Předchozí (596)  Strana:597  Další (598) |
|
|||
597
|
|||
|
|||
Jakož v mnohých jiných věcech, tak obzvláště
v přátelství obviňován jest z nedbalosti. — f) Ve větách záporných táhne se zápornosť na oba členy, něm. weder — noch. Naši skoro nikam jak s střelbou, tak ani s vozy táhnouti nemohli. — Aneb táhne se toliko na větu hlavní a jest něm. nicht sowol — als, nicht so sehr — als vielmehr, weniger — als. Nie tak dobře
dobrému nesluší, jako žádnému neškoditi a komužkoli může, dobře činiti. — g) Stojí i po záporném komparativu. Králové nic draž- šího a vzácnějšího nemají, jako korunu. Br. — V této příčině přikládá se i spojka, než. '
Ostrovové nejináč Evropu naši ozdobují, než jako drahé kamení korunu královskou. Lid ten není nic lepšího než jako otcové jeho. Capito. První člověk neměl větších šlépějí než jako my. Kram. — Pozn. Ale není-li komparativ záporný, klade se: než; šp. tedy: jako. Jest větší jak ty (špatně m.: než ty). Š. a Ž., Brs. 94. Požadavek více jak 50 let
na usedlosti jsoucí, šp. m.: než 50 let. — Ale i po záporném komparativu má býti z pra- vidla „než", poněvadž spojkou jako jakosť osoby neb věci v stupni rovném, spojkou než jakosť n. mnohosť v stupni vyšším srovná- váme. Dívka dobrá jako hodina. Je červená jako růže. Otec je lepší než synové. Bs. Nic většího strachu dublu nenahání, než dobrá zpověď. Knst. — 10. Ve větách poměrných, něm. nach Massgabe dessen wie, im Verhält- niss zu dem wie, so weit, so viel, když míra činnosti hlavní na míře, kterou obsah věty vedlejší připouští, se zavěšuje, tak aby se podlé toho zveličovala n. zmenšovala. V hlavní větě stojí z pravidla: vedlé, podlé toho. Muž podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá. Každý dělej podlé toho, jakž jest koho Bůh da- roval. Št. A páše zlé věci, jakž jen může. — V tomto smyslu stojí i před jmény, v něm.
für. Nebyl nezběhlý jako řemeslník v řečnění (jakož řemeslník býti může). — 11. Ve větách omezovacích. Vz Jakž. — I před jmény stojí, něm. gleichsam. Veškeren svět jako v krátké summě ukáži. — Před čísly je něm. ungefähr, etwa, gegen. Jako po hodině odešel. V hodinu jako třetí. V. Kal. 378. V jako hodinu nešporní. V. Jako se šesti sty jízdnými. Gl. — V té příčině klade se i jakoby m. jako. Bylo těch, kteří jedli, ja- koby čtyři tisíce. Vz Jakž. — 12. Ve větách přídavných stojí m. který. Byl jeden z těch, jako peníze mění. Dávám na onoho na Švad- ličku právo, jako za stolem leží. Svěd. Vz Zk. Skl. 515. — Zk. Ml. II., str. 96. -99.; Skl. 388. —515. — Pozn., Jak' u přechodníku, vz Transgressiv. — Jako = odkud. Vz Mtc. 1875. str. 149 Mš. Jakamar, a, m., galbula, pták lednáčko-
vitý. Krok. J. zelený. Presl. Jakby. Vz Jak.
Jak daleko ? Který pád na tuto otázku ?
Vz Akkusativ. Jak dlouho? Vz Jak daleko?
Jakin, a, m., mě. Italie, Ancona. — Ja-
kinský. Jakkoli, jakkoliv, jakkolivěk, jakžkoli,
jakžkoliv, jakžkolivěk. 1. Na jakýkoliv způ- sob, něm. wie nur, wie immer, lat. utcunque. Ale jakž se to koliv stalo. V. Však jakžkoliv |
jest, vždy se to pokládá za div. Br. — 2.
