Předchozí (598)  Strana:599  Další (600) |
|
|||
599
|
|||
|
|||
by smlouva byla (nach dem diesfälligen In-
halte des Vertrages). Václ. II Pr. 1861: str. 26. Pozn. Místo: jakž, klade se ale zřídka: kdež, co, že. — Zk. — Ostatně vz Jak. Jakživosť, i, f., jakživ, von jeher. Tam
od j-sti pastýřové žili. Víd. list. Jakžkoli. Vz Jakkoli. — J. u přechod-
níku, vz Transgressiv. — J. s indikativem, vz Indikativ. Jakžtak, etlichermassen, so ziemlich. Jak
se máš? Jakž takž. Us. Jakžto, vz Jak.
Jalapa, y, f., Jalappe. Linn.
Jalapovina, y, f., Jalapinum. Presl.
Jalka, y, f., v bot. das Gehäuse, exci-
pulum. Rk. Jalmara m. almara, a to z lat. armarium.
Vz Almara, Armara. Jalousie, (žaluzí, fr. ), žárlivosť, Eifer-
sucht; letní okenice s pohyblivými prkénky. S. N. Jalousien, Fenstergitter. Jalovcoví, jalovčí, n. Wachholderge-
sträuch. Ros. Jalovcovitý. J. rostliny (jalovci podobné,
wachholderähnlich). Rostl. Jalovcový, Wachholder-. J. zrno, olej,
šťáva, pálenka, kořalka (borůvka, borovička), keř, pryskyřice (V. ), voda. Jg. Jalovčák, a, m. = kvíčala, Krammetsvogel.
Na Slov. Jalovčí = jalovcový, jalovcoví.
Jalovčinky, pl., f. Wachholderbeeren. Na
Moravě. B. Jalově, adv. = nejadrně, bez obsahu,
prázdně, gelt, trocken. Br. Velmi jalově to vypsal. Har. Jalově, ěte, n. = jalůvě, jalovice, jalůvka,
mladá kráva; hovado, das Geltvieh. Lidi i ja- lovata uzdravíš. Br. Jalovec, vce, m., na Slov. borovička, der
Wachholderbaum, -strauch, Kranavet, Kram- metsbaum. J. obecný, nizounký. — Též samé jahůdky (na Slov. borovičky), jalovčinky, jalovinky, borovinky. Wachholderbeere. Šp. Jalověti, 3. os. pl. -vějí, ěl, ění; zjalo-
věti, jalovívati, unfruchtbar werden, gelt gehen. Strom zjalověl, kráva zjalověla. Jg. Bývá, že i nejlepší včely jalovějí (se nerojí). —Jg.
Jalovice, e, f., jalůvka, jalovka, jalo-
vička, y, f., jalovíče, ete, n. = mladá kráva ještě nerodící, ještě nestelná, die Kalbe, Färse, junge (gelte) Kuh, Mutterkalb, Kuh- kalb. Jalovičí maso, kůže. Jg. Kalbe-.
Jalovičina, y, f., kůže jalovičí, die Kalbe-
haut. — J., maso z jalovice, Färsefleisch. Na Slov. Jalovina, y, f., 1. maso z jalového do-
bytka, Kalbefleisch; 2. kůže z jalovice, die Kalbehaut, D.; 3. ve mlýně, jalová strouha, kde voda na prázdno teče, der Zuggraben, Jg.; 4. na Mor. = nemastné jídlo, ungeschmal- zenes Essen. D. Jalovka, y, f. jalůvka = jalovice. Rkk.
— J., jalová ovce n. kráva, geltes Schaf,
gelte Kuh. Plk. Jalovo, vz Jalový.
Jalovosť, i, f. = neplodnosť. Unfruchtbar-
keit. J. země. — J. smíchu (smích jalový). |
Verstellung. L. — J. = prázdnosť, Leerheit.
