598

Parno o J-bě, zima o vánocích (vz Hospo-
dářský). Lb. S které strany J. fouká, v té
straně bude drahá mouka. Er P. 85. Na sv.
Jakuba šídla se zbláznila (mnoho jich pole-
tuje). — Vz Prokop. — Sv. Jakuba hůl,
cingulum Orionis. D. Jakubova hůl = oblouk
na stupně rozdělený. Gradbogen. Plk. — Sv.
J-ba květ, Jakobsblume.

Jakube, jakoubě, ěte, n., jakoubátko = co
se rodí n. dozrává o Jakubu, zvl. kuřata,
jablka, hrušky, zemčata. Jg. Jakubky: hrušky,
k sv. Jakubu dozrávající; b) kuřata, k sv.
Jakubu se líhnoucí. Rk.

Jakubiny, pl., f., svátek Jakuba. Jakobs-
fest.

Jakubka, y, f., žena Jakubova, Jakobin.

— J., ranní hruška. Jakobsbirn. V. — Ja-
kubky, kuřata o Jakubu líhlá. Jakobshühner.
Jg. — J., vz Jakubův.

Jakubkyně, ě, f., Jakubka, Jakobin.

Jakubník, a, m., Jakobita. Lom.

Jakubovice, pl., m., dle Budějovice, Ja-
kobsdorf, jm. místní.

Jakubův, -ova, -ovo, Jakobs-. Jaku-
bova hůl, jakubka, Jakobsstab, Gradbogen
(v astron. ). D. Vz Jakub.

Jakutsk, a, m., mě. v Sibiři. Vz S. N.
IV. 149.

Jaký, jakýž. 1. tázací, was für ein? Jaký
jest? Jaké jsou to peníze ? — Porn. 1. Tázacím
zájmenem jaký ptáme se po vlastnostech před-
mětu; zájmenem který po předmětech samých,
od jiných je různíce. Kterou cestou půjdeme?
Pravou. A jaká jest ta cesta? Obtížná. Který
z bratří jest nejpilnější? Karel. Jaký jest
Karel? Pilný. Brs. 64. — Pozn. 2. Na Mor.
říkají: Jaká? m. Jak? Byls tam? Odpověď:
Jaká (=jak)? Mřk. — Pozn. 3. Místo jaký
klade se často co za. Vz Co. — 2. = veliký,
když velikosti něčeho se dotazujeme. Měl
radost jakou! Má chuť k učení ? a jakou! Jg.
Jaká drzosť, jaké hromady zločinů (quantas
audacias, quantos acervos facinorum repe-
rietis?)! Kos. — 3. Ve větách přirovnávacích.
Ve větě hlavní stojí: taký, takýž, takový.
Zájmeny těmito stíháme jednostejnosť a rov-
nosť, která se v povaze, v podobě a ve způ-
sobu a v jiných vlastnostech na jevo staví.
Takový jest, za jakého chce jmín a uznán
býti. Zk. Jakou (píseň) budu pískati, takovou
musíš tancovati. Brt. Jaký strom, takové
ovoce. V. — 4. Při vykřiknutí. Jaký to po-
vyk! jaký člověk! jaká pošetilosť! Us. —
5. = který. Jakýchž já řečí doslýchaje, počal
jsem vesel býti (quos cum, da ich diese). Kom.
Návrhy, jaké byly učiněny, lépe: které. Šb.
Jaký táhnouc se jen k jakosti předmětů má
ve správné mluvě jen tam se klásti, kde buď
položena jest aneb aspoň položiti se může
náměstka souvztažná: taký, takový; kde
však jest náměstka: ten, klade se souvztaž.
který. Brs. 94. — 6. Souvztažné, wie einer

— so einer, wie — so. O takové neštěstí,
jaké tu vidím, nestojím. Kom. Jaký strom,
takové ovoce. V. — 7. Nevím jaký = jaký-
koliv, es sei noch so gross, stark usw. Byt'
pak byl hřmot za tebou nevím jaký, neohlédej
se. Háj. — 8. = nějaký, ein, irgend ein. Lva
rozdrápal jako jaké kozle. Jg. Nechtěla,
abych já jim jakou křivdu učinil. Lépe opa-

třen než jaký bohatý. Kom. — 9. Jaký taký,
jakýž — takýž = jakýkoliv, írgend einer, wie
auch immer beschaffen. Však vždy jakýž
takýž způsob církve trval. Br. Kterýž umění
lékařského jakouž takouž známosť má. V.
Má jakouž takouž naději. Ml.

