602

Jaří, i, n. jař, Sommersaat. J. na chléb
jest dobré. Plk.

Jařice, jeřice, e, jařička = jař, jařina,
zvl. jaré žito, Sommergetreide, -rocken. Ros.
Na Slov. = mladá slepice, junge Henne.
Bern.

Jařina, vz Jař.

Jařinky, pl., f., die Frühlingspflanzen.

Jařiti = hněvati, zornig machen; j. se =
hněvati se, zornig werden. Jg.

Jarka, y, f., co ještě z téhož jara jest,
ku př. letošní kráva (jalovice). Jarka včela,
die Jungferbiene; ovce, žito (které se na
jaro seje), pšenice, mrkev (o sv. Jan setá),
Sommer-. Jg. — J. = Jaroslava. Gl.

Jarmanka, y, f., astrantia, rostl.

Jarmara, vz Armara.

Jarmarčiti, 3. pl. čí, il, en, ení = kupčiti
hl. na trhu, obchod vésti, handeln. V.

Jarmarečné, ého, n., jarmareční plat. Us.
Jahrmarktsgeld.

Jarmareční, z něm., vz Jarmark. Jahr-
markts-. J. právo, dar, Us., tulák (potržný),
V., den, bouda, dílo (špatné). Jg.

Jarmarečnictví, n., Marktschreierei. Rk.

Jarmarečník, a, m., kdo na trhu pro-
dává n. kupuje. J-ci, die Jahrmarktsleute.
— J., der Marktschreier.

Jarmark, u, jarmárek, rku, m., na Slov.
jarmok, z něm. Jahrmarkt: trh výroční, roční,
valný, svobodný. V. Kramář po jarmarcích
jezdí. V. Po jarmarku zlý trh. Rozličnými
jazyky (hádají se) jako na jarmarku. Dvě,
tři ženy jarmark (hluk) činí. Na Slov. Kou-
piti někomu jarmarku (perník, pentli). Pe-
níze na j. D.

Jarmarkové, jarmarečné, ého, n., plat
z trhu, Jahrmarkts-, Standgeld; Jahrmarkts-
geschenk.

Jarmarkový = jarmareční. J. den, mě-
stečko. Jg. Jahrmarkts-.

Jarmeritz, Jaroměřice u Budějovic na
Moravě.

Jarmír, a, m. = Jaromír.

Jařmiti, il, en, ení, podjařmiti, koho čím:
válkou, unterjochen.

Jařmo, a, n., na Slov. jarmo = jho, das
Joch. Do jařma zapřahati. Vůl v jařmě chodí.
Jg. — J. = nevole, služebnosť, das Joch, die
Dienstbarkeit. V jařmě živu býti. J. vyha-
zovati (netrpělivě sloužiti). Bern. — J. volův
= pár, ein Joch (Paar) Ochsen. L. — V bot.
Stojí-li u složeného listu dva lístkové proti
sobě, dohromady jhem neb jařmem se jme-
nují. Potom list dvoj-, troj-, čtver-, mnoho-
jařmý. Rostl.

Jarmový, Joch-. J. lože, řemen, dírka,
svoreň; kosť; vůl. Jg.

Jarmuz, u, m., zelenina, Braunkohl;
Winterkohl.

-jařmý, vz Jařmo.

Jarní, Frühlings-. J. čas, povětří, obilí
(jař), síje, ovoce, déšť (Br. ), šat, oblek. D., Jg.,
Us. Času jarního držán byl sjezd. Peš. prod.

Jarnička, y, f., Frühlingsblümlein. Rk.

Jarničný, Jährlings-. J. matky (ovce).

Jarník, a, m., letošní jehně, Jährling. —
J., u, m., jarní svrchní kabát. Uiberzieher.

Jarno, zastr. = ohnivě, bujně, zmužile.
Rkk. 19.

Jaro, vz Jar.

Jarobujný = jarý a bujný = silný, čerstvý,
frisch, jugendlich, stark. J. síla. Rkk. —
Tkadl.

Jarodub, u, m., die Feiereiche. Rk.

Jarohlavý = silnohlavý. Št., Výb. I. Liška
obludí túr jarohlavý. Rkk. 22.

Jarok, jarčok, jarek, jarček, čku, m. =
bystřice (potok). Na Slov.

Jaroko, a, n., narcis.

Jarolím, a, m., Hieronymus.

Jaroměř, Jaromíř, e, f., mě. v Hradecku.
Vz více v S. N. 190. — Jaroměřan, a, m.;
pl. -né. — Jaroměřský.

Jaromír, Jarmír, a, m.

Jaromíř, vz Jaroměř.

Jaros, adv., toho jara, dieses Frühjahr.
Na Slov.

Jaroslav, i, f., mě. v Haliči. Vz S. N. —
J., a, m. — Jaroslava, y, f.

Jarosť, i, f., Frische, jugendliche Stärke.

Jaroš, e, m., vz Jarek.

Jarota, y, f. = jarosť. J. mu z žhavú zrakú
pláše. Rkk.