= ač, ačkoli, něm. wie wohl, obgleich, lat. quamquam. Nelituje v tom jakkoli velikých nákladův. V. Jakžkoli mnoho mluvím. D., Br. Vz Jak, 8. — 3. = hned jak, něm. sobald als, lat. ut primum. Řekl Bůh: Jakžkoli okusíš ovoce z dřeva. Solf. — Jg. Jak mile znamená tu dobu, po které hned
jiný děj nastupuje. Vz Jak, 5. Jako. Co místo jako, vz Co, 13. — J. klade
se často méně správně m.: jaký, á, é. Tak statečný národ, jako byli Římané (m. jakým byli Ř. ) Brs. 94. — Ostatně vz Jak. Jakoby = jako by. Jakoby kámen do vody
uvrhl. V. Vz Jak. — Pozn. Jest mladý ještě muž a jakoby zrozen k úřadu svému — chybně m.: jako zrozen, nebo: jakoby byl zrozen. Lká jakoby zoufalý, šp. m.: Lká jako zoufalý, nebo: jakoby byl zoufalý, ja- koby zoufal. Jakoby nestojí u adj. nebo u sub- stantiv bez časoslova. Šm., Šb, Os., Š. a Ž., Brs. 94. Vz Konditional VII, XII. Jakořka = skoro, fast, schier, beinahe,
so zu sagen. Zlob. Jakosť, i, f., povaha, způsoba, obyčej,
způsobilosť věci, die Beschaffenheit, Qualität. J. zboží, tovaru. J. zboží: zadní, hrubá, sprostá, nadsprostá, střední, poloviční, nad- prostřední; zboží přední, pěkné, tenké, dobré, čisté, výborné, nejpěknější, obzvláště pěkné jakosti; znak, znamení jakosti. Nz. J. bílá, černá, hořká, lehká, těžká, ostrá, slabá, prudká atd. Jg. J. představy, když se táži, jaké má vlastnosti. Mark. J-sti živelní: horkosť, stu- denosť, suchosť, mokrosť. Bylin. J. těla, po- krmu, nápoje, skutku. Us. I ustanovili jsú, aby z kovu ráz obecní pod jistú jakostí a ve- likostí byl. CJB. 363. Jakostný, qualitativ. Krok.
Jakotnosť, i, f., množství, Quantität. Ros.
Jakoubek, bka, m., vz Jakub.
Jakouběti, ěl, ění, dumm werden. Rk.
Jakovosť = jakosť. Plk.
Jakový, jakovýž = jaký, wie beschaffen.
Jakovíž Sodomští byli. Br. Aby se štítil ty- ranství, jakovéž ptáci loupežní a draví pro- vodí. Br. Jakož. Vz Jak.
Jakožto. Kniha ta hodí se jakožto základ,
šp. m.: za základ. Km. — Ostatně vz Jak. Jaksi, jaks, gewissermassen, auf gewisse
Art, etwas. Jaks nenadále všecky spříznil. Háj. Jest jaksi churavý. Us. Jaksi nesměle. Kom. Jaks těžko. Pref. Jaks divně to udělal. Jaks = a) jak jsi, vz Býti, b) = jaksi,
nějak. Jg. Jakť, jaktě, vz Jak.
Jak — tak, mají se k sobě poměrem sou-
vztažnosti, když obsah věty vedlejší a věty hlavní za ni jdoucí k sobě se přirovnávají. Jak místo bez přístavu lodím bezpečné, tak duch bez věrnosti přátelům bezpečný býti nemůže. Kos. Vz Jak, 9, b. — 2. Kopulative. Jak chudí, tak i bohatí. D. Vz Jak, 9, d. Jakub, a, m., Jakoubek, bka, Jakubíček.
Jakob. O svatém Jakubě. Us. Co do svatého Jakuba dopoledne (vína) odkvěte, to do Havla uzraje. Č., Er. P. 85. Na sv. J-ba vylézá všecka neplecha H. Na sv. Jakuba klape na med huba; Sv. J. seče, sv. Anna peče. Hrš. |
||
|
|||
Předchozí (596)  Strana:597  Další (598) |