599

by smlouva byla (nach dem diesfälligen In-
halte des Vertrages). Václ. II Pr. 1861: str.
26. Pozn. Místo: jakž, klade se ale zřídka:
kdež, co, že. — Zk. — Ostatně vz Jak.

Jakživosť, i, f., jakživ, von jeher. Tam
od j-sti pastýřové žili. Víd. list.

Jakžkoli. Vz Jakkoli. — J. u přechod-
níku, vz Transgressiv. — J. s indikativem,
vz Indikativ.

Jakžtak, etlichermassen, so ziemlich. Jak
se máš? Jakž takž. Us.

Jakžto, vz Jak.

Jalapa, y, f., Jalappe. Linn.

Jalapovina, y, f., Jalapinum. Presl.

Jalka, y, f., v bot. das Gehäuse, exci-
pulum. Rk.

Jalmara m. almara, a to z lat. armarium.
Vz Almara, Armara.

Jalousie, (žaluzí, fr. ), žárlivosť, Eifer-
sucht; letní okenice s pohyblivými prkénky.
S. N. Jalousien, Fenstergitter.

Jalovcoví, jalovčí, n. Wachholderge-
sträuch. Ros.

Jalovcovitý. J. rostliny (jalovci podobné,
wachholderähnlich). Rostl.

Jalovcový, Wachholder-. J. zrno, olej,
šťáva, pálenka, kořalka (borůvka, borovička),
keř, pryskyřice (V. ), voda. Jg.

Jalovčák, a, m. = kvíčala, Krammetsvogel.
Na Slov.

Jalovčí = jalovcový, jalovcoví.

Jalovčinky, pl., f. Wachholderbeeren. Na
Moravě. B.

Jalově, adv. = nejadrně, bez obsahu,
prázdně, gelt, trocken. Br. Velmi jalově to
vypsal. Har.

Jalově, ěte, n. = jalůvě, jalovice, jalůvka,
mladá kráva; hovado, das Geltvieh. Lidi i ja-
lovata uzdravíš. Br.

Jalovec, vce, m., na Slov. borovička, der
Wachholderbaum, -strauch, Kranavet, Kram-
metsbaum. J. obecný, nizounký. — Též samé
jahůdky (na Slov. borovičky), jalovčinky,
jalovinky, borovinky. Wachholderbeere. Šp.

Jalověti, 3. os. pl. -vějí, ěl, ění; zjalo-
věti, jalovívati, unfruchtbar werden, gelt
gehen. Strom zjalověl, kráva zjalověla. Jg.
Bývá, že i nejlepší včely jalovějí (se nerojí).

—Jg.

Jalovice, e, f., jalůvka, jalovka, jalo-
vička, y, f., jalovíče, ete, n. = mladá kráva
ještě nerodící, ještě nestelná, die Kalbe,
Färse, junge (gelte) Kuh, Mutterkalb, Kuh-
kalb.

Jalovičí maso, kůže. Jg. Kalbe-.

Jalovičina, y, f., kůže jalovičí, die Kalbe-
haut. — J., maso z jalovice, Färsefleisch.
Na Slov.

Jalovina, y, f., 1. maso z jalového do-
bytka, Kalbefleisch; 2. kůže z jalovice, die
Kalbehaut, D.; 3. ve mlýně, jalová strouha,
kde voda na prázdno teče, der Zuggraben,
Jg.; 4. na Mor. = nemastné jídlo, ungeschmal-
zenes Essen. D.

Jalovka, y, f. jalůvka = jalovice. Rkk.

— J., jalová ovce n. kráva, geltes Schaf,
gelte Kuh. Plk.

Jalovo, vz Jalový.

Jalovosť, i, f. = neplodnosť. Unfruchtbar-
keit. J. země. — J. smíchu (smích jalový).

Verstellung. L. — J. = prázdnosť, Leerheit.
J. kazatelův. Kom.

Jalovstvo, a, n. = jalovosť. Ž. kap. 34.