Jarový = jarní.

Jarva, y, f., tysselinum, rostl.

Járy, ův, m., pl., jarý, jarní dobytek, zvl.
ovce. Bibl. halská. Die Frühlinge. Opak:
pozdní dobytek.

Jarý, co z jara jest, též zjara setý, jarní.
Sommer-, Frühlings-. Komp. jařejší. Osení
ozimé a jaré. V. J. pšenice, žito, čas, V.,
role (měkkota), vlna (v letě stříhaná), včela
(jarka), vosk (první mladého roje), med (který
včely na jaře dělají, bílý, jasný). — J. =
jasný, čistý, rein, hell. J. voda, sůl, slunce.
L. — J. = křepký, čerstvý, frisch, rasch,
lebenskräftig (Dch. ). Starý, ale jarý. Us. J.
řeka. St. skl. Tu Vratislav jak túr jarý skoči.
Rkk. Jarosl. v. 202. Zařve jarým turem. L. S.

Jas, u, m., lépe: jásání. Jas upomíná spíše
na, Jasný' = jasnosť. Der Glanz. Jg. — Jás,
a, m., der Jazyge. Pal. III. I. 378.

Jasan, u, m., jasen, jesen. Vz Jesen a v S.
N. IV. 194.

Jásání, n. Das Frohlocken. Strhlo se j.
Šm. Bylo veliké j.

Jasati, jásati = veseliti se, plesati, froh-
locken. Kom. — čím. Radostí jsme jásali.

Jasavý, bujný, frohlockend, jauchzend.

Jasen, vz 1. Jasný, 2. Jesen.

Jäschkowitz, Jestkovice, Jezdkovice
u Opavy.

Jaskati, jaskávati = křičeti, škvěčiti,
schreien. Jg.

Jaskotati, na Mor. = jásati; zuby kle-
pati, mit den Zähnen klappern. B.

Jáskotiti, v Krkon. = křičeti, výskati.
Kb. Jaskoce = výská si. Na Slov.

Jasmín, u, m. Jasmin, Gelsamine. J. bílý
či český, Pfeifenstrauch. J. lékařský. — Olej
jasmínový, Jasmin-. S. N.

Jasně, komp. jasněji, světle, hell, klar.
Slunce jasně svítí. Svíce jasně hoří. Něco
jasně před oči staviti. Br. Jasně na světlo
pravdu stavím (učím). Kom. J. zelená (čer-
vená, modrá atd. ) barva. V. J. slyší a rozumí.
Br. J. viděti, Kom., mluviti. — Soudce ho
j. přijal = přívětivě. Leg. — Jasně oči, dual
= jasné oči; jasnú očí = jasných. Kat.



