Předchozí (597)  Strana:598  Další (599) |
|
|||
598
|
|||
|
|||
Parno o J-bě, zima o vánocích (vz Hospo-
dářský). Lb. S které strany J. fouká, v té straně bude drahá mouka. Er P. 85. Na sv. Jakuba šídla se zbláznila (mnoho jich pole- tuje). — Vz Prokop. — Sv. Jakuba hůl, cingulum Orionis. D. Jakubova hůl = oblouk na stupně rozdělený. Gradbogen. Plk. — Sv. J-ba květ, Jakobsblume. Jakube, jakoubě, ěte, n., jakoubátko = co
se rodí n. dozrává o Jakubu, zvl. kuřata, jablka, hrušky, zemčata. Jg. Jakubky: hrušky, k sv. Jakubu dozrávající; b) kuřata, k sv. Jakubu se líhnoucí. Rk. Jakubiny, pl., f., svátek Jakuba. Jakobs-
fest. Jakubka, y, f., žena Jakubova, Jakobin.
— J., ranní hruška. Jakobsbirn. V. — Ja-
kubky, kuřata o Jakubu líhlá. Jakobshühner. Jg. — J., vz Jakubův. Jakubkyně, ě, f., Jakubka, Jakobin.
Jakubník, a, m., Jakobita. Lom.
Jakubovice, pl., m., dle Budějovice, Ja-
kobsdorf, jm. místní. Jakubův, -ova, -ovo, Jakobs-. Jaku-
bova hůl, jakubka, Jakobsstab, Gradbogen (v astron. ). D. Vz Jakub. Jakutsk, a, m., mě. v Sibiři. Vz S. N.
IV. 149. Jaký, jakýž. 1. tázací, was für ein? Jaký
jest? Jaké jsou to peníze ? — Porn. 1. Tázacím zájmenem jaký ptáme se po vlastnostech před- mětu; zájmenem který po předmětech samých, od jiných je různíce. Kterou cestou půjdeme? Pravou. A jaká jest ta cesta? Obtížná. Který z bratří jest nejpilnější? Karel. Jaký jest Karel? Pilný. Brs. 64. — Pozn. 2. Na Mor. říkají: Jaká? m. Jak? Byls tam? Odpověď: Jaká (=jak)? Mřk. — Pozn. 3. Místo jaký klade se často co za. Vz Co. — 2. = veliký, když velikosti něčeho se dotazujeme. Měl radost jakou! Má chuť k učení ? a jakou! Jg. Jaká drzosť, jaké hromady zločinů (quantas audacias, quantos acervos facinorum repe- rietis?)! Kos. — 3. Ve větách přirovnávacích. Ve větě hlavní stojí: taký, takýž, takový. Zájmeny těmito stíháme jednostejnosť a rov- nosť, která se v povaze, v podobě a ve způ- sobu a v jiných vlastnostech na jevo staví. Takový jest, za jakého chce jmín a uznán býti. Zk. Jakou (píseň) budu pískati, takovou musíš tancovati. Brt. Jaký strom, takové ovoce. V. — 4. Při vykřiknutí. Jaký to po- vyk! jaký člověk! jaká pošetilosť! Us. — 5. = který. Jakýchž já řečí doslýchaje, počal jsem vesel býti (quos cum, da ich diese). Kom. Návrhy, jaké byly učiněny, lépe: které. Šb. Jaký táhnouc se jen k jakosti předmětů má ve správné mluvě jen tam se klásti, kde buď položena jest aneb aspoň položiti se může náměstka souvztažná: taký, takový; kde však jest náměstka: ten, klade se souvztaž. který. Brs. 94. — 6. Souvztažné, wie einer — so einer, wie — so. O takové neštěstí,
jaké tu vidím, nestojím. Kom. Jaký strom, takové ovoce. V. — 7. Nevím jaký = jaký- koliv, es sei noch so gross, stark usw. Byt' pak byl hřmot za tebou nevím jaký, neohlédej se. Háj. — 8. = nějaký, ein, irgend ein. Lva rozdrápal jako jaké kozle. Jg. Nechtěla, abych já jim jakou křivdu učinil. Lépe opa- |
třen než jaký bohatý. Kom. — 9. Jaký taký,
