597

Jakož v mnohých jiných věcech, tak obzvláště
v přátelství obviňován jest z nedbalosti. —
f) Ve větách záporných táhne se zápornosť
na oba členy, něm. weder — noch. Naši skoro
nikam jak s střelbou, tak ani s vozy táhnouti
nemohli. — Aneb táhne se toliko na větu hlavní
a jest něm. nicht sowol — als, nicht so sehr

— als vielmehr, weniger — als. Nie tak dobře
dobrému nesluší, jako žádnému neškoditi a
komužkoli může, dobře činiti. — g) Stojí
i po záporném komparativu. Králové nic draž-
šího a vzácnějšího nemají, jako korunu. Br.

— V této příčině přikládá se i spojka, než. '
Ostrovové nejináč Evropu naši ozdobují, než
jako drahé kamení korunu královskou. Lid
ten není nic lepšího než jako otcové jeho.
Capito. První člověk neměl větších šlépějí
než jako my. Kram. — Pozn. Ale není-li
komparativ záporný, klade se: než; šp. tedy:
jako. Jest větší jak ty (špatně m.: než ty).

Š. a Ž., Brs. 94. Požadavek více jak 50 let
na usedlosti jsoucí, šp. m.: než 50 let. —
Ale i po záporném komparativu má býti z pra-
vidla „než", poněvadž spojkou jako jakosť
osoby neb věci v stupni rovném, spojkou než
jakosť n. mnohosť v stupni vyšším srovná-
váme. Dívka dobrá jako hodina. Je červená
jako růže. Otec je lepší než synové. Bs. Nic
většího strachu dublu nenahání, než dobrá
zpověď. Knst. — 10. Ve větách poměrných,
něm. nach Massgabe dessen wie, im Verhält-
niss zu dem wie, so weit, so viel, když míra
činnosti hlavní na míře, kterou obsah věty
vedlejší připouští, se zavěšuje, tak aby se podlé
toho zveličovala n. zmenšovala. V hlavní větě
stojí z pravidla: vedlé, podlé toho. Muž podlé
toho, jakž rozumný jest, chválen bývá. Každý
dělej podlé toho, jakž jest koho Bůh da-
roval. Št. A páše zlé věci, jakž jen může.

— V tomto smyslu stojí i před jmény, v něm.
für. Nebyl nezběhlý jako řemeslník v řečnění
(jakož řemeslník býti může). — 11. Ve větách
omezovacích. Vz Jakž. — I před jmény
stojí, něm. gleichsam. Veškeren svět jako
v krátké summě ukáži. — Před čísly je
něm. ungefähr, etwa, gegen. Jako po hodině
odešel. V hodinu jako třetí. V. Kal. 378.
V jako hodinu nešporní. V. Jako se šesti
sty jízdnými. Gl. — V té příčině klade se
i jakoby m. jako. Bylo těch, kteří jedli, ja-
koby čtyři tisíce. Vz Jakž. — 12. Ve větách
přídavných stojí m. který. Byl jeden z těch,
jako peníze mění. Dávám na onoho na Švad-
ličku právo, jako za stolem leží. Svěd. Vz
Zk. Skl. 515. — Zk. Ml. II., str. 96. -99.;
Skl. 388. —515. — Pozn., Jak' u přechodníku,
vz Transgressiv. — Jako = odkud. Vz Mtc.
1875. str. 149 Mš.

Jakamar, a, m., galbula, pták lednáčko-
vitý. Krok. J. zelený. Presl.

Jakby. Vz Jak.

Jak daleko ? Který pád na tuto otázku ?
Vz Akkusativ.

Jak dlouho? Vz Jak daleko?

Jakin, a, m., mě. Italie, Ancona. — Ja-
kinský.

Jakkoli, jakkoliv, jakkolivěk, jakžkoli,
jakžkoliv, jakžkolivěk. 1. Na jakýkoliv způ-
sob, něm. wie nur, wie immer, lat. utcunque.
Ale jakž se to koliv stalo. V. Však jakžkoliv

jest, vždy se to pokládá za div. Br. — 2.
= ač, ačkoli, něm. wie wohl, obgleich, lat.
quamquam. Nelituje v tom jakkoli velikých
nákladův. V. Jakžkoli mnoho mluvím. D., Br.
Vz Jak, 8. — 3. = hned jak, něm. sobald
als, lat. ut primum. Řekl Bůh: Jakžkoli okusíš
ovoce z dřeva. Solf. — Jg.

