610

Jednatelka, y, jednatelkyně, ě, f. Die
Vermittlerin, Unterhändlerin, Agentin. Jg. J.
manželství, Kupplerin. V. Vz Jednatel.

Jednatelna, y, f., die Agentur. Rk.

Jednatelník, a, m., námluvčí, Kuppler.
Vus. —

Jednatelský, geschäftlich, Geschäfts-,
Agent-. J. zpráva. Rk.

Jednatelství, n. Geschäftsführung. Agen-
tur. Rk. J. hlavní či ústřední či centralní. S. N.

Jednatelstvo, a, n. = jednatelství; 2. Ge-
schäftspersonale. Rk.

Jednati, jednávati = jednotiti, mířiti, ver-
gleichen, ausgleichen; najímati, přijímati do
služby, miethen, in Dienst nehmen; smlouvati,
handeln; rokovati, unterhandeln; vymáhati,
eintreiben, anstreben; opatřiti, schaffen, an-
schaffen; činiti, konati, dělati, thun, handeln.
Jg. — abs. J. jako muž. — koho, co. Lépe
zlé pány voditi než jednati (smiřovati). L.
J. čeledína, sluhu, chůvu, nádenníka (nají-
mati). Us. Věc pána svého jednati (zastávati).
V. Poručníci jsú, kteřížto cizí věci přikázáním
pánů jednají. CJB. 309. Jest nám potřebie
jiného, než toliko páně Jiříkovu věc jednati.
Hol. Lodí, vozy, jídla j. Us. Věci nám poru-
čené j. budeme. Solf. Své poselství takto
jednali. Háj. Štěstí jedná úklady. Jel. Ctnosť
j. V. Co jednáte (oč se smlouváte)? Us. —
koho do čeho: do práce, do služby. Us. —
co koho k čemu. Sití z chleba jednají se
k dílu. Br. To k vašemu dobrému jsem jednal
(konal). Solf. — koho za co: za mzdu. Us.

— co kde. Byl poslán, aby jednal v radě
věci pána svého. V. — co čím. Bohem ve-
likou věc jednám. Rad. zv. Tím velikou věc
jedná. Papr. — (se) oč (ve smyslu vyjedná-
vati, smlouvati). Žeby o ty země, zámky
a města mělo jednáno býti. Ferd. I. zříz.
Jednej o spravedlnosť. V. J. o vzdání města,
hradu. D. Jedná se o pokoj. Jel. J. o mír
v Praze. Ml. Ale: Jedná se o to, es handelt
sich darum, šp. m.: jde, běží o to, o mnoho;
je činiti o to; nejedná se o to, aby... šp.
m.: nejde, neběží o to. Šb., Š. a Ž., Brs. 94.
Cf. Jde jim o hrdlo. V. (Ne: jedná se jim
o hrdlo). Běží jim o život. Br. (Ne: jedná
se jim o život). Vz Jíti, Běžeti. Vz také Ht.
Brus str. 278. Za spisovné:, jde, běží o něco'
mluví lid moravský:, Je, není'. O mne není,
ale o ty druhé. Je tu o naše peníze. Kdyby
o duši nebylo, raději do moře skočiti jsme
volili. Vrat. 138. (Brt. v Km. II. n. 157. ). —
co skrze koho kde. Skrze některé služeb-
níky tvé sobě to u tvé milosti jednal. Solf.
Skrze tělo skutky své jednámy (vollführen).
Hugo. Skrze kteréhož (internuncia) o pří-
měří jednal. Sl. Uh. I. 68. — s kým (oč).
Jednej s mužem nespravedlivým o spra-
vedlnosť. V. Vím, s kým jednám. D. Aby
s věřiteli jeho jednati dal. Er. — co s čím,
s kým. To s volí vaší jsem jednal. Solf. Aby
jednali to přátelsky s Pražany. Bart. 207. 26.

