618

— Šp. Vyskočil ako jeleň. Mt. S. Běhá zdráv
jako j. Dch. se jako j. Rkk. Lepší
stádo jelenů pod vůdcem lvem nežli houf lvů
pod jelenem. Jg., Šp. Jelenu rohy nejsou
těžké (čemu kdo zvykne). Ros. Jelena rohy
neobtěžují, jakkoli drahné. Kom. J. psy loví
(svět naopak). L. Na sv. Bartoloměje vyštije
se j. do vody. Šp. — J. s kozí bradou (bra-
datý), der Branddhirsch; j. severní. Vz Sob.
Jg. —

Jelena, y, f., jméno krav. Mark.
Jeleně, ěte, jelenče, jelenec, nce, jeleňátko,
a, n., mladý jelínek. Hirschkalb. Vz Jelen.
Jelenec, nce, m., vz Jelen.

1. Jelení, Hirsch-. J. barva, jazyk, rohy,
parohy, zadek, hřbet, kýta, sled (vnadná n.
znamení cesty, kudy se jelen bral, Hirsch-
iiihrte), Krab., Jg.; kabát, šaty, kalhoty (zví-
řecí), V., srdce (= bojácné), Plk., stopa, kůže
(jelenice), roh (pálený), pes, hlava, běh;, veš,
skok, slzy, srsť, třesavka (myslivec dostal j.
třesavku), maso (jelenina), trus, lůj, spár, pa-
lice, koule, liz, čís (morek), žíla, výsada,
zvěřina, říje (Hirschbrunst). Šp. Prolétni lesy
jelením skokem. Rkk. — J. v botanice: j.
jazyk (psaný traňk), die Hirschzunge; j. houba
n. hubka a) j. skok, jelenka, die Hirschbrunst,
der Hirschling, der Gichtschwamm, b) die
Hirschtrüffel, der Hirschschwamm, laníž, j.
hříbek, j. hřib, na Mor. ovčí hřizec; j. trank,
srpek, das Schartenkraut, die Färberscharte;

j. kořen či srní kořen, a) bílý, der Haar-
strang, die Schwefelwurz, V., b) černý či j.
oko, srdečník, srdeční kořen, die Hirschwurz;
j. koření, vz Smrdník; j. růžek (zemský mech),
Bärlapp, Neunheil, Teufelsklaue. Jg.

2. Jelení Horní, město v kraji chrudim-
ském.

Jelenice, e, f'. —jelení kůže, die Ilirsch-
hiiut. — J. na Slov. laň, die Hirschkuh.

— J. - jelení hřib, vz Jelení.
Jelenina, y, f., maso jelení. Hirschfleisch.

Rd. zv.

Jelenka, y, ť. — laň. Die Hirschkuh. —
J., vz Jelení.

Jelenovitý. J. ssavec: jelen obecný, los,
daněk, srn, movič, vidlok, kabar, munťák.
Presl. 1 lirschartig.

Jelenový, Hirsch-. Ros.

Jelenoznalec, lce, m. Hirschkenner.

Jelcha, y, f. = olše, na Slov.

1. Je-li - jestli. Jeli možná ? ists möglich ?
D. —

2. Jeli, jeliže, jeliž. J. když, als, da.
Vsta ot večeře i loži rizy svoja: i jeli vze
pasnicu prepasa sie. Evang. ms. Hank. — J.
poněvadž, že, weil, da. Aby i Lazar (Lazara)
zabili, jeliže mnozi proň chodichu iz Judev
i vierichu v Jesus. Zlom. ev. Hank. — J.

až, leda až, leč, als bis, ausser bis. Zahnali
ho a nestavil se jeliž v Litoměřicích. Ben.
Cont. ms. Nasytím tě, j. sě tvá chvála ukáže.
Št. Pokoj přichází člověku, když ničehož
nečije protivného a ten jest jeliž v nebesiech.
Št. Mrtvý nikdy nevstane, jeliž na skonánie
světa. Tkadl. — St. skl., Tkad., Leg. —
Jeliž — toliž když — tedy, wenn — so. St. skl.

Jelikátý, zastr., der sovielte. Jg.