Jak mile znamená tu dobu, po které hned
jiný děj nastupuje. Vz Jak, 5.

Jako. Co místo jako, vz Co, 13. — J. klade
se často méně správně m.: jaký, á, é. Tak
statečný národ, jako byli Římané (m. jakým
byli Ř. ) Brs. 94. — Ostatně vz Jak.

Jakoby = jako by. Jakoby kámen do vody
uvrhl. V. Vz Jak. — Pozn. Jest mladý ještě
muž a jakoby zrozen k úřadu svému —
chybně m.: jako zrozen, nebo: jakoby byl
zrozen. Lká jakoby zoufalý, šp. m.: Lká
jako zoufalý, nebo: jakoby byl zoufalý, ja-
koby zoufal. Jakoby nestojí u adj. nebo u sub-
stantiv bez časoslova. Šm., Šb, Os., Š. a Ž.,
Brs. 94. Vz Konditional VII, XII.

Jakořka = skoro, fast, schier, beinahe,
so zu sagen. Zlob.

Jakosť, i, f., povaha, způsoba, obyčej,
způsobilosť věci, die Beschaffenheit, Qualität.
J. zboží, tovaru. J. zboží: zadní, hrubá,
sprostá, nadsprostá, střední, poloviční, nad-
prostřední; zboží přední, pěkné, tenké, dobré,
čisté, výborné, nejpěknější, obzvláště pěkné
jakosti; znak, znamení jakosti. Nz. J. bílá,
černá, hořká, lehká, těžká, ostrá, slabá, prudká
atd. Jg. J. představy, když se táži, jaké má
vlastnosti. Mark. J-sti živelní: horkosť, stu-
denosť, suchosť, mokrosť. Bylin. J. těla, po-
krmu, nápoje, skutku. Us. I ustanovili jsú,
aby z kovu ráz obecní pod jistú jakostí a ve-
likostí byl. CJB. 363.

Jakostný, qualitativ. Krok.

Jakotnosť, i, f., množství, Quantität. Ros.

Jakoubek, bka, m., vz Jakub.

Jakouběti, ěl, ění, dumm werden. Rk.

Jakovosť = jakosť. Plk.

Jakový, jakovýž = jaký, wie beschaffen.
Jakovíž Sodomští byli. Br. Aby se štítil ty-
ranství, jakovéž ptáci loupežní a draví pro-
vodí. Br.

Jakož. Vz Jak.

Jakožto. Kniha ta hodí se jakožto základ,
šp. m.: za základ. Km. — Ostatně vz Jak.

Jaksi, jaks, gewissermassen, auf gewisse
Art, etwas. Jaks nenadále všecky spříznil.
Háj. Jest jaksi churavý. Us. Jaksi nesměle.
Kom. Jaks těžko. Pref. Jaks divně to udělal.

Jaks = a) jak jsi, vz Býti, b) = jaksi,
nějak. Jg.

Jakť, jaktě, vz Jak.

Jak — tak, mají se k sobě poměrem sou-
vztažnosti, když obsah věty vedlejší a věty
hlavní za ni jdoucí k sobě se přirovnávají.
Jak místo bez přístavu lodím bezpečné, tak
duch bez věrnosti přátelům bezpečný býti
nemůže. Kos. Vz Jak, 9, b. — 2. Kopulative.
Jak chudí, tak i bohatí. D. Vz Jak, 9, d.

Jakub, a, m., Jakoubek, bka, Jakubíček.
Jakob. O svatém Jakubě. Us. Co do svatého
Jakuba dopoledne (vína) odkvěte, to do Havla
uzraje. Č., Er. P. 85. Na sv. J-ba vylézá
všecka neplecha H. Na sv. Jakuba klape na
med huba; Sv. J. seče, sv. Anna peče. Hrš.