613

Jednostejník, jednostajník, a, m., lho-
stejný člověk, ein Gleichgültiger.

Jednostejnosť, i, f. J. =rovnosť jednoho
k druhému, Gleichheit, Gleichförmigkeit,
Gleichartigkeit, Gleichgültigkeit; neproměn-
nosť, Unveränderlichkeit. J. úmyslu v štěstí
i neštěstí; j. mysli v protivenství; j. práva,
hlasu. Jg.

Jednostejný, s druhým shodný, jeden
jako druhý, jedné povahy, nerozličný, gleich-
förmig, einerlei, gleichartig. Jg. J. věk. Reš.
Není to jednostejné. V. J. dar, Kom., oběť,
míra, rána, případnosť, právo, podobnosť,
Br., povaha, jména. D. J. úmysl míti. V.
Kšaft j. slova obsahující. Kol. 57. Jedna
každá strana z nás jednu ceduli řezanou
v j-ná slova napsanou sobě dánu má. Faukn.
58. Z vůle jadnostejné a společně za biskupa
ho zvolili. Háj. Právo všem jest jednostejné.
Vš. — J., něm., gleichgültig, v obec. mluvě:
lhostejný. J-né jest nám jeti nebo pěšky jíti.
Sych. — Kom., D. — J. = neproměnný,
unveränderlich, gleichmässig, gleichständig.
J-ná buď řeč tvá. Br. J-ným býti. V. J-ným
se ukázati. Jel.

Jednostěnný, eine gemeinschaftliche
Wand, Seite habend. L.

Jednostenství, n., jednostejnosť, Gleich-
heit, Identität, Modl. z 14. stol., zastr.

Jednostěžník, u, m., Einmaster. Čsk.

Jednostojský, zastr. = jednostejný. Leg.

Jednostopý, einen Fuss betragend. L.

Jednostranně, einseitig.

Jednostrannosť, i, f., die Einseitigkeit,
Parteilichkeit.

Jednostranný, einseitig. J. pohyb, cvi-
čení, vzdělání. Us. — J. úhly = při jedné
straně jsoucí. L.

Jednostřižka, y, f., vz Jednostřižný.

Jednostřižný, einscliürig. J. ovce, kterou
jednou za rok stříhají. J. vlna (vlna z ta-
kových ovcí, jednostřižka. L. ). Us.

Jednosvolenství, n., sjednocení vůlí,
beiderseitige Einwilligung, Uibereinstim-
miing. Th.

Jednosvorně, einträchtig, übereinstim-
mend, jednomyslně, sjednoceně. V. Žádajíc
za to j. Lom.

Jeduosvornosť, i, f., Harmonie, Eintracht,
Übereinstimmung, jednomyslnost', svornosť. V.

Jednosvorný, jednomyslný, svorný,
shodný, einträchtig, übereinstimmend. J. sne-
šení, Kom., volení. V.

Jednoškořepný, einschalig. D. Lépe:
jednoškořepný.

Jednoštítný, einschildig. J. vládyka, nový
šlechtic, der neue Adelige. Tov. kap. 233. Gl.

Jednota, y, f. J., vlastnosť věci, když
jediná toliko svého druhu jest. J. boží. Jg.
J. děje a jednání. J. času, místa a jednací
osoby. Nz. Die Einheit, Einigkeit. — J. =
svornosť, sjednocenosť, jednomyslnosť, Einig-
keit. V j-tu uvésti, j-tu udělati. V. J-ty žá-
dostivý. V. J. víry, křesťanská, církve. Ka-
cíři jednotu církve roztrhují. Kom. Chtíce,
aby takové nesvornosti v dobrou jednotu
uvedeny byly. Ferd. I. zríz. — J. společ-
nost, Verein. J. českých bratří n. bratrská,
Jg., umělecká. Vz S. N. IV. 215. J. řemesl-
nická, Us., křesťanská, Arch. III. 423, panská,

Herrenbund, plačtivá (sekta Mikulášovských).
Gl. J-tu držeti a zachovati. Gl. Biskupové
odpadlíky od církve křesťanské jednoty vy-
lučují. Kom. J. průmyslová. Rk. J. k čemu
(u slovesných jmen podstatných ne: pro co):
k stavění chrámu, k podporování chudých.
Vstúpili jsme v jednotu a jednostajne smlu-
vili jsme se za jeden člověk a slíbili jsme
sobě tu jednotu držeti a zachovati... ktož
by chtěl v tuto jednotu k nám vstúpiti. Půh.
brn. 1417 (kn. drn. ). Vz Spolek. — J. =
samotnosť, die Einsamkeit. Tak tu v jednotě
bydlí. Leg. — J. = místo o sobě stojící, mimo
ves, ein einsamer Ort. Mus.

Jednotář, e, m., Einheitsmann. Rk.

Jednotelka, y, f., synonymum. Ros.

Jednotelnosť, i, f., blízkoznačnosť, nahe
Bedeutung. Na Slov. Synonymia,

Jednotelný, blízkého významu, von naher
Bedeutimg, synonym. — J., jednotný, einzeln.
Zlob.

Jedno-tělný, -tělý, einleibig. Br.

Jednotíce, e, f., die Monade. Rk.

Jednotina, y, f. = jednotka, die Einheit.
Na Slov. Koll.

Jednotitel, e, m., der Vereiniger.

Jednotitelka, y, jednotitelkyně, ě, f., die
Vereinigerin.

Jednotiti, 3. pl. -tí, jednoť, tě (íc), il,
cen, cení; sjednotiti, jednotívati, vereinigen,
verbinden. — koho s kým čím. Hospodin
bude jedny s druhými láskou j. Br. — se
s kým. V.

Jednotka, y, f. J-tu vyššího jména pro-
měniti v jednotky jména nižšího. Nz. Die
Einheit.

Jednotlivě, einzeln. Us.

Jednotlivec, vce, m., ein Einzelner. C.

Jednotlivosť, i, f., Einzelnheit, Do j-stí
se pouštěti, Nt. Na j-stech lpěti. Pal.

Jednotlivý, einzeln. J. slovo, úsudek,
člověk, obzor, Jg., dům.

Jednotník, u, m., vz Singular. — J., a,
m., člen jednoty. Bundesglied. 1450. Gl.

Jednotnosť, i, f., Einheitlichkeit,

Jednotný počet, Einzahl. — Pohybování
jest buď j. (einfach) nebo složené. Sedl. —
J., jednoty se týkající. 1395. Vereins-.

Jednotrojnosť., i, f., die Dreieinigkeit.
Pís. str.

Jednotrojný, dreieinig. J. moc. Hus.

Jednotváří, n., ein Gesicht.

Jednotvárnost', i, f., die Einförmigkeit.
Mark.

Jednotvárný, einförmig. J. úd, krajina,
pohled, řeč, hlas, život. Us.

Jednou jedenkrát, einmal. J. v roce.
V. Nejednou jsem to viděl. Jednou jedna
jest jedna, J. na vždycky. D. Více než jednou
(často). V. Není toho kostelíka, aby v něm
j. do roka posvícení nebylo. Jg. Co jednou
čertu v hrdlo přijde, toho nikdo nevykoupí.
Jg. — Najednou, pojednou, zugleich, auf
einmal. Všickni naj. Najednou vše vypil. Us.
Najednou, pojednou náhle, plötzlich, aut
einmal. Jg. Najednou strhl se vítr. Kom. —
J., znamená neurčitý čas, něm. einmal, einst,
dereinst. Někdy j. aspoň. V. Slyšel jsem o tom
j. Až se j. vrátím. Konečné j. se toho do-
dělal. - Jg.