	602

	Jaří, i, n. jař, Sommersaat. J. na chléb jest dobré. Plk. Jařice, jeřice, e, jařička = jař, jařina, zvl. jaré žito, Sommergetreide, -rocken. Ros. Na Slov. = mladá slepice, junge Henne. Bern. Jařina, vz Jař. Jařinky, pl., f., die Frühlingspflanzen. Jařiti = hněvati, zornig machen; j. se = hněvati se, zornig werden. Jg. Jarka, y, f., co ještě z téhož jara jest, ku př. letošní kráva (jalovice). Jarka včela, die Jungferbiene; ovce, žito (které se na jaro seje), pšenice, mrkev (o sv. Jan setá), Sommer-. Jg. — J. = Jaroslava. Gl. Jarmanka, y, f., astrantia, rostl. Jarmara, vz Armara. Jarmarčiti, 3. pl. čí, il, en, ení = kupčiti hl. na trhu, obchod vésti, handeln. V. Jarmarečné, ého, n., jarmareční plat. Us. Jahrmarktsgeld. Jarmareční, z něm., vz Jarmark. Jahr- markts-. J. právo, dar, Us., tulák (potržný), V., den, bouda, dílo (špatné). Jg. Jarmarečnictví, n., Marktschreierei. Rk. Jarmarečník, a, m., kdo na trhu pro- dává n. kupuje. J-ci, die Jahrmarktsleute. — J., der Marktschreier. Jarmark, u, jarmárek, rku, m., na Slov. jarmok, z něm. Jahrmarkt: trh výroční, roční, valný, svobodný. V. Kramář po jarmarcích jezdí. V. Po jarmarku zlý trh. Rozličnými jazyky (hádají se) jako na jarmarku. Dvě, tři ženy jarmark (hluk) činí. Na Slov. Kou- piti někomu jarmarku (perník, pentli). Pe- níze na j. D. Jarmarkové, jarmarečné, ého, n., plat z trhu, Jahrmarkts-, Standgeld; Jahrmarkts- geschenk. Jarmarkový = jarmareční. J. den, mě- stečko. Jg. Jahrmarkts-. Jarmeritz, Jaroměřice u Budějovic na Moravě. Jarmír, a, m. = Jaromír. Jařmiti, il, en, ení, podjařmiti, koho čím: válkou, unterjochen. Jařmo, a, n., na Slov. jarmo = jho, das Joch. Do jařma zapřahati. Vůl v jařmě chodí. Jg. — J. = nevole, služebnosť, das Joch, die Dienstbarkeit. V jařmě živu býti. J. vyha- zovati (netrpělivě sloužiti). Bern. — J. volův = pár, ein Joch (Paar) Ochsen. L. — V bot. Stojí-li u složeného listu dva lístkové proti sobě, dohromady jhem neb jařmem se jme- nují. Potom list dvoj-, troj-, čtver-, mnoho- jařmý. Rostl. Jarmový, Joch-. J. lože, řemen, dírka, svoreň; kosť; vůl. Jg. Jarmuz, u, m., zelenina, Braunkohl; Winterkohl. -jařmý, vz Jařmo. Jarní, Frühlings-. J. čas, povětří, obilí (jař), síje, ovoce, déšť (Br. ), šat, oblek. D., Jg., Us. Času jarního držán byl sjezd. Peš. prod. Jarnička, y, f., Frühlingsblümlein. Rk. Jarničný, Jährlings-. J. matky (ovce). Jarník, a, m., letošní jehně, Jährling. — J., u, m., jarní svrchní kabát. Uiberzieher. Jarno, zastr. = ohnivě, bujně, zmužile. Rkk. 19.	Jaro, vz Jar. Jarobujný = jarý a bujný = silný, čerstvý, frisch, jugendlich, stark. J. síla. Rkk. — Tkadl. Jarodub, u, m., die Feiereiche. Rk. Jarohlavý = silnohlavý. Št., Výb. I. Liška obludí túr jarohlavý. Rkk. 22. Jarok, jarčok, jarek, jarček, čku, m. = bystřice (potok). Na Slov. Jaroko, a, n., narcis. Jarolím, a, m., Hieronymus. Jaroměř, Jaromíř, e, f., mě. v Hradecku. Vz více v S. N. 190. — Jaroměřan, a, m.; pl. -né. — Jaroměřský. Jaromír, Jarmír, a, m. Jaromíř, vz Jaroměř. Jaros, adv., toho jara, dieses Frühjahr. Na Slov. Jaroslav, i, f., mě. v Haliči. Vz S. N. — J., a, m. — Jaroslava, y, f. Jarosť, i, f., Frische, jugendliche Stärke. Jaroš, e, m., vz Jarek. Jarota, y, f. = jarosť. J. mu z žhavú zrakú pláše. Rkk. Jarový = jarní. Jarva, y, f., tysselinum, rostl. Járy, ův, m., pl., jarý, jarní dobytek, zvl. ovce. Bibl. halská. Die Frühlinge. Opak: pozdní dobytek. Jarý, co z jara jest, též zjara setý, jarní. Sommer-, Frühlings-. Komp. jařejší. Osení ozimé a jaré. V. J. pšenice, žito, čas, V., role (měkkota), vlna (v letě stříhaná), včela (jarka), vosk (první mladého roje), med (který včely na jaře dělají, bílý, jasný). — J. = jasný, čistý, rein, hell. J. voda, sůl, slunce. L. — J. = křepký, čerstvý, frisch, rasch, lebenskräftig (Dch. ). Starý, ale jarý. Us. J. řeka. St. skl. Tu Vratislav jak túr jarý skoči. Rkk. Jarosl. v. 202. Zařve jarým turem. L. S. Jas, u, m., lépe: jásání. Jas upomíná spíše na, Jasný' = jasnosť. Der Glanz. Jg. — Jás, a, m., der Jazyge. Pal. III. I. 378. Jasan, u, m., jasen, jesen. Vz Jesen a v S. N. IV. 194. Jásání, n. Das Frohlocken. Strhlo se j. Šm. Bylo veliké j. Jasati, jásati = veseliti se, plesati, froh- locken. Kom. — čím. Radostí jsme jásali. Jasavý, bujný, frohlockend, jauchzend. Jasen, vz 1. Jasný, 2. Jesen. Jäschkowitz, Jestkovice, Jezdkovice u Opavy. Jaskati, jaskávati = křičeti, škvěčiti, schreien. Jg. Jaskotati, na Mor. = jásati; zuby kle- pati, mit den Zähnen klappern. B. Jáskotiti, v Krkon. = křičeti, výskati. Kb. Jaskoce = výská si. Na Slov. Jasmín, u, m. Jasmin, Gelsamine. J. bílý či český, Pfeifenstrauch. J. lékařský. — Olej jasmínový, Jasmin-. S. N. Jasně, komp. jasněji, světle, hell, klar. Slunce jasně svítí. Svíce jasně hoří. Něco jasně před oči staviti. Br. Jasně na světlo pravdu stavím (učím). Kom. J. zelená (čer- vená, modrá atd. ) barva. V. J. slyší a rozumí. Br. J. viděti, Kom., mluviti. — Soudce ho j. přijal = přívětivě. Leg. — Jasně oči, dual = jasné oči; jasnú očí = jasných. Kat.