Předchozí (607)  Strana:608  Další (609) |
|
|||
608
|
|||
|
|||
Jeden ze dvou. V. Jeden Bůh. V. Jedna víra,
jeden kabát. Kosť jedna pořád (z jednoho kusu, nesložená z částek). Kom. Bude jeden ovčinec a jeden pastýř. Br. Jedno lepší (horší) než druhé. Lb. — 2. J. — jediný, ein, einer allein. Jedna vlastovka nečiní leta. L. J. jako nic. Jedna ovce prašivá nakazí celé stádo. Ze dvou jedno učiniti. V. Člověk na jednom Bohu, ale ne na jednom příteli dosti má. — 3. I jeden = ani jeden, nikdo, Niemand.
I jeden moudrý neradí se s cizími. Dal. Vz I. — 4. Do jednoho = všecko bez výjimky, alle
mit einander, bis auf den letzten Mann. Po- bili je do jednoho. L. — 5. Po jednom = ne více na jednou než jeden, nicht mehr als einer, eins auf einmal. Jdú po jednom. Rkk. Po jednom šli do kostela. Us. Dostali po jednom krejcaru (distribut. ). Da. — 6. Ne jeden = více než jeden, mehrere. Když nejedni o něm mluví. V. Do škol nejedněch, ale mnohých uvedena jest ta knížka. V. — 7. J. = týž, der nämliche, derselbe, einerlei. Ze džbánku jed- noho píti. Ne jeden vítr vždycky věje. Jedné mysli a vůle, jednoho srdce a úmyslu. V. To je jedno. D. Na jedno brdo vše dělati. Us. Jedna léta mají. V. Já a otec jsme jedna věc = jedno. Pass. 951. — Často se spojuje také se zájmenem týž. Da. Jednu a touž řeč mluviti V. Nejeden a týž způsob. V. Jednoho a téhož času. D. Vz Týž. — 8. Za jedno = rovno, jednako. Tobě vše za jedno. Us. Voda mořská v jedněch místech vždy na jedno stojí. Leg. — 9. Jeden — druhý = ten — tam ten, der eine — der andere; dieser — jener. Jedno za druhé dáti. V. Jedno proti druhému; jedno za druhým. V. Jeden z lesa, druhý do lesa. Jeden čehý, druhý hat. Jeden bohatý, druhý chudý. Br. Jeden za osmnáct a druhý beze dvou za dvacet. Lom. Nosí je z jednoho místa na druhé, po něm. m. z místa na místo; Pro- bereme jeden národ po druhém, po něm. m. národ po národu. Km. Jeden jazyk na druhý působí, lépe: jazyk na jazyk (Cf. Ruka ruku myje). Jedno slovo k druhému, lépe: slovo k slovu. Brs. 94. Vz o tom: Druhý. Stály domy 100 kroků jeden od druhého, lépe: od sebe. Brs. 94. — 10. J. = člověk, něm. man, einer. Vydřel by jednomu z hrdla. Jeden ne- může ani promluviti. Šm. — Kdo tak mluví, dopouští se germanismů. Brt. — 11. J. = jakýs, jistý, ein gewisser. Přišel k nám jeden muž. Ros. Na jedné vysoké hoře. Háj. Sedieše v jednom ostrově. Kat. 21. V jedněch horách. Kat. 405. Oženil jej jednou bohatou vdovou. Pass. — 12. J. = někdo, nějaký, kdos. Času jednoho. V. Jedněm se zdálo (některým). Har. Připomenu o něm ještě jeden i druhý chvali- tebný příklad. V. — 13. Jeden každý, každý osobně, všeliký, ein jeder, jedweder. Sám jeden každý ví nejlépe, kde ho střevíc hněte. Jedno každé zvíře dvěma křídly pokrývalo tělo své. Mel. bibl. A tehdy jeden každý skrze řečníka propověz a odpověz. CJB. 383. Jedenáct, jedenácte, i, (m. jeden na deset;
zastr. jedenast) Št., V., Br. Vz -náct, Pět. Eilf. Jedenáctero, a, n., eilf Stück. J. dětí.