Jakýkoliv, jakýkoli, jakýkolivěk, jaký-
kolivěčně, jakýžkoli = buď si jaký chce, wie
immer beschaffen, was immer für einer. Ten
kámen krvotok jakýžkoli hned zastavuje.
Byl. Jakýmikoliv prostředky. D. Dej mi
knihy jakékoliv. Us. V jakémkoliv jazyku
a národu. Kom.

Jakynt, u, m., Hyacinth, (drahokam), vz
Jacint. Rk.

Jakýs, jakýsi, lat. quidam, nějaký, jistý,
někdo, ein gewisser, druží se k substantivu,
aby se označilo, že tímto pojem příslušící
nedosti přísně se vyjadřuje. Jakýsi mudrc
to řekl. Kos. Uslyšel za sebou jakýsi chřest.
Har. Přišel k nám jakýsi muž. Ros. Nových
jakýchs zákonů. V. Vyslal jakés chytráky.
Solf. Jakýsi člověk. Jakási libosť. Kom. Ja-
kés roucho neznámé. Háj. Hleděl, je-li na
blízku jakýs domek, šp. m. nějaký. Km. —
Jakýs — takýs, šp. m. jakýž — takýž;
jakš — takš m. jakž — takž. Jakýs = qui-
dam, jakýž — takýž = qualis — talis. Jakýž
dělník, takové i dílo. Br. Kterýž umění lé-
kařského jakouž takouž známosť má. V. —
Brs. 94.

Jakýž, vz Jaký, Jakýs.

Jakž, jak, jakož, jako ve větách ome-
zovacích. 1. Když vytýkáme osobu, na je-
jížto vážnosti platnosť hlavní věty se zakládá,
jejímž míněním věta hlavní jest; věta vedlejší
drží v sobě slovesa myšlení a tvrzení, wie,
so viel. Práce jejich, jak pravili, jest šlapati
dlážku. Kom. Bratr jeho, jakž mi dobře vě-
domo jest, s nimi tam nebyl. Us. — Pozn.
Někdy se jakž vynechává. Včera jsem vás,
tuším, viděla. Us. — 2. Když o větě hlavní
připomínáme, že se obsah její se skutečností
srovnává, aneb že to, o čem výrok činíme,
všeobecnou platnosť do sebe má, wie denn,
wie denn wirklich, wie denn überhaupt. Jiní
toho zase bránili, pravíce, že životy raději
složí, než tomu dopustí, jakož pak nejedni,
když se šarvátka rozmohla, i zbiti jsou. Kom.
— 3. Když chtějíce platnosť věty všeobecné
ukázati příklady uvozujeme, als, als zum Bei-
spiel, wie, wie zum Beispiel. Ta těla nebeská,
jakož slunce, měsíc, hvězdy a ta nebesa,
v nichž jsou hvězdy, podobná-li jsou k tělům
zdejšího přirození, jakož jest země, voda, po-
větří, oheň ? Št. — 4. Když přísahajíce se
čeho dovoláváme, abychom pravdu hlavní věty
stvrdili, sowahr. Nebyl jsem tam, jakž jsem
poctivý člověk. Jg. — 5. V listech a soudních
seznáních počínají věty, ve kterých to, což
nám v známosť uvedeno jest, zahrnujeme,
abychom příslušnou odpověď učinili, též od
spojky jakž, was das betrifft dass, in Betreff
dessen dass. Jakož píšeš, že toho úmyslu jsi
ke mně se odebrati, já zajisté sobě toho od
tebe žádám, abys tam ještě pobyl. A tu pak
na ty roky kaž ot sebe žalovati, jakž tvá
pře záleží (worin der Rechtsstreit besteht).
O. z D. Jestliže by měštěnín smlouvu udělal
o trávu na lukách na jeden rok aneb jakž