— kde (oč). Jednají v radě o důležitou věc
s nimi. Kram. Při stolici apoštolské aby ráčil
o to také jednati. Bart. II. 4. — co komu. J.
si něco, Jg., kabát, šat. Us. Manželství si j. V.
Doktora mně nejednej, radši ty mně pěknej
pohřeb objednej. Er. P. 203. Službu si j., Šm.,
někomu neštěstí. Jel. — (s kým) jak. Jednal

o vzdání města bez vědomí rady. Us. Po své
vóli j. Výb. I. 490. Nechť po jich slovu jednají.
Er. P. 506. V českém jazyku s někým j. Us.
Ze své hlavy. Arch. I. 45. Přes něčí zápověď
něco j. Us. Dle rozkazu, dle vlastní vůle j.
J. jménem a z příkazu ostatních. Obch. zák.

— o čem, o kom. J. o zlém člověku. V.
Úklady o někom j. Háj. Co se o něm jedná
od Vršovce. Háj. Jedná se o tom (pojednává
se). D. O někom j. (o něm zle ukládati). Háj.

— proti komu, p. čemu. Jedná člověk
proti člověku. Jel. J. někomu proti mysli.
D. Pomocníky proti němu v tom si jednal.
Háj. — přes co: j. přes mír, přes člověka
šp. místo: o míru, o člověku. Šr. — se
s kým, verhandeln. A tu mají chudí, bohatí,
sirotci a vdovy jednati se s nimi (komorníky),
komuž jesti potřebie na koho pohonu. O. z D.

— koho, se na co. Jednati se na službu.
Scip. — co pro koho: šat pro syna, lépe:
synovi. — co z čeho kde. Jednal mu nářadí
z vlastních peněz v Praze před svědky
(u přítomnosti svědkův). Us. — v co (po-
jiti). Tkad. A tak aby ti artikulové ve jméno
boží jednáni byli. Sl. 173. — s adv. j. opa-
trně, lstivě, zjevně, tajně. V., Háj. J. s někým
zle, dobře (zacházeti). Us.

Jedné, jednéž = toliko, jediné, jen toliko,
jen, nur, lediglich. Chtie mnoho uměti jedné
proto, aby uměli. Št. Když j. oni stálí budou.
Br. J. ty ten rozum měj. Mudr. — Bart. 35.

— J. = nedávno, jen nyní, jedva, sotva,
kaum. Žena, kteráž jednéž porodila. V. Takéž
my, jednéž jsme se narodili, zhynuli jsme.
Št. — J. = sotva, stěží. Poňavadž sprave-
dlný jedné-li spasen bude. Ms. z 15. stl.

Jednerka, y, f. = jednička, der Einser.

Jednerý. Je mu to jednero (jednostejné),
Berg., lépe: jedno. Jg. — J. = jediný, ein.
Jednerým bahněním za vděk vzíti. Ja.

Jednéžť = na jednou, auf einmal, plötzlich.
Svět dá zdravie, krásu, j. přijde nemoc, bolesť,
starosť. Št.

Jednice, e, f., Einheit, Eins. St. skl. III.
138. —

Jednička, vz Jednuška. J. zlomková.
Brucheinheit, J. Smolík.

Jedník, a, m. Individuum. Rk. — J.
v kartách = shorek, Ober, spodek. Unter. Da.

Jedníkovitosť, i, f. Individualität. Rk.

Jednina, y, f. Monade.

Jedninověda, y, f. Monadologie, Einheits-
lehre. Rk.

Jedno, eins. — J., a, n., subst. = jednota.
Die Einheit, Einzahl, Ess. V j. spojiti. Kom.
By spolu s lidem jeho se spolčili a zajedno
stáli. Skl. 26. — V jednom = pořád, usta-
vičně, beständig, in einem fort. V jednom se
tady okouní. Jg. — J. = vždy, ustavičně.
Immer nur. J. dávej, j. nalévej přes celý
den. L. — Jedno, zajedno = předně, zuerst,
erstlich. Jedno, aby voda se zdržovala, druhé,
by plavícím se překážka byla. Har. — J.,
adv. = toliko, jen, jediné, nur, einzig, nichts
mehr. KB. Jedno kosti a kůže (je churavý).
V. Neudatný neumí j. láti. Dal. O právu nic
nevěděli, j. tak podlé přirozeného obyčeje
živi byli. Háj. Od panovánie nemá viece vzato
býti od úřada jedno pět věrdunk. O. z D.

— J. = jediné leč, nur dass, ausser. V. Kto