Zlob. Otec s j-terem dětí. Jg. Jedenácterý. J. počet, V., způsob. Us.
Eilferlei. |
Jedenácti -(denní, -letý, -loketní, -mě-
síčný. Eilftägig, -jährig, -ellig, -monatlich). V. Jedenáctka, y, f., der Eilfer. D.
Jedenáctkrát, eilfmal.
Jedenáctý, der eilfte. J. žák, díl. J-tá
bila. Jg. Jedenast, vz Jedenáct.
Jedení, n. Das Essen. Lakotné j. V. J.
masa. Posvátné j. a pití. Št. Raněný má se dobře k j. Ras. — J., jídlo, die Speise. No- sichu jedenie divá (divná, vybraná). Rkk. 40. Jedenkaždý, vz Jeden, 13.
Jedenkrát, jedenkráte, einmal. V. J. neb
dvakrát. Ani j. činí jak j. začal. Na j. — Obyčejně klademe: jednou m. j. Na jednou. Jedenmecítma = jeden mezi desítma
(dvěma desítkama), jest nesklonné = 21. Měl okolo j. let. V. Jedenmecítmaletý, 21 let mající. Mus.
Jedenmecítmý, dvacátý první, der ein
und zwanzigste. V. Jedený, der gegessene. Us.
Jedhoj, e, m., dobrý míšek, das Giftheil,
Heilgift, der Sturmhut. Rostl. Jedináček, vz Jedinák.
Jedináčka, y, f., jednorozená, die einzige,
einzig geborene. Koll., Plk. Jedinák, a, jedináček, čka, m. = jedno-
rozený syn, der einzige, der eingeborene Sohn. St. skl., Pass. Jedinakosť, i, f., Individualität, Einheit.
Rk. Jedinaký = jediný, einzeln, einzig, Jg.,
individuell. Jediňátko, a, n. = jedíně.
Jedince, einzig und allein. Kom.
Jediné, příslovka, vlastně určité přídavné
jméno střed. rodu. J. = leč, než, ausser. V. Aniž co jiného obmýšlí, jediné naši svobodu. T. — J. = pouze, jen, toliko, jedno, nur, lediglich. Vyčetl bych já j., že jsou nečíslní. Jel. Není moci, j. od Boha. V. Jediné toliko ty. V. J. málo nemocných uzdravil. Br. Vz Toliko, Jen, Jedno. — Jg. Vz Ht. Brus 144. Jedině toliko, nic, jen, einzig und allein.
O tom j. myslí. L. Neumí j. láti. Dal. — Jg. Vz Jediný, Jediné. Lépe jediné než jedině. Jedíně, ěte, n. = jediňátko, einziges Kind.
Kamar. Jedinec, nce, m., divoký kanec o samotě
žijící. Šp. — J., jediný člověk, ein Einzelner. Jediničkou, vz Jedinou.
Jediničký, vz Jediný.
Jedinké = jen. Kat. 638.
Jedinký = jediný.
Jedinopádý, nesklonný, indeklinabl.
Jedinosť, i, f., nesloženosť, Einfachheit.
Mark. Jedinou, jedinkou, jediničkou, jedi-
nečkou = jediné, jen, toliko, pouze, jedno, nur. Kam se nyní jedinou obrátiti mám? V. Jak vy jedinou můžete tak zaháleti? Br. — J. = jednou, einmal, nur einmal, ein einziges- mal. Jg. Do druhého pak jedinou co rok sám biskup vcházel. Br. Panenství, jestli se jedinou potratí. Lom. Ktož jedinú ztratí pa- nenstvo, věč bez něho být musí. Št. Jedinú, vz Jedinou. Kat., Št.
Jediný, jedinký, jediničký, jedinečký;
jediné, jedince, jediničce, einzig, allein. J., |
||
|
|||
Předchozí (607)  Strana:608  Další (609) |