Vz Jahoda.

Jachati = jechati. Na Slov.

Jáchimov, a, m. J. Nový, ves v pražském
kraji od Jáchima (Egona z Fürstenberku). S. N.

Jacht, loď o jednom stěžni a jedné palubě
k rychlé plavbě zřízená. J. poštovní. S. N.

Jachtati = koktati, stottern. Na Slov.
Bern. —

Jachym = Joachym, Joachim. Lom.

Jaispitz, Jevišovice u Znojma; 2. Jevi-
šovka, Ježůvka, řeka na Mor.

Jaj, jajda, o weh! Na Slov.

Jajkati, jaj křičeti, weh rufen. Na Slov.

Jak, jako (zastar. kak, kako), jakť, jaktě,
jakž, jakoť, jakož. V jak se o odsulo. Jeho
významy: 1. Jest moci tázací a stojí v otáz-
kách přímých i nepřímých, wie. Jak se máš?
Jak dávno jest tomu? Neodpověděl mu, jak
to má dělati. — Pozn. Na otázku jak klade
se příslovečné určení způsobu a) příslovkami:
dobře, pěkně. — b) Instrumentalem. Zajíc
otevřenýma očima spí. — c) Jinými pády
s předložkami: bez, z, po, do, v, u, na, za,
po, při, s. Po česku. Z rychla. Na smrť ho
poranil. Šel s matkou. Do vůle se toho na-
jedl. Mk. — 2. Při zvolání, wie. Jak jsem
se radoval! Jak pěkná to věc! Ó jak dobře
mluví! — Při dokládání se svědectvím: Čistou
pravdu mluvím, jak (jakož že) Bůh nade
mnou. Da. — 3. Ve větách podstatných po
časoslov. uznamenání, domnění a ohlašování,
něm. wie, dass. Nyní vidíš, jak to věc snadná
jest = že to věc snadná jest. To jest mi
v dobré paměti, jakž soud měl se svým bratrem.

— Vypuštěním hlavní věty praví se: Jak já
jsem tě viděl. — Je-li řeč o pouhém domnění,
pojí se s optativem, něm. dass, als ob. Byli
v podezření, jakoby ten oheň nastrojili. —
4, Ve větách úmyslu a účelu, něm. wie,
dass, damit. Ukládali o nich, jakby je zahu-
bili. I radili se, jakby se obránili. — 5. Ve
větách časových znamená dobu, po které

hned jiný děj nastupuje, něm. so wie, so bald
als. Jak jen vyšel, začalo hořeti. Jakž z té
koupele vystoupil, ihned od té nemoci zdráv
byl. — S optativem pojí se o věcech pouze
myšlených neb možných. Jakžby přišel, hned
odejděte. — Aneb znamená dobu, od které
co se počíná, něm. seit der Zeit, wo, seitdem.
Minul rok, jakž jsme tam byli vtrhli. — 6.
Ve větách příčinných, něm. da, weil. Pane,
jakož se ptáti ráčíš na poklad obecní kláštera
tohoto, i račiž věděti, že žádný z bratrův o tom
nic neví. Boleslav, jako byl milosrdný, roz-
kázal. T. — I před přístavkou se klade, když
v ní důvod výroku jest. Kníže, jako muž po-
volný, pověděl, že to chce učiniti. Ale on,
jako muž dobrý, nechtěl toho učiniti. Háj.

— S optat. o domnělém důvodu. Ptal se na
to, ne jakoby sám o tom nevěděl, než že
bylo potřebí jemu slyšeti i naši odpověď. Místo
jako kladou co; vz Co, 141. a. ř. z d. 28; Brs. 72.

— 7. Ve větách sousledných, ač nyní zřídka,
něm. dass, so dass. Sluší uskrovniti tak svou
žádosť, jakž by nebyla proti Bohu. Holubice
tak vysoko se vznesla, jakož jí pro výsosť
nikdo nemohl viděti. — 8. Ve větách při-
pouštěcích, něm. wie wohl, wie sehr auch.
Jakž tich byl, všem na vojnu vstáti kázal.

— Obyčejně připojuje se slovce -koli, v zá-větí pak stojí: však, ale však, přece, však proto.
Strom jakkoli veliký býti má, shrnuje se
však v jediné ovoce svého jádro všechen. —
9. Ve větách srovnávacích. Vz Co, 13. a)
Když se věc k věci připodobuje. Dnové naši
jsou jako stín, běžící po zemi beze vší zá-
stavy. Br. (=jsou podobni stínu). — b) Když
se věci jedna k druhé přirovnává a sice věci
rodu rozličného, aby, což o jedné patrno a
známo jest, tím se platnosť a způsob toho,
což o druhé věci vypovídáme, zřejměji a moc-
něji vytkly a jako v obraze ukázaly. Má se,
jako ryba ve vodě. Jak v malém domě veliký
muž, tak v malém těle veliká mysl přebývá.
Jel. — Pozn. 1. Mají-li obě věty týž výrok,
klade se jednou. Jako beránek k zabití veden
jest. (Jako beránek k zabití veden jest, tak
on k zabití veden jest). Br. — Pozn. 2. Někdy
se, jako^l vypouští. (Jako) Když není drev,
hasne oheň, tak když nebude klevetníka,
utichne svár. Br. — Pozn. 3. 8 optat., když
se přirovnání jen s přiblížna děje, něm. wie
denn, als ob. Mlčí, jakoby mu ústa zašil. —
c) Když se věci, činnosti neb vlastnosti ve
způsobu, stupni n. míře přirovnávají, něm.
wie, wie sehr. Jakž miloval mne otec, tak i já
miloval jsem vás. Br. Tak to poznamenali,
jak to od nich slýchali. V. A tak daleko šel
za člověkem, jakož daleko člověk zašel od
něho. Št. Jak co přišlo, tak odešlo. — Pozn.
Je-li výrok společný, klade se jen v jedné větě.
Ta bylina má listy ostře špičaté jako vrba.
Us. — d) Spojuje slova, na něž se výrok
o rovné míře táhne, něm. sowohl — als auch,
eben so gut — wie, nicht nur — sondern
auch. Cvičení jak mysli, tak i těla mírná býti
mají a svým časem. Zlatem a stříbrem tak
muži, jako i ženy doma i jinde se ozdobují.

— e) Spojuje se jí člen všeobecný s členem
obzvláštním, něm. sowohl im Allgemeinen
(überhaupt) — als auch insbesondere (als be-
sonders auch), nicht nur — sondern auch.