603

Jasněti, 3. pl. ějí, ěl, ění; jasnívati =
jasným býti, hell sein, leuchten, glänzen;
jasným se stávati, hell werden. — čím kdy.
V mladosti své jasněla tisícem vděkův. J.
rozumem, dovtipem. Jg.

Jasničký, jasninký, sehr hell, klar. Us.

Jasník, u, m., lamprima, hmyz roháčovitý.
Krok.

Jasniti, 3. pl. sní, il, ěn, ění, jasnívati, hell,
klar machen, erhellen. Us. — co: čelo, vodu,
mysl. Jg. — se. Jasní se (počíná jasno býti),
es wird hell. Jg.

Jasno, a, n. = jasnosť. Die Helle, Hei-
terkeit. J. je. Duha ranní jasno zvěstuje. Kom.
Po hřímání a hromobití jasno. Z jasna, z čistého
jasna, z čista jasna uhodilo (z nebe nemrač-
ného). Hrom z jasna. I z jasna bouře bývá.
I z jasna hrom bije (nevěř neštěstí). Ros.
Z jasna modrý. D. Po bouři bývá jasno, po
jasnu mračno. Pk. Nemůže tak j. býti, aby
po něm mračno nebylo. Vz Štěstí. Lb.

Jásno, a. n. = dásně. Na Mor.

Jasnobarvý, hellfarbig. Jg.

Jasnobělý, -bílý, hellweiss.

Jasnočelý, mit heiterer Stirn. Rk.

Jasnočervený, hellroth. Jg.

Jasnohlasý, helllautend. Bern.

Jasnohledec, dce, m., Hellseher. Rk.

Jasnohledý, hellsichtig, -sehend. Rk.

Jasnohnědý, hellbraun. Jg.

Jasnomodrý, hellblau. Jg.

Jasnorudek, dku, m. Rothgültigerz. Rk.

Jasnorusý, hellbraun. Jg.

Jasnosť, i, f., patrnosť, světlosť, die Helle,
Heiterkeit, Klarheit. J. slunce, světla, nebe.
J. od sebe pustiti, vydati. V. J. na nebi. D.
J. šlechetnosti, vtipu. — J. hlasu. — J. =
sláva, Ruhm, Glanz. Jasnosť toho domu je
veliká. Jg. — J., něm. Durchlaucht, titul
údů panujících n. mediatisovaných rodin kní-
žecích. Ostatním osobám knížecím náleží
pouze titul: knížecí milosť, a jen z pouhé
zdvořilosti dáváme jim titul: jasnosť. Titul
„jasnosť" je vyšší než „osvícenosť", něm.,
Erlaucht, jenž přináleží údům rodin hraběcích,
dříve říšských. S. N. Jeho j., nejjasnější kníže.
Vz Urozenosť, Titul. Šr. Jeho jasnosť přišel
(m. přišla, že slovo to muže znamená).

Jasnosvětlý, hellleuchtend.

Jasnota, y, f. = jasnosť. Ráj.

Jasňoučký, sehr hell. Rk.

Jasnovid, a, m., der Hellseher. Rk.

Jasnovlasý, hellblond.

Jasnozelený, hellgrün.
Jasnozraký, hellblickend.

Jasnožlutý, hellgelb.

Jasný; jasen, jasna, sno; ne: jesný, jesnosť,
ale dobře: jesně. Vz Spodobování. Jir. Komp.
jasnější. Jasňoučký, jasňounký, jasničký, jas-
ninký. — J. = světlý, stkvělý, hell, klar. V.,
Byl. J. slunce, hvězda, oheň, paprslek, světlo,
záře, barva, mouka (bílá), den (bílý; nemračný),
čas, počasí, povětří, voda (čistá), zrak (ostrý),
oči, hlas, Jg., střela (Perunova = blesk), nebe,
zora, poledne. Brt. Jasný jako zrcadlo. D.
Celý den jasný byl. Vrat. S jasnou tváří ho
přivítal. Troj. Jako nebe jasné oči. Rkk. 39.
Jasných mravův. Troj. — čím, od čeho.
Noc jasná hvězdami, od hvězd. — J. =
slavný, stkvoucí, berühmt, glänzend. J. jméno.