Jalový; jalov, a, o. J. = neplodný, un-
fruchtbar, gelt. J. dobytek, kráva, žena (bez-
dětkyně), strom, květ, víno, oves (sveřepec),
vejce (větrné), Jg., kuroptev, bachyně, zaje-
čice, srna, laň. Šp. Vymluvil by tele na ja-
lové krávě. Prov., Jg. I jalové krávě tele
by podstrčil (kdo viní jiného) Na Slov.
Kvetl na jalovo. Št. N: 167. Útraty nesli na
jalovo. Bart. 228. J., říje (Afterbrunst) = říje
srn v měsíci srpnu, poněvadž neobřeznou.
Šp. — J. tvaroh (suchý, chudý, mager,
trocken, když příliš mnoho smetany bylo
sebráno), Jg.; kaše (nemastná). Ros. Neb
často chudoba j. hrách vaří. St. skl. II. 116.
— J. = slabý, nesilný, bezšťavý, bezchutný,
nevážný, unkräftig, schmacklos, schal, seicht,
saftlos. J. hlava, řeč, vyjádření, hádání, ctnosť
(na oko), naděje (prázdná), slova (nedůvodná,
prázdná), výmluva, pokání, propovídka,
zpráva, prosba, svědomí, smysl (nedokázaný),
pláč (smyšlený), den, noc (měsíc světlem
půjčeným činí den jalový, Troj. ), zápis
neplatící, Nál. 215. ), přítel, Jg., panování,
vz Panování. Oběti jalové a mrtvé. Br. Ja-
lový zvuk písniček. Br. Někoho na jalové
řeči držeti. Troj. — v čem. J. v hlavě (ne-
umělý). Jg. — J. dno (v kádi dno děrami
navrtané nad pravým dnem postavené pro
cezení, Gährboden); měď (bez stříbra), skála
(bez rudy), stoka (n. strouha, do které se
zbytečná voda pouští), žíla (bez rudy), ka-
mení (bez rudy), olovo (bez stříbra), sta-
vidlo (kterým zbytečná voda se vypouští),
pramen (bez rudy), žlab (na kterém není
kola a kterým se zbytečná voda vypouští),
Vys., prostor (v měchu n. v botě pumpy,
jenž vždy naplněn jest vzduchem přirozené
hutnosti a umenšuje výkon stroje), S. N.,
most, střecha, hráz (prozatímní, něm. Noth-).
Nz. Napomínal ho podlé smlouvy, aby mu
pustil tou troubou jalovou. Svěd. 1570.

Jalůvče, ete, n., ein Kuhkalb.

Jalůvka = jalovka.

1. Jam, jamže, jamž, zastar. = kam, wo-
hin. Jg. — 2. Jam, u, m., die Yamswurzel. Rk.

Jáma, jamka, jamička, jamčička, y, f.
Jáma, inst. sg. jamou; pl. gt. jam, dat. ja-
mám, lok. v jamách, instr. jamami. Vz á,
Brána. Žumpa, důl. Vz Důl. Grube. J., v níž
voda se tratí = trativod. J. na mláto. D.
Jámu dělati, zametati (zasypati). Jg. V jámu
padnouti. J. zvířecí: lišek, králíkův, rakův
(ložisko). Vlčí j. (na vlky). Aby jam na zvěř
velikou i malou děláno nebylo. 1564. Gl.
Zvěřinu do jam vábiti. Kom. Kdo jinému
(komu) jámu kopá, sám do ní padá (vpadá).
Vz Úskok. Č., Lb., Š. a Ž. J. na čekání
zvěři, na čekanou, na postřížku. Šp. Z jámy
do Dunaje vodu líti (dříví do lesa voziti =
marnou práci konati). Bern. Z jámy do pro-
hlubně padnouti (z bláta do louže). Jg. —
Jamky oční, Augenhöhlen; jáma prsní n.
žaludková, die Brusthöhle. Tabl. lid. — J.,
doly, die Erzgrube. Bude moci jámu n. důl
udělati a z ní rudy dobývati. Tov.

Jamaika, y, f., ostrov západní Indie. Vz
více v S. N. IV. 151.