Jelikož, jelikž klade se: ve větách po-
měrných, a) o dalekosti v prostoře a jest

to, co jak daleko. Jelikož vzdálen jest tento
dům od oné zahrady, tolikéž stáli oba od
nás (jak daleko — tak daleko. Wie weit — so
weit). — b) O trvanlivosti v čase = jak dlouho,
so lange. A s tolik dobře stojí lidé, jelikož
táhnou se spravedlností a milostí k Bohu.
— c) O mnohosti = kolik, pokud, so viel
(..., wie viel), so lange. Dal mu tolik ran,
jelikož zosloužil. Pr. pr. Tolik pánů bude
míti, jelikž hříchů vévodí v něm, Št. Ne-
mohou škoditi tolik, jelikž by rádi. St. Jelikož
miluješ Boha, s tolik budeš pilen, aby plnil
vuoli jeho. Št. — Místo jelikož stává také:
jakož. — 2. Ve větách omezovacích, když
větu hlavní z její všeobecnosti do užších mezí
uvodíme, a) K vytknutí stupně, pokud, po-
kavadž, insofern, inwiefern, insoweit. V. Řeči
prázdné, j. mohu, myslím ukrátiti. Dal. J.
ho znám. D. Kmen slove (rostlina), j. se v ha-
luzy rozkládá. Kom. Kristus j. člověk umřel,
j. Bůh nesmrtelný jest. Ros. — b) K vytknutí
strany, s které co platnosť má, jakožto, něm.
als, in wiefern, in so weit als. Lidem není
milý hřích, j. hříchem jest. Každé tělo, j.
tělo, místem obsáhlé jest. Básník, j. básník
(als solcher) ledaco si dovolí. Mk. J. otec
starám se o děti, j. občan o obec. Us. —
Hus. — 3. Ve větách příčinných, když se
důvod béře od vlastnosti nějaké a okolnosti
= poněvadž, protože; weil, zumal. J. jsem
připověděl, učiním tak. Ros. Ustanovil jsem
se nocovati u něho, j. mne byl o to prosil. L.
Aniž co vyňal ze zprávy mé krom tebe; j. jsi
ty manželka jeho. Br. Není dobré býti sa-
motnému, j. má býti rozmnoženo a zachováno
lidské pokolení. Cap. Živlové jsou prostočistá
těla, všecka zajisté ostatní z těchto složena
jsou, j. z nich se plodí, jimi se živí, v ně
se, když se ruší, zase rozpouštějí. Kom. Tělo
zajisté Kristovo obživuje potud, j. jest za
život světa dáno. Br., Zk. — J. =jako, als.
Kosatec se svými částkami, j. jsou květ,
símě atd. Byl.

Jelikž, zastr. = kolik, wie viel. Ale tolik
pánov bude jměti (člověk), jelikž hřiechov
vévodí v něm. Št. Ostatně vz Jelikož.

Jelíně, jelínek, vz Jeleně.

Jelitář, e, m. jelitkář.

Jelitkář, e, jelitník, a, m., kdo jelita dělá
neb prodává. Výb. 1. Wurst-macher, -handler.

Jelitník, a, m. jelitkář.

Jelito, a, n., jelitko. — J. = střevo,
zvláště konečník. Darin; Mastdarm. Komu j.
vychází. Jád. — J. = nadité (krví a krou-
pami), tlusté střevo, die Wurst. V. Klobásy,
bachory, jelita, jitrnice, krevnice (jelita krevná,
krupami a krví vycpaná), tučnice (jelita tučná)
řezník dělá. Kom. Sláma se nehodí než
do chomouta a kroupy do jelita. Trefný jsi
co jelito (co kožich na ruby). Jg. Všaks; velmi
strojný, co j. na ruby (chlubný). Č. Šklebí
se na to, jako Mikeš naj. Z toho j-ta dávno
kroupy i se slaninami vydrali (nic tam více).
Kořin. Jelito kroupami nabito (hloupý). Č. —
J. u živůtku, na němž sukně se drží (honzík).
Us. —

Jelitový, Wurst-. J. polívka, Us.

Jeliž, vz Jeli. — J. až. Výb. I. Klade
se, když vytýkáme, že děj hlavní v skutek
nevstoupí, až děj vedlejší se vyvede. Věta