Ros. — St. skl. — J., titul: jasný, nejjasnější.
Vz Jasnosť. — J. = v oči padající, srozu-
mělý, zřejmý, klar, deutlich, verständlich. J.
pravda, odpověď, řeč, pojem. Jg. — J. hláska,
vz Hláska.

Jásot, u, m. Das Frohlocken, Jauchzen.
Lpř. —

Jásotný, enthusiastisch. Rk.

Jasovati = jásati. Na Slov.

Jasowitz, Jezovice u Vranova na Mor.

Jaspis, u, m. jaspen, vz Křemen. J. obecný,
kulový, páskový, achatový, porcelánový, če-
dičový. S. N. — Kat. 980.

Jaspisový, Jaspis-.

Jassnik, Deutschj., Jasenice německé u N.
Jičína na Mor.

Jastřáb = jestřáb. Št.

Jastřiti, na Slov. a na Mor., bystře hle-
děti, scharf blicken. Plk., B.
Jáství, n., die Ichheit. D.
Jasvice, e, f., der Tollapfel. Rk.

Jasy (Jassy), pl., dle Dolany; Jaš, hlavní
mě. v Multanech. Vz S. N. IV. 197.

Jašek, ška, Jakša, Jakeš = Jakub. Gl.

Jašiti (zastar. ) = plašiti, scheu, wild
machen. Zjašený vůl. Koll.

Jašo, a, m. = ras, na Slov. = člověk po-
šetilý, třeštěný, ein zerstreuter Mensch. Jg.

Jaštěr = ještěr.

Jaštovice = vlaštovice. Ve Slezsku.

Jať = ě. Vz str. 244. a. str. s h. 18.

Jata, y, f., zastr., vz Jatka.

Jatagan, u, m., tur., veliký nůž, na způsob
mysliveckého zarazu. KB.

Jatan, a, m., athanas, korýš. Krok.

Jatba, y, f., zastar., peleš.

Jatec, tce, m., jatý, zajatý, der Gefangene.

Jatečné, ého, n., das Schlachtgeld. Rk.

Jatečný dobytek, Schlachtvieh. Rk.

Jatel = datel. Na Mor.

Jatelina = jetelina, jetel. Na Mor.

Jatérka, vz Játra.

Jaterní, Leber-.

Jaternice = jitrnice; 2. Leberader.

Jaterník = jatrník.

Jati = jíti (jmu).

Jatí, jetí, n., das Gefangennehmen, die
Aufhebung. D.

Jatka, tek, pl., n., nebo: jatky, tek, pl.
f.; ale dle „Slovo" jen v 1., 4. a 5. pádě.
— J. = kotce, krámy, kde maso, ryby, vejce
a jiné potravy prodávají. Höckerbuden. Vadí
se jak v jatkách. Vydal se na jatky (na lidské
jazyky, v huby). Styd vydala na jatky (zpustila
se ho). — Masné jatky = řeznické krámy;
také místo, kde se dobytek poráží (porážka).
Die Fleischbank, Schlachtbank, das Schlacht-
haus, der Schlachthof. Na jatku se krmí ve-
přové. Kom. Leží jako pes pod jatkami. Jg.
Vyvésti někoho na jatku (v nebezpečenství).
Ros. Neopatrný vůdce vojsko na jatky vede.
Jg. — J., chatka, chatrč, Hütte. Kat. 428.,
927., 941. — J. = ohrada, v které se divoké
svině lapají. Fanggarten. Šp.

Jatkový, Fleischbank-, Hütten-.

Játra, jater, n., pl.; játry, jater, f., pl.,
játry", Rd. zv.; krátí á v genitivu vždy,
a kromě toho skloňuje se dle „Slovo" (játra,
pl., n. ), obyčejně jen v 1., 4. a 5. pádě,
v ostatních pádech z pravidla dle „Ryba":