J. kazatelův. Kom. Jalovstvo, a, n. = jalovosť. Ž. kap. 34.
Jalový; jalov, a, o. J. = neplodný, un-
fruchtbar, gelt. J. dobytek, kráva, žena (bez- dětkyně), strom, květ, víno, oves (sveřepec), vejce (větrné), Jg., kuroptev, bachyně, zaje- čice, srna, laň. Šp. Vymluvil by tele na ja- lové krávě. Prov., Jg. I jalové krávě tele by podstrčil (kdo viní jiného) Na Slov. Kvetl na jalovo. Št. N: 167. Útraty nesli na jalovo. Bart. 228. J., říje (Afterbrunst) = říje srn v měsíci srpnu, poněvadž neobřeznou. Šp. — J. tvaroh (suchý, chudý, mager, trocken, když příliš mnoho smetany bylo sebráno), Jg.; kaše (nemastná). Ros. Neb často chudoba j. hrách vaří. St. skl. II. 116. — J. = slabý, nesilný, bezšťavý, bezchutný, nevážný, unkräftig, schmacklos, schal, seicht, saftlos. J. hlava, řeč, vyjádření, hádání, ctnosť (na oko), naděje (prázdná), slova (nedůvodná, prázdná), výmluva, pokání, propovídka, zpráva, prosba, svědomí, smysl (nedokázaný), pláč (smyšlený), den, noc (měsíc světlem půjčeným činí den jalový, Troj. ), zápis neplatící, Nál. 215. ), přítel, Jg., panování, vz Panování. Oběti jalové a mrtvé. Br. Ja- lový zvuk písniček. Br. Někoho na jalové řeči držeti. Troj. — v čem. J. v hlavě (ne- umělý). Jg. — J. dno (v kádi dno děrami navrtané nad pravým dnem postavené pro cezení, Gährboden); měď (bez stříbra), skála (bez rudy), stoka (n. strouha, do které se zbytečná voda pouští), žíla (bez rudy), ka- mení (bez rudy), olovo (bez stříbra), sta- vidlo (kterým zbytečná voda se vypouští), pramen (bez rudy), žlab (na kterém není kola a kterým se zbytečná voda vypouští), Vys., prostor (v měchu n. v botě pumpy, jenž vždy naplněn jest vzduchem přirozené hutnosti a umenšuje výkon stroje), S. N., most, střecha, hráz (prozatímní, něm. Noth-). Nz. Napomínal ho podlé smlouvy, aby mu pustil tou troubou jalovou. Svěd. 1570. Jalůvče, ete, n., ein Kuhkalb.
Jalůvka = jalovka.
1. Jam, jamže, jamž, zastar. = kam, wo-
hin. Jg. — 2. Jam, u, m., die Yamswurzel. Rk. Jáma, jamka, jamička, jamčička, y, f.
Jáma, inst. sg. jamou; pl. gt. jam, dat. ja- mám, lok. v jamách, instr. jamami. Vz á, Brána. Žumpa, důl. Vz Důl. Grube. J., v níž voda se tratí = trativod. J. na mláto. D. Jámu dělati, zametati (zasypati). Jg. V jámu padnouti. J. zvířecí: lišek, králíkův, rakův (ložisko). Vlčí j. (na vlky). Aby jam na zvěř velikou i malou děláno nebylo. 1564. Gl. Zvěřinu do jam vábiti. Kom. Kdo jinému (komu) jámu kopá, sám do ní padá (vpadá). Vz Úskok. Č., Lb., Š. a Ž. J. na čekání zvěři, na čekanou, na postřížku. Šp. Z jámy do Dunaje vodu líti (dříví do lesa voziti = marnou práci konati). Bern. Z jámy do pro- hlubně padnouti (z bláta do louže). Jg. — Jamky oční, Augenhöhlen; jáma prsní n. žaludková, die Brusthöhle. Tabl. lid. — J., doly, die Erzgrube. Bude moci jámu n. důl udělati a z ní rudy dobývati. Tov. Jamaika, y, f., ostrov západní Indie. Vz
více v S. N. IV. 151. |
||
|
|||
Předchozí (598)  Strana:599  Další (600) |