jakýž — takýž = jakýkoliv, írgend einer, wie auch immer beschaffen. Však vždy jakýž takýž způsob církve trval. Br. Kterýž umění lékařského jakouž takouž známosť má. V. Má jakouž takouž naději. Ml. Jakýkoliv, jakýkoli, jakýkolivěk, jaký-
kolivěčně, jakýžkoli = buď si jaký chce, wie immer beschaffen, was immer für einer. Ten kámen krvotok jakýžkoli hned zastavuje. Byl. Jakýmikoliv prostředky. D. Dej mi knihy jakékoliv. Us. V jakémkoliv jazyku a národu. Kom. Jakynt, u, m., Hyacinth, (drahokam), vz
Jacint. Rk. Jakýs, jakýsi, lat. quidam, nějaký, jistý,
někdo, ein gewisser, druží se k substantivu, aby se označilo, že tímto pojem příslušící nedosti přísně se vyjadřuje. Jakýsi mudrc to řekl. Kos. Uslyšel za sebou jakýsi chřest. Har. Přišel k nám jakýsi muž. Ros. Nových jakýchs zákonů. V. Vyslal jakés chytráky. Solf. Jakýsi člověk. Jakási libosť. Kom. Ja- kés roucho neznámé. Háj. Hleděl, je-li na blízku jakýs domek, šp. m. nějaký. Km. — Jakýs — takýs, šp. m. jakýž — takýž; jakš — takš m. jakž — takž. Jakýs = qui- dam, jakýž — takýž = qualis — talis. Jakýž dělník, takové i dílo. Br. Kterýž umění lé- kařského jakouž takouž známosť má. V. — Brs. 94. Jakýž, vz Jaký, Jakýs.
Jakž, jak, jakož, jako ve větách ome-
zovacích. 1. Když vytýkáme osobu, na je- jížto vážnosti platnosť hlavní věty se zakládá, jejímž míněním věta hlavní jest; věta vedlejší drží v sobě slovesa myšlení a tvrzení, wie, so viel. Práce jejich, jak pravili, jest šlapati dlážku. Kom. Bratr jeho, jakž mi dobře vě- domo jest, s nimi tam nebyl. Us. — Pozn. Někdy se jakž vynechává. Včera jsem vás, tuším, viděla. Us. — 2. Když o větě hlavní připomínáme, že se obsah její se skutečností srovnává, aneb že to, o čem výrok činíme, všeobecnou platnosť do sebe má, wie denn, wie denn wirklich, wie denn überhaupt. Jiní toho zase bránili, pravíce, že životy raději složí, než tomu dopustí, jakož pak nejedni, když se šarvátka rozmohla, i zbiti jsou. Kom. — 3. Když chtějíce platnosť věty všeobecné ukázati příklady uvozujeme, als, als zum Bei- spiel, wie, wie zum Beispiel. Ta těla nebeská, jakož slunce, měsíc, hvězdy a ta nebesa, v nichž jsou hvězdy, podobná-li jsou k tělům zdejšího přirození, jakož jest země, voda, po- větří, oheň ? Št. — 4. Když přísahajíce se čeho dovoláváme, abychom pravdu hlavní věty stvrdili, sowahr. Nebyl jsem tam, jakž jsem poctivý člověk. Jg. — 5. V listech a soudních seznáních počínají věty, ve kterých to, což nám v známosť uvedeno jest, zahrnujeme, abychom příslušnou odpověď učinili, též od spojky jakž, was das betrifft dass, in Betreff dessen dass. Jakož píšeš, že toho úmyslu jsi ke mně se odebrati, já zajisté sobě toho od tebe žádám, abys tam ještě pobyl. A tu pak na ty roky kaž ot sebe žalovati, jakž tvá pře záleží (worin der Rechtsstreit besteht). O. z D. Jestliže by měštěnín smlouvu udělal o trávu na lukách na jeden rok aneb jakž |
||
|
|||
Předchozí (597)  Strana:598